10.4.2004 17:40:45 Olina,Viktorek-19dní
Re:doporučuji i já
Ahoj milé maminky.Porodnici v Hořovicích mohu s klidným svědomím doporučit i já.Přestože jsem v Praze měla možnost většího výběru porodnic,rozhodla jsem se po návštěvě pro Hořovice.
Na náš první porod jsme se připravovali a taťkou návštěvami kurzů pro těhotné a četli literaturu např.Nová doba porodní.Měli jsme připravený porodní plán,masážní olejíčky,hudbu,bylinky.Připravovala jsem se na přirozený porod bez užití tišících léků.(ale chtěla jsem tu možnost mít,myslím možnost epidurální analgezie,kdyby náhodou.Proto jsem vyloučila rodit ve Vrchlabí,kde nepodávají vůbec žádné léky).V porodním plánu byla vyjmenována všechna možná přání,od intimní atmosféry,tlum.osvětlení,přiložení miminka k prsu,bez episiotomie,dotepat pupečník,informovat o průběhu a stavu,volnost pohybu atd atd...nakonec vše bylo úplně jinak.Přesto mám z porodu hezký pocit.
Rodili jsme v noci,přijeli jsme do Hořovic v 9h večer a Viktorek vykouknul ve 3.10 ráno.Příjem je asi všude stejně zdlouhavý díky vyplňování papírů,ale při kontrakci mě nikdo otázkami nerušil.Možná jsem si měla říct o změnu polohy,poloha vleže mi nevyhovovala,ale byla jsem asi příliš vykulená z toho co se bude dít.Klyzma bylo naprosto bez problémů,naopak se mi celkem ulevilo a uvítala jsem soukromí WC+sprcha.Poté jsme se přesunuli na porodní pokoj,byl mi nabídnut čaj,proběhlo vyšetření a víceméně jsme se s velice milou paní doktorkou Křenkovou dohodli jak náš porod bude probíhat dál.Na všechno jsem kývala,protože jsem měla pocit už od prvního setkání při příjmu,že jsem v dobrých rukách.Paní doktorka na mě mluvila způsobem-teď jsme na tom tak a tak a já bych to viděla tak a tak,co říkáte?Tento způsob mě uklidňoval,měla jsem pocit,že budou má přání a pocity respektovány a nebála se,že se bude dít něco o čem bych si sama nemohla rozhodnout.
Sestra ztlumila osvětlení a nechali nás o samotě.
Když asi po dvou hodinách začaly kontrakce zesilovat a já slábnout,cítila jsem že ztrácím sílu(měla jsem za sebou celý den bez jídla,Viktorek se ohlašoval už od rána, a ještě se mi dělalo nevolno)poslala jsem taťku pro sestřičky,že chci epidurál.Těžko se mi rozdýchávala každá další kontrakce.Přišla paní doktorka,jen se zeptala Chcete?uděláme vyšetření krve a dáme vám ho-znělo mi to jak rajská hudba.Žádné přesvědčování,rozmlouvání-toho jsem se bála a hlavně v mém porodním plánu stálo,že bych chtěla porodit přirozeně.Neměla jsem sílu ani stát na nohou natož vysvětlovat proč ho najednou chci.Paní doktorka jako by mi viděla do duše.
Protože byla asi půlnoc,chvíli trvalo než sehnali pana doktora-anesteziologa.Byl to velice příjemný pan doktor s milým hlasem a jemným vystupováním,působil úplně jako pohádkový čaroděj s kouzelným proutkem.Zato jeho asistentka byla pravý opak-nepříjemná,silná,brýlatá,protívná paní,která se ke mě přihrnula,odstrčila neurvale mého přítele,že překáží,a sápala se mi na břicho se slovy-tohle přece nemůže bolet,já jsem bývalá porodní asistentka,já vim co bolí a co ne,vy epidurál nepotřebujete.To byl jediný člověk o kterém se záměrně zmiňuji,neboť ona jediná byla ta černá ovce jinak mezi 20 dalšími,která jim v Hořovicích tu pověst kazí.Mrzí mě že neznám jméno té paní.Takže se maminky neděste,je jediná a všude je přece něco.
Navíc mě uklidňovalo to,že ona mi epidurál píchat nebude,ale kouzelný pan doktor,který na mě mluvil a vše podrobně vysvětloval.Musim říct,že jsem dost citlivá a v těhotenství obzvlášť a normálně bych se rozbrečela,ale v danou chvíli jsem si jen pomyslela,že je paní pěkně hnusná a zlá,ale že za chvíli mi bude dobře a to je nejdůležitější.Kupodivu ani můj přítel jinak docela prchlivý a lehce vznětlivý neřekl této paní vůbec nic.Normálně by jí"vyřval".Byl prostředím a celou situací kolem porodu paralyzován.Až potom jsme v klidu diskutovali.
Po epidurálu se mi neskutečně ulevilo a jak se později ukázalo "sedlo"mi to skvěle.Nabrala jsem potřebnou sílu do finále,které přišlo celkem brzy,jen co jsem se vzchopila a pak uz několik zatlačení a mumlíka jsem držela v náručí.Neobešlo se to ale bez nástřihu,přestože jsem poctivě mazala hráz asi od 34.týdne,jak si asi paní doktorka přečetla v plánu,protože mě neustále uklidňovala,že to je jen maličkatý nepatrný nástřih a nebude to vůbec znát,že se nemusím bát.I později při vizitách stále opakovala jak je to krásně maličký.(neodvážila jsem se podívat,ale věřim jí,oproti jiným maminkám jsem skoro neměla problěmy se sezením).Zase jako by mi četla myšlenky,episiotomii jsem se totiž opravdu chtěla vyhnout díky nepříjemným zkušenostem mojí starší sestry a známých po porodu i asistentky z kurzu.Myslim,že si paní doktorka dala opravdu záležet.
Pokoje byly po dvou,sestry naprosto užasný hlavně miminkovský sestřičky.Necítila jsem se vůbec nijak omezována,denní režim byl pozvolný,návštěvy kdykoliv.Jídlo chutné a dostačující,jen jsem strašně pila,tak mi přítel vozil vody.Musim končit,zlatíčko má hlad.
Odpovědět