Delete |
|
(28.2.2020 18:53:16) Tento týden bylo vysloveno, čeho jsem se obávala od září. Na prvním stupni je nás moc a někdo musí z kola ven. A ten někdo jsem já.
Vím, že z hlediska provozu školy i z hlediska kvalifikací je to tak správně, ale nic to nemění na tom, že se s tím nemůžu srovnat. Nepomáhá ani to, že můžu hodně ovlivnit, co a ve kterých třídách budu učit. Je mi prostě líto, že musím pryč od malých.
Stalo se vám, že vás přesunuli na práci, kam sice správně víc patříte, ale vám se chtělo víc zůstat tam, kde jste byli? Srovnali jste se s tím, nebo to pořád hlodá? Případně, nevedlo to třeba k opuštění toho konkrétního zaměstnání?
To už mě totiž taky napadlo. Stále se zmítám mezi vztekem a beznadějí. Přitom rozumově vím, že jsou právě jen dvě varianty. Tedy přijmout novou situaci, nebo odejít (na jinou školu nebo úplně pryč ze školství). Jenže jinde to nejspíš dopadne podobně a za nejistých podmínek ohledně konkrétních předmětů, neznámé děti, neznámé prostředí, to prostě není řešení. A odejít úplně ze školství, to mě sice sem tam napadne, ale asi jsem k tomu ještě úplně nedozrála.
Naděje, že se na 1. stupeň budu moct někdy vrátit, je mizivá. Dětí zase ubývá, učitelé teď chybí spíš na 2. stupni.
Pozitiva takové změny jsem zkusila dát dohromady, ale nějak to nefunguje. Vlastně na tom pro sebe nic extra pozitivního nedokžu najít. Změny snáším obecně hodně špatně a o tuhle jsem fakt nestála, bez ohledu na to, jak nevyhnutelná byla.
|
Monika |
|
(28.2.2020 19:12:22) Mně se to stalo poněkud opačně, že mě nepřesunuli tam, kam jsem patřila, přestože mi to při přijetí slíbili - že až dám do pořádku jednu zanedbanou agendu a někoho na to zaučím, přesunou mě. Dopadlo to tak, že jsem zůstala, kde jsem byla, nechali mi tu agendu (že mi to moc pěkně jde) a k tomu přidávali jako ocenění mých schopností i další a další práce, sice odpovídající mé odbornosti, ale měla jsem čím dál větší problém to stíhat a k tomu pořád někdo zkoušel, že vzhledem k organizačnímu zařazení a místě mého pracovního stolu (a zejména vzhledem k pohlaví ) bych mohla taky vařit kafe návštěvám, když zrovna asistentka nebyla v práci atd. … Chvíli jsem bojovala a pak jsem dala výpověď. Přemlouvali mě, že jsem šikovná a nabízeli různá manažerská místa, ale tam, kam jsem chtěla, to asi vázlo na vedoucím. Asi jsem mu nebyla sympatická (on mě jo, ale později jsem se o něm dozvěděla dost hnusné věci), vzal si tam raději nějakou krasavici s velikýma prsama (později vyšlo najevo, že je alkoholička) … Měla jsem to lehčí než ty, protože jsem novou práci našla bez potíží, protože to právě byla ta správná práce podle mé kvalifikace. Co poradit Tobě, to těžko říct. Možná, abys to zkusila na druhém stupni a uvidíš? Třeba si na tom najdeš něco, co ani nečekáš?
|
|
Škrpál |
|
(28.2.2020 19:16:45) "Jenže jinde to nejspíš dopadne podobně a za nejistých podmínek ohledně konkrétních předmětů, neznámé děti, neznámé prostředí, to prostě není řešení."
Proč by to i jinde mělo dopadnout podobně? Dobrých učitelek, která RÁDY učí, není zase tolik (v naší lokalitě vidím dost opačných příkladů). Jít jinam určitě je cesta, a není beznadějná.
Taky špatně snáším změny, ale to pomine, a možná budeš paradoxně i spokojenější. A třeba až to budeš nejméně čekat, uvolní se místo i na prvním stupni (kolegyně těhotné, stěhující se atd.) Hodně síly přeju.
|
Delete |
|
(28.2.2020 19:28:38) Marťasíno,
"Proč by to i jinde mělo dopadnout podobně?"
Protože kvalifikace . Tady jsem nastoupila, když bylo na prvním stupni učitelů málo a jinou možnost už neměli (volali mi v půlce srpna, jestli jsem ještě volná). Teď už je dost pro první stupeň kvalifikovaných, takže mě musí "vykopnout" na 2. stupeň, i kdyby nechtěli. Jinde mě na 1. stupeň nevezmou, a obzvlášť ne v době, kdy je veřejnost masírovaná tím, že inženýři nemají vzdělání a do základních škol vůbec nepatří. Tady už aspoň vědí, že to na tom 1. stupni umím a rodiče se nebudou bouřit, že je učí nevzdělanec.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(29.2.2020 9:20:01) Delete, leda nějaká komunitní škola...
|
|
Škrpál |
|
(29.2.2020 12:19:27) Protože kvalifikace . Tady jsem nastoupila, když bylo na prvním stupni učitelů málo a jinou možnost už neměli (volali mi v půlce srpna, jestli jsem ještě volná). Teď už je dost pro první stupeň kvalifikovaných, takže mě musí "vykopnout" na 2. stupeň, i kdyby nechtěli. Jinde mě na 1. stupeň nevezmou, a obzvlášť ne v době, kdy je veřejnost masírovaná tím, že inženýři nemají vzdělání a do základních škol vůbec nepatří. Tady už aspoň vědí, že to na tom 1. stupni umím a rodiče se nebudou bouřit, že je učí nevzdělanec.
Delete, do naší malotřídky hledali učitelku spoustu času, dlouho vybírali. A ve všech třech případech, co pamatuji za posledních 10 let, vybrali paní s letitou praxí, které dali dost velkou svobodu v přístupu k výuce, proto ji taky pro svoji školu získali. Věřím, že ve spoustě míst je situace obdobná. S odstupem času mě ke tvojí situaci napadlo, že já bych se přeci jen přihlásila k dálkovému studiu učitelství pro první stupeň. Jestli víš, že 1.stupeň je to, co ti sedí a co miluješ, tak se ještě pokus najít sílu a POPER se. Takoví lidé by měli být na štítu, ne někde v pozadí kvůli kvalifikaci. Tak ale vydrž, tvoje kvalita se projeví a znásobí, když vyhovíš pravidlům, v seminárních pracích dáš na papír spoustu věcí, které se ti v praxi osvědčily, mezi ostatními dálkovými studenty budeš za hvězdu ročníku. Nenech se útrapama blbého systému zlomit. Většina známých osobností se stala spokojenými v oboru také proto, že se nedali zlomit okolnostmi. VYTRVEJ.
|
77kraska |
|
(29.2.2020 12:23:13) lepim nahodne
je mozne, ze moji pribuznou, ktere je kolem 40, vystudovala prava, nikdy nedelala ve skolstvi, vzali ucit na venkovskou skolu, na II. stupen, nektere predmety? dela na plny uvazek...nedelala si zadne ped. minumum, proste nic
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.2.2020 12:41:57) 77, pokud je to v místě, kde měla kdo učit a ředitel prokáže, že dal inzeráty, ale přesto nenašel, pak může jako nouzový řešení vzít kohokoliv, vesnice to tam klidně mít může, Severní Čechy taky, pokud je to vesnice v severních Čechách, mohlo by tam být úplně cokoliv, mám rodinu na Liberecku, malá vesnice asi 30 km od Liberce, zoufalá situace, každý rok jiná ucítila, někdy i několikrát za rok, tam fakt nikdo neřeší, jestli má nebo nemá vzdělání
|
77kraska |
|
(29.2.2020 12:59:26) Yuki, jsou to stredni Cechy, ale takove divne uzemi nikoho, neni tam nic blizko a blbe spojeni, ona tam bydli v chaloupce a ma to kousek
|
|
|
|
Škrpál |
|
(29.2.2020 17:44:46) Kdybych věděla, že to celé dělám pro výkon zaměstnání, které je pro mě to pravé, při kterém se cítím dobře, tak ano. V seminárkách a zápočtových pracech jde sepsat spoustu věcí z praxe. Další práce z předchozího dálkového studia jsou jen oprášit. Jeden den v týdnu mimo školu může k dobru věci. Studijní volno ve zkouškovém je nebo není ve fondu pracovní doby - tady fakt nevím.... Kdybych to celé dělala proto, aby přede mnou bylo 25 let práce, o které vím, že mě těší, potom ANO. Už bych nikdy nebyla první na ráně, když by se snižovaly stavy, měla bych tu jistotu, že na první stupeň patřím a už mi to nikdo nevezme. Cítit se spoustu let až do důchodu pracovně dobře má OHROMNOU HODNOTU. A zadavatelka psala, že práce s mrňousama je to pro ni to pravé.
|
K_at |
|
(29.2.2020 18:22:28) Báro, tohle jsem taky nepochopila...kámoška když dělala specku, hnali je přes půl republiky podívat se do zařízení pro děti s tuším mentální retardací.... Ona v podobném zařízení dřív cca půl roku pracovala, rukama ji i potom prošlo x dětí s různými specifiky. Ne, vem si dovču a jeď tam na 2h návštěvu. Tohle nechápu!!!!
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.2.2020 18:23:39) Marťasíno, o nějaký seminárky fakt nejde, pokud by měla studovat celých 5 let, pak je to všechno, včetně zkoušky ze zpěvu, hry na klavír (když jsem to studovala dálkové, zkrácenou formu pro učitele druhýho stupně, tak jsem se pokoušela vnutit akordeon, ne, jenom klavír), musela by dělat zkoušky z tělocviku, jeden kolega asistent neudělal kvůli tomu, že neuběhl nebo nezaplaval na čas, pak samozřejmě třeba čeština se všema blbostma, který určitě ve škole nebude nikdy potřebovat, já jsem až při tom studiu zjistila, že existují pomocný vzory ženskýho rodu, gejša a sója, no prostě věci, který jsem ani k maturitě neznala, na prvním stupni to určitě k ničemu nebude, no a k tomu práce, děti, rodina a domácnost, starosti, který přináší toto všechno a pak taky věk, ve dvaceti je v pohodě nespat, ve 40 je to horší, a většina lidí nemá už po vyučování sílu na vlastní studium, ani čas.
|
Škrpál |
|
(29.2.2020 18:55:17) Divá Báro, Yuki, to mě fakt překvapilo. Nezaplavala bych, nezaběhala, na klavír nezahrála, takže to by byl fakt fičák.... Proboha proč vám tohle dělají? Mají před sebou hotové lidi, kteří přesně vědí, proč tam jsou a co to obnáší, tak proč taková omezení? Kdežto mladé studentky učitelství leckdy vůbec učit nejdou...Znám příklad z okolí, když matka dotlačila svoji dceru vystudovat uč.pro 1.stupeň, ačkoli bylo v plánu, že jí přidá živnost a učit nebude, že to vystuduje jen pro titul a protože se jí to jednou hodí, až bude mít svoje děti. Studovala jsem dálkově neučitelské studium na pedagogické fakultě, při zaměstnání (před dětmi), musela jsem si ty pátky napracovat, dojíždění jsem jakž takž dala, i když přeplněný autobus byl občas noční můra. Dnes bych jezdila no pohodu autem a řídím ráda. Ale na fakultě s námi jednali hodně vstřícně, vysloveně chtěli komunikovat o tom, co nás v praxi baví... To je mi fakt líto, chápu, že to musí bejt až ponižující, blbnout někde na čas, bez úlev, bez přihlédnutí k situaci.
|
|
|
|
|
Delete |
|
(29.2.2020 19:26:00) Marťasína,
nebudu už dalších 5 let studovat něco, co vlastně studovat nemusím. Já studium pro 1. stupeň mám, jen k tomu nemám to řádné magisterské studium pedagogických věd...
Už jsem prostudovala moc času a peněz, než abych měla chuť se prát s klavírem. To jsem nezvládla ani v 18 letech, proto jsem to učitelství nešla astudovat ani tehdy.
Pokud bych uvažovala o studiu, zvolím nějakou jednooborovku, matiku, fyziku, nebo andragogiku, prostě cokoliv, nejlépe něco, kde mě nebudou dusit asistenti ve věku mých dětí v něčem, co v životě neučili....to je totiž pakárna, kterou teď prošla kolegyně. Má speciální pedagogiku, 30 let učí na prvním stupni, ale někdo chytrej určil, že zrovna to její studium neodpovídá požadavkům. Asi o rok jí utekla výjimka ohledně věku. Takže právě dokončuje další pětileté studium a má můj neskonalý obdiv, protože to stálo hodně sebezapření. Ne studium samotné, ale to, jak tam s ní a dalšími podobně postiženými jednají. Tak do toho já už nejdu.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.2.2020 19:31:28) lidi z praxe by vůbec neměli nutit do tohoto studia, pokud mají aspoň tři roky , je to víc než celý studium, místo toho by měla být podpora a snad i povinnost pro učitele, kteří mají 20 let praxe, účastnit se konferencí a workshopů jak učit jinak, tam jezdí nadšenci, já si letos opět platím konferenci o vzdělávání sama, protože tam chci, ale je to cesta, ubytování, účastnický poplatek, samozřejmě je to Praha, vyjde to dost draho
na pref jsem se nedostala 😒, tolik volna mi ve škole nedají, přitom by tam měli poslat povinně všechny
|
Delete |
|
(29.2.2020 19:43:09) Yuki,
na jakou jedeš konferenci? Já byla před dvěma roky s kolegyní na něčem v Praze, byla to snad jediná věc, co mi platila škola a i jsem to měla v době výuky. Bylo to fajn, jen tam bylo moc Frause a propagace toho nakladatelství.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.2.2020 19:47:19) del,to bude asi taky ono, je to konference vzdělání pro budoucnost, konference.mensa.cz nečekám, že bych se tam teď už dozvěděla něco extra novýho, už mám pocit, že se to dost opakuje, ale chci aspoň jednou za rok nasát tu atmosféru a pocit, že to má smysl
|
Delete |
|
(29.2.2020 19:52:32) Yuki,
jasně, že je to ono . Letos jsem na ni úplně zapomněla.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.2.2020 20:03:39) del, už je asi pozdě, mají plnou kapacitu, jsem jsem přihlášená už od prosince
|
|
|
|
|
|
Okolík |
|
(29.2.2020 19:34:14) Delete, to se ti ani nedivím, že nechceš absolvovat takovou pakárnu ...
|
|
|
|
|