Jak jsme dopadli...

Tak jsem se včera celý den nervovala. V 15:30 jsem naklusala pro Nika. Ten s úsměvem a bez problémů šel domů. Jen venku zkoušel se slzsma v očích, že chce jít jinou cestou. Byla jsme poučena, že to bude zkoušet, takže jsme šli jako obvykle a v poho. No a dneska ráno byl v klidu. Sice moc do školky nechtěl, ale nic nenormálního. Až měl jít zas do třídy, tak si už chystal slzičky, a že se mu po mně bude stýskat.... Vyděrač jak vyšitý. Je to teda pěkně těžké, tyhle dětské metody ustát. Šoupla jsem ho ředitelce. Ta se ho jala utěšovat, tak se zase dal do hysterie. Ale nebylo to tak hrozný jako včera. Musím jí jen říct, ať s ním nediskutuje. Pak bude asi v poho.
Ta včerejší silná reakce mě zaskočila, ale holt jsem aspoň moudřejší. Mám pocit, že tohle naše dítko, jak jednou začalo mít vzdorovité období (cca v 8mi měsících věku), už z něj asi nevyjde. Teda pořád čekám, že to zkončí. Ale když už to vapadá, že nějaký hrůzný způsoby opouští, najde si nějaké nové.....
Nebo máte nějaké positivní vize budoucnosti?