Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 16:00:49) Kudlo dělala jsi VŠ ? To je totiž taky normální postup - těsně před zkouškou našprtáš, naleješ do hlavy informace a po zkoušce vyleješ, zapomeneš.... takto funguješ především u předmětů, které "musíš" absolvovat, ale víš, že nikdy už ty vědomosti nepoužiješ.Můj syn taky četl jen asi 4 knihy z těch 20... asi 8 dalších viděl jako film a ted se zbytek rozborů učí nazpamět - pamět má dobrou. A já se mu nedivím, ajťák fakt Kafku ani Moliera prostě číst nebude...i kdybys tisíckrát tvrdila, že by měl...jako podvod to nevnímám, opravdu ne.
|
Mr. Miçkey |
|
(15.5.2018 16:05:54) Kafka byl z nasi povinny cetby jeste to nejlepsi, takovej Michael Kohlhaas a jeho debilni kone nas traumatizoval mnohem vic
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 16:09:01) No nazdar... Ne vážně, považujete za rozumné, aby to bylo i na technických školách jako povinná součást matury ? Vždyt je to trapas, představte si třeba ajtáky z práce... Umíte si je představit, jak TOTO čtou a diskutují o tom ???
|
Mr. Miçkey |
|
(15.5.2018 16:11:30) Jako ze maturanti neprectou knizku v rodnym jazyce...?
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 16:14:34) Jako že ajťáci, průmyslováci a další technicky zaměření středoškoláci fakt s tím mají trochu problém a připadá mi zbytečné je tímto prudit- gymnazisté by je asi číst měli.
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 16:17:48) Ja teda mám maturitu před listopadovou na průmyslové a normálně jsme tam četli a psali čtenářský deník a určitě jsem přečetla víc než 20 knih.
|
Lída+2 |
|
(15.5.2018 16:19:36) Jahala., oni toho taky přečtou víc,ale podle klíče k maturitě vyberou jen 20ks. Taky to nechápu....
|
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 16:17:50) Katko, a k čemu je to těm gymnazistům? Ano, chápu, že kdo chce jít na filozofickou fakultu a studovat např. bohemistiku, měl by zvládat samostatně stvořit rozbor literárního díla. V situaci, kdy 90 % populace (a to jsem velmi mírná) neumí pořádně psát a větší část z nich ani mluvit česky mi maturita pojatá tímto způsobem přijde dost zoufalství.
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 16:19:55) Monty a jak bys teda maturitu z ČJ smysluplně pojala?
|
Monty |
|
(15.5.2018 16:32:19) Jahalo, tak mně by docela stačilo, kdyby byl maturant schopen psát bez příšerných hrubek, které vidím v písemném projevu dospělých lidí dnes a denně a uměl se v rodném jazyce smysluplně vyjadřovat. Když slyším moderátory v televizi, jak použijí v jedné větě dvakrát po sobě slovo "pročež", neznají rozdíl mezi "díky něčemu" a "kvůli něčemu" atd. atd., tak bych mlátila hlavou do zdi. Všichni nebo téměř všichni prošli maturitou, kde dělali nějaký literární rozbor a hovořili o rodné chaloupce Čelakovského. A všichni píší/mluví česky jako prasata.
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 16:40:41) Takže diktát a projev na dané téma no proč ne. Mě nepřijde mimo ani pokus o donucení přečíst aspoň 20 knih a umět o nich pohovořit, nemusel by to být nutně rozbor o přesných pravidlech... pokus je to marný ani náš Medik se nedonutil to přečíst a co hůř ani poslechnout jako audioknihu...
|
Lída+2 |
|
(15.5.2018 16:44:48) Jahala., o diktátu mi nemluv, vzpomínám si na to 60minutové maturitní diktování....a ve třídě(ani škole 6x30-36 lidí) se nenašel nikdo kdo by za 60minut neudělal ani jednu chybu. Všichni tam něco měli.....za mě by polovina času stačila. Dost lidí kvůli němu opakovalo maruritu na podzim.
|
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 16:48:12) Jahalo, právě, je to (marný) pokus, v reálu to prakticky nikdo nečte. Tu práci, kterou věnují googlení rozborů by fakt šlo věnovat něčemu rozumnějšímu. Mmch., ani já to nečetla, a to jsem byla v dětství a mládí velký čtenář beletrie. Vadilo mi, že mi někdo vybírá co a kdy mám číst.
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 16:54:59) Já jsem dost knížek z povinné četby četla až později, v dospělosti... potřebovala jsem asi dozrát. Přestalo mi třeba vadit pomalé tempo vyprávění...
|
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 16:59:14) Vlastně je vtipný, že z našich všechny teď již dospělé dětí, čte dobrovolně knihy jen má vyučená dyslektička. Bratrovo děti si do ruky dobrovolně knihu nevezmou.
|
|
Mr. Miçkey |
|
(15.5.2018 17:01:03) Ja jsem precetl drtivou vetsinu, vetsinou jeste pred tim, nez jsme to brali. Psohlavce tusim jeste na prvnim stupni Ale ja jsem cetl kdeco, Senecu i hodnotnou detskou literaturu 50. let jako „Tibor a jeho parta“ ci tak neco
|
Monty |
|
(15.5.2018 17:04:00) Mickey, já četla taky kdeco, ale povinnou četbu záměrně ne. Ani na prvním stupni. Takže jsem třeba nikdy nečetla Kocoura Mikeše a podobné věci. Na prvním stupni jsem možná četla něco, co bylo jako povinná četba na druhým, protože jsem nevěděla, že to tam bude.
|
Kaipa |
|
(15.5.2018 17:14:33) Trošku dětinské (ale jako dítě jsi na to měla právo) odmítat něco jen proto, že mi to někdo jiný doporučí. To já jsem to nejdřív zkusila, spoustu věcí přečetla, protože prostě byly dobré, ale taky jich spoustu odložila, jelikož se to nedalo. Takové broučkiády jen pod pohrůžkou středověkého mučení.
|
Monty |
|
(15.5.2018 17:17:19) Kaipo, ne "někdo", ale "škola", resp. učitelka. S doporučením od kamaráda jsem neměla problém. Prostě jsem neměla ráda školu a systém v ní zavedený.
|
|
|
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 17:04:34) Nevím jestli bych četla jako současné dítě, se prakticky nic tehdy se prakticky nic jiného dělat nedalo, tedke těch možností daleko víc.
|
Monty |
|
(15.5.2018 17:05:35) Jahalo, to máš pravdu, myslím že být dnes dítě, tak většinu beletrie co jsem tehdy četla číst už nebudu.
|
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 17:08:24) Přesně tak ... v TV bylo prd, PC nebylo, čtení bylo pro děti podstatně atraktivnější zábava než dnes.
|
|
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 17:05:44) Timur a jeho parta ! A Čuka a Geka jsi četl ?
|
Monty |
|
(15.5.2018 17:07:00) Katko, to jsou ti dva kluci - dvojčata, co jedou někam za otcem na Sibiř nebo někam tam, ne?
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 17:09:06) Ano, jedou vlakem, hrozně dlouho... víc si skoro nepamatuju.
|
*Kate |
|
(15.5.2018 18:25:13) Otec je na Sibiři jako geolog a oni ztopili telegram, kde jim píše, že ten nebude na stanici, ať ted za nim nejezdí , následují z toho plynoucí dobrodružství. Safra, budu si to muset někde najít.
|
|
|
|
|
*Kate |
|
(15.5.2018 18:19:57) Tibor a jeho parta 😂
|
|
|
|
|
Katka a 2 výrostci |
|
(15.5.2018 16:45:43) Tak tak... mě tady zrovna přistál v kopii e-mail od kolegy, který začíná " Dobrý den, pane Novák " ... uáááááá ...
|
|
Kaipa |
|
(15.5.2018 17:11:26) No jo, Monty, bez hrubek... Pamatuju nejednu diskuzi zde, že ošklivé učitelky bazírují na pravopisu, a když jsem jednou vznesla nesmělé přání, aby alespoň učitelé psali bez chyb, dostalo se mi poučení, že to je blbost, neboť prý např. takový učitel matematiky přece nemusí .... Já myslím, že maturant by měl mít určitou kulturu slova i písma a také nějaké znalosti teoretické (myšleno z jazyka mateřského), porozumění textu by měla být samozřejmostí. Jinak budeme snižovat a snižovat, až padneme na hubu.
|
|
Alca |
|
(15.5.2018 19:55:38) Monty
"tak mně by docela stačilo, kdyby byl maturant schopen psát bez příšerných hrubek, které vidím v písemném projevu dospělých lidí dnes a denně a uměl se v rodném jazyce smysluplně vyjadřovat. Když slyším moderátory v televizi, jak použijí v jedné větě dvakrát po sobě slovo "pročež", neznají rozdíl mezi "díky něčemu" a "kvůli něčemu" atd. atd., tak bych mlátila hlavou do zdi. Všichni nebo téměř všichni prošli maturitou, kde dělali nějaký literární rozbor a hovořili o rodné chaloupce Čelakovského."
Blbý je, že tohle (psát bez hrubek, solidně se vyjadřovat) by měli lidi zvládat po ZŠ. Jinak cit pro jazyk hodně rozvíjí právě čtení případně poslech dobře použitého jazyka, jenže to musí být opravdu kvalitní a ne to, co se lecos leckdy opublikuje s různýma chybama stylistickýma, ale i hrubkama....... BTW i u učení se cizího jazyka se doporučuje v něm číst. Člověk do sebe víc nasává tu správnou podobu, slovosled apod.
|
Monty |
|
(15.5.2018 19:58:11) Alčo, ale ty mi také nerozumíš, já přece nejsem proti čtení, jen nechápu, proč by měla existovat "povinná četba" a proč by každý nemohl číst co sám uzná za vhodné a rozvíjet si svůj cit pro jazyk a slovní zásobu tak, jak sám uzná za vhodné.
|
Kaipa |
|
(15.5.2018 20:08:04) proč by každý nemohl číst co sám uzná za vhodné a rozvíjet si svůj cit pro jazyk a slovní zásobu tak, jak sám uzná za vhodné
No, Monty, ale pak je taky možné, že by si nějaký maturant rozvíjel cit pro jazyk na Kuřátku a obilí.
|
Monty |
|
(15.5.2018 20:10:26) Kaipo, no a? Pokud by pak neuspěl u maturity, koncipované tak, aby se při ní prokazovaly dovednosti, které četbou Kuřátka nezíská, tak by holt neodmaturoval.
|
|
|
Lída+2 |
|
(15.5.2018 20:12:46) Monty, fakt ti přijde seznam 133 knih, kdy škola určí 16 v tématech, 4 si určíš sama, tak strašný omezení....mě až tak né. Navíc na školní rok dostanou 2x A4, kde si vybere 8-10 knih za 10 měsíců.
A ty knihy tam nejsou tak špatný. Neříkám, že tam není i něco z toho co jsme měli i my.
Schválně si to zkus nalistovat na tom gymplu kam půjde.
Já bych řekla, že seznam se pružně udržuje, syn dál návrh a bude dodána kniha: já robot.
Protože byla na lejstu pro určitý rok v seznamu chyběla...je nebo bude doplněna.
|
Monty |
|
(15.5.2018 20:49:14) Lído, tak jsem si to schválně nalistovala. Nemyslím, že by byl ochoten cokoli z toho číst. Ale má v tom i divadelní hry, který už viděl. Ze zbytku se dá vybrat něco, co mu odvyprávím tak, aby věděl o čem to je a k čemu to je (případně není). Z knih, který si myslím, že je opravdu užitečný číst na střední škole tam vidím jednu.
|
libik |
|
(15.5.2018 20:52:20) Monty a jaká máš kritéria užitečnosti?
|
Monty |
|
(15.5.2018 20:55:09) Libiku, v tomto konkrétním případě je to myšleno tak, aby to nějak obohatilo i nečtenáře.
|
libik |
|
(15.5.2018 21:05:19) Obohatilo o co, jak?
Můžeš na tom ujíždět nebo si tam můžeš ověřovat probírané poznání. O co tě obohatí, když znáš vzorec pro výpočet hustoty?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:11:33) Libiku, vzorec hustoty buď použiješ v práci nebo zapomeneš. Četba krásné literatury je koníčkařina, pokud tedy nesměřuješ na fildu, není důvod ji komukoli nutit, když k tomu nemá vztah. Je to asi podobné, jako nutit všem akvaristiku.
|
libik |
|
(15.5.2018 21:14:53) Monty, ale vzdělání je něco hlubšího než kvalifikace pro nějakou práci, ty jsi v tomto zvláštně pragmatická.
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:19:57) Libiku, no, to asi jsem, protože vzdělání, které není součástí kvalifikace pro nějakou práci většina lidí z větší části zapomene. A vzdělávat se mimo svůj obor dle libosti ve volném čase nikdo nikomu nebrání, to lze provozovat celoživotně bez stresu, že mě někde někdo bude zkoušet z nestravitelného textu z počátku 19. století.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:27:02) "vzdělání, které není součástí kvalifikace pro nějakou práci většina lidí z větší části zapomene. "
Což z nich ovšem dělá fachidioty, a to si nemyslím, že by byla zrovna nějaká žádoucí meta.
Jak se asi mluví s člověkem, který rozumí jen svému povolání a pak už ničemu?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:29:44) Kudlo, ty s těmi tvými fachidioty. Potkáváš je nějak zvlášť často, že jimi pořád operuješ?
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:31:08) Monty,
právě že vůbec, proto mě udivuje, proč pro ně tak horuješ ty?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:34:15) Kudlo, já tohle slovo na rozdíl od tebe nepoužívám, takže pro ně těžko mohu horovat.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:35:43) Monty,
máš pocit že člověka, který "z větší části zapomněl" "vzdělání, které není součástí kvalifikace pro nějakou práci " lze popsat nějak výstižněji než slovem "fachidiot"?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:36:36) Kudlo, a ty se snad stýkáš jen s lidmi, kteří buď pracují nebo spí?
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:39:34) Proč pracují nebo spí?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:41:58) Kudlo, protože ti tam chybí prostor pro volný čas, kdy se lidé také obvykle něčemu věnují a ne vždy to souvisí s jejich povoláním. Mmch., jsem si téměř jistá tím, že z vámi velebeného "všeobecného vzdělání", pokud to nebude součást jeho práce nebo zájmu neví většina lidí téměř nic.
|
Z+2 |
|
(15.5.2018 21:43:53) Monty, já myslím, že ze všeobecného vzdělání toho víme spoustu.
|
|
JaninaH |
|
(15.5.2018 21:48:07) Monty, no a? Důležité je, že to všeobecné vzdělání (a vzdělávání) člověka kultivuje, formuje, někam nasměruje. I dobrý učitel dokáže člověka velmi ovlivnit, nejen tím, co ho naučí, už jsem o tom psala.
|
|
|
|
|
|
|
|
. . |
|
(15.5.2018 21:33:01) Monty, nepotkává, kde by se vzali, když zatím máme nějakou tu úroveň všeobecného vzdělání skoro všichni.
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:35:40) Slupko, je možné, že se pohybuji v nějakém alternativním vesmíru, ale už dlouho se mi nestalo, abych si o něčem, co je jak mimo obor, tak mimo zájem člověka (s jakýmkoli ukončeným stupněm vzdělání) pokecala v rámci "všeobecného vzdělání".
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:39:14) " jak mimo obor, tak mimo zájem" - ale to už trochu rozšiřuješ, původně to bylo jen o tom oboru ("vzdělání, které není součástí kvalifikace pro nějakou práci")
A jinak ano, nevím jestli mám takovou kliku, ale s lidma okolo sebe si můžu pokecat o spoustě věcí, které se netýkají ani jejich práce, ani jejich vyloženého "zájmu".
|
|
. . |
|
(15.5.2018 21:45:16) Monty takhle to nemůžeš brát. "Pokecat si o něčem v rámci..." Většinu toho, co se člověk kdy učil, si stejně nepamatuje nijak konkrétně, doslovně (kromě tebe a pár podobně výjimečných lidí), ale tvoří to samozřejmě nějaký základ, podhoubí, podvědomý obsah mysli - je to něco s čím se člověk již setkal, co musel pochopit, přemýšlet o tom, co ví i když o tom neví... má tím potrénované různé druhy paměti, různé způsoby uvažování.
|
JaninaH |
|
(15.5.2018 21:49:29) Slupko, zase, přesně. To vzdělávání člověka prostě ovlivňuje, ne že ne.
|
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:49:51) "ale tvoří to samozřejmě nějaký základ, podhoubí, podvědomý obsah mysli - je to něco s čím se člověk již setkal, co musel pochopit, přemýšlet o tom, co ví i když o tom neví... má tím potrénované různé druhy paměti, různé způsoby uvažování."
Přesně tak.
A je to o tomhle, o žádný barvě mašle Barunky, ta se dá s úplným klidem zapomenout.
Ale přečtením tý knížky do sebe natáhneš to podhoubí. Z toho přečtenýho odhadem víc jak půlku zapomeneš, ale to, co tam zůstane, vytvoří to podhoubí, zas se to naváže na nějaký další informace, který nasaješ zase odjinud.
Když si přečteš nějakej výcuc, tak z něho taky větší část zapomeneš, ale logicky ti tam zbyde daleko míň než z tý knížky.
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:54:20) "Ale přečtením tý knížky do sebe natáhneš to podhoubí. Z toho přečtenýho odhadem víc jak půlku zapomeneš, ale to, co tam zůstane, vytvoří to podhoubí, zas se to naváže na nějaký další informace, který nasaješ zase odjinud."
Kudlo, jenže ty vycházíš z modelu nějakého buď humanitně orientovaného člověka nebo člověka "univerzálního", který si to z četby beletrie opravdu vytáhnout může. Člověk orientovaný technicky v tom může stejně tak dobře vidět jen nudu a opruz, která mu nedává nic, jen bere čas.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:56:54) I tomu technicky orientovanýmu alespoň malej kousek z přečtený knížky uvízne.
Jistě to nebude tolik, jako u toho humanitně orientovanýho, ale pokud to pojme stylem "ó nikoli, já čísti nehodlám, neb jsem výhradně technicky orientován", tak sorry, ale zase se mi dere na jazyk "fachidiot".
|
Z+2 |
|
(15.5.2018 22:00:22) Kudlo, jediný nechápající idiot jsi tady ty,
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:01:40) Kudlo, a ty fakt myslíš, že na tu tvou povšechnou orientaci je potřeba číst beletrii, jinak je člověk automaticky "fachidiot"?
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:03:59) Monty,
a ty fakt myslíš, že člověk, kterej vůbec nečte beletrii, se může považovat za vzdělanýho?
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:08:39) Kudlo, ano, to si fakt myslím. Opravdu už nežijeme v roce 1918.
|
|
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:08:34) Z mého hlediska je vlastní výběr 20 knih z nějaké smysluplné množiny za střední školu požadavek zcela splnitelný, stejně jako ti humanitně orientovaní ty goniometrické funkce taky nějak napočítat musí. Na gymplu imho nutno.
Diskutovala bych o nutném rozsahu literatury na průmyslovce nebo o goniometrických funkcích na umělecké škole (ale ty myslím nějakou výjimku na matiku mají, ne?)
|
Z+2 |
|
(15.5.2018 22:14:59) Sovice, ale jo, jen to není jen těch 20 knih, ale víc co z češtiny člověk má splnit. Obecně si myslím, že prušvih je nekvalita specializovaných středních škol , která vede k hroznému přecenění všeobecného vzdělání. z toho se pak nesmyslně stává základ pro studium na vysoké škole. Ti špičkoví tím bohužel ve svých oborech ztratí spoustu času. V humanitních oborech se to dohnat dá. V těch technických už prakticky ne. Nikdy pak nejsou schopní konkurovat těm Američanům specializujícím se od dětství. No a to vede k našemu dlouhodobému zaostávání. Protože to jak vyspělí národ nakonec bude je o tom jak dokáže využít toho jednoho procenta nejtalentovanějších.
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:19:13) Z+2,
souhlasím s problémem kvality specializovaných škol.
Ale ohledně nevyužití potenciálu mimořádně nadaných úžeji zaměřených dětí, tam vidím problém spíš v notně omezené schopnosti podepřít jejich rozvoj. Napřít síly do jejich podpory mi přijde smysluplnější než očesávat nároky na všeobecné vzdělání na všeobecně vzdělávacích školách.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:21:14) "Napřít síly do jejich podpory mi přijde smysluplnější než očesávat nároky na všeobecné vzdělání na všeobecně vzdělávacích školách."
Přesně tak.
Protože mi přijde snadnější mimořádně odpustit češtinářský znalosti geniálnímu matematikovi, než podle jednoho geniálního matematika nastavovat laťku většině průměrnejch.
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:20:02) To jedno procento nejtalentovanějších se k tomu svýmu nakonec stejně dostane, ale většina tak nadaná není, a bylo by docela smutný mít hromadu lidí, kteří ve svým oboru nijak nevyniknou a navíc k tomu neuměj vůbec nic jinýho.
A jestliže zaostáváme, tak to bude spíš tím, že jsme malá země a logicky tak nemáme k dispozici tolik peněz na výzkum jako třeba ti Američani, než že bychom nevychovávali lidi k jednostrannosti už od malička.
|
|
Federika |
|
(15.5.2018 22:22:08) Z+2, vzhledem k tomu, že mi tu jeden maturant pobíhá, vím jistě, že toho po nich fakt moc nechtějí,i v tý češtině naprostej základ. V četbě už vůbec ne, my jsme oproti nim fakt číst museli. Oni si klidně vyberou tenoučkou "Kytici", (povinná četba pro pátou třídu", místo Babičky taky klidně cosi o pár stránkách a většinu povinný literatury číst ani nemusí.
|
|
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:14:07) Sovice, jen upřesnění. Student si nemůže vybrat k maturitě 20 knih podle svého výběru, ale musí většinou respektovat seznam knih, který dává SŠ a z něj pak vybírá. A musí se to řídit těmito pravidly: Světová a česká lit. do konce 18.stol. - min. 2 díla Světová a česká lit. do konce 19.stol. - min. 2 díla Světová literatura 20. a 21. stol. - min. 4 díla Česká literatura 20. a 21. stol. - min. 5 děl
Viz katalog požadavků Cermatu k maturitě
Já osobně si myslím, že těch 20 knih je minimum. My jsme toho měli mnohem víc. Pro mě to problém nebyl, já četla opravdu hodně.
|
sovice |
|
(15.5.2018 23:17:52) Marto, díky. Překvapil mě podíl literatury 20. a 21. století, to je dobré, že není nutné číst převážně literaturu starou a ještě starší.
|
K_at |
|
(15.5.2018 23:19:29) Sovice, ted to chci psat - ze prevazuje moderni literatura. Z toho se snad da vybrat dost zajimavych knih, ne?
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:24:39) Kat, ale oni si vybírají z předvýběru. Z cca 20 knih. Nemůžou si vybrat vlastní.
|
libik |
|
(15.5.2018 23:33:16) Monty, ty knížky budou zřejmě něčím typické, ilustrativní. nečtou to primárně pro zábavu, ale pro poznání způsobu a důvodu, už nevím, fakt.
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:34:38) Libiku, ukážu ti seznam, můžeme o tom pohovořit.
|
libik |
|
(15.5.2018 23:38:26)
No tak bych na závěr řekla, že chápu jak povinnou literaturu, tak situaci, že to průměrnej jedinec drobátko vosere..
No a to jsem chtěla dneska večer mýt lustr, protože čekám návštěvu
Bylo mi ctí s vámi letět (můj oblíbený popíkový nematuritní film)
|
|
|
|
|
Mr. Miçkey |
|
(15.5.2018 23:29:25) Zajimavy knihy se daji sehnat i do toho 18. stoleti, treba basnicky nebo testament od Villona, nebo Dekameron nebo Jeptisku od Diderota, prvni dve jsou v podstate vtipna stredoveka reality show se znacnym podilem sexu, a Jeptiska neco jako lesbicky predchudce 50 odstinu sedi v kulisach klastera, nic, u ceho by maturant musel trpet
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:32:51) Mickey, obávám se, že Jeptiška od Diderota v těch seznamech moc často figurovat nebude.
|
Alca |
|
(15.5.2018 23:33:30) Monty, ale Villon neb Dekameron dost často ano
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:35:26) Alčo, jj, to je tam obojí celkem často. Ostatně Dekameron tam byl už "za nás".
|
|
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:35:32) Monty, SŠ kam chodí syn má seznam na stránkách, můžeš se podívat. Jeptiška tam opravdu není. Ale oni tam mají spíš autory, než díla.
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:37:56) Marto, já se na ten seznam dívala na Gybotu, když o tom psala Lída. A mají tam i díla. U většiny autorů zrovna ta, která bych si sama nevybrala. Na další seznamy se podívám zítra, už jsem na cestě do postele.
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:42:59) Monty, až budeš mít čas. Já to na sránkách gybotu nemůžu najít.
|
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:49:02) Monty, tak teď jsem se dívala na stránky Cermatu a synův gympl žádný vlastní seznam nemá, jsou to požadavky Cermatu. Toho jsem si dřív nevšimla.
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 5:52:58) Marta., najdeš to většinou u předmětu český jazyk.
Jinak v červnu(15.6) každý rok dostávají takovéto lejstro, kde je napsáno co mají další školní rok číst, takže aktivní si to čtou o prázdninách, třeba na dovolené.
ve třeťáku syn dostal ještě toto: jakoby plán na poslední rok českého jazyka před maturitou.Ono je to berevné, ale to sem tak dát nejde:
Seznam dobrovolně volitelné povinné četby pro studenty 4. G a 8.G
1. Světová próza Reakce na válku William Styron: Sophiina volba, Joseph Heller: Hlava XXII, Robert Merle: Smrt je mým řemeslem, Günter Grass: Plechový bubínek, Norman Mailer: Nazí a mrtví, Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku, Ian Mc Ewan: Pokání, Jerzy Kosinski: Nabarvené ptáče, Alberto Moravia: Horalka, Laurent Binet: HHhH, Jonathan Littell: Laskavé bohyně, Annelies Marie Franková: Deník Anne Frankové Klasický realismus: Boris Pasternak: Doktor Živago, Stan Barstow: Způsob lásky, Mika Waltari: Egypťan Sinuhet, Hemingway: Stařec a moře, Christiane F.: My děti ze stanice ZOO, Robert James Waller: Madisonské mosty Neorealismus Alberto Moravia: Horalka Sociální próza E.L. Doctorow: Ragtime Magický realismus Gabriel Garcia Márquez: Sto roků samoty, Günter Grass: Plechový bubínek, Graham Swift: Země vod, Rana Dasgupta: Sólo Existencialismus (vhodné i do filosofie): Albert Camus: Cizinec, Jean Paul Sartre: Zeď Postmodernismus Umberto Eco: Jméno růže (též vhodné i do filosofie), David Lodge: Svět je malý Beatnici John Kerouac: Na cestě Protitotalitní próza, antiutopie: Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven, George Orwell: 1984, George Orwell: Farma zvířat, Alexandr Solženicyn: Jeden den Ivana Denisoviče, Graham Greene: Tichý Američan, Sci-fi Vercors: Nepřirozená zvířata, Kurt Vonnegut: Kolíbka, Michel Houllebecq: Možnost ostrova, John Wyndham: Den trifidů Fantasy J.R. Tolkien: Pán prstenů, George Raymond Richard Martin: Píseň ledu a ohně, Terry Pratchett: Zeměplocha, Robin Sloan: Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Moderní doba, rozklad tradičních hodnot a mezilidských vztahů J.D. Salinger: Kdo chytá v žitě, Ian Mc Ewan: Betonová zahrada, W. Golding - Pán much, Vladimir Nabokov: Lolita, Graham Swift: Země vod, Norman Mailer: Americký sen, Cormac McCarthy: Tahle země není pro starý, Michell Houllebecq: Možnost ostrova, Haruki Murakami: Norské dřevo, Jerzy Kosinski: Nabarvené ptáče, Mario Puzo: Kmotr, John Irving: Svět podle Garpa, John Irving: Pravidla moštárny, Anthony Burgess: Mechanický pomeranč, John Kennedy Toole: Spolčení tupců, Warren Miller: Prezydent krokadýlů, , Michel Houllebecq: Podvolení Bestsellery Dan Brown: Šifra mistra Leonarda, Erich Maria Remarque: Nebe nezná vyvolených Humanistická próza Robert Fulghum: Vše, co potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole, William Saroyan: Tracyho tygr, Richard Bach: Jonathan Livingston Racek, Paulo Coelho: Alchymista, Eric- Emmanuel Schmitt: Oskar a růžová paní, Robert Fisher: Rytíř v rezavém brnění, Antoine de Saint- Exupéry: Citadela (nebo Noční let), William Saroyan: Tracyho tygr Humor David Lodge: Svět je malý, John Heller: Hlava XXII, Kingsley Amis: Šťastný Jim, Robert Fulghum: Vše, co potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole, Betty McDonaldová: Vejce a já, Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád, Richard P. Feynmann: To snad nemyslíte vážně (pro fyziky), Robert Merle: Muži pod ochranou, Douglas Adams: Stopařův průvodce po Galaxii
2. Světová poezie Jacques Prévert: Déšť a pěkné počasí, Lawrence Ferlinghetti: Lunapark v hlavě, Vladimír Vysockij: Pravda a lež, Dylan Thomas: Smrti a příchody 3. Světové drama John Steinbeck: O myších a lidech, Fridrich Dürenmatt: Návštěva staré dámy, Samuel Beckett: Čekání na Godota, Artur Miller: Smrt obchodního cestujícího, Harold Pinter: Mechanický číšník, Eric- Emmanuel Schmitt: Manželské vraždění
4. Česká próza a) 1945-68 Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky, Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále, Bohumil Hrabal: Postřižiny; Milan Kundera: Směšné lásky, Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí; Josef Škvorecký: Zbabělci, Josef Škvorecký: Prima sezóna; Ludvík Vaculík: Sekyra,Vladimír Páral: Katapult, Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol, Ladislav Fuks: Mí černovlasí bratři, Jan Otčenášek. Romeo, Julie a tma, Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou,Vladimír Neff: Srpnovští páni, Jaroslav Žák: Na úsvitě nové doby b) 1968-89 Jiří Mucha: Lloydova hlava, Vladimír Körner: Údolí včel nebo Adelheid; Ota Pavel: Smrt krásných srnců, Ota Pavel: Výstup na Eiger, Miloslav Švandrlík: Černí baroni, Alexandra Berková: Knížka s červeným obalem, Ladislav Pecháček: Vážení přátelé, ano; Václav Kaplický: Kladivo na čarodějnice, Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo, Jarmila Loukotková: Navzdory básník zpívá, Ivan Klíma.:Moje první lásky, Pavel Kohout: Katyně, Jan Novák: Striptease Chicago, Rudolf Křesťan: libovolná kniha fejetonů, Miloslav Šimek a Jiří Grossmann: Povídky, Jan Vodňanský: Generální úklid, Alexandra Berková: Knížka s červeným obalem, Ladislav Pecháček: Vážení přátelé, ano c) po r. 1989 Michal Viewegh: Báječná léta pod psa, Tereza Boučková: Rok kohouta, Petr Šabach: Hovno hoří, Irena Dousková: Hrdý Buďžes, Jan Novák: Zatím dobrý, Jan Balabán: Zeptej se táty, Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch, Jiří Hájíček: Rybí krev, Alena Mornštajnová: Slepá mapa, Tereza Boučková: Rok kohouta, Emil Hakl: Skutečná událost, Jaroslav Rudiš: Nebe pod Berlínem, Jiří Hájíček: Rybí krev, Jaromír Typlt: Pole nade mnou, Petra Soukupová: Marta v roce vetřelce, Petra Hůlová: Paměť mojí babičce, Zdeněk Svěrák: Po strništi bos, Rudolf Křesťan: Fejetony, Ivan Kraus: Ve vlastních názorech se shodnu s každým, Patrick Zandl: Husákův děda
5. Česká poezie Jiří Kolář: Prométheova játra, František Hrubín: Romance pro křídlovku, Václav Havel: Antikódy, Jaroslav Seifert: Maminka nebo Morový sloup, Jan Skácel: Kolik příležitostí má růže, Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku, Josef Kainar: Moje blues, Karel Kryl: Kníška Karla Kryla, Jan Zahradníček: Znamení moci,Vladimír Holan: Pojď se mnou do noci, Jiří Žáček: Hurá zpátky do Evropy, J.H. Krchovský: Noci, po nichž nepřichází ráno, T.R. Field: Lomikel a jiné básně, Jiří Suchý: Knížka aneb Co mne jen tak napadlo
6. České drama Václav Havel: Audience (nebo Zahradní slavnost), Jiří Suchý: Kdyby tisíc klarinetů (nebo Kytice); Milan Kundera: Jakub a jeho pán, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák: České nebe, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák: Dlouhý, Široký a Krátkozraký, David Drábek: Koule
Ideální stav před maturitou:
z každého z uvedených oborů (1.-6.) musíte mít přečten (a také zapsán v KD) min. 1 titul (max. počet neomezen), celkem ovšem min. 9 titulů (v rámci světové prózy min. 2 knihy, v rámci české prózy tituly 3 – po 1 z a, b, c), 1 titul poezie, 1 drama).
Krásné poslední předmaturitní prázdniny Vám přeje BeSt!!!!!!
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 5:59:36) A našla jsem seznam i pro třeťáky a septimu:
3.G, septima– požadavky na úspěšné absolvování studia českého jazyka a literatury (školní rok 2016 -17)
Témata referátů (a současně seznam doporučené literatury):
A. Poezie:
1. Tahle absurdita není ke čtení
Morgenstern: Beránek měsíc
2. Tohle že je moderní poezie ?!?
Apollinaire: Pásmo
Sandburg: Dobré jitro, Ameriko
Rilke:.Kniha hodinek,
Whitman: Stébla trávy
3. Anarchisté a buřiči:
Bezruč: Slezské písně
Gelner: po nás ať přijde potopa
4. Abeceda “podivuhodného kouzelníka“, hravá poezie
Nezval: Abeceda,
Nezval: Básně noci
Seifert: Na vlnách TSF
5. Již dosti Wolkera
Wolker: Host do domu
Wolker: Těžká hodina
6. Láska k vlasti a rodnému kraji
Bezruč: Slezské písně
Halas: Torzo naděje
Toman: Měsíce
B. Próza:
1. Literatura a válka
Remarque: Na západní frontě klid
Rolland: Petr a Lucie
Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka
Konrád: Rozchod
Hemingway: Sbohem armádo
Hemingway: Komu zvoní hrana
Orten: Elegie
2. Duše a život
Musil : Zmatky chovance Törlesse
Rolland: Dobrý člověk ještě žije
Éxupery. Malý princ
K.Čapek: Povídky z jedné kapsy
J. Čapek: Ve stínu kapradiny
Olbracht: Žalář nejtemnější
Havlíček: Petrolejové lampy
Glazarová: Advent
Řezáč: Černé světlo
Dyk: Krysař
3. Erotika, intimní vztahy
Lawrence: Milenec lady Chatterleyové
Bunin: Temné aleje
Jarry: Nadsamec
4. Absurdita života
Kafka: Proces
Kafka:Proměna
Charms: Sen
Klíma: Utrpení knížete Sterrnenhocha
5. Fantazie, magie, mystika
Bulgakov: Mistr a Markétka
Meyrink: Golem
Benešová: Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová
6. Humor:
Jirotka: Saturnin
Brdečka: Limonádový Joe
Žák: Študáci a kantoři
Chevalier: Zvonokosy
Poláček: Muži v ofsajdu
Bass: Klapzubova jedenáctka
Vančura: Rozmarné léto
Váchal: Krvavý román
7. Společenský román
Galsworthy: Sága rodu Forsythů
McCoy: Koně se také střílejí
Steinbeck: Hrozny hněvu
Fitzgerald: Veliký Gatsby
Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník
Bass: Cirkus Humberto
Steinbeck: O myších a lidech
Kubín: Jivínské rapsódie
8. Historie
Vančura: Markéta Lazarová
Schulz: Kámen a bolest
Durych: Bloudění
9. Sci- fi, utopie
H.G. Wells: Neviditelný
H.G.Wells: Válka světů
K. Čapek: Krakatit
K. Čapek: Válka s mloky
Zamjatin: My ,
Orwell: Farma zvířat
C. Drama
Brecht: Žebrácká opera
Pirandello: Šest postav hledá autora
Shaw: Pygmalion
Čapkové: Ze života hmyzu
K.Čapek: R.U.R.,
K.Čapek: Bílá nemoc
Jarry: Král Ubu
Nezval: Manon Lescaut
Voskove+Werich:. Osel a stín
Každý student si z daného seznamu vybere dobrovolně povinně celkem 8 knih za rok.
Z toho musí být min. 6 děl z 9 jednotlivých kapitol oddílu B a min. po 1 z oddílů A a C.
Knihy označené červeně jsou součástí školního seznamu k maturitní zkoušce.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:23:46) sovice, z té nejstarší literatury je to minimum. A studenti to ještě mají zjednodušené tím, že ke každé z těch vybraných knih mají takový pracovní list a ten používají u ústní zkoušky.
|
|
libik |
|
(15.5.2018 23:25:03) Já jsem dost překvapená, že je tu taková bouře kvůli 20 knížečkám, za nás byla maturita složená z 25 otázek, které zahrnovaly 25 celků s několika autory a čekalo se, že jejich stěžejní díla ovládáme.
Je tedy pravda, že asi nikdo nečet Jana Husa a že to ani zkoušející nečekali, nicméně od baroka a romantismu to bylo celkem na kůži. Z druhé strany je pravda, že třeba můj syn odmaturoval s prostou povšechní znalostí Karla Čapka, o němž mu maminka vyprávěla. (nástavba elektro) a že spousta nové literatury byla na indexu a i klasická díla anglického realismu byla třeba odvyprávět náležitě marxisticky.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 23:28:18) Taky nechápu, jakej je problém pro člověka, kterej chce mít MATURITU, přečíst za 4 až 8 let 20 umrněnejch knížeček, který si navíc ještě může zčásti i vybrat.
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:31:14) Libiku, tak já zrovna Husa četla. Nevím, jestli byl nějak potřeba u maturity, ale z těch požadovaných děl jsem nečetla skoro nic, obsah jsem znala u všech. Na barvu Barunčiny mašle se mě pravda nikdo neptal.
|
|
. . |
|
(15.5.2018 23:35:30) libiku, myslím, že tu žádná "bouře" není. Jen Monty se domnívá, že je to zbytečné (aby každý, kdo má maturitu, byl nucen přečíst 20 knih, které si vybere z nějakého omezeného seznamu). Možná i Zetko.
|
|
libik |
|
(15.5.2018 23:59:47) říkám, že to bylo nástavbové studium, navíc ještě před zavedením státních maturit. Máš něco proti tomu, že můj syn je klasicky nevzdělaný?
Hele, on je zase vyjímečně sympatický a rozumí chlazení, nikdy nechtěl maturovat na gymnáziu.
|
Kudla2 |
|
(16.5.2018 0:21:37) Milado,
vidíš, a já to s těma motorama nevěděla, ale je mi to sympatický.
Mimochodem, víš, že zase přichází do módy Wankelův motor (i když trochu modifikovanej)? Za nás se to učilo málem jako slepá vývojová větev.
|
|
|
|
|
|
|
Alca |
|
(15.5.2018 23:36:38) Marta
"Světová a česká lit. do konce 18.stol. - min. 2 díla Světová a česká lit. do konce 19.stol. - min. 2 díla Světová literatura 20. a 21. stol. - min. 4 díla Česká literatura 20. a 21. stol. - min. 5 děl"
Ono tam dost často teda bývají ještě další podmínky od škol, na mém 8G když maturoval bratr (mě to ještě minulo) měli víc děl do 18. století a měli určený i minimální podíl poezie a beletrie........ Ale i tak to nebylo nic nepřekonatelnýho, i můj bratr nečtenář to p zamyšlení se a prokonzultování bez problémů dal....
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:40:54) Alco, ano, je tam i ten počet beletrie, poezie atd..je to na stránkách Cermatu, nechtělo se mi to psát všechno.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 23:43:32) http://gymnazium-opatov.cz/maturitni-zkousky/662-seznam-etby
Tady je seznam prvního gymplu, kterej jsem rozklikla.
Fakt si nemyslím, že by si člověk, kterej chce mít MATURITU, z tohohle seznamu nemoh vybrat.
|
|
|
|
Marta. |
|
(15.5.2018 23:46:34) Šuplíku, ano, próza, poezie a drama, od každého min. 2 díla.
|
|
|
|
|
|
|
Federika |
|
(15.5.2018 22:00:50) No jéje, mně jako člověku neorientovanýmu technicky a matematicky taky pěkně všelijaká ta matika, fyzika i chemie jen brala čas Přesto jsem nějaký znalosti prokázat musela a z matiky jsem taky musela maturovat, smůla, no, chtěla jsem maturitu. Stejně tak to mají ti technicky orientovaní.
|
|
|
|
|
|
JaninaH |
|
(15.5.2018 21:40:03) Slupko, přesně.
|
|
|
|
Z+2 |
|
(15.5.2018 21:42:20) Jenže problém českého školství je, že prakticky vůbec žádné specialisty nevychovává. Všobecně vzdělaných gymnazistů naopak vychovává spoustu, ale na specilizaci je pozdě.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:46:31) Tak gymnazista ještě nemusí bejt specializovanej, to je zaměřený na to, že se bude specializovat později.
Já si myslím, že ideální je být specialista na jednu věc a mít zároveň všeobecný přehled (třeba už ne do detailů), myslím, že se to rozhodně nevylučuje a člověk s aspirací na maturitu by to měl být schopen zvládnout.
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:50:11) Kudlo, no a můžeš ten "všeobecný přehled" nějak blíž definovat, adekvátně reáliím 21. století?
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:55:54) Monty,
tak to je tak komplexní záležitost, že asi dost těžko.
Ale namátkou třeba že člověk nezačne koukat jako puk, když se mu někdo zmíní o třiceti stříbrných, protože o tom v životě neslyšel, nemyslí si, že Lisabon je nějaká značka šampónu na vlasy, a nemusí dlouze hloubat o tom, jestli druhá světová válka byla v šestnáctým nebo kterým století. A tisíce jinejch takovejch věcí, kdy sice asi nikdo není v obraze úplně na sto procent, ale když se trefuje třeba jen z deseti, tak holt asi to s tím jeho vzděláním nebude tak horký.
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:59:52) Kudlo, ale to, co popisuješ, je velmi povšechná orientace v nějakých pojmech z různých oblastí, které bych se zdráhala nazvat "vzděláním". To je tak hrubý přehled, že by bylo těžké najít někoho, kdo ho nemá.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:01:55) Monty,
vážně?
Tak se podívej na maturity z toho roku, jak bylo to téma o Jidášovi.
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:03:49) Kudlo, no vidíš, téma o Jidášovi. To třeba věděl i můj syn, který je z tvého hlediska naprostý "fachidiot", protože v životě nepřečetl jedinou knihu beletrie. A to mu tehdy bylo tak třináct, tuším.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(15.5.2018 22:21:11) Monty, vzdělání není seberealizace v oblasti zájmů, ale nějaký posun někam, chápání souvislostí, způsobilost třídit a komparovat, nevěř, že to má člověk od přírody, fakt ne..
Ono je pěkné mít momentální zájem o něco na první pohled neovyklého, zajímavého nebo dokonce "vysokého", ale bez souvislostí je to prd, nic víc než bída wikipedie a dokáže to každý, kdo dokáže guglit bez ohledu na to, kolik tomu věnuje času.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:21:49) Libiku, přesně .
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:24:31) "Ono je pěkné mít momentální zájem o něco na první pohled neovyklého, zajímavého nebo dokonce "vysokého", ale bez souvislostí je to prd, nic víc než bída wikipedie a dokáže to každý, kdo dokáže guglit bez ohledu na to, kolik tomu věnuje času."
Libiku, obávám se, že máš o zájmech dost zkreslené představy.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:28:27) Monty,
obávám se, že Libika (jakož i mě) jsi k tomuto výkladu přivedla Ty svým přístupem, alespoň jak ho tady prezentuješ.
Mimochodem, jak se člověk dostane k informaci o Jidášovi, aniž by četl beletrii? Čtením přímo Bible? Nejeví se mi moc pravděpodobný, že by se člověk, kterej nečte beletrii, byl ochotnej číst Bibli.
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 22:31:29) Kzdli ještě je tu muzikál...
|
Jahala. |
|
(15.5.2018 22:32:09) A Medvídek od Lucie...
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:40:09) No, ale právě ten Medvídek musí být pro někoho, kdo nemá ánunk o Jidášovi, poněkud záhadnej.
|
|
|
|
Federika |
|
(15.5.2018 22:31:38) No, Kudlo, o Jidášovi se myslím děti běžně učí a řekla bych, že nejen v "katolických" školách.
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:31:43) Kudlo, no, že mě nechápeš ty mě nepřekvapuje, u Libika trochu ano.
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:33:49) "Mimochodem, jak se člověk dostane k informaci o Jidášovi, aniž by četl beletrii? Čtením přímo Bible? Nejeví se mi moc pravděpodobný, že by se člověk, kterej nečte beletrii, byl ochotnej číst Bibli."
Kudlo, Jidáš je běžnou součástí kulturního okruhu, ve kterém se pohybujeme. Na toto téma existují filmy, muzikály, celá řada dokumentů, vyskytuje se v lidové slovesnosti.
|
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:40:19) Znám mnoho mnoho lidí, co nečtou beletrii a čtou Bibli - u věřících vcelku běžné
|
. . |
|
(15.5.2018 22:43:25) Sovice, doufám, že se tě nějak nedotknu, ale......... Bible není svého druhu beletrie?
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:46:53) Nedotkneš se mě. Je tam dost víceméně beletristických knih, některé tedy ne. Ale věřící ji obecně nečtou jako beletrii
|
. . |
|
(15.5.2018 23:05:35) Jo, Sovice, díky, jako nevěřící to beru jako příběhy a soubor ponaučení (pokynů co a jak). Takže se asi shodneme.
|
|
|
libik |
|
(15.5.2018 22:53:34) Slupko a co Kritika čistého rozumu nebo Vladař?
|
. . |
|
(15.5.2018 23:02:54) libiku, Kritiku čistého rozumu beru za filozofické, tedy vědecké dílo, Vladaře jsem nečetla, ale vnímám jako nějakou politologii a management z doby, kdy tyto obory ještě neexistovaly.
|
libik |
|
(15.5.2018 23:18:42) Já jsem nečetla Kritiku, ale měla jsem to v ruce, někdy bych ráda mluvila s někým, kdo tomu rozumí.
|
. . |
|
(15.5.2018 23:29:50) Což Kant je ještě docela "lidskej", ale k Bytí a času jsem taknějak zatím nedozrála - pořád jsem tak v pětině
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:44:32) "Lidé jedné knihy"?
(ale skoro bych řekla, že je to typický pro prostředí, který se u Monty pravděpodobně nenachází)
|
|
|
|
libik |
|
(15.5.2018 22:39:40) Monty, pokud napíšu, že máš zkreslené představy o vzdělání, neber si to osobně
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:40:33) libiku, neberu si osobně nic, není důvod, jen se nesetkávám s tím, o čem píšeš, proto s tím logicky nemohu souhlasit.
|
libik |
|
(15.5.2018 22:50:29) Monty, pokud mi někdo pošle hejt na Kalouska, v němž vychvaluje Katar jako daňový ráj, tak může být velkej blbec a šiřitel nahodilých sraček, ale může být i dost komplexně informovanej o jednotlivých daňových systémech, ať už ze zájmu nebo profesně. Určitě je ale nevzdělanej.
Chaotická záliba v "humanitních" záležitostech bez souvislostí, jak nakonec ukazuje evropská krize, může být dost velký problém. Neříkám, že četba Babičky to vytrhne. Vytrhne to ovšem schopnost hodnotit, to se mmj. učíme četbou.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:52:17) Libiku, opět
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:52:41) Libiku, četbou beletrie?
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:55:35) Mimo jiné I četbou beletrie.
Ovšem asi ne tak úplně té Věčné Ambry (i když i z toho by se při dostatečně kritickém úsudku asi dalo něco faktografického vytěžit)
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:00:10) Kudlo, ehm, a chápeš, že těžit z četby beletrie může jen ten, koho to baví a pro koho jsou ty případné souvislosti nějak zajímavé nebo zužitkovatelné? Je to úplně stejné, jako když donutíš humanitně orientovaného člověka číst učebnice fyziky. Když bude MUSET kvůli "vzdělání" něco z toho umět, tak se to na určitou dobu naučí a následně to zapomene. Když muset nebude, vyjde to ve výsledku nastejno, ale ten čas, který tím stráví by mohl věnovat něčemu, co je pro něj osobně užitečný nebo alespoň zábavný. Četba bez zájmu a chuti číst nepřináší nic a nic z ní ani nevytěžíš. A mít zájem o beletrii jaksi není podmínkou ani pro "vzdělanost", ani pro "všeobecný přehled".
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 23:06:10) Monty,
ale když to přečte, tak i když to bude proto, že MUSEL, tak to nezapomene všecko a v tý lebce mu toho přeci jen utkví víc, než kdyby si to nikdy nepřečet. I beletrii i fyziku.
Já jsem kdysi měla k fyzice takový přístup jako popisuješ (vysvětlení, ale nikoli omluva, byla smůla na vyučující), ale myslím si, že to bylo k mé škodě, teď toho vím míň, než bych mohla, a jsem o spoustu informací chudší a méně vzdělaná.
A znovu opakuji, nezájem o nějakou oblast vzdělání je sice zcela legitimní, ale holt člověk je pak o to míň vzdělanej.
|
Monty |
|
(15.5.2018 23:23:09) Kudlo, já se naštěstí nepohybuji v prostředí renesančních géniů, kteří cítí niternou potřebu být patřičně vzděláni ve všech oblastech lidského vědění, takže moje naprostá nevzdělanost ve fyzice netrápí ani mě, ani mé okolí.
|
|
|
|
|
libik |
|
(15.5.2018 23:04:55) Monty, sakra, tys nikdy nezažila, že jsi zaklapla knížku beletrie a byly ti věci jasnější?
Ale bez patosu, knížky vznikají v nějakých společenských reáliích individualitou umělce. Ptáme se na autorovo hledisko a společenské hledisko, srovnáváme, nacházíme. Nezapomenutelnými zůstali ti, co měli co říct, porovnání v kontextu je exaktní záležitost a nezpochybnitelná součást vzdělání.
Já souhlasím, že řada knih se konzumuje, ale ty asi nejsou povinnou maturitní četbou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:25:11) "vzdělání je něco hlubšího než kvalifikace pro nějakou práci"
Přesně tak.
Já mám pocit, že se Monty brání prakticky veškerejm znalostem (není nutný vědět, jaký je hlavní město Portugalska, není nutný číst Babičku, není nutný to ani ono)... jistě že se dá přežít bez všech těchhle vědomostí, a dokonce si troufnu říct, že se člověk může považovat za vzdělance, i když nemá NĚKTEROU z těchto znalostí, ale když to budem brát tímhle stylem, tak by nám taky mohlo vyjít, že by nemusel mít vůbec ŽÁDNOU.
A já si myslím, že pokud jde o přežití, tak člověk může přežít i skoro negramotnej, ale vzdělání přece má smysl "jen tak", i když to není zrovna k ničemu užitečný a nevydělává to prachy, tak něco vědět, něco se dovědět, něco pochopit je přece čirá radost, a je to mimo kategorie "to přece nemusim, tak proč bych to měl chápat"?
|
Monty |
|
(15.5.2018 21:30:35) "Já mám pocit, že se Monty brání prakticky veškerejm znalostem (není nutný vědět, jaký je hlavní město Portugalska, není nutný číst Babičku, není nutný to ani ono)... jistě že se dá přežít bez všech těchhle vědomostí, a dokonce si troufnu říct, že se člověk může považovat za vzdělance, i když nemá NĚKTEROU z těchto znalostí, ale když to budem brát tímhle stylem, tak by nám taky mohlo vyjít, že by nemusel mít vůbec ŽÁDNOU."
Kudlo, a já mám zase pocit, že systematicky odmítáš byť jen snahu o pochopení toho, co píšu.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:33:21) Monty,
tak mi to teda přibliž.
Fakt mám z toho pocit, že se vůči vědomostem vymezuješ hlavně negativně (tj. uvažuješ o tom, co všecho je zbytečný, ale málokdy řekneš, co je teda naopak potřeba) .
|
|
|
77kraska |
|
(15.5.2018 21:38:29) Kudlo, podle Monty taky neni nutny znat rimsky cislice
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:40:55) 7mi,
tak NUTNÝ ve smyslu přežití to není, ale holt člověk, kterej nezná to a tamto a ono a navíc zastává názor, že je zbytečný to znát, se holt musí smířit s tím, že asi zrovna nebude považovanej za vzdělance a pravděpodobně ani za někoho, s kým by bylo zajímavý se bavit.
Ale i tak se dá samozřejmě žít.
|
|
|
|
Z+2 |
|
(15.5.2018 21:25:20) Libíku, je. A z mého pohledu je samozřejmě informace o existenci České a světové literatury docela vhodná, ale proč zrovna literatura a divadlo? Proč je důležitý Shakespeare a není třeba Chaplin? Proč výuka ignuruje současnost?
|
sovice |
|
(15.5.2018 21:47:22) Z+2, my se v šerém dávnověku (maturita 1986) o Chaplinovi bavili Pravda, v maturitních otázkách nebyl, ale jistě by se dal vkomponovat. A dle mého by literatura měla i v rámci maturit sahat až do současnosti.
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 21:51:12) sovice,
já myslím, že u tý současný literatury je to těžší o to, že ta "minulá" se už nějak protřídila a vyloupla se z ní ta díla, která stojí za to, kdežto u tý dnešní je tam spousta balastu, kterej je těžký odfiltrovat a všecko přečíst nemůžeš, je toho moc.
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:03:25) Kudlo, jistě, ale nějaký 5-10 let starý nositel Nobelovy ceny za literaturu by mohl proniknout do povědomí
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:04:51) Sovice,
počkej, to už to dávaj tak mladejm ?
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:09:30) Nevím, nemám ten přehled Ale nějakým nemrtvým ji snad občas fláknou, ne?
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:10:30) Ááááá
|
|
Monty |
|
(15.5.2018 22:11:01) sovice, nositelů Nobelovy ceny za literaturu žije poměrně dost.
|
sovice |
|
(15.5.2018 22:12:22) (Monty, no, nedomyslela jsem Kudlinu poznámku )
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.5.2018 22:12:40) Zombie s Nobelovkou, no fuj, ještě lepší
|
|
Alca |
|
(15.5.2018 22:30:00) sovice
"Nevím, nemám ten přehled Ale nějakým nemrtvým ji snad občas fláknou, ne? "
Nobelovku mrtvý dostat nemůže A to, že ji někdo dostal 5-10 let zpátky ještě neznamená, že mu nemůže být 80
|
|
|
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 4:56:17) Z+2, tušíš vůbec co se učí na gymplech v posledních letech. Viděl jsi učebnice, nebo spíš zápisy, viděl jsi seznam literatury z které se vybírá? Tam je spousta děl, na kterých sotva uschla tiskařská barva.
A mimochodem můj syn sám od sebe četl Babičku v páté třídě, moc se mi líbila a v sekundě ji psal do čtenářáku sám od sebe, protože ho zaujala. |V té době se totiž nikdo nezaměřoval na to co píšou a jen na kusy. Takže se mu díky tomu podařilo 3x podhodit profesorům Farmu zvířat (1x z toho do AJ).
A zrovna v ní se moc nepitvali.
A jestli ji zahrnul do výběru netuším.
A znova mi příjde divný, že si někdo na 5x A4 knih nevybere
Kdyby vybíral z jedné knihy, ale je jich tam vždy několik.
Opravdu by bylo vhodný, aby si všichni co tu diskutují otevřeli ty vzorové praktické listy co jsme tu včera odpoledne vložili a zároveň si našli nějaký gympl a tam si otevřeli ten soubor s těma knihama, aby nepsali blbosti, co tam je a co tam není......a zapomněli co měli kdy číst oni.
|
Monty |
|
(16.5.2018 9:22:34) "A znova mi příjde divný, že si někdo na 5x A4 knih nevybere..."
Lído, když někdo nečte beletrii, tak si fakt "nevybere".
Čtení beletrie je v první řadě koníček, literatura se stává vědním oborem až na vysoké škole. Nutit studenty číst beletrii jim jistě "neublíží", ale ono jim neublíží ani kdyby měli u maturity zazpívat písničku nebo okopat dva řádky brambor, otázka je, jaký to má smysl. Že jsme na to zvyklí a že se dřív hodně četlo, protože nebyl jiný způsob "kulturního vyžití" není důvod pro to, abychom v tom pokračovali furt pryč a nereflektovali svět kolem nás.
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 10:20:42) Monty, tohle, co píšeš, je už holý nesmysl. Literatura je především koníček? Přece stejně tak může být koníčkem historie, chemie, logika, psychologie, i ta matematika nakonec.
|
Monty |
|
(16.5.2018 10:23:36) Janino, nejen může, ale často taky je. Co ti na tom přijde tak překvapivého?
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 10:28:31) A proč se tedy základy fyziky, chemie, biologie učí na střední škole, proč se s tím studenti mají otravovat, když je to třeba nebaví, stejně jako čtení beletrie? Nebo je literatura něco méněcenného? Proč? Protože někoho nebaví číst?
|
Monty |
|
(16.5.2018 10:30:10) Janino, a z těch základů chemie, fyziky apod. se snad povinně maturuje?
|
Federika |
|
(16.5.2018 10:46:39) z matiky se ale třeba maturuje. Z těch dalších předmětů se vybírá. Čeština,cizí jazyk a matika je prostě základ, těch pár knížek fakt přečte každej blbec,i můj nestudent a nečtec si holt něco vybral. Mají toho na výběr dost. Já moc nerozumím, co se tady řeší, mají zhruba znát jednotlivá literární období, směry a z toho si vybrat nějaký dílo,často i třeba 30 stránkový. Jde o základy o žádnou vědu. To rovnou můžou ty maturity dávat u okýnka na počkání, všechno je problém nic je nebaví a všechno je k ničemu.
|
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 10:47:05) Tak ono nejde jenom o maturitu, že, projít SŠ výukou předmětu český jazyk a literatura, aniž by člověk přečetl jedinou knihu beletrie (protože je to "jen" koníček"), by podle mě mělo být nemyslitelné. Pozitivní pro mě na této diskusi je, Monty, že tvůj názor na literaturu tady (možná kromě Zetka) nikdo nesdílí.
|
Monty |
|
(16.5.2018 10:51:35) Janino, už včera jsem psala, že je jedna věc jak to je teď a jak by to být mohlo/mělo, s přihlédnutím k faktu, že už fakt nemáme na trůně stařičkého mocnáře. Bohužel sedí v hlavách a jak vidím, tak sakramentsky pevně.
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 10:57:18) Monty, a já doufám, že i nadále bude sedět, tj. že i nadále bude dovednost čtení a pochopení a (ve vyšším levelu) interpretace textu považovaná za základ vzdělanosti. Ve své rodině jsem vždycky byla a budu šiřitelem tohoto.
|
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 10:57:44) Janino, ja myslim, ze Monty ma pravdu. Literatura opravdu nema postaveni matematiky ci chemie, bliz uz ma k historii, ale cele je to vlastne strasne subjektivni zalezitost. Byla/je zpusobem, jak zprostredkovat nejaky nahled na neco, sdelit svuj nazor. V drivejsich dobach to byl nejvyznamnejsi prostredek, jak neco takoveho udelat. Rada del a autoru, o kterych se uci, je vyznamna predevsim z hlediska doboveho spolecenskeho kontextu. Tech, co nejakym zpusobem ovlivnili literarni umelecke prostredky, zas az tolik neni. V soucasne dobe uz literatura jako nositel nejake spolecenske myslensky zrovna extra nefunguje, je z ni opravdu spis uz jen zajmova zalezitost. A i na to zprostredkovani doboveho kontextu historickych epoch je dnes rada jinych prostredku. Takze i ja vnimam ten piadestal literatury coby zakladu vzdelani jako uz zastaravajici koncept. A to jsem ji milovala. Ma stale co nabidnout, da se na ni stavet ledacos, ale nedavala bych automaticke rovnitko mezi jeji znalost a vzdelani.
|
Kudla2 |
|
(16.5.2018 11:02:23) Bouřko,
já s tím nesouhlasím.
Myslím, že čtení dobré literatury Ti rozšíří slovní zásobu, obohatí Ti obzory, když nebudeš číst, tak sice v pohodě přežiješ, ale o spoustu věcí se ochudíš a bude to velká škoda.
Na dobrých autorech jsem se naučila myslím slušně česky jak rozumět, tak vyjadřovat, z jakého média toho dosáhneš dneska, pokud nebudeš číst knížky vůbec a v novinách a médiích je všude plno chyb a stylistických neobratností?
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:11:05) Kudlo, vsak ja pisu, ze ma co nabidnout. Akorat si nemyslim, ze bez cteni beletrie zustanes zcela netknuta jazykem. Ona i nebeletristicka literatura muze nabizet slusny jazyk. A priserny styl v mediich si nejak zrovna uplne nespojuju s tim, ze by dotycni neznali literaturu.
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:18:04) "Akorat si nemyslim, ze bez cteni beletrie zustanes zcela netknuta jazykem. Ona i nebeletristicka literatura muze nabizet slusny jazyk."
Bouřko, nejen "nebeletristická literatura", ale i divadlo, film, filmový dokument, odborný nebo populárně naučný časopis. A kromě toho, jazyk je něco, co denně používáš ke komunikaci s ostatními, hovoříš jím a hovoří jím tvé okolí. Z toho všeho čerpáš jazykové znalosti. Jestli si k tomu přidáš beletrii nebo ne je zcela nepodstatné. Tvrdit, že bez četby beletrie to nejde je nesmysl. Mám doma teenagera, který v životě nepřečetl jedinou knihu beletrie a ve všech testech typu verbální dovednosti, slovní zásoba, porozumění textu atd. dosahuje vysoce nadprůměrných výsledků. Těžko bude jediný na světě, že.
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:20:57) madelaine, jak je to doložené?
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:28:19) madelaine, no, článek ze serveru Žena.cz mi fakt jako důkaz nestačí. Nehledě na to, že k té proměně primární orientace na obraz místo na text došlo relativně nedávno, pochybuji, že by byla k dispozici nějaká relevantní studie na toto téma.
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:31:07) madelaine, to je docela dobre mozny. Lidem, co nectou odbornou literaturu, taky nejaky ten rozmer chybi
|
|
|
libik |
|
(16.5.2018 11:37:08) Bouřko, chceš tu citovat tuny psychologů, filosofů, literárních vědců, sociologů? Hypotézy, dokončené studie, vědecké práce nebo co vlastně? Jsi kompetentní o tom mluvit?
Fakt mě neserte, i malé dítě ví, že četba rozvíjí empatii, tak holt se držte před svými malými génii s robotickými dovednostmi ve střehu
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:42:36) libik, ja nic takoveho nepopiram, cetba je urcite velmi prinosna pro rozvoj osobnosti. Jen si myslim, ze literatura jako zaklad vzdelanosti v dnesnich podminkach se proste precenuje. Cimz netvrdim, ze by se ze vzdelavani mela vynechat. Ale stavet na ni maturitu mi prijde mimo.
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:50:56) Bouřko, ano, to je to, co se snažím říct. Nikdo nechce, aby se literatura vyzmizíkovala ze středních škol. Její místo vidím v tematickém esteticko - humanitním bloku společně s divadlem, filmem, výtvarným uměním a hudbou. Stejně jako se v bloku vyučují např. základy psychologie, sociologie, politologie apod. Klást rovnítko mezi "přečteš 20 knih a smysluplně o nich pohovoříš" = "zvládneš maturitní zkoušku" pokládám za zpátečnický nesmysl.
|
libik |
|
(16.5.2018 11:59:31) Prosim tě začni číst literaturu faktu, esteticko-humanitní blok je pěkná píčovina už názvem
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:02:20) libiku, jasně, všechno, co není četba klasiků a povinná maturita z nich je píčovina. A estetika není humanitní věda (nehledě na to, že to byl název použitý pro přiblížení náplně, nikoli jako terminus technicus). Tady se člověk dozvídá věci.
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:11:27) libik, tak pokud jde o prokazani nejakeho vseobecneho zakladu, tak nejaky takto pojaty blok by i byl vic vypovidajici, nez kdyz ze zpusobu, jak reflektovat svet a spolecnost, vyseknema akorat oblast beletrie. Jinak fakt nevim, k cemu ta literatura u maturity vlastne je, prace s jazykem se da prokazat i jinymi zpusoby, dost mozna i lepsimi.
|
|
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 11:59:59) Ono je to evidentně myšleno jako "vybereš si 20 knih z přečtených". Moje děti tedy těsně absolvovaly "starou" maturitu, ale neumím si představit, na jejich školách a s jejich učiteli, že by dokázaly projít osmi lety výuky literatury bez přečtení více než 20 knih. I syn, který vždycky mnohem raději a mnohem víc četl literaturu faktu, se k mé radosti musel nějakou beletrií prokousat (a např. Grahama Greena si přímo zamiloval). Taky se jednou stalo, že za průkazně opsaný rozbor knihy ve čtenářském deníku dostal jeho spolužák podmínečné vyloučení.
|
Marika Letní |
|
(16.5.2018 16:04:04) Janino "I syn, který vždycky mnohem raději a mnohem víc četl literaturu faktu, se k mé radosti musel nějakou beletrií prokousat (a např. Grahama Greena si přímo zamiloval)"
To je přesně to, co je imho přínosné. Vykročit mimo komfortní zónu otevírá člověku nové obzory, rozvíjí ho.
Zrovna tak jako s těmi brigádami...
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:07:25) Marko, a dokážeš aspoň teoreticky připustit, že to každého rozvíjet nemusí?
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 12:33:57) Monty, ale oni si tam vylosují při ústním, jen JEDNU z těch 20 co si vybrali v březnu z těch 80-100ks co měli napsané ve čtenářáku. A nevím jak jinde, ale známka z čtenářáku na našem gymplu váhu D= důležitá...víc jak 9.
Až toho na potítku vypracují to co jsme sem psali včera.
Měla by jsi si to nejdříve lépe zjistit, než budeš proti tomu.
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:36:37) Lído, jsem proti tomu jaksi paušálně, kde to jak probíhá není podstatné.
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 12:40:47) Monty, no ono je to trošku jednotný že
Tak jaký: ....kde to jak probíhá není podstatné
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:43:19) Lído, pardon, špatně jsem se vyjádřila. Jednotné (ve smyslu maturity) to je, ale nároky na různých školách jsou různé.
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(16.5.2018 11:57:08) Stavění maturity na četbě beletrie se nedálo ani za císařství, dneska si můžeš , jak jsem koukala, ze staré literatury střihnout Robinsona.
Ale ono holt je trendové rebelovat proti hovnu a být sebežerný,.. smutný, fakt smutný
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:59:37) libiku, já ti nevím, léta tady čtu, jak naše školství stojí za houby, jak je skvělý finský model nebo montessori, ale když navrhneš změnu, která akceptuje reálnou situaci ve společnosti, tak jsi sebestředný rebel. To fakt nepochopím.
|
|
|
Z+2 |
|
(16.5.2018 12:28:26) Literatůra už dávno základ vzdělanosti není. Děl je tak moc a tak odlišných, že se lidé ani neblíží, aby si o ní vyprávěli. Posoudit co je kvalitní a co jkvalitní bylo je složité a vlastně individuální. Já čtení miluju, je otázka zda tady má někdo načteno víc . Osobně bych řekl, že je to nepravděpodobné. Ale s amozřejmě možné. Ve skutečnosti to nic neznamená. Je otázka kolik z děl mně osloví a nějak ovlivní. Veskrze je beletrie jen fantazií spisovatelů. Něco říká o nich a jejich vnímání. O ostatním moc nevypovídá. Z mého pohledu není důležitější než filmová tvorba, hry nebo yutubeři. Ti dobu ilustrují možná nejvíc a nejsmysluplněji. Souhlasím,že prostě patří do bloku vyprávění příběhů. S divadlem, moderním tancem a co já vím s čím ještě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(16.5.2018 11:30:12) Monty, víš čemu nerozumím, proč máš potřebu fixovat v teenegerovi, že beletrie a sport jsou k prdu, nezdá se ti dost originální i bez těchto postojů?
Něco ti povím, nemám pravděpodobně tak inteligentního syna jako ty (možná ani dcery), ale nenastala by u nich prostě situace, že by "v životě nepřečeli knížku beletrie"
Sorry, ale mě to popouzí, a mám pocit, že tím syna i o cosi ochuzuješ.
Nechtěla jsem být osobní, ale dostalo mě to.
Nesouvisí to s maturama
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:33:55) libiku, ale to je přece nesmysl, co píšeš. Nikdo v něm nic nefixuje a ani ho nepokládá za "originálního" proto, že nečte Dekameron. Se sportem je to totéž, že ho to nebaví přece neznamená, že mu to nikdo nikdy neukázal nebo že to nezkoušel. Mmch. do loňského roku chodil pravidelně plavat, s osobní trenérkou, takže to fakt nebylo plácání se v brouzdališti.
|
Kudla2 |
|
(16.5.2018 11:35:31) Ne že nečte Dekameron, ty to prezentuješ jako že nečte NIC beletristickýho.
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:37:59) Kudlo, ano, nečte nic beletristického. Ani Dekameron, ani Harryho Pottera. Prostě nic. Kromě názorů na Rodině se nesetkal s tím, že by to někomu vadilo nebo ho na základě toho nějak "škatulkoval". A názory na Rodině jsou asi to poslední, co by jeho nebo kohokoli z reálnýho světa zajímalo.
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:47:42) madelaine, syn čte hodně, jen nečte beletrii, a silně pochybuji, že by s tím kdy začal.
|
|
|
|
|
libik |
|
(16.5.2018 11:42:34) Ale fixuješ, jsi milující matka, jsi mimořádná matka a hlasitě hlásíš zbytečnost beletrie, u spisovatele zvláštní..
Počítám, že mladej sjíždí pod peřinou po tmě na tajňáka Nerudu, aby tě nezklamal
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:45:20) Libiku, ale tak si to mysli, vždyť je to nakonec jedno. Jak by řekla nebožka babička, chleba kvůli tomu levnější nebude.
|
|
aky |
|
(16.5.2018 11:57:38) ...hlasitě hlásíš zbytečnost beletrie, u spisovatele zvláštní..
Myslim, ze to dost hovori o kvalite ""spisovatela"".
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(16.5.2018 11:20:40) Mmch., co třeba tohle?
Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A. je literární teoretik, historik a kritik zabývající se moderní českou literaturou, interpretací a hermeneutikou, teorií literatury a výzkumy čtenářské kultury.
Čtení beletrie jako svébytná disciplína?
Dva mí bratislavští kolegové, kteří od roku 2003 dělají každoroční průzkumy, jak a co čte slovenská populace, se neshodnou v základním názoru na čtení. Pro Pavla Rankova spíše než kontakt s knihou je podstatné, že se čte umělecká literatura. Pokud ztrácíme její čtenáře, což naznačují trendy poslední doby, tak ztrácíme lidi s velmi dobrým poměrem ratia a emocí; čtení odborné knihy je zcela jinou disciplínou. Peter Valček proti tomu soudí, že by se mělo číst cokoliv, neboť např. i čtenář odborné literatury není z kulturního hlediska o nic méně hodnotný než čtenář beletrie.
Zkusme si představit, že bychom měli volit mezi literaturou a knihou. Buď jít cestou jakýchsi pevně daných hodnot, ať už jsou kdekoli, nebo jít cestou věrnosti jednomu médiu. Volba vpravdě Sofiina. Pavol Rankov, zdá se mi, nedoceňuje fakt, že literatura (beletrie) nejsou jen hodnoty ve formě jakýchsi platónských idejí, ale že i samotné médium (kniha, písmo) představuje jistý postoj, nastavení. Čtení je bránou i podmínkou těchto hodnot. Rovnováha ratia a emocí, kterou má s beletrií spojenu, se neděje nezávisle na médiu, jímž je zprostředkována, ale právě díky němu. Nicméně postoji Pavla Rankova rozumím. Člověk si čas od času pokládá otázku, zda smyslem našeho kulturního obcování je hodnotové tříbení, nebo věrnost danému médiu. Jinými slovy: Jsou přirozenějšími spojenci čtenář K. Čapka a divák Felliniho, nebo čtenář K. Čapka a čtenář harlekýnek?
Bližší je mi pozice Petra Valčeka. Také proto, že více odpovídá mým znalostem o tom, jak se čte, co se čte, jaký je vztah mezi čtenářem sporadickým a čtenářem silným. Má se to totiž tak, že čtenář, který čte dobré knihy, je vždy i čtenářem častým. Číst hodně je tedy nutnou, nikoli dostačující podmínkou toho, aby se – kromě jiného – četly i věci kvalitní. Základním rysem, jímž se liší čtenář častý od čtenáře sporadického, není fakt, že každý čte něco jiného, jeden třeba thrillery, jiný I. B. Singera či historickou literaturu z nakladatelství Argo, nýbrž že čtenář častý čte všeho víc než čtenář sporadický: věcnou literaturu, beletrii, odbornou literaturu aj. Teprve na druhém stupni je možno zahlédnout mezi oběma rozdíly i ve skladbě četby. Čtenář častý čte např. výrazně více klasické beletrie než čtenář sporadický. – Shrnutí? Čím více čtení, tím větší jistota, že bude i čtení kvalitního. Čtení beletrie a čtení odborných knih tedy nejsou ani tak dvěma rozdílnými disciplínami, nýbrž dvěma týmy hrajícími ve stejné lize s názvem Kultura.
https://www.online.muni.cz/tema/1707-cteni-beletrie-jako-svebytna-disciplina
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:25:37) Ja mam doma predskolaka, co precte asi pet pismenek a jeste nespolehlive, radu bezne detske literatury vubec neznam ani z predcitani, protoze ho nezajima . Aktualne misto pohadky na dobrou noc cteme atlas ptaku... Slovni zasobu ma vysoce nadprumernou, znalosti v nekterych oblastech vetsi nez lecktery dospely, o vrstevnicich ani nemluve.
|
aky |
|
(16.5.2018 11:30:57) ...znalosti v nekterych oblastech vetsi nez lecktery dospely,
Smiem vediet v ktorych?
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:32:18) aky ,hlavne ryby, to je velka vasen.
|
aky |
|
(16.5.2018 11:38:06) ...,hlavne ryby, to je velka vasen.
Tak hlavne je to oblast v jednotnom cisle ( bolo pisane v nekterych oblastech) a za druhe, odkial ma o rybach rozsiahle vedomosti predskolak, ktory nevie citat?
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:45:36) aky, hodne dokumenty, hodne rodice a prarodice (ponekud nadstandartni znalosti v teto oblasti v rodine).
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:51:05) A psala jsem hlavne ryby, aktualne maka na tech ptacich, s ohledem na sve zamereni ma i velmi slusne znalosti ekologie, s tim jde ruku v ruce i geografie, tam to teda bude akorat ve srovnani s vrstevniky.
|
|
aky |
|
(16.5.2018 11:55:12) ...hodne rodice a prarodice (ponekud nadstandartni znalosti v teto oblasti v rodine).
Aha, to ako tie deti na Filipinach, ktore lovia od detstva ryby s ockom. Je fakt, ze k tomu literaturu nepotrebuje. Dokonca moze zostat analfabet a ocarovat svojimi znalostami o rybach zeny v salonoch.
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:04:59) aky, uniklo ti sdeleni za tim obsazene - znalosti maji ruzne kanaly, nevyuzivani plneho prutoku jednoho z nich lze slusne vykompenzovat zvysenym prutokem jinymi kanaly.
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:07:36) Bouřko, jj, ten Trávníček zůstal zcela nepovšimnut. Zjevně se nehodí do krámu.
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:12:06) Čtení a knihy nevymizí, jen se promění
Nejdřív ohrožovaly jejich místo v lidských žebříčcích oblíbenosti noviny, potom nastoupil rozhlas, který brzy vystřídala televize, a teď aby se knížky třásly před masovou oblibou internetu. Atak všech předchozích útočníků knihy, a čtení vůbec, přečkaly. A podle odborníků to vypadá, že se jim to podaří i v konkurenci celosvětové počítačové sítě. Do budoucna není otázkou ani tak, zda knihy přežijí, ale v jaké podobě budou dál žít.
Ačkoliv se to možná na první zamyšlení nezdá, tak i čtení prochází stejně jako jiné lidské činnosti vývojem. „Ubývá například lidí, kteří čtou klasickou beletrii. Zatímco ještě tak do poloviny 20. století měli lidé potřebu mít přečtený nějaký základní fond beletrie, jako je Němcová, Havlíček nebo Neruda, dnes už to, zdá se, neplatí. Kánon se nám poněkud rozpadá,“ přibližuje jeden z trendů Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR.
Také proto panuje dojem, že se méně čte. Může za to mimo jiné obrovské množství titulů, které vycházejí. V České republice se do knihkupectví ročně dostane více než 18 tisíc nových knížek. Pozornost čtenářů se tím rozmělňuje, jednotlivé tituly mají kratší čas na to, aby zaujaly. A lidé si o tom, co čtou, i méně povídají. Rovněž to je vina velkého výběru. Každý čte něco jiného, a lidé tak sdílejí jen málokterou knížku.
Především z úst středoškolských pedagogů se ozývá kritika, že mladá generace nečte vůbec. Podle Trávníčka to však není pravda. „Mladí lidé čtou. Jen něco jiného a méně pozorně. Čtení se vyvíjí a je více extenzivní, za což může i nástup internetu. Ale na objem ho neubývá. Je totiž vázáno na vzdělanost a ve chvíli, kdy roste vzdělanostní základ celé populace, dost dobře není možné, aby čtení mizelo.“
https://www.online.muni.cz/tema/1704-cteni-a-knihy-nevymizi-jen-se-promeni
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:16:57) „Kniha je do značné míry terapie,“ říká profesor Jiří Trávníček
Kdybyste tyto generační skupiny srovnal podle množství knih, které přečtou, jak se mezi sebou porovnají?
Čtou dost rozdílné věci. Mladší generace čte velice silně komiks, zatímco u střední a starší generace to vůbec nepřipadá v úvahu. Rozdíl je v preferencích. Lidé starší generace čtou spíše beletrii, která je vázána na volný čas, kterého mají více. Mladší generace se vzdělává, takže čte mnohem více odbornou, věcnou literaturu, takzvanou funkcionální četbu. Překvapilo mne ale, že mezi našimi generacemi není podstatný rozdíl v objemu čtení. To je naše specifikum. Všude jinde (Německu, USA, Polsku) je víceméně pravidlo, že čtení s věkem upadá.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1416993-kniha-je-do-znacne-miry-terapie-rika-profesor-jiri-travnicek
|
Z+2 |
|
(16.5.2018 12:31:25) Já myslím, že i Trávnček jde hodně po povrchu a zbytečně generalizuje. Ona nejen každá generace čte něco jiného, ale i každý jednotlivec čte úplně něco jiného. Je sporné jestli se to dá generalizovat. Jinak střední generace čte nejvíc pohádky dětem před spaním.
|
|
sovice |
|
(16.5.2018 13:14:23) Monty,
Čtou dost rozdílné věci. Mladší generace čte velice silně komiks, zatímco u střední a starší generace to vůbec nepřipadá v úvahu. Rozdíl je v preferencích. Lidé starší generace čtou spíše beletrii, která je vázána na volný čas, kterého mají více. Mladší generace se vzdělává, takže čte mnohem více odbornou, věcnou literaturu, takzvanou funkcionální četbu.
Tohle je luxusní generalizace, v mém okolí silně mimo.
|
Monty |
|
(16.5.2018 13:18:32) sovice, tak je to výsledek nějakého průzkumu, na který se v tom článku/rozhovoru odkazuje.
V poslední době jste se zaměřil na průzkum čtenářstva. Z jakého důvodu se takové projekty realizují? Co je jejich smyslem?
Na tomto projektu se domluvily dvě instituce, které by v tom měly něco dělat - Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu. Domluvily se také proto, že se to dělá všude ve světě, ale my jsme zatím nic na tomto poli nevykonali. To byl jakýsi vnější motiv. Vnitřní motiv byl ten, že do literatury patří nejen to, co do ní vstupuje, tedy texty, ale i to, co z ní vystupuje. To znamená, jak jsou texty čteny a co se čte. Podle mne to jsou důležité kulturní rentgenogramy naší populace. Měli bychom o sobě čas od času vědět, jak jsme na tom v našem vztahu ke knihám.
Jak se takový průzkum provádí?
Vyrobili jsme otázky, zadání. Terénně to ale celé realizovala pražská agentura DEMA. Výsledky jsme potom zpracovali do několika prezentací, z nichž poslední je kniha, která vypovídá o našem vztahu ke čtení v roce 2007.
Čtenářstvo jste rozdělili do tří generací. Jak jste generace věkově vymezili? Jak se pak od sebe čtenářsky lišily?
Je tam dáno nastavení víceméně podle desetiletí. Generační rozlišení jsem udělal ale také proto, abychom si uvědomili, že tři české generace (starší, střední a mladší) mají velice rozdílné výchozí body a zažily velmi rozdílný vztah ke knize. Generace 65 let a více prošla několika mediálními revolucemi a bouřlivými politickými událostmi. Střední (moje) generace na tom pak také není stejně jako generace nejmladší (dnešní dvacetiletí), pro kterou je primárním médiem internet. A to je také trochu něco jiného, co zakládá jejich vztah ke knize.
Kdybyste tyto generační skupiny srovnal podle množství knih, které přečtou, jak se mezi sebou porovnají?
Čtou dost rozdílné věci. Mladší generace čte velice silně komiks, zatímco u střední a starší generace to vůbec nepřipadá v úvahu. Rozdíl je v preferencích. Lidé starší generace čtou spíše beletrii, která je vázána na volný čas, kterého mají více. Mladší generace se vzdělává, takže čte mnohem více odbornou, věcnou literaturu, takzvanou funkcionální četbu. Překvapilo mne ale, že mezi našimi generacemi není podstatný rozdíl v objemu čtení. To je naše specifikum. Všude jinde (Německu, USA, Polsku) je víceméně pravidlo, že čtení s věkem upadá.
|
sovice |
|
(16.5.2018 13:25:13) Průzkum tam jistě je, ale pokud jsou výsledky prezentovány odpovídajícím způsobem, byl ten průzkum mylný. Např. Mladší generace čte velice silně komiks, zatímco u střední a starší generace to vůbec nepřipadá v úvahu - nepravda. Očividná. Neuvádí třeba "ojediněle, výjimečně", ale "vůbec nepřipadá v úvahu". Divné, asi nepřipadám v úvahu, neboť komiks čtu a čte ho řada mých přátel v mém věku i starších. Jistě nejsme reprezentativní vzorek, ale zas tak bílé vrány taky ne... A pak mám jeho prezentaci faktů věřit, že.
|
|
|
Alca |
|
(16.5.2018 15:31:45) Monty,
mě by zajímalo, zda ve výzkumu byla řešena jen četba ve volném čase anebo celková etba. Protože třeba ta odborná literatura v určitou část života obecně tvoří větší podíl četby, protože ji člověk potřebuje ke studiu - přípravě k povolání. Já taky před 5-10 lety četla mnohem více odborné literatury než teď anebo 5-10 let předtím......
|
|
|
|
|
|
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 12:19:12) Trávníček je skvělý, mám doma jeho výbornou knížku Knihy a jejich lidé, což je soubor povídání lidí z oblasti kultury o tom, co v dětství a mládí četli, jak se k tomu dostali a jak je to ovlivnilo. S jeho závěrem souhlasím. Jak už jsem psala, můj syn to takto má, čte hodně, ale téměř výhradně literaturu faktu. Přesto vím a jsem za to ráda, že pro něj bylo přínosné a obohacující být v rámci vzdělávání přinucen číst i kvalitní beletrii. Pěkně je to napsáno i v tom zkopírovaném úryvku, že člověk při čtení beletrie "cosi" nasaje, že ho to (méně či více) nějak formuje. O tom jsem zkrátka přesvědčená.
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:21:21) Janino, no, a Trávníček nevidí rozdíl mezi čtenářem beletrie a čtenářem odborné literatury, a doufám, že jeho kompetenci vyjadřovat se k literatuře tu nikdo zpochybňovat nebude.
|
JaninaH |
|
(16.5.2018 12:29:18) Monty, jasně, ale z článku je zřejmé, že se o tom mezi odborníky vedou polemiky, že není jediný správný názor na věc.
|
Monty |
|
(16.5.2018 12:34:12) Janino, to není skoro nikdy, že. Nicméně pokud voláme po moderním a přínosném vzdělávání ve školství, lpění na literatuře jako základu vzdělanosti k němu zrovna nevede.
|
Monty |
|
(16.5.2018 13:09:49) Mmch., docela ráda bych slyšela nějaký argument pro to, proč by mělo být špatně vyučovat literaturu v rámci tematického bloku. Stejně jako u hudby, výtvarného umění, divadla nebo tance nemají její povrchní znalosti bez kontextu žádný smysl. Tady se neustále operuje nějakou fiktivní představou člověka, co nic neví a všechno si vygooglí, ale to je naprostý nesmysl, protože i k tomu googlení je potřeba určité povědomí o problematice a prakticky žádný obor vědění nestojí osamoceně. K tomu, aby ho člověk nějak pobral potřebuje poměrně velkou sumu znalostí z dalších souvisejících oborů. Nikdo není odborník na "šestou nohu mravence" - jak tu psala Kudla - bez toho, aby měl znalosti z dalších oborů. Tím, že se ve školách neučí v kontextu je totiž úplně jedno, o jaký předmět se jedná, výsledek bude (bez aktivní účasti vzdělávaného) vždycky stejně mizerný. Ve chvíli, kdy to všeobecné vzdělání bude zasazené do kontextu a do tematických bloků, bude nejen zajímavější, ale i přínosnější. Student se lépe zorientuje v tom, co ho zajímá a v tom, co bude muset zvládnout v případě, že o nějakém oboru začne uvažovat jako o možné profesi, a z toho, co ho až tak nezajímá mu spíše utkví relevantní informace a vědomosti, zasazené do nějakého rámce než nabiflovaná data a údaje z kontextu zcela vytržené.
|
Monty |
|
(16.5.2018 13:53:41) Mmch., toto je také zajímavé:
Řada aktuálních problémů ve výuce předmětu český jazyk a literatura na středních školách mne vedla k iniciování celonárodní diskuze o nové koncepci jeho výuky. Text výzvy jsem publikoval v Učitelských novinách 15, 2002, v časopise Český jazyk a literatura 9–10, 2002 a na webu Česká škola: (http://www.ceskaskola.cz). Dále jsem výzvu k diskuzi rozeslal e–mailem pedagogickým a filozofickým fakultám všech našich univerzit, řediteli Výzkumného ústavu pedagogického, řediteli Národního ústavu odborného vzdělávání, koordinátorovi CERMATu pro český jazyk a literaturu, ale především předmětovým komisím českého jazyka a literatury na gymnáziích, SoŠ a SOU v celé České republice. Novou koncepci jsem navrhl po předběžných diskuzích s asi stovkou češtinářů na seminářích v Čechách i na Moravě. Adresáty výzvy k celonárodní diskuzi jsem požádal, aby se vyjádřili ke čtyřem otázkám, které návrh na proměnu středoškolské výuky předmětu vystihují, resp. shrnují. 1. Jste pro rozdělení stávajícího předmětu český jazyk a literatura na dva samostatné, český jazyk a komunikační výchova a literární výchova?
...
K bodu 1 – rozdělení předmětu na dva samostatné
Návrh na rozdělení předmětu získal výraznou podporu napříč různými typy škol i jednotlivými respondenty. Češtináři cítí, že takové vnější posílení vážnosti oboru český jazyk a komunikační výchova odpovídá významu mateřského jazyka pro moderní komunikaci, výuku cizích jazyků a pro rozvoj abstraktního myšlení mladého člověka. Kladně jej přijímají zejména střední odborné školy a učiliště, nesporně s ohledem na to, že je provázán s návrhem na volitelnost maturitní zkoušky z literatury. Souhlasí i VÚP, NÚOV (ten jde dokonce dál než můj návrh: „k rozdělení by mělo dojít již na základní škole, kdy děti získávají určité návyky“) a CERMAT.
...
Kritické připomínky a komentář k nim
K bodu 1 – rozdělení předmětu na dva samostatné
A) Nejčastější námitka proti rozdělení předmětu český jazyk a literatura na dva je vedena obavou ze ztráty mezipředmětových vztahů a interdisciplinarity. Jazyk je přece materiálem literatury, oboje od sebe nelze odtrhovat. Velmi výrazně se v tomto smyslu vyjádřil Ústav českého jazyka a teorie komunikace FFUK, např. profesoři Stich a Uličný.
Komentář: Po mém soudu je taková obava přehnaná a vágní. Za prvé: Učitel, jenž ctí mezipředmětové vztahy nyní, tak bude činit i po eventuálním rozdělení oboru; tam, kde se ani dnes mezipředmětové vztahy jazyk–literatura neuplatňují, rozdělení neublíží. Pouhým mýtem je argument o sjednocování předmětů v EU. Nic není v Evropské unii tak málo unifikováno jako právě školství; některé země upřednostňují to, jiné ono. Např. ve Francii a Velké Británii se učí jazyk a literatura zvlášť. FF UK připomíná zkušenosti sovětského školství, kde prý v padesátých letech „přinesla separace literární složky žalostné výsledky“. Nenáležitost takového srovnání je do očí bijící: jednak se zde poměřují dvě zcela odlišné země, společenská zřízení a doby, jednak výsledky současného unitárního pojetí jsou po padesáti letech jeho aplikování v naší zemi patrně ještě žalostnější – jak ve výuce jazyka a komunikace, tak literatury. A pokud jde o ony interdisciplinární integrační tendence: Tvrdím, že existuje daleko větší afinita literatury k oborům estetickovýchovným než k jazyku. Bohužel, nemalá část češtinářů chápe jazyk jen jako materiál literárního díla. Slohovou výchovu redukují na několik málo slohových útvarů „předepsaných“ pro slohové písemné práce; specifická poučení a výcvik v ústní komunikaci odbudou nikoli nesprávným, ale krajně zjednodušujícím tvrzením, že ústní komunikace se přece odehrává při interpretaci literárního díla. Nechť hlasitě zazní: Jazyk ani sloh nejsou služkou literatury či zbytkovou složkou předmětu český jazyk a literatura, nýbrž obory sui generis, svého druhu. Umělecké texty tvoří pouze menší část všech existujících písemností, s nimiž se člověk v praxi setkává; a jen naprostá menšina populace – disponující zvláštním talentem – je aktivně tvoří. Literatura je skutečně předmět spíše estetickovýchovný než naukový. Je zajímavé, že učitelé hudební a výtvarné výchovy počítají s talentem pro vnímání a tvorbu artefaktů těchto oblastí jako se zcela samozřejmou věcí. Kde se tedy bere ta jistota, s jakou předpokládá češtinář, že i literárně nenadaný žák napíše čtivé vypravování či pocítí hluboký prožitek při četbě Faulknera nebo Kafky? Netkví právě zde vysvětlení „problému“, proč žáci nečtou? Čím je literatura tak výjimečná, že její dějiny favorizujeme v osnovách základních a středních škol před dějinami české hudby, českého malířství, filmu? Jistě, dílo některých spisovatelů patří do všeobecného středoškolského vzdělání i kvůli jeho historickému významu – ale to přece platí i pro hudební skladatele, malíře, filmaře… Budu tvrdý: čí vklad do české i světové kultury je větší – Antonína Dvořáka, nebo Karoliny Světlé? Miloše Formana, nebo Fráni Šrámka? A po předpokládané odpovědi se ptám dál: jak je tedy možné, že Dvořákova hudba a Formanovy filmy nejsou cílenou součástí povinné maturity, zatímco texty Světlé a Šrámka ano?
http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=2081
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 14:02:12) Jo, citim to taky tak.
|
Monty |
|
(16.5.2018 15:17:32) Bouřko, no, mě by zajímaly ty argumenty odpůrců výuky literatury v rámci esteticko-výchovného bloku, zatím jsem totiž žádný neslyšela. Kromě toho, že je film "popina", což je ovšem nesmysl. Film lze na vysokoškolské úrovni studovat stejně jako literaturu. Tady se pořád operuje nějakým všeobecným přehledem a zároveň vyzdvihuje jedna jediná složka, která hraje ve společnosti čím dál okrajovější roli. Proč je "Karolina Světlá víc než Antonín Dvořák" se zatím nikdo ani nepokusil objasnit.
|
|
|
|
|
|
|
|
Z+2 |
|
(16.5.2018 12:29:20) mad, komu že patří svět?
|
|
|
|
|
|
aky |
|
(16.5.2018 12:10:29) ...aky, uniklo ti sdeleni za tim obsazene - znalosti maji ruzne kanaly,
Jasne, napriklad pravopis sa moze naucit z titulkov pri pozerani filmu, ktory je sfilmovany podla knihy xxx.
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:14:11) aky, tak zrovna pravopis se fakt da naucit i bez beletrie. Ze to cteni beletrie muze znacne usnadnit, nijak nepopiram a z vlastni zkusenosti potvrzuju. Ale rozhodne neni zakladnim zdrojem pravopisu.
|
aky |
|
(16.5.2018 12:18:31) ...tak zrovna pravopis se fakt da naucit i bez beletrie.
Ved pisem, napriklad z titulkov. A vdaka pribalovemu letaku k mycke si rozsiris slovnu zasobu. Ked k tomu pridas este navod z IKEA-y, mozes ucit cestinu.
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:23:54) aky, ja nevim, kde si chodila do skoly, my na pravopis meli takovou knizku s napisem Cesky jazyk. Bylo v tom dost textu, ale o beletrii se zrovna mluvit neda .
|
aky |
|
(16.5.2018 12:32:13) ... kde si chodila do skoly, my na pravopis meli takovou knizku s napisem Cesky jazyk.
Ja som take nepouzivala. Mne stacili knihy. Nechcelo sa mi ucit naspamat vybrane slova, radsej som citala co ma zaujimalo....
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:34:55) Tak hlavne fajn, ze je po tobe nikdo vyjmenovavat nechtel Nicmene s chapanim textu mas zjevny problem.
|
aky |
|
(16.5.2018 12:38:42) ...Nicmene s chapanim textu mas zjevny problem.
Mozno sa u Vas pravopis hodnotil podla schopnosti vymenovat vybrane slova, my sme zvykli pisat diktat.
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 12:44:38) Chapu to tak, ze sdeleni podane jinym zpusobem, nez jsi navykla, a navic jeste obsahujici uhel pohledu, ktery je pro tebe neznamy, je pro tebe nezpracovatelne. A tak vsichni mame nejakou svou horni kapacitu
|
. . |
|
(16.5.2018 12:53:01) Horní kapacitu - myslíš prsa?
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 13:05:35) Ne, myslim mentalni. Ale aky zjevne upravila/zmenila svuj puvodni prispevek, nez ja dopsala odpoved.
|
|
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(16.5.2018 13:36:47)
"Ved pisem, napriklad z titulkov. A vdaka pribalovemu letaku k mycke si rozsiris slovnu zasobu. Ked k tomu pridas este navod z IKEA-y, mozes ucit cestinu."
Aky
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 13:38:24) libik, fakt nevim, proc aky ocenovat za jeji naproste a zamerne prekrucovani toho, co bylo napsano.
|
Monty |
|
(16.5.2018 15:20:38) madelaine, a hudba, výtvarné umění, film nebo třeba výrazový tanec nemají žádný "přesah"? To je něco na úrovni šťourání se v nose?
|
|
Monty |
|
(16.5.2018 15:30:08) madelaine, ptám se, z jakého důvodu je literatura vyzdvihována až tak, že je její znalost brána za neodmyslitelnou součást "všeobecného vzdělání" a je z ní skládána státní maturita, zatímco ty ostatní "esteticko-výchovné" předměty jsou v tomto směru zcela opomíjené.
|
Lída+2 |
|
(16.5.2018 16:07:07) Na to máš etickou výchovu, tam se učí tolik různých věcí, že roky jen koukám.
|
|
|
Alca |
|
(16.5.2018 15:41:51) Monty, možná proto, že literatura je praktické využití jazyka.
Jinak její význam klesá - ještě před 10 lety byla maturita z českého jazyka a literatury z velké části o literatuře (jazykové otázky bývaly věšinou Bčka, na které se našlo při ústní části možná pár minut) a dneska už je to v podstatě jen menší dílčí část..... Já se přiznám, že mě někdy přijdou šílené spíše ty různé jazykovědné termíny, které se vytahují v didaktických tstech......
|
|
|
|
|
Alca |
|
(16.5.2018 15:37:15) Madelaine
"Bouřko, ale v tomhle má aky pravdu. Z technické literatury se možná naučíš gramatiku, ale přečíst si dobrý román, báseň... má snad nějaký přesah, nebo ne?"
V odborné literatuře taky dost často není prostor na hrátky s jazykem, což může být někdy škoda. Jinak já díky doporučené četbě narazila na spoustu zajímavých titulů, které by mi pravděpodobně unikly, protože knih je celkově strašně moc. Moje mamka je knihomol, přesto i ona v mé doporučené četbě našla nové zajímavé tituly.
|
Monty |
|
(16.5.2018 15:40:31) Alčo, nevím, co myslíš "technickou literaturou", odborná literatura není jen technická. Plus existuje ještě literatura populárně naučná. U spousty nebeletristických titulů se dá i řezat smíchy a prostoru na hrátky s jazykem je tam taky dost.
|
Alca |
|
(16.5.2018 15:44:52) Monty,
já psala odborná - technická psala bouřka. Jinak já na opravdové hraní si s jazykem, jeho používáním a různými významy a podobou fakt jinde než v beletrii nenarazila. To, že může být odborná/populárně naučná literaura vtipná samozřejmě nerozporuji, ale je to trochu něco jiného, než jsem měla na mysli.....
|
Monty |
|
(16.5.2018 15:50:23) "Jinak já na opravdové hraní si s jazykem, jeho používáním a různými významy a podobou fakt jinde než v beletrii nenarazila."
Alčo, zvláštní, já na něj narazila ve filmu, v divadle, i ve výtvarném umění a v hudbě... kromě baletu asi všude. Za posledních několik let naprosto nejlepší a nejoriginálnější "hraní s jazykem" jsem našla v knize, kterou napsal přírodovědec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. A beletrie to tak úplně není.
|
Alca |
|
(16.5.2018 15:53:49) Tak dej odkaz na knihu, ráda se dovzdělám. Jinak já mluvila specificky o knihách - samozřejmě, že se dá něco podobného najít i v jiných umněleckých odvětvích.
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:01:24) Alčo, tady: https://www.kosmas.cz/knihy/223686/general-a-zviratka/
|
Alca |
|
(16.5.2018 16:02:47) Monty díky, to vypadá zajímavě :)
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:05:25) Alčo, je to naprosto skvělý, ten člověk je ďábel.
|
Žžena |
|
(16.5.2018 16:35:02) Sádlo je vtipnej. I na živo.
|
Marta. |
|
(16.5.2018 19:29:40) Vidím, že zmiňujete Sádla. Chodil se mnou na gympl, o 2 ročníky výš. My jsme se dost znali, myslím studenti, jezdili jsme společně na chmel. Sádlo vynikal už na gymnáziu. Byl to takový typický vědec.
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 16:25:34) Tak Sadlo je fenomen sam o sobe
|
|
|
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:10:11) madelaine, to nejsou lidové zkazky, to je zcela specifický útvar. Autor někde psal, že to vzniklo tak, že jim po výzkumu nějaké oblasti zbyla spousta materiálu, který byla škoda nezužitkovat, tak spáchal tohle.
|
|
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 16:12:47) madelaine, samozrejme ze cteni beletrie ma presah, to ja nezpochybnuju. Slo o spravny jazyk, a to, kde jinde na nej muzes narazit. Ano, jsou jazykove zalezitosti, na ktere jinde tezko narazis, ale to uz jsou takove tresnicky na dortu. Principielne slo o to, ze i bez cteni beletrie nemusis zustat jazykove uplne tupy, dokonce muzes mit i slusnou slovni zasobu, a myslenky obsazene v literature k tobe muzou doputovat jinou cestou. A nejde o to, ze by krasna literatura byla nahraditelna, jen o to, ze jeji role je v soucasne vzdelanosti je pri stavajicich moznostech ponekud precenovana.
|
|
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(16.5.2018 16:15:07) Bouřko "znalosti maji ruzne kanaly, nevyuzivani plneho prutoku jednoho z nich lze slusne vykompenzovat zvysenym prutokem jinymi kanaly"
Jako když slepý člověk lépe rozvine sluch? No, ale stejně mu to vidění chybí, nahradit se nedá. Pokud nevidí od narození, ani asi neví přesně, o co je ochuzen... podobně jako ten, co nečte beletrii.
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:22:08) Marko, asi není ochuzen, když mu to nic nepřináší. To je jako tvrdit, že milovník opery je automaticky bohatší o nenahraditelný zážitek z opery oproti tomu, kdo operu nemůže vystát. Možností uměleckého, estetického a jakéhokoli jiného "přesahového" vyžití je tolik, že je stejně všechny nepobereš a to, že si Pepíček vybere operu místo baletu a Anička divadlo místo četby beletrie je dost jedno. Každý má to svoje a všichni jsou spokojení.
|
Marika Letní |
|
(16.5.2018 16:38:07) Monty, jednoduše to popsala Janina na příkladu syna. Když to nevyzkoušíš, tak nevíš. S operou, baletem, zpěvem, okopáváním brambor, beletrií i brigádou. V tom se holt neshodneme. Já se domnívám, že rozvoj člověka má být co nejširší, rozhodně v mládí (ale nejen), aby měl "široké obzory", nikoli klapky na očích.
|
|
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 16:24:30) Marko, o neco ochuzen je, ale nemusi na tom stat jeho cela vzdelanost, o to slo. Mam dite, ktere dost mozna nikdy nebude schopne poradne s jazykem pracovat, presto muze v jinych oblastech dosahnout slusne urovne ,a byt treba povazovane za vzdelane.
|
Monty |
|
(16.5.2018 16:29:05) Bouřko, já fakt myslím, že není o nic ochuzen, pokud mu to nic nedává. Mně třeba nic neříká balet. Nechápu ho, nelíbí se mi. Nemyslím, že jsem ochuzená o zážitek z Labutího jezera, nezpochybňuji, že existuje spoustu milovníků baletu, který si to užijou, já z toho nic nemám a nevidím jediný důvod, proč se do toho nutit. S beletrií to vidím dost podobně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(16.5.2018 11:34:59) Ano, to by mě taky zajímalo, v jaké oblasti má předškolák větší znalosti než leckterý dospělý.
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 11:37:06) Kudlo, uz jsme odpovidala, ryby, a aktualne pracuje na tech ptacich
|
Marika Letní |
|
(16.5.2018 15:52:50) Bouřko, není tvé dítě s nějakou specifickou osobností? Každopádně mi to nepřijde jako vhodné pro běžné studenty. Nečti beletrii, čti atlasy?
|
Bouřka |
|
(16.5.2018 16:20:42) Marko, moje dite je specificke a neslo o zadne doporuceni, jen konstatovani, ze jazyk a vedomosti k tobe muzou doputovat ruznyma cestama, dokonce i bez znalosti pismenek Cimz rozhodne nikomu nedoporucuju neucit se cist , jen slo o ukazku toho, ze dnesni doba nabizi i jine moznosti vzdelavani se.
|
|
|
|
. . |
|
(16.5.2018 11:50:07) To se stane poměrně snadno. Synek přátel např. je fanda do mašinek, a to takový, že v pěti letech zná tolik typů lokomotiv a vůbec všeho kolem, že to většina dospělých fakt nedává, a to ani z jeho blízkého okolí, které mu získávání těch vědomostí umožňuje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|