| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak jsme dopadli...

 Celkem 12 názorů.
 EvčaK 


Jak jsme dopadli... 

(6.4.2005 10:03:17)
Tak jsem se včera celý den nervovala. V 15:30 jsem naklusala pro Nika. Ten s úsměvem a bez problémů šel domů. Jen venku zkoušel se slzsma v očích, že chce jít jinou cestou. Byla jsme poučena, že to bude zkoušet, takže jsme šli jako obvykle a v poho. No a dneska ráno byl v klidu. Sice moc do školky nechtěl, ale nic nenormálního. Až měl jít zas do třídy, tak si už chystal slzičky, a že se mu po mně bude stýskat.... Vyděrač jak vyšitý. Je to teda pěkně těžké, tyhle dětské metody ustát. Šoupla jsem ho ředitelce. Ta se ho jala utěšovat, tak se zase dal do hysterie. Ale nebylo to tak hrozný jako včera. Musím jí jen říct, ať s ním nediskutuje. Pak bude asi v poho.
Ta včerejší silná reakce mě zaskočila, ale holt jsem aspoň moudřejší. Mám pocit, že tohle naše dítko, jak jednou začalo mít vzdorovité období (cca v 8mi měsících věku), už z něj asi nevyjde. Teda pořád čekám, že to zkončí. Ale když už to vapadá, že nějaký hrůzný způsoby opouští, najde si nějaké nové.....
Nebo máte nějaké positivní vize budoucnosti?
 jitka (dcery skoro 12 let a 3 roky) 
  • 

Re: Jak jsme dopadli... 

(6.4.2005 12:07:03)
Ahoj holky,chtěla sem napsat večer,ale nešla rodina a dnes ráno nešel net!!!Teď mám chvilku čas než mě Nela zmerčí,že sedím u pc.Evčo tak napiš co ti Nik vyvádí venku ať si můžu přečíst,že v tom nejsem sama.Ráno sem šla od zubařky a šli sme kolem prolézaček,tak si tam Nela chvíli hrála.Byla tam i pani s holčičkou a vytáhla pro svojí holčinu sušenky a velký pití.No nestála u ní Nela jak žebrák?No stála ,dostala i napít a pak si pro sušenky chodila automaticky.Marné bylo moje volání aby toho nechala,ale Nela i ta pani byli svorně zajedno"že to nevadí".Tak odoledne až tam zas půjdem tak tam musím vzít taky sušenky.A když sem jí říkala,že taky koupím sušenky,aby se mohla rozdělit,tak Nela prohlásila-ale vždyť to budou moje sušenky.No dobrý.Šli jsme z prolézaček pro noviny a potkala sem známou,kterou Nela zase obrala o brambůrky.Připadala sem si jak pitomec co nikdy svýmu dítku nic nedá.Nechci aby to znělo hloupě,ale ráda si čtu vaše příspěvky,co vám ti vaši broučci vyvedli,ono mě to tak nějak povzbuzuje,jako že v tom "boji s nimi" nejsem sama a že nejen já mám takový zlobidlo.Tak my si jdem lehnout.Pa a hezký odpoledne.Jitka
 EvčaK 


Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(6.4.2005 14:10:47)
Jituš já úplně zapomněla, že Ti chci napsat něco takového - povzbuzujícího. To víš, že náš Nik taky vysomruje kde co. Jak chodí do školky a je hodně s dětma, tak většinou není problém půjčovat hračky. Ale když chce, tak si to vezme spátky a hotovo. Jinak, jak jsme byli v pondělí venku - to bylo vzrůšo. Musím říct, že to patřilo k těm klidnějším hrám venku, ale byla jsem po hodině úplně vyčerpaná. Asi 15 metrů od pískoviště máme hospodu a ta má venkovní zahrádku. Chodí tam rodiče s dětma posedět. Nik lítal s dětma a samozřejmě šel i do hospody. Jsem daleko toho, abych mu lítala za zadkem, takže pokud ho vidím, nechávám ho být. V hospodě nejspíš taky somroval. Pak tam ošahával a asi i budil mimi v kočárku. Tak ho vyhodili. Pak jezdil na kole je tu rovinka kolem domu a pak prudký kopec. Nesmí jezdit z kopce. Neumí brzdit a ani ještě zatáčet. Samozřejmě.... A ne, že by jel v klidu, pořádně šlápl do pedálu, aby se to rozjelo. Už když zahýbal z rovinky jsem vystřelila z lavičky, protože mi to bylo jasný. Stejně jsem doběhla až těsně po tom co zastavil bouračkou. Naštěstí bez následků. Zbrzdila ho tráva. Hospoda plná, pískoviště jakbysmet.... Na ostudu tu máme rozhodně zaděláno. Dokonce už nás tu většina lidí zná. Vědí, že máme mimi - ještě jsem ho ale ven nevytáhla.... Sousedky se na nás dívají káravým pohledem....
Ale co. Hlavně, že my se máme rádi takový jací jsme. Se sousedama nežijem. A kdo chce, vždycky si najde něco, proč ti druzí jsou divní nebo horší.... Takže když jdu ven nebo kamkoli na návštěvu, vybyvím se trpělivostí, spoustou hraček, pití, jídla - samozřejmě... A kde se na nás dívají skrz prsty, tam na návštěvu nechodíme.
 Katja (Michal 8,5 Terča 5,5) 


Re: Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(6.4.2005 17:03:39)
J
 jitka (dcery skoro 12 let a 3 roky) 
  • 

Re: Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(6.4.2005 21:33:43)
Jo Evčo s těma návštěvama si to trefila.Taky už nechodím tam kde na nás koukají mile a jakmile se otočíme....to si domyslíš.Vlastně už na návštěvy z Nelou moc nechodím,u jedný kámošky rozbila drahocenou ručně malovanou vázu a u jedný známý málem ukousla jejímu klukovi prst(to jí byli asi 2) a vždycky si musí z každé návštěvy něco odnést.Alespoň mi udělala radost ta starší dcera,když jí vzali na gympl bez přijímaček.Ta starší sice neni hyperakt.,ale zase s ní lomcuje puberta.Nela má i afektivní záchvaty tj.,že když se vzteká(nebo se silně uhodí),tak jak začne ječet tak se nenadechne a omdlí,ikdyž poslední dobou je to dobrý.A taky si nejsem jistá jestli dělám dobře,když jí dávám ten sirup na poruchy mozkové činnosti,před tím brala asi týden Risperdal,ale po tom měla oteklý oči a byla jak mátoha a pořád se vztekala,tak sem jí ho přestala dávat.Teď je tu blažené ticho,obě už spí tak si jdu číst.Ahoj
 17.6modrasek13 


Re: Re: Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(7.4.2005 9:02:02)
My taky na návštěvy moc nechodíme, protože udržet ty moje miláčky celkem v klidu je někdy těžké. Chodíme tam, kde můžeme být venku na zahradě.
O sousedech bych mohla psát romány. Protože už mě ta jejich falešnost, zlomyslnost a pokrytectví nebaví, chodíme od našeho domu pryč. Nebudu nikomu vysvětlovat, proč jsou moje děti takové... Učíme je aby půjčovali hračky dětem, které bydlí u nás v domě..... Ale jiní rodiče hračky svých dětí před našimi uklízí.... Tak mi můžou políbit p-----,
 EvčaK 


Re: Re: Re: Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(7.4.2005 9:55:37)
Květulko, hezky si to napsala. A komu se to nelíbí ať mi p.... políbí. To by z nás měl pan Karban radost. Může psát o vulgárních ženách na internetu.
Prosím prosím, napište mi, co se píše před = do závorek, když chci skopírovat smaila. Mám ten papírek ještě někde zabalený - kde to mám napsáno. Děkuji!!!
 jitka (dcery skoro 12 let a 3 roky) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Jak jsme dopadli... 

(7.4.2005 10:55:05)
To jo Květuš,taky na každýho kašlu,ale když sem včera potkala bývalou spolužačku,která má doma taky takovýho malýho hyperaktivistu,tak mi říkala,že sousedi na ní poslali sociálku,jako že dětí jí tam věčně běhají a křičí a atd.Nikomu nic nedělá a ještě se musí obhajovat,že se o děti stará a šla s malym do PPP,aby měla v ruce aspoň něco,kdyby pani za sociálky měla zase něco.Normálně mi připadá,že ostatní můžou všechno,ale jak udělám něco já tak se to honem někomu nelíbí(sousedi a tak).Šiško a přeju vám,aby to Bertíkovy šlo tak dobře pořád,já si taky myslím,že hodně moc záleží na učitelce,jaký vztah si s tím dítětem vytvoří.Taky budu pořádně hledat až Nela půjde do školy.Ahoj
 Eva 
  • 

Nemám to komu říct... 

(7.4.2005 9:17:29)
Ahojky ženský,

mám 8-letého syna, který má LMD- alespoň si to myslím. Neustálé problémy ve škole, časté poznámky typu : "vykřikuje, vyrušuje spolužáky, dělá obličeje, šaškování, na domluvy nereaguje... a t.d" Doma taktéž- je hodně podrážděný,často kvůli maličkostem brečí a potom hned zase v tu ránu zapomene a je veselej, neposedí, nepostojí, nevydrží u ničeho, člověk, když mu domlouvá, tak má pocit, že vůbec neposlouchá, hned ho něco rozptýlí a on už ani neví o čem se bavíme... snad to nemá smysl ani popisovat- četla jsem si některé vaše příspěvky- je mi to důvěrně známo.
Psycholožka, co jsme k ní chodili do PPP kvůli poruše psaní, napsala do zprávy, že syn sice má poruchu psaní,je nepozorný a hyperaktivní, ale na druhou stranu je nadprůměrně inteligentní a že si myslí, že za veškeré výchovné problémy s ním může jeho temperament. Ptala jsem se, jak mám reagovat na některé věci, jak mám řešit určité situace, ale ta se o tom bavit moc nechtěla, zřejmě to není její specializace...
Chvilku jsem měla pocit, že je to dobrý, že si asi vymýšlím, ale problémy nepřestaly. Spíš se to ještě zhoršilo. Další a další poznámky ve škole,prostě kolotoč neustálých problémů... vysvětlujeme všechno, snažíme se být důslední, povídáme si s ním, nic ale nezabírá- jsem z toho vážně zoufalá... Já opravdu nevím, jak dál...
 EvčaK 


Re: Nemám to komu říct... 

(7.4.2005 9:51:22)
Evi, takhle se cítíme občas asi všichni. Alespoň my rodičové těchhle expertů. Krom našeho Nika roky, mám určitě poruchu pozornosti i já. Tak docela vím aspoň trochu, jak těm drobkům asi je. Denska jsem přemýšlela, proč jsem pořád tak strašně unavená, když jiný mamky toho stihnou mnohem víc a možná se i dětem víc věnují. Ale mně dělá problém i s někým hovořit po telefonu. Všechno mě rozptyluje a po 10ti minutovém hovoru jsem znavená, jak po 2h práce - fakt. Dneska nám říkala ředitelka ve školce, že Nika je všude plno a se vším si hraje. No jo no - když ho to všechno zaujme a chce všechno vyzkoušet a stihnout. Je mi těch našich dítek tak líto. Jsou většinou chytré, ale díky poruše pozornosti jsou pro něj problém i banální věci - viz Papajánin příspěvek o zkřížené lateraritě. Kdyby tak existovalo něco, co to může zlepšit. Asi budu víc hledat.
Apropó - co víte o těch všech lécích, jak to funguje? Může to i nějak zlepšit to soustředění i třeba do budoucna? Nebo slyšeli jste o nějakých dalších metodách?
 papajana 


Re: Nemám to komu říct... 

(7.4.2005 11:46:04)
Evi,
nebudu tě moc utěšovat, to stejně nemá cenu. jen věcně, chápu tvé pocity a ostatní tady jistě taky, protože prožívají dennně to, co ty. Zkusím jen bez hlubší znalosti vašeho konkrétního případu "střílet od boku", co mě napadlo... Tvůj syn je nadprůměrně inteligentní, to je u LMD celkem běžné. Co řekla ty paní je také pravda, jde o temperament, který on jaksi nemůže díky své poruše zvládnout. jde o volní vlastnosti, které jsou u těchto dětí zkrátka velmi oslabené. Co se týče řešení konkrétních problémů: doporučuji odbornou literaturu. Chceš-li pár tipů, mám něco v mailu, tak písni, pošlu ti to i se stručným obsahem. jinak to jeho vyrušování, mé zkušenosti svědčí o tom, že tímto způsobem se často projevují děti, které nějakým způsobem strádají.Ne, nelekej se, nemyslím, že byste ho doma bili, nebo ponižovali... takhle to vůbec nemyslím. Uvedu několik případů dětí se stejným problémem z mé praxe, abys pochopila, jak to myslím.
T.T.-9 let - velmi velmi chytrý a milý kluk , měl staršího nevlastního bratra, který byl SKVĚLÝ, on se s ním stále srovnával, dělal to i nevědomky, ale stále měl šílené výčitky, že prostě není bez chyby, a tak vykřikoval a ponižoval a urážel spolužáky, aby ukázal, že je také skvělý, že také všechno ví...
N.N. - 8 let milá a velmi hezká (andílkovský typ) dívka, ketrá nevydržela ani minutu nevykřikovat, agresívně reagovala úplně na všechno. Měla mladší sestru, do které afektovaná matka vkládala velké naděje, ji už považovala tak trochu za odepsanou, ale přímo jí to neříkala, jen to z ní vypadlo při rozhovoru, spíš mimoděk...

Nemusí to být konkrétně tenhle případ, šlo mi jen o nastínění. Stačí matka, která dítěti nestačí v jeho někdy nadměrných potřebách (ať už jakýchkoli), nebo opravdu porucha laterality, nějaký velký stres v minulosti, náhlá změna, nervozita matky nebo v rodině.... napadá mě tisíc věcí....
tak snad aspoň trošku jsem to vysvětlila :o)))
 Eva 
  • 

Re: Re: Nemám to komu říct... 

(7.4.2005 13:11:03)
Papajano,
díky moc za Tvoji odpověď. Potřebuju si o tom s někým popovídat... Je pravda, že velkým stresem si syn prošel... a do teď asi prochází... Nevím, jak mu mám pomoct, chci, aby byl v pohodě, snažím se, ale zatím mám pocit, že bez výsledků.
Píšeš, že máš pár tipů na odbornou literaturu- jde mi o řešení konkrétních problémů -pošli mi je, prosím, budu Ti za ně moc vděčná. Napíšu Ti na e-mail.
Zatím díky, že jsi odepsala.
Eva.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.