| Konzerva | 
 |
(10.1.2020 9:51:22)
Situace:
rodič žije sám se svým dítětem ve věku 10 až 16 let. Ten rodič nikoho nemá, ale rád by měl, tak to různě zkouší. Nechce partnera pro soužití v jedné domácnosti, jen někoho, s kým by si užíval různou zábavu. Něco dohromady i s tím dítětem, něco jen ve dvou.
Takže to dítě se s tím člověkem postupně seznámí, protože občas je nějaká společná aktivita nebo rodič řekne "dnes přijdu pozdě, protože jdu s X do kina".
V kterém okamžiku si myslíte, že je vhodné říct tomu dítěti, že ten dotyčný už není (nebo nebude) jen známý/á, kamarád/ka, ale že s ním chodím? Bezpochyby by k tomu mělo dojít, když bychom měli někde společně spát tak, že já spím společně s tím člověkem a to dítě jinde, ale k takové situaci nemusí dojít vůbec. Třeba u mě nikdy nespí, takže sex se odehrává jen u něj nebo v hotelu (nebo v autě ).
Kamarádka se rozešla s partnerem a po dvou letech si někoho našla. A teď tohle řeší, kdy, jak a co říkat svému dítěti. A já jsem zjistila, že vlastně nevím, že na to nemám názor, protože tím, že žiju s rodičem svých dětí, jsem tohle nikdy řešit nemusela.
1) Měl by ten rodič otevřeně říkat dítěti, že chodí na rande, myslím, když jde zatím jen o oťukávání?
2) Nebo má počkat, až skončí fáze oťukávání a bude vědět, že to s tímhle zkusí a bude s ním chodit?
3) Nebo má počkat až párkrát dojde na sex, protože to je oblast, na které to může rychle ztroskotat?
4) Jak podrobně může rodič s dítětem probírat nové partnerské problémy?
|
| Kudla2 | 
|
(10.1.2020 9:59:09)
Tak to taky netuším, ale myslím, že 4) by neměla nastat ani u vlastního rodiče. Svoje partnerské problémy by si měl snad řešit každý sám a když už musí s někým jiným, tak s někým na stejné "úrovni", jako je sám, s vlastním dítětem mi to nepřijde vhodný.
Navíc když s ním má problémy už ve fázi oťukávání, tak nejspíš bičuje mrtvýho koně.
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 10:06:14)
Kudlo,
já myslím, že úplně se nemůžeš vyhnout tomu, abys s dítětem o partnerských problémech nemluvila. I když jde o vlastního rodiče. Třeba se někdy pohádáte a nedokážete to před dítětem utajit, nebo vyjde najevo, že máte na něco odlišný názor - třeba jestli má dítě chodit na nějaký kroužek, a v takovém okamžiku by se to tomu dítěti mělo nějak vysvětlit, v čem je ten váš rozpor.
Takže pokud se to týká bezprostředně toho dítěte - třeba ta neshoda kolem kroužku, tam je to jasné.
Ale do jaké míry třeba dítěti říct "Jsem smutná, protože jsme se s Pepou už dlouho neviděli, stýská se mi po něm a uvidíme se až za 2 týdny." Nebo "chtěla bych jít do divadla, ale Pepovi to nic neříká, tak mě to mrzí".
|
| Tulka. | 
|
(10.1.2020 10:11:24)
No,to nevím.Že se mi stýská po Pepovi bych dětem asi nevykládala,to bych se svěřovala kamarádce.Proč s tím děti zatěžovat.
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 10:15:23)
Tulko,
já mám na jednu stranu taky pocit, že to jsou věci, které bych měla řešit s kamarádkou a ne s dětmi. Ale zase na druhou stranu, nemůže to pro ně být pozitivní zkušenost v tom, že uvidí, že najít si vhodného partnera není jen tak? Že když oni sami hned nezačnou chodit s prvním, kdo je pozve na rande, že to je normální?
|
|
| čajka |
|
(10.1.2020 10:31:54)
"proč tím děti zatěžovat"
No, pokud jsem smutná a stýská se mi, tak si toho děti asi všimnou. A pokud jim neřeknu proč, tak to zatížení taky přece je. Teda nemyslím to, že jsem teatrálně smutná, abych si mohla postěžovat, to samozřejmě ne...
Asi hodně záleží, jak to v té rodině funguje obecně, jestli se navzájem sdílí hodně, nebo spíš míň. A taky na věku, rozptyl 10 - 16 let je dost velký.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:16:19)
Konzervo,
asi se tedy dost lišíme v názoru na to, co jsou to "partnerské problémy".
Třeba to s tím kroužkem vnímám jako běžnou provozní záležitost a to, že máme každý na něco trochu jiný názor, taky.
Ale my se pak o těch názorech většinou bavíme a snažíme se dojít k takovýmu řešení, který by bylo přijatelný pro všechny. A u toho děti můžou skoro vždycky klidně být (krom věcí, který se týkaj přímo jejich výchovy, to si radši vyříkáme v soukromí a jim pak sdělíme výsledek), protože se na tom učej, jak se dá mezi sebou domluvit.
Za "partnerskej problém" bych označila třeba nevěru, lhaní, situaci, kdy že by jeden silou mocí prosazoval něco, přes co by u toho druhýho "nejel vlak"- a to si myslím, že dětem nepřísluší řešit ani u vlastních rodičů, natož u cizích "Pepů".
|
|
| Půlka psa | 
|
(10.1.2020 10:34:04)
"úplně se nemůžeš vyhnout tomu, abys s dítětem o partnerských problémech nemluvila. .............. vyjde najevo, že máte na něco odlišný názor - třeba jestli má dítě chodit na nějaký kroužek,"
Prosím tě, jak by nějakej kroužek mohl být partnerský problém? Pokud se nejedná zrovna o kroužek pro malé džihádisty, tak je to provozní věc.
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 10:43:32)
No, pokud jeden rodič chce, aby dítě na kroužek chodilo, a druhý je proti, tak to považuju za dost velký problém.
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:51:13)
Konzervo,
ale to přece není PARTNERSKÝ problém, to je jen rozdílný názor.
Partnerským problémem by bylo, kdyby se o tom nebyli schopni rozumně domluvit, ale tam je problém ta neschopnost domluvy, na tom, O ČEM je ta domluva, vcelku nezáleží (klidně by to mohlo být i co bude k večeři nebo kam se pojede na výlet)
|
|
| Půlka psa |
|
(10.1.2020 11:21:47)
"No, pokud jeden rodič chce, aby dítě na kroužek chodilo, a druhý je proti, tak to považuju za dost velký problém."
To je jinej názor, ne problém. Normálně bychom se domluvili podle toho, co chce dítě a podle finančních možností. Pokud se ani na takové volovině domluvit nedá, tak to sice je partnerský problém, ale žádnej bedminton za to nemůže.
|
|
| K_at |
|
(10.1.2020 14:56:36)
Konzervo, partnerský problém je "on chce furt, já 1x týdně, nebo musí furt mluvit o tom fotbale?!" Cokoliv s dětmi je rodičovský problém. A on chce kroužek, já ne, to je neshoda, ne problém.
|
|
|
| Karkulkaaa | 
|
(10.1.2020 10:50:20)
Třeba když chce chlapeček chodit na balet, nebo holka hrát fotbal nebo dělat judo. Pro některé rodiče to problém může být.
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:58:14)
Tak předpokládám, že normální lidi snad budou schopni se o tom pobavit a uvést nějaké relevantní důvody, proč si myslí, že by tam to dítě mělo/nemělo chodit.
Případné partnerské problémy by vyplynuly z toho, kdyby měl partner nebo já postoj "že přes to nejede vlak".
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 11:02:17)
Kudlo,
několikrát jsem viděla, že otec chtěl něco, ale matka byla proti, protože jí by z toho přibyla práce. A má už zkušenost s tím, jak otec v předchozích případech sliboval, jak se bude podílet, tak ze začátku třeba jo, ale postupně jeho aktivita upadala a zůstalo to na matce.
Nebo to byla otázka peněz - jeden rodič byl proti, protože by se kvůli sportu toho dítěte musel on sám výrazně omezit ve svých aktivitách nebo zájmech.
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 11:12:18)
Tak v takovém případě bych to viděla na prosté "OK, já ho tam ale vodit/vozit nemůžu, budeš ty?" Pokud by k tomu ten druhý rodič nebyl ochoten rovnou, bylo by vymalováno, pokud by postupně ustal, tak by bylo na něm vymyslet, jak dál (já jsem dopředu deklarovala, že ho vodit nebudu moct)
To druhé je otázka - sice by se nabízelo, že cokoli jiného než "pro dítě všechno" je špatně, ale já bych se také zamýšlela, jestli dát dítě na sport tak finančně náročný, že by to znamenalo výrazné omezení všech ostatních členů rodiny.
Problém by byl, kdyby ta finančně náročná věc znamenající výrazné omezení pro všechny byla ta věc, kterou by dělal ten rodič. Ale považuju za tak nějak přirozené nastavení, že něco takového není fér, aby měl kterýkoli člen rodiny.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(10.1.2020 11:16:57)
ale to je pořád provozní problém, nikoliv partnerský... a popravdě pořád je to problém, který budeme řešit s dítětem...
partnerský problém z toho může vzniknout v okamžiku, kdy zjistíme, že nejsme schopní se (na takové kravině) domluvit... a pak už to ale není problém s kroužkem, ale komunikací a kroužek byl jen spouštěč (a pak už to je zase něco, co se řeší bez dětí)
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(10.1.2020 10:00:34)
Nemám s tím osobní zkušenost, ale myslím, že stačí říkat pravdu, resp. nelhat. Pokud zatím o takovém člověku nechci moc mluvit, tak bych asi neříkala, že "jdu na rande", ale jdu s někým (známým, kamarádem) do kina nebo na kafe nebo na večeři ... Pokud by se děti výslovně ptaly (protože ve věku 10 - 16 let už taky něco o životě vědí), jestli to je rande, tak bych klidně řekla, že asi jo, ale že uvidíme, jak to bude dál a nebo že "vlastně nevím, prostě si jdeme popovídat do kavarány". Pokud bych mohla "rande" absolvovat aniž by děti o tom věděly, tak bych neříkala asi nic až do doby, kdy třeba bych chtěla společný výlet nebo tak něco ... Nemyslím, že je třeba dětem oznamovat po prvním sexu, že mám "vážný vztah". Prostě podle okolností, řekla bych, co potřebují vědět (protože třeba nebudu doma nebo pojedeme někam společně) a na co ptají (v případě dotazu na sex si dovedu představit i že bych zalhala, pokud by šlo o nějaký úlet hned na začátku a ten vztah by byl ještě hodně nejistý)...
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 10:12:32)
NO a co když už s tím člověkem chodíš, občas máte i společný program, ale dítě se nezeptá, jaká je povaha vašeho vztahu? Třeba by to vědět chtělo, ale stydí se zeptat.
Nebo si může domyslet, že spolu chodíte, ale čeká od tebe, že to řekneš sama a na rovinu a když to neuděláš, bude si myslet, že se nějak vytáčíš, že k němu nejsi upřímná.
|
| Monika |
|
(10.1.2020 10:23:31)
No, to je jak s tou diskusí o hlasité hudbě v autě. Já prostě nevím, proč by se dítě nemohlo zeptat, pokud ho to zajímá. A proč bych já měla předpokládat, že ono předpokládá, že já něco řeknu? Takhle to teda nemám nastavené. A pokud se dítě nezeptá, tak jak by ho mohlo ohrozit, že se mu nezačnu svěřovat sama? Naopak nějaké spontánní svěřování se sexem sama od sebe myslím, že puberťáci od rodičů považují někdy spíš za "nechutné" a nechtějí o tom nic slyšet. Pokud si toho člověka nechci nastěhovat domů, jak jsi uvedla v zadání, tak myslím, nemusím dětem žádné charaktery vztahů popisovat, jenom jim prostě nebudu pokud možno lhát.
|
|
| wer | 
|
(10.1.2020 18:21:23)
Když se dítě nezeptá, není potřeba o tom mluvit. Jestli dítě normálně akceptuje, že jdu s Pepou do kina, jedeme společně na výlet....není o čem mluvit.
Samozřejmě, kdyby na to přišla řeč, vysvětlila bych jak to s Pepou máme. Máme se rádi, rádi spolu trávíme čas, nechceme se sestěhovávat, atd. atd.
Ještě bych se snažila být vnímavá, jestli kolem toho, že jdu někam s Pepou, on s námi, nevzniká takové nějaké napětí, to bych pak asi rozhovor iniciovala sama. Ať dítě ví na čem je.
|
|
|
|
| Janinka a dvě princezny | 
|
(10.1.2020 10:05:25)
nejsem v podobné situaci, ale cítím to tak, že záleží na mnoha okolnostech. Pokud byl bouřlivý rozvod pak to chce dost času. Záleží taky na styku s druhým rodičem, pokud jsou děti ve střídavce nebo často vidí toho druhé pak bych jim "dalšího rodiče" nemíchala do života zbytečně brzy. Pokud se s druhým rodičem vídají minimálně pak by třeba parťáka uvítaly. Taky je třeba zvážit povahu dětí, zda jsou spíš uzavřené nebo hrrr do kopy s každým.
Za mě bych dala nejdřív šanci tomu vztahu, klidně v řádu roku nebo dvou, mluvila o lidech kolem sebe jako o přátelích, klidně i ve smyslu, že s některými je mi opravdu dobře a až pak kdyby se vidělo, že je to na delší dobu pak bych ho postupně zaváděla do našich programů. Nejdřív venku na neutrální půdě, rozhodně mi nevolila oběd v neděli. Pokud by se ukázalo, že z toho nic nebude není pak těžké říci dětem, že s TÍM už se moc nevídáme.
|
|
| libik | 
|
(10.1.2020 10:26:13)
Tak u nás to bylo s ohledem na povahu mé samoty méně typické, dítěti jsem zdůraznila, že mu nevedu náhradu tatínka, ale kamaráda a že i pro mě je to především kamarád.
A když jsme se tak všichni skamarádili, tak se u nás začalo spát. žádný projevy neproběhly.
Jedním z nejhezčích momentů letošních Vánoc byl ten, že dítě (kolem 11 dopoledne) vešlo po zaklepání s nějakým dotazem do ložnice a povídá "čus rodinko" a vlezlo si k nám na pokec.
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:29:52)
Libiku, dobře vy 
|
|
| Konzerva |
|
(10.1.2020 10:41:28)
"Tak u nás to bylo s ohledem na povahu mé samoty méně typické, dítěti jsem zdůraznila, že mu nevedu náhradu tatínka, ale kamaráda a že i pro mě je to především kamarád."
Libiku
a jaké fázi vztahu jste byli, když jsi tohle dítěti řekla? A jak to proběhlo?
|
| libik |
|
(10.1.2020 11:03:11)
My jsme tenkrát byli ve fázi "dlouholetí dobří kamarádi, co si každý zažil svoje a tak se rozhodli, že spolu budou spát a vzájemně si pomáhat"
A právě, že to probíhalo ze začátku "Petr tě odveze, přiveze,zařídí něco, protože já musím být tam a tam"
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 10:26:15)
řekla bych, že platí stejná pravidla jako když jde o dítě a jeho partnera... t.j. jako by situace byla opačná, dcera má přítele, se kterým někam občas jde, pak je to vážnější a podobně... na stejné úrovni vidím ten přístup v obou případech (co se týče vzájemné komunikace)
někde panují vztahy tak, že dcera klidně poví matce o sexuálním životě a tam o svém sexuálním životě může mluvit i matka, jinde se obě tváří, že ten chlap je vlastně kamarád... a stejně tak je to s věkem - pokud je dítě ve věku, kdy samo randí, klidně bych přiznala rande (a ono pochopí, že není rande jako rande), když je na randění malé, nechám ho při představě kamarádského vztahu s tím pánem...
|
|
| Koníček mořský | 
|
(10.1.2020 10:43:48)
Já bych vzala do úvahy i to, jak důvěrný vztah má s tím dítětem. Zda jsou zvyklí spolu hodně mluvit o svých životech a pocitech, sdílet. Ale jak to popisuješ, tak to dítě už musí tušit, že se rýsuje nový partner. Pokud spolu mají společné aktivity nebo rodič s ním odchází za zábavou. Já bych to asi moc nerozebírala, život to dítěti zatím nijak zásadně neovlivňuje, detaily z potencionálního partnerského života znát nepotřebuje. Prostě bych mu řekla, že mě ten XY baví, je mi s ním dobře a dál se uvidí. Dítě má svých starostí dost, nemusí si brát do hlavy, v jaké vztahové fázi se zrovna nachází jeho matka.
Když bych hledala nového partnera a byla v oťukávací fázi, tak bych to dítěti zatím vůbec neříkala. A když by se to ubíralo vážným směrem, tak by se to řeklo tak nějak samo, protože by dítě vidělo šťastnou a zamilovanou mámu a chlapa, co je nějak podezřele často s ní i s ním. Partnerské problémy bych asi neprobírala, ty jsou partnerské a ne dětské.
|
|
| Dari79 |
|
(10.1.2020 12:01:09)
No nevím, podle mě je právě sakra rozdíl mezi dítětem 12 letým a 16 letým (které už samo může vést sexuální život, že)
Moje máti si našla přítele, když nám bylo tak těch 10-12 let, a ségra to dost nesnášela. I když spolu nikdy nebydleli, max. ty společné dovolené, on někdy přespával u nás, matka někdy u něj... Ale tam se to říct muselo, byla na nás sama a asi by nám bylo divné, kde je, kdo to u nás je a tak.
Kdyby to bylo normálně po rozvodu, tak bych si nového přítele užívala zejména v době, kdy by dítě bylo u otce, abych mu zbytečně nezatěžovala hlavičku... (to mladší). Teprve po značném oťukání se bych dítě s chlapem seznámila.
Já se seznámila s nevlastním synem asi po půl roce chození, do té doby jsme se také striktně scházeli jen v době, kdy byl s maminkou.
15-16ti letého bych už tak nešetřila, ale dávala bych si pozor, abych mu nedávala špatný vzor - takže žádné střídání chlapů po jednom večeru, tahání cizích chlapů domů na noc, když se nikdy předtím neviděli a tak.
Partnerské problémy neprobírat v žádném případě, snad jen, kdyby to byla dcera, už dospělá (skoro dospělá), byly jsme "kámošky" i v jiných situacích a ona se o tom chtěla bavit.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(10.1.2020 12:09:57)
Vztahové problémy by rodič neměl s dětmi rozebírat vůbec, maximálně by ho měl informovat o stavu věcí, který se dítěte dotýká (tj. cca rozhodli jsme se s tatínkem žít do budoucna jinak, pro tebe se změní to a to).
Z reality mám ale zkušenost, že na uzdě se udrží málokdo a téměř každý rodič pod vlivem vypjatých emocí sdílí s dětmi více.
Co se týká nového partnera, univerzální vhodný okamžik asi neexistuje.
Já jsem člověk rezervovaný, takže bych určitě nic nevykládala o randění a v té fázi bych dítě s nikým neseznamovala. Ve chvíli, kdy bych dítě s dotyčným seznámila, netajila bych, že jsme více než kamarádi, ale spíš bych asi počkala na případné otázky, než že bych mu to aktivně hlásila.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:18:00)
lepím na tebe, ale platí i pro ostatní. Můžete mi prosím uvést příklad vztahového problému, který se s dítětem neřeší? Já mám teda v téhle kolonce jen věci týkající se intimity, ale proč by dítě nemělo vědět, že máma nebo táta dělá něco co se druhému rodiči nelíbí a dítě vnímá argumenty obou, třeba i pak vidí řešení (byť špatné) a může si udělat svůj názor. My teď máme/měli jsme s mužem složitější období a občas se prostě stane, že po sobě s mužem vyjedeme před dětmi. Nemám problém sednout si a říct dceři ( i se sama někdy zeptá) proč to bylo a jak to vidím, ona se pak klidně zeptá táty co on na to a prostě vidí, že to řešíme, i když někdy s horkou hlavou. Neumím si představit, že jí řeknu něco ve stylu "to nebudeme řešit, to se tě netýká". Starší bude skoro 11.
|
| Despi | 
|
(10.1.2020 12:28:02)
My si tedy běžná nedorozumění řešíme hned, ale vztahove věci (viz co teď řeším ohledně možného rozkolu a řešení našeho vztahu) si necháváme na večer.
Běžné nedorozumění jsou ty organizační věci. Kdo koho kam odveze, když se zkříží plány např. A oba si něco domluvili aniž by se zeptali toho druhého, úklidové záležitostí. Občas na sebe lidí prostě vyjedou. Přepracování způsobuje krátké epizody řešení čehokoliv. Ale to jsou pomijive věci.
Ses a věci ono nikdy, vztahy podle možností děti.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:36:12)
vzhledem k tvojí diskusi je to hodně čerstvé a zatím velice citlivé, ale fakt i kdybyste se večer s manželem "nakonec" domluvili, že půjde za ní tak to dětem neřeknete? Přijde mi špatně v těchto případech lhát a říkat dětem něco ve stylu "my už se s maminkou nemáme rádi a tak budeme žít odděleně". Trvala bych na tom, aby muž řekl dětem, že potkal někoho s kým chce žít. Vaše děti už nejsou malé. Jak to vezmou těžko předjímat, ale blbý taky nejsou a nakonec to vědět stejně budou.
|
| libik |
|
(10.1.2020 12:51:54)
Já jsem tedy vlastně zažila ještě jedno porozvodové seznamování dětí (7 a 11) s partnerem a myslím si, že info "tatínek jde za milenkou" je rána dětem na solar. Jejich tatínek sice šel za milenkou, ale náš vztah už byl velice unavený ,těžko jsme se snášeli, prostě si nemyslím, že jeden nebo druhý z nás byl kompetentní k nějakému hlásání pravd, děti se to jistě dozvěděly, nejsou blbé, ale měly to bez nějakých obviňujících monologů.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:57:30)
ale to přece nemusí být obviňující monolog, prostě jim řekneš pravdu a mluvíš o tom jak to je, bylo. Chápu rozdíl v tom, že před tebou bude sedět prvňáček, ale pokud je dítě v pubertě tak cancy typu už se s tatínkem nemáme rádi jsou k čemu? Vím, že je to spíš o emocích a v určité chvíli o tom třeba člověk ani nemůže bez slz mluvit, tak časem, ale mluvit o tom s dětmi a ukazovat jim řešení je podle mě správně. Aby měly jen vlastní názor na to proč rodiče nejsou spolu z toho co vydedukovali bez info od OBOU rodičů je dle mě špatně.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 13:07:46)
janinko, přesto bych byla opatrná v tom, že "tatínek odchází k milence"
tím dětem sděluješ m.j. to, že milenka je pro něj důležitější než ony...
btw ona ta "pravda" je vždycky stejně jen tvůj náhled na věc... kdyby dětem tatínek sdělil, že odchází proto, že maminka je hysterka, se kterou se nedá žít, tak třeba bude taky mluvit pravdu, ale není to zrovna něco, co by měl říkat dětem...
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:13:39)
nepopírám, že najít vhodná slova může být problém, ale stejně tak i tvářit se, že táta odchází ne kvůli jiné, ale kvůli hysterické mamince a tudíž je vlastně špatná ona, protože ho svých chováním odehnala.
Říkat pravdu tím správným způsobem (jen ho umět najít). V případě nevěry bych to cítila asi něco ve smyslu, že my už jsme spolu dlouho, řešíme různé věci, občas se neshodneme,... a nakonec se v životě táty objevil někdo s kým je mu lépe a chce s ním žít. Nepopírat, že mě to třeba bolí a tak, ale zároveň nemít v ruce 
|
| libik |
|
(10.1.2020 13:16:48)
Já si myslím, že rozvádějící rodič je povinen dát dítěti maximální jistotu v nejistém období a neházet na něj nějaké svoje boly. Děcku se má stýskat po tátovi a k tomu litovat mámu?
Ne.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:21:13)
na tohle by mohl odpovědět ten chlap. Ale podle mě má dítě mít informace o tom, co se děje a "proč" se to děje. Nevymýšlet si nebo tvářit se, že se neděje nic.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 13:30:10)
"co se děje a "proč" se to děje"
jenže život není černobílý a nevěřím, že rozvádějící se rodič je schopen být natolik objektivní, aby dokázal vysvětlit "proč" se to děje... vždycky to bude nějaký subjektivní náhled a nedá se to dětem tak snadno zprostředkovat... nevěřím na rozvod s jasnou příčinou, vždycky k tomu něco vedlo...
dítě by mělo být prostě jen ujišťováno v tom, že ho milují oba i nadále stejně, rozebírat s ním důvody rozvodu můžeš možná někdy mnohem, mnohem později, až si je utřídíš ty sama (a tady mluvím o řádu let, nikoliv měsíců nebo dní)
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:34:57)
Rose, přesně tak.
Vidím kolem sebe, jak i dospělí lidé si v sobě nesou tíživé pocity z toho, jak je rozvádějící se rodiče zahrnovali svými pravdami a jak jim to komplikuje vzájemné vztahy.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:44:30)
Oni se rodiče v některých případech schovávají za "objektivní informovanost", ale ve skutečnosti sypou dětem na hlavu nevyžádané a nepříjemné osobní soudy.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:27:59)
Libiku, naprosto s tebou souhlasím ve všem, co píšeš.
V praxi naneštěstí mnoho rodičů neovládne své puzení vyjevit dítěti "pravdu" o druhém rodiči.
Chápu sílu zhrzenosti, emocí, ale děti nevinně schytávají neúměrnou nálož.
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(10.1.2020 13:38:16)
Já myslím, že každý z rodičů vnímá tu svoji pravdu trochu odlišně a pokud ji budou vyjevovat dítku oba, tak mu akorát způsobí zmatek v hlavě. Já si myslím, že problémy partnerských vztahů mají zůstat mezi partnery.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:50:55)
"Já si myslím, že problémy partnerských vztahů mají zůstat mezi partnery."
Také si to myslím.
Popovídat si o tom mohou zpětně třeba v dospělosti, když bude mít dítě zájem a bude chtít třeba něčemu zpětně porozumět nebo si zkorigovat vlastní názor.
Stavět nedospělé dítě do role důvěrníka nebo soudce ve chvíli rozpadu rodiny je kruté.
|
| Koníček mořský |
|
(10.1.2020 15:14:27)
Já bych děti z rozborů partnerských krizí a hádek taky vynechala. Musí to být docela peklo pro dětský mozek a psychiku zejména. Vždyť to dítě nemá ještě žádné životní a partnerské zkušenosti, podle mě žádné vysvětlování a objasňování nemůže pobrat. Navíc pochybuju, že mu to budou vysvětlovat oba rodiče, takže jen jeden pohled. A když přece jen oba, tak dva pohledy a chudák dítě, aby se z toho zvenclo. Dítě má mít dětské starosti a od rodičů pocit jistoty a bezpečí. Ne jim dělat Plzáka nebo Sally. Takže dítě bych jen ujišťovala o mé nehynoucí lásce.
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 15:34:28)
"Dítě má mít dětské starosti a od rodičů pocit jistoty a bezpečí."
Ano.
Ale vidím kolem sebe, že jen menšina lidí tomu dokáže dostát.
Většina reaguje tak, jak popisuje Radka, neudrží své emoce, nevydrží se neprojevit před dítětem.
Nesoudím je, stres je stres, ale dětem ubližují.
A extrémní případy, kdy dítě vtáhnou do svých tahanic "na tvrdo" a používají jako nástroj vyřizování účtů, ty tedy odsuzuji, to už je nechutná sebestřednost a sobectví.
|
|
|
|
|
|
|
| libik |
|
(10.1.2020 13:11:03)
No já bych v jakémkoliv věku dítěti neříkala "tatínek s maminkou už se nemají rádi".
Nevím přesně, co jsem tehdy říkala, asi, že "táta dneska nebude spát doma" a pak "táta se odstěhuje, nerozumíme si, ale bude k nám chodit"
Jako žádnýma kecama jim to neulehčíš, prostě ne, mají smůlu na rodičovstvo, musej si to vyžrat, chuděry (nemluvím o tvých dětech, ale o všech včetně mých)
A pozor, ony se až tak neptají, cítí, že je ve vzduchu průser a nechtěj to slyšet.
Moje tehdy malé něžné děvčátko jednou tedy vyjevilo starost, jestli tatínkovi není někde zima a dostal večeři, to mě teda rozsekalo, brečela jsem, když usnula. Rozvod je prostě špína.
|
| byvala radka |
|
(10.1.2020 14:28:40)
ty jo, to je nářez
stejně jsi dobrá, že ses udržela
kdyby mi chlap odešel za milenkou a dítě za mnou přišlo s tím, že tatínkovi je zima a nemá večeři, asi bych se neudržela a pronesla něco ve smyslu - však on se zařídil, aby se o něj křepelka postarala nebo tak něco... (vím, že to není vhodné, ale nejsem asi schopná ty svoje pocity tak ovládat, byla bych asi vzteklá nebo tak něco, bohužel by to odneslo to dítě - za tatínka)
|
| libik |
|
(10.1.2020 14:41:27)
radko, já netvrdím, že jsem všechny situace zvládla podle svých představ, tuhle ale jo, to bylo tak čistý, tak strašně dojemný, že se trochu stydím doteď (za nás oba) .
No a druhá dojemná (jen pro pejskaře), když jezevčice chodila žalostně výt k jeho autu (které mi tedy nechal), sem si řikala, dětem to časem vysvětlim, ale tomu psovi ne
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 14:43:37)
libik 
(pejskař nejsem, naopak jsem v rodině za bezcitného odpůrce zvířecích mazlíčků, ale tohle dojalo i mne )
|
| libik |
|
(10.1.2020 14:45:24)
Rose, má to dobrý konec, tak si zamilovala mého MM , že když na ni přišla těžká hodinka, odešla mu rodit do klína, byl fakt rád
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:02:16)
Rozdílné názory a diskuze nad nimi nepovažuji za "vztahové problémy". To je běžná partnerská komunikace, záleží jen, jak kultivovaně probíhá.
Nicméně ani u toho nemusí být děti nezbytně přítomné. Nemusí být vtažené do všeho, co dospělí spolu řeší, podle mé zkušenosti o to ani nestojí.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:09:49)
proto jsem se ptala na příklady. Jasně pokud žena u večeře "vrčí" na muže že dneska není vyklizená myčka a tudíž ji po večeři dělá on a on reaguje xy je to jen diskuse, pokud žena "vrčí" denně a muž odmítá diskutovat nebo vůbec připustit, že např. myčka v domácnosti je i pro něj (případně cokoliv jiného) je z toho nakonec vztahový problém. Uvedla jsem schválně banalitu, ale o těch se přece páry hádají nejčastěji ne
|
|
|
|
| Monika |
|
(10.1.2020 13:02:50)
Ze zadání tématu je ale jasné, že matka a "nový partner" spolu nebydlí, tj. dítě není asi obvykle svědkem jejich hádek. Takže spíš jde to výše zmíněné "jsem smutná, protože P 2 týdny neuvidím" (osobně si teda nedovedu představit, že budu smutná dva týdny v kuse, když partner někam odjede) nebo možná nějaké ty nejistoty "máme mě rád x nemá mě rád", podezření z nevěry, neshody v trávení volného času" ... To si fakt nemyslím, že je potřeba dítěti aktivně sdělovat, pokud se na to neptá nebo se ho to netýká (pokud partner třeba zruší naplánovanou cestu do akvaparku, protože si "vzpomene", že vlastně taková zařízení nesnáší, tak to bude nutné vysvětlit, ale vyprávět dítěti "jen tak", že bych ráda do divadla, ale on ne, mi přijde divné)
|
|
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(10.1.2020 12:35:45)
Já jsem po rozvodu své partnery představovala jako moje kamarády a nikdo s námi nebydlel. Jen jsme jezdili na výlety nebo šli do kina a tak.
Když jsem poznala MM, tak naopak dost tlačil na společný program s mým synem. Abychom se všichni poznali a něco si užili. Klukovi bylo ale 7, takže nejdřív to byl prostě kamarád, časem pochopil, že je to partner a čekali jsme rodinu.
Dětem ve věku kamarádky bych řekla, že mám kamaráda a kdyby se to začalo přechylovat do partnerství, které má naději na to, že vydrží, tak by to byl přítel. Ale děti nejsou hloupé, navíc polovina děcek ve třídách je z rozvedených manželství, dnes to prostě nikoho nepřekvapí..
|
|
| K_at |
|
(10.1.2020 14:51:46)
Partnerské problémy neprobirat. Myslím, že průměrný dítě 12+ po pár "kino, kafe, výlet" tuší, že nejde o kámoše. A "přiznat ho" - cca ve chvíli, kdy vím, že to není boyfriend na 1 noc, nebo pár úletů. Jinak podle dotazů dítěte, úměrně věku. O někom dítě nemusí ani tušit.
|
|
| sally | 
|
(10.1.2020 22:17:43)
Pokud neplánují spolu žít, tak si myslím, že to to dítě nemusí vědět vůbec. A rozhodně ne dopodrobna. Šestnáctiletému dítěti asi dojde, že kdy máma chodí furt do kina s Frantou, tak že asi spolu chodí, takže bych to tomu dítěti potvrdila - ale pokud spolu nehodlají žít, tak bych i dítě ujistila, že to pro něj samotné nic neznamená.
Menší děti bych do toho vůbec neangažovala - ono upřímně, jak dlouho tyhle vztahy vydrží? A každý dva roky mít "nového tatínka" taky nic moc. Tj. jsme zpět u toho, že bych řešila až když ten vztah je vážný natolik, že spolu hodláme nějak spolubydlet, jezdit jako rodina na dovolené a podobně...
|
| Kudla2 |
|
(10.1.2020 22:25:53)
Sally
|
|
| Senedra | 
|
(11.1.2020 11:35:41)
Sally, kdyby co dva roky - setkala jsem se s dítětem, které mělo co půl roku jiného "strýčka" a matka pořád chodila do školy a divila se, že dítě má problémy...
Asi bych se řídila věkem a vyspělostí dítěte - čím menší, tím méně informací a kontaktů, vztah přiznat, až dospěje do vážné fáze. Rozumnému 16letému puberťákovi klidně na férovku říct, co a jak.
Asi bych také držela oddělené domácnosti, pokud to jde, tak každý svoje bydlení a navzájem se navštěvovat.
|
|
| A. Andrs | 
|
(11.1.2020 14:56:31)
pritele doma ututlat? To nejde, pokud s nim chodis jenomn do kina, pak ano. Ale taky chcete jet na dovolenou, na vylet, jdete na veceri. Neumim si predstavit, ze bych nechavala deti samotne doma.
|
|
|
| Peppa |
|
(11.1.2020 15:37:56)
Tak 4 bych se vyhnula pokud možno úplně, to s dětmi neřeším ani teď.
Jinak bych asi přeskočila bod 1 a 2, začala bych 3. Tím bych si určitě ušetřila dost času a možná i zklamání 
|
|
| Saamajna |
|
(11.1.2020 16:04:00)
Nez proctu diskuzi:
Vubec tohle s ditetem neresit.
Vsichni znami jsou kamaradi. Basta.
|
| Konzerva |
|
(13.1.2020 9:39:46)
"Nez proctu diskuzi:
Vubec tohle s ditetem neresit.
Vsichni znami jsou kamaradi. Basta."
Saamanjo,
ale to jde jen za určitých podmínek a do určité fáze. co když jedete společně i s dítětem někam přes noc nebo na dýl, třeba na týden na hory nebo v létě někam, tak "kamarád" asi nebude spát s mámou. Nebo když ten dotyčný má spát u tebe doma.
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 9:58:55)
Konzervo,
asi se to spoustě lidí nebude líbit, ale žádný přespávání doma v době, kdy tam je to dítě, a výletování s dítětem a novým partnerem rozhodně není nic bezpodmínečně nutnýho, už s ohledem na to dítě.
Zvlášť když to je pro tu matku ještě ve fázi "chození" a není jistý, jak to s tím partnerem dopadne, jestli vůbec, tak mi to vůči tomu dítěti přijde docela bezohledný.
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 10:34:39)
A proč by se nutně musela za každou cenu seznamovat, když má malý děti?
(proti bruslení s kamarádem z práce ani ťuk).
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 10:45:05)
Romano,
to není že by ses NEMOHLA seznámit, ale že nemáš žádnej AUTOMATICKEJ nárok na to mít na to seznamování čas a prostor.
To dítě asi není tak úplně zvědavý na případný střídající se strejčky, a spíš ono má nárok na to, aby toho nemuselo být svědkem.
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 15:25:42)
Romano,
ti dospělí to dítě přivedli na svět, aniž by se jich ptalo, a pak mu dost podělali život svou vlastní neschopností spolu vyjít jako lidi.
Takže si myslím, že mu to co do "nároku" docela dlužej.
|
| Kudla2 |
|
(13.1.2020 20:07:03)
Já jsem neřekla REZIGNOVAT, ale Ty to stavíš tak, jako že "rodič má přece na to samozřejmej nárok", a to si myslím, že úplně tak není.
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 1:19:30)
A kde se takovej nárok na partnera uplatňuje, je na to nějaký úřad, jako třeba pracák?
A nepřekrucuj, prosím, co říkám.
Já přece nenavrhuji "vzdát se partnerství" (ve smyslu "nesmíš si nikoho najít"), ale nelíbí se mi samozřejmé předpokládání, že každý včetně dítěte se musí upozadit a tomu rodiči udělat prostor, aby si toho partnera najít mohl, a to dítě musí bez mrknutí oka akceptovat, že do jeho domova a jeho nejvnitřnějšího prostoru pronikne a bude tam s ním trávit spoustu času člověk, který je sice partner jeho matky, ale ono samo k němu vůbec tak kladný vztah mít nemusí.
Samozřejmě když se zadaří a ten člověk si najde stabilního partnera s dobrým vztahem k tomu dítěti, tak je to optimální řešení (respektive druhý nejlepší, protože nejlepší by bylo, aby jeho rodiče zůstali spolu)
" Dite vyleti z hnizda a ten rodic ma problem. Aby nemel, on se sveho zivota vzdal, a ceka od ditete, ze mu tu obet vrátí".
Ale to už je spekulace, která trochu zavání citovým vydíráním. Protože to sice tak být může, ale zdaleka nemusí. Proč by si ten člověk nemohl začít vážněji hledat nového partnera až POTÉ, co dítě "vyletí z hnízda" (a on svou volbou to dítě nezatíží)? A co by mu jako to dítě mělo vracet? To ON by tím tomu dítěti naopak vrátil svůj dluh spočívající v tom, že nezvládl společný život s jeho druhým rodičem, tím, že by to dítě nenutil, aby si ve svým vlastním domově zvykalo na cizího "strejčka" nebo "tetičku". Tím, že dítě dospěje, bude ten "dluh" splacen a není důvod, aby se ten rodič dítěti nezdravě zavěsil na krk a vyžadoval po něm nějakou vděčnost - naopak se mu uvolní ruce, aby si našel partnera podle svého gusta.
Netvrdím, že to tak musí udělat vždycky - někdy to klapne a ten partner je fajn člověk, a pak ho lze i přivést domů k dítěti a bude to fungovat, ale ve spoustě případů je volba otčíma nebo macechy naopak dost zoufalá, a pak chudák to dítě.
|
| . . |
|
(14.1.2020 7:25:55)
Romano,
"Predstav si, ze k tobe prijde dite, ze tveho partnera nemusi s pozadavkem, at se s nim rozejdes. Rozejdes se s nim?"
jako že by dítě přišlo za otcem a řeklo: tati sorry, ale já tu svoji matku fakt nemusím, mohlby ses s ní rozejít?
No to ne, to si opravdu představit neumím
|
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 7:48:17)
Romano,
ne, to si opravdu neumím představit, že by za mnou děti přišly, ať se rozejdu s jejich otcem.
Což je jasným důkazem, že o partnerství nic nevím.
|
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 7:55:07)
Romano,
tohle mi přijde teda megasobecké.
Jako že dva lidi nedokážou udržet dítěti rodinu, rozvedou se a pak si najdou každej někoho jinýho, přičemž VĚDÍ, že to pro to dítě bude problém, ale jejich postoj je "sestim smiř, Zmikunde"?
Já nejsem a priori proti zakládání nových rodin, ale tenhle válcující přístup "po mně potopa" mi přijde příšernej.
Můj táta měl takovou macechu (maminka jim umřela), která ho nesnášela. Zkazila mu celý dětství, vzpomínal na něj nerad a myslím, že vztahy mezi ním a jeho otcem nebyly nijak vřelé až do smrti. A to měl ten otec na tu partnerku jako vdovec větší "nárok", lze-li o něčem takovým vůbec mluvit.
Takže jsem na řeči o "sžívání dětí s realitou" zcela bez ohledu na ty děti dost alergická.
(Do výběru partnera jako takového samozřejmě nemůže mluvit dítě rodiči ani rodič dítěti, ale s ohledem na to dítě bych velmi zvažovala společnou domácnost a míru společně tráveného času, dokud je nezletilé a znamenalo by to, že s tím "novým" bude sdílet každodenní život. Protože tomu dítěti sice nic není do toho, s kým maminka spí a chodí za zábavou, ale je mu docela dost do toho, kdo bude večer v bytě, do kterého se bude každý den vracet.
Pokud rodič nesnáší partnera dítěte, tak zpravidla není nucen s ním bydlet ve stejné domácnosti a nechat si od něho kecat do života.)
|
| A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:35:20)
Kudlo, já nepotřebuju partnera, abych s ním šla do kina nebo do postele. To si dokážu zařídit s každým troubou, kterého potkám na ulici. Já osobně potřebuju partnera na to, aby si se mnou večer někdo sedl u televize, vzal mě za ruku a vyprávěl mi jaký byl jeho den. A sdílel se mnou obyčejné denní starosti.
|
| Konzerva |
|
(14.1.2020 9:32:52)
"Kudlo, já nepotřebuju partnera, abych s ním šla do kina nebo do postele. "
Tor,
já bych s troubou nešla ani do kina, natož do postele. 
|
|
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 8:01:39)
Romano, to je jako plán "musím mít partnera, je to výchovné". Nemusíš. Můžeš mít přítele, trávit s ním čas. Žít s ním nebo ne. Že je dítě natolik závislé na matce, že vyprudí každého partnera - buď je něco blbě v chlapovi, nebo celkově. Je x dětí kolem mě, které mají nový "tatínky". Fungují. Kolikrát fungují i s biootcem a jeho novou rodinou. Mmch psát zřejmě dlouhodobě zadaný Kudle, že nic neví o partnerství, je celkem sranda.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 8:05:45)
Jinak samozřejmě že tam může být jistá řevnivost ze strany dítěte. Ale byla bych dost pozorná, zda to je jen přechodná věc, nebo dítě cítí, že je to blbě. Ony mají děti někdy radary. Přivést domů strejdu je zásadní rozhodnutí. A mělo by v tom být dobře všem.
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:11:28)
Kat,
přesně tak.
Já si myslím, že nové partnerství není apriori špatně (ostatně spousta holek tady žije ve vztahu s jiným mužem než s otcem svých dětí a klape to), ale ten Romany přístup, že matka má na partnera přece NÁROK a tomu dítěti do toho vlastně nic není, na jeho názoru vůbec nezáleží a ať si zvyká, ten mi přijde dost děsivej.
|
| A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:31:40)
Nakolik musí být partner pasující s dětmi je věc, kterou musí matka zodpovědně zvážit. Mnozí náhradní tatinkove jsou lepší než biotatinkove. A mnozí horší. Ale to je život.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(14.1.2020 8:43:10)
Přivést někoho horšího než ten s kým jsem se rozvedla ny mi přišlo dost divný.
|
| Konzerva |
|
(14.1.2020 9:36:49)
"Přivést někoho horšího než ten s kým jsem se rozvedla ny mi přišlo dost divný."
Inko,
to, že je ten dotyčný objektivně lepší neznamená, že si s dětmi sedne. A pak je spousta věcí, u kterých nelze říct, co je horší. Třeba jeden chlap bude bordelář a šmudla, druhý pedant. Není možný říct, že jedno je lepší a druhý horší.
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne | 
|
(14.1.2020 8:14:19)
Romano, když tedy odhlédnu od potřeb dětí, to už tu napsali jiní, sama si nedovedu představit žití v rodině, kde vládne takové napětí mezi členy, tedy mezi mým partnerem a mými dětmi.
Děti, stejně, jako často i okolí, vidí často něco, co my ne. Zatímco okolí je po tom houby, dětem tento člověk vstupuje do prostoru - fyzicky i psychicky.
On i ten vztah s partnerem se těžko může dobře vyvíjet v nepříznivém rodinném ovzduší.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 8:19:51)
Grainne
|
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:21:15)
Grainne,
přesně tak.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 8:17:20)
Chudáci děti, matka si je naseká s kdekým a pak nutně potřebuje chlapa. A má nárok.
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(14.1.2020 8:55:14)
S kdekým?
|
|
|
| A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:28:23)
Ja s Romanou souhlasím. Mě léta mého života nikdo nevrátí, když 20 let z něj obetuju dětem a budu žít bez někoho dospělého, koho miluji. Taky nebudu chtít, aby děti jednou opustily svého partnera a pečovaly o mě. Děti vychovavam a miluji, ale nevzdám se svého privátního života. Koneckonců, že je tatínek odhodil včetně celé rodiny je věc tatínka. Ne moje.
|
| Grainne |
|
(14.1.2020 8:39:31)
ToAr, jsem z těch, kdo dětem přivedly "nového tatínka", takže ani náhodou netvrdím, že nikdy a že oběť.
Na druhou stranu, v případě nepřijetí nového partnera si nedovedu představit takové dusno k nežití, tedy pro mně a asi i pro partnera. Po pravdě si říkám, že normální člověk by z něčeho takového vycouval sám, protože by se nemohl postavit mezi matku a její děti a žít v tom.
|
| Konzerva |
|
(14.1.2020 9:34:57)
"Na druhou stranu, v případě nepřijetí nového partnera si nedovedu představit takové dusno k nežití, tedy pro mně a asi i pro partnera. Po pravdě si říkám, že normální člověk by z něčeho takového vycouval sám, protože by se nemohl postavit mezi matku a její děti a žít v tom."
Grainne,
to už je trochu mimo můj původní dotaz, protože já psala o situaci, kdy ti lidé spolu nežijí a ani to neplánují. V takové situaci se myslím dá chodit s někým i když si s dětmi nesedl.
|
| Grainne |
|
(14.1.2020 9:39:54)
Konzervo, já jsem reagovala právě na ten odklon od tématu.
Pokud spolu partneři nežijí, není třeba nic moc řešit...a není třeba tím děti ani zatěžovat ve smyslu přijetí, nebo nepřijetí.
Fakt je, že se dětí nebudu dovolovat, jestli smím jít na jógu (za milencem, do kina), za předpokladu, že s ohledem na věk zajistím jejich potřeby.
|
| Konzerva |
|
(14.1.2020 9:48:33)
"Fakt je, že se dětí nebudu dovolovat, jestli smím jít na jógu (za milencem, do kina), za předpokladu, že s ohledem na věk zajistím jejich potřeby."
Grainne,
no a já se ptala, jestli řekneš dítěti, že jdeš "na jógu", "do kina s Janou", "na rande s Pepou" nebo "dneska přijdu v osm".
A když už děti vědí, že se občas scházíš s Pepou, jestli jim jednoho dne řekneš, "nastal čas, abys věděla, že Pepa není jen kamarád, ale že spolu chodíme" nebo to necháš jen plynout a případně počkáš, až se dítě samo zeptá.
|
|
|
|
|
| Monty | 
|
(14.1.2020 8:47:16)
Všem, které jste se tu tak pustily do Romany připomínám, že jedna věc je plané teoretizování a druhá životní realita. Mám takový dojem, že nikdo z vás nezažil situaci, kdy by byl na dítě/děti sám a ví tudíž houby o tom, jaké to je.
Stejně jako Romana si myslím, že rodič má "nárok" hledat si partnera, má nárok si ho přivést domů a dítě fakt nemá "nárok" do toho jakkoli zasahovat.
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:59:40)
Monty,
a to i přesto, že by to mezi tím partnerem a dítětem výrazně skřípalo?
Psala jsi o tom, jaký hnusný člověk byl Tvůj otčím a jak se k tobě choval, když jsem psala o špatných zkušenostech s otčímy a macechami, tak jsem si vzpomněla na Tebe.
Myslíš, že rodič má na partnerství právo i ve smyslu udělat svému dítěti tohle?
|
| Monty |
|
(14.1.2020 9:01:07)
Kudlo,
ale já snad jasně píšu, že IDIOTY na mysli nemám.
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 9:03:24)
Monty,
ano, ale takoví idioti se pohybují mezi námi a občas si nějaký rodič nějakého "nabrnkne" a jeho idiotství nevidí nebo není schopen vnímat, případně má na něj jiný názor než to dítě.
|
|
|
| Monty |
|
(14.1.2020 9:22:05)
Dari,
tak já byla na dítě sama dvanáct let. Sice "jen" finančně, ale ono to tak nějak stačí. Takže mě ty moudré řeči o tom, jak mají rodiče obětovat osobní život a čekat, až dítě vypadne z baráku lehce nadzvedávají ze židle. Zvlášť když si vzpomenu na vlnu pohoršení, když jsem tu kdysi napsala, že pro mě v dobách samoživitelství bylo fakt přednější zaplatit nájem, energie a náklady spojené s dítětem než sociální pojištění. Opravdu bych chtěla ty místní hrdinky vidět, jak by to samy s dítětem/dětmi dávaly a na nějaké partnerství ani nepomyslely, protože by to vůči dítěti/dětem přece "nebylo fér".
|
| K_at |
|
(14.1.2020 9:25:56)
Monty, ne. Obětovat se nemají. Ale rozhodně nemají domu dotáhnout kohokoliv jen proto, že potřebuju pomoc s dětma. A dětí ať si trhnout. Rodič má svatý právo osobní život. Ale ne na úkor klidu a pohody děti.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 9:40:25)
Romano, jak vyberou život s mámou? Prostě buď máš to štěstí že potkáš chlapa pro život sobě I DĚTEM. Nebo ne. Přece nepritahbes domu osobu jen proto, že má Pytlíka, aby děti měly muzsky vzor? Nebo že zrovna potřebuješ pomoc? Má to být partner, i "otec". Resp strejda pro děti.
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 9:29:49)
Monty, tak ty hrdinky tu jsou. I s postiženým děckem. Nebo moje kámoška se 3ks. Pravda, otec platí aliky celých 7500. Ta je v takovým klusu, že na chlapa nenarazí. Ani ho nechce.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 9:39:42)
Kat,
jenže ty tvoje hrdinky se k tématu nevyjadřují. Alespoň je tu tedy nevidím.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 9:41:06)
Monty, a co? Když ten vhodnej parťák pro ně není, tak není.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 9:43:01)
Kat,
jakej "vhodnej parťák pro ně"?
Už notnou chvíli se tu bavíte o tom, že nic jako "vhodný parťák" neexistuje, protože co cizí chlap, to násilník a idiot, možná přímo pedofil, a matka přece nemůže dítěti/dětem nikdy a za žádných okolností domů nastěhovat cizího pána, protože na to nemá žádný nárok.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 10:05:25)
Monty, hele, v těch veletocich se bavit nehodlám. Buď se chovej jako dospělá i v diskusi, nebo nic. Píšu, že matka nemá rozhodně pravo dotáhnout domu kohokoliv bez ohledu na to, jaké vztahy panují mezi chlapem a dětmi. Naopak jsem psala, že i ve třídě vidím rodiny, kde strejda funguje, dítě je spokojený. Takže tvoje krucanky překroucený vynech.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:09:57)
"Píšu, že matka nemá rozhodně pravo dotáhnout domu kohokoliv bez ohledu na to, jaké vztahy panují mezi chlapem a dětmi."
Kat,
jo, píšeš. A já si dovoluji s tím nesouhlasit. "Krucánky" jsou tvoje dojemný vyprávěnky o zlých strýčcích jako většinovém modelu "otčímů". Navíc zrovna tebe si v roli samoživitelky, která všechno táhne z jednoho příjmu moc představit neumím, takže to od tebe beru jako hodně hraběcí radu.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:15:12)
"Kat take by me zajimalo, co bys delala, kdyby te partner opustil."
to je skoro stejně pitomý argument jako "a cos dělala, že opustil tebe" 
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 10:15:20)
Romano, co bys dělala, když by tvůj syn byl gay? Asi bych se starala, ne?
|
| Eudo | 
|
(14.1.2020 10:51:13)
Romano, jeste k tem financim - ja teda nechapu ten postoj. CO je komu do toho, jestli TY mas na samostatny zivot prijmy a pomoc? Eventuelni partner nejde do vztahu prioritne s tim, ze se zavaze ti resit naky tvoje problemy s financemi a jinou pomoci?
To je TVUJ problem a tvoje zalezitost.
Kdybych eventuelne zjistila, ze o mne nekdo stoji jen proto, aby si vyresil svy problemy, tak teda ani nahodou naky pokracovani.
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 12:58:33)
"Romano, jeste k tem financim - ja teda nechapu ten postoj. CO je komu do toho, jestli TY mas na samostatny zivot prijmy a pomoc? Eventuelni partner nejde do vztahu prioritne s tim, ze se zavaze ti resit naky tvoje problemy s financemi a jinou pomoci?
To je TVUJ problem a tvoje zalezitost.
Kdybych eventuelne zjistila, ze o mne nekdo stoji jen proto, aby si vyresil svy problemy, tak teda ani nahodou naky pokracovani."
Ano, tady souhlas s Eudo.
Když si někdo udělá děti a pak mu vztah nevydrží, tak je to především JEHO věc, nikoli jeho okolí.
Zajímalo by mne, nakolik by byla nadšená žena, kdyby ji nový partner vnímal ze značné části jako někoho, kdo jim s dítětem bude prát a vařit, protože on sám to až tak nedává (ekvivalent toho finančního přispívání)
|
| Monty |
|
(14.1.2020 13:02:45)
Kudlo,
ale on tu nikdo (kromě tebe a Eudo) ani nic takového netvrdil.
Mmch., oč si myslíš, že je lepší a ušlechtilejší nerozvádět se jen proto, že na samostatný život "nemáš"?
|
| Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:31:48)
Monty,
"ušlechtilejší" je kategorie, o které mluvíš jen ty, mě do toho prosím nezatahuj.
A ano, myslím si, že je lepší a praktičtější už při výběru partnera trochu přemýšlet o tom, že tohle bude člověk, se kterým bych měla mít chuť vydržet napořád a on se mnou, a že to "napořád" nebude nutně vždycky procházka růžovou zahradou. Tj. trochu koukat i na to, jestli má potenciál i pro tohle a nejen pro zábavu.
|
|
|
| libik |
|
(14.1.2020 13:11:26)
Kudlo a nejsme na romantiku drobet velké?
Pokud si chci s někým psát básně, užít sex a špitat pod peřinou, jak ho miluju (s tím, že mu občas pomůžu jako komukoliv jinému), proč bych s ním měla bydlet?
Samozřejmě, že všechny své partnery jsem z části vnímala jako ty, co vylepšujou mou životní úroveň (a já jejich)
|
| Monty |
|
(14.1.2020 13:20:00)
Samozřejmě, že všechny své partnery jsem z části vnímala jako ty, co vylepšujou mou životní úroveň (a já jejich).
Libiku,
já jsem tak sice nikdy nikoho nevnímala, ale nebrání mi to zcela pragmaticky konstatovat, že život single matky s dítětem je podstatně náročnější než život v rodině se dvěma příjmy.
|
| libik |
|
(14.1.2020 13:24:18)
Monty, o jistě, ty máš tu hlubší vztahy.
Já zas chlapy nikdy neopouštím
|
|
|
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 14:30:51)
Presne tak, Kudlo.
Lidi se rozvadej a maji k tomu nejaky duvody, obvykle logicky a ne nejak jednoduse resitelny.
Ovsem to neni problem nekoho, kdo k tomu posleze prijde "zvenci" jako novy partner. Neni jeho problem, ze posleze matka s detmi ma ekonomicky problemy atd atd atd. Ten novy nema zadnou povinnost ji v tom nejak pomahat. A nechapu matku, ktera do toho zatahne dite, ktery si s partnerem nesedne /se kterym si partner nesedne.
|
|
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 11:24:06)
Dcera je velká, pomoc případně mám. Příjmy bych musela navýšit.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 11:33:25)
Kat,
náklady na velké dítě jsou obvykle o dost vyšší než náklady na malé dítě.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 11:34:04)
Monty, FAAAAK?!??! TO JE PŘEKVAPENÍ!
|
| Monty |
|
(14.1.2020 11:39:27)
Kat,
to já jen pro pořádek, když píšeš, že je dcera velká.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 12:00:53)
Dotaz byl na pomoc - nepotřebují řešit hlídání, vyzvedávání atd.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 10:14:28)
Monty, hele, nebavíš mě. Dala jsem příklad, jak taky může dopadnout "partner rychle a za každou cenu". A znovu již potřetí ti píšu, že vidím i úspěšný slepený rodiny. Tak co co ti jde? A já jako samoživitelka? Copak já vím?
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:20:52)
Dala jsem příklad, jak taky může dopadnout "partner rychle a za každou cenu".
Kat,
ale my se nebavíme o situaci "partner rychle a za každou cenu".
Bavíme se o tom, jestli má rodič PRÁVO (NÁROK) přivést si domů nového partnera.
Jestli to udělá za týden po rozvodu nebo za pět let nebylo předmětem diskuze.
|
|
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 10:19:43)
"Navíc zrovna tebe si v roli samoživitelky, která všechno táhne z jednoho příjmu moc představit neumím"
Tady mne zaujala formulace.
Snad matka neshani novyho strejcka z duvodu deleni polozek za najem atd?
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:24:28)
"Snad matka neshani novyho strejcka z duvodu deleni polozek za najem atd?"
Eudo,
obvykle ne. Ale nemá cenu tvářit se, že bydlení ve dvou bytech není pro partnery finančně nevýhodné. Mám na mysli normální lidi, ne pana Kellnera a paní Bakalovou, kterým to může být u prdele. Takže pokud si matka po rozvodu najde partnera, ale nebude s ním žít ve společné domácnosti proto, že by se to nemuselo líbit dítěti/dětem, bude ji to čestné a morální rozhodnutí stát docela balík.
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 10:30:56)
Monty, tak ten balik to holt bude stat.
Pokud teda to dite a partner nebudou fungovat, bude to stat nervy a eventuelni problemy.
Osobne bych jako matka dala prednost resit ty finance jinak. TOHLE neni pro mne zadny argument.
|
| Buřt |
|
(14.1.2020 10:43:33)
Me to taky prijde sileny.
Radsi se fakt uskromnit a s takovym krokem pockat, nez hura noveho strycka domu, usetrime na najemnym. Uplne mam z toho divnej pocit, jak tady pisete, jakoby to byla normalka.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:44:47)
"Radsi se fakt uskromnit a s takovym krokem pockat, nez hura noveho strycka domu, usetrime na najemnym. Uplne mam z toho divnej pocit, jak tady pisete, jakoby to byla normalka."
Buřte,
a kdo tu prosím tě píše o nějakém "hurá novém strýčkovi do domu"?
|
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:51:58)
Mmch., my s manželem spolu začali bydlet po třech letech vztahu.
Moje náklady jen za nájemné bytu o dispozici 2+1 byly ročně 156 000 Kč, za ty tři roky pak 468 000 Kč.
Alimenty od otce dítěte nula, naopak jsem já měla platit jemu.
Pravděpodobně je taková částka pro místní odpíračky společného bydlení pakatel, který nestojí ani za řeč.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:53:49)
monty, ale ty sama píšeš, že jste se sestěhovali až po třech letech, tím pádem trochu sama popíráš, že by ti ta úspora stála za to, abyste se sestěhovali hned 
|
| Monty |
|
(14.1.2020 10:55:40)
Rose,
ale já tu taky nikde nečtu, že se nutně musí sestěhovat HNED.
Čtu, že se nemají sestěhovávat vůbec, protože se to dítěti nemusí líbit a rodič na něco takového nemá NÁROK.
Mmch., ty tři roky mi osobně přišly moc, ale rozhodnutí bylo na manželovi, on měl svůj byt, já pronájem. Ten poslední rok mě placení dvou domácností už vyloženě štvalo.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 11:00:37)
monty a já tu zase nečtu, že se nemají sestěhovávat vůbec, ale že záleží i na vztahu partnera s dítětem/dětmi...
myslím, že nějaká kompatibilita by tam prostě být měla a pokud naprosto není, je na zvážení matky, jestli jí to za to stojí...
|
| A. Andrs |
|
(14.1.2020 11:30:55)
Tak partner taky není idiot a nenastehuje se do rodiny, kde prudi několik pubertaku pokud to nějak nefunguje
|
|
| Monty |
|
(14.1.2020 11:32:29)
„…myslím, že nějaká kompatibilita by tam prostě být měla a pokud naprosto není, je na zvážení matky, jestli jí to za to stojí...“
Rose,
a co tím myslíš, „nějaká kompatibilita by tam prostě být měla“?
Je dobrý si uvědomit, že to porozvodové uspořádání není všude jako přes kopírák, hraje v tom velkou roli třeba vztah dítěte s biologickým rodičem, se kterým dítě nežije (předpokládám teď výhradní péči), počet osob navázaných na nového partnera (např. jeho děti – tohle třeba byl velký problém u nás, když si otec nastěhoval do bytu 1+1 partnerku se dvěma malými dětmi), to, jak spolu rodiče po rozvodu vychází…
Zažila jsem osobně i v blízkém okolí fakt hodně variant soužití po rozvodu a pokud vynechám patologie, které znám kromě vlastní zkušenosti s otčímem vlastně jen z doslechu, protože se v dospělosti nestýkám s lidmi tohoto ražení, neznám dítě, které by jásalo nad novým „strejdou“ nebo „tetou“, a ten problém opravdu není v nových strýčcích a tetách v tom smyslu, že by to byli nějací zoufalci. Dítě je prostě sobecké stvoření, není to malý altruista, který by oceňoval nějaké kladné charakterové rysy cizích lidí, pro něj je to člověk, co mu bere prostor, pozornost rodiče, co od něj něco chce, čímž omezuje jeho svobodu… A já si opravdu myslím, že je špatně mu v tomto ustupovat a „obětovat“ vlastní partnerský život sebestřednému dítěti, jen aby náhodou neutrpělo „újmu“ tím, že od něj otčím vyžaduje, aby vyneslo odpadkovej koš. Ono to pro toho „novýho strýčka/tetu“ taky není žádná velká užívárna, sžívat se s cizím dítětem, taky musí něco obětovat, slevit z vlastního pohodlí… házet mu ještě klacky pod nohy tím, že budu vyžadovat nějaké „vymyšlené“ extrabuřty pro dítě je docela chucpe.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 11:44:39)
monty, já ti rozumím a je jasné, že děti obvykle nového strýčka nevítají nijak radostně, mluvím o tom, že je nutné počítat s tím, že čas je důležitý - dítě snáz přijme pepu, co s nima nejdřív chodil na výlety, pak s nimi trávil nějakou dovolenou a teprve pak se nastěhuje, než "milé děti, to je pepa a bude s námi bydlet"
taky říkám, že pokud má dítě problém s pepou už na výletě, asi bych se zaměřila na to, v čem je problém (a pepa by měl v té chvíli vystupovat v roli známého, kamaráda a rozhodně by neměl ani náznakem klást nějaké požadavky na dítě)
a že v případě, kdy si dítě a "strýček" nesednou a já se rozhodnu, že mně za to stojí jako partner, bude vystupovat v roli MÉHO partnera a nikoliv v roli vychovávajícího rodiče
|
|
| libik |
|
(14.1.2020 12:43:41)
Monty já s tebou v tomto souhlasím a proto uspořádám své nové vztahy tak, že otčím prostě neposílá dítě vynést koš, podle mě to není jeho kompetence.
Beru to tak, že nový partner(byť chápu finanční přínos takového uspořádání) není v roli zachránce všehomíra, ale jsme to my, co mu dáváme rodinu a zázemí. Může být rád, že má k dispozici mé geniální děti
|
| Monty |
|
(14.1.2020 12:49:47)
Libiku,
nemyslím si, že je otčím zachránce všehomíra, a nemyslím si ani, že jsem zachránce všehomíra já v roli matky s dítětem. Proto mi nepřijde nic divného ani nesprávného na tom, když otčím slušně požádá své vyženěné dítko, aby vyneslo koš, a kdyby snad mělo dítko nějaké kecy o tom, že to není v jeho kompetenci, asi bych se vážně zamyslela nad svojí dosavadní výchovou.
|
| libik |
|
(14.1.2020 12:56:24)
Já to neberu výchovně moralisticky, ale prakticky.
Má-li dítě něco udělat, je snazší a přirozenější, když zavelí matka, na prázdnost koše to nemá vliv a v rodině je klid.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 10:55:03)
"Pravděpodobně je taková částka pro místní odpíračky společného bydlení pakatel, který nestojí ani za řeč."
Monty - ovsem rec neni o reseni financi, ale o vztazich a jak to pusobi na dite. No a taky jak k tomu ten potencialni partner prijde.
Pojem "! místní odpíračky společného bydleni" je uplne vedle. Diskutuje se, jak funguje dite s eventuelnim partnerem.
|
|
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 10:52:30)
"Co vidim bud uprk k rodicum nebo rychle na seznamku."
Obdivuhodny.
Jak k tomu ti nebo ten druhy prijdou?
|
|
|
|
|
|
|
| Eudo |
|
(14.1.2020 10:32:19)
No tak pekne dekuju. A oznamis to taky tomu novymu partnerovi? (=ze by sis ho rada nastehovala, aby platil pulku najmu?)
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:50:30)
jasně, sestra si taky s novým partnerem finančně polepšila... i neteři se tím zvedla životní úroveň... škoda, že nový partner taky vyznává poněkud jiné hodnoty, jako třeba "všechno je něco za něco", "dítě si lásku musí zasloužit" a podobně... neteř nebyla ani tak dobrá, aby si zasloužila nahlášený trvalý pobyt v JEHO domě (v čem je problém, když bude mít pobyt hlášený na oú v místě původního bydliště, že? - mí rodiče to odmítli akceptovat a trvalý pobyt jí přihlásili u sebe)... ve výsledku jí sestra musela najít pronájem, jakmile bylo neteři 18... a dneska se diví, že k nim neteř odmítá jezdit na návštěvy, odmítá jim svěřit své děti, že to nevypadá, že by si mohla užívat svá vnoučátka jako správná babička a že mnohem víc jako babičku vnímají naši mámu...
ale svůj nárok na partnera uplatnila, to zase jo...
|
|
|
|
| A. Andrs |
|
(14.1.2020 11:24:11)
A že třeba singl život je luxus?.Kolik vás žije singl? A když jsou děti, tak samozřejmě jsou náklady na život větší. Dnes studuji děti do 26 let normálně. Kolik z místních má na plnohodnotný život singl s dvěma dětmi na 30 let života. Pouze s jedním příjmem.
|
| K_at |
|
(14.1.2020 11:32:12)
Toar, na plnohodnotný život nemají často ani 2 rodiče. Prostě je to někdy těžký. Děti si od 16ti snaží trochu přivydělat. V létě brigadničí. A rodič hodně hospodaří. Počítá.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 11:52:32)
Kat,
prima, takže tobě přijde jako lepší, když rodič samoživitel počítá každou korunu, dítě musí od šestnácti na brigádu, aby ze svého příjmu spolufinancovalo provoz domácnosti, jen aby dítě nemuselo bydlet s nějakým cizím Pepou, co se dívá na "blbý filmy" a nosí "trapnej účes". No, tak to potom jo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 11:56:28)
Znamená to, že si musí najít bohatýho Pepu. Jinak to může být ještě horší.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 11:58:07)
Inko,
proč by si musela najít bohatého Pepu?
I ze dvou průměrných příjmů se žije líp než z jednoho.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 12:02:13)
Co když má malej plat a platí na svoje děti ?
Tak potřebuje ještě dotovat. Kamarádka si našla chlapíka, kterej nikdy ne nedělal, jinak je hodnej. Ale rozhodně jí stojí spoustu peněz. Našla si ho, když byly dceři 2, dneska jí je 30. Má ho ráda, ale finančně by na tom bez něj byly líp.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 12:05:23)
"Kamarádka si našla chlapíka, kterej nikdy ne nedělal, jinak je hodnej."
Inko,
nemakačenky jsem vyloučila z diskuze, už když jsem sem vlezla.
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(14.1.2020 12:00:10)
Monty, já ale říkám, že tvoje vymyšlené domyslene nesmysly nebudu řešit.
|
| Monty |
|
(14.1.2020 12:04:38)
Kat,
jaké vymyšlené nesmysle máš konkrétně na mysli?
Že bys těžko utáhla život samoživitelky i s velkým dítětem? A pokud ano, tak za cenu dost hlubokého sociálního propadu?
To není žádný vymyšlený nesmysl, to je realita.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Posezení s cimbálemKroměříž 
Kniha džunglíLiberec 
Maškarní lyžovačka na HoraluVsetín 
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladýmPraha 2 
Příjezd Krakonoše do HarrachovaJablonec n/N 
Posezení s cimbálem
Kniha džunglí
Maškarní lyžovačka na Horalu
Koncert vítězů 5. ročníku soutěže Antonín Dvořák mladým
Příjezd Krakonoše do Harrachova
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)