Re: Dilema

Milá Jano,
sama jsem se už zabývala otázkou, zda vzít či nevzít tatínka k porodu (i když u mě je to zatím vzdálená budoucnost). Všechny mé kamarádky mají už první porod za sebou, takže tady jsou v kostce jejich zkušenosti: 4 z nich měly manžela u porodu. Všechny byly nesmírně šťastné, že na to nemusely být sami; jedna dokonce prohlásila, že nebýt manžela, tak by po několika hodinách svůj komplikovaný porod vzdala a požádala o císařský řez, který lékař navrhoval. A co je také důležité - všichni tatínkové jsou rádi, že u porodu byli a mohli manželce pomoci aspoň psychicky. Navíc mají všichni tito tatínkové ke svým drobečkům silné citové pouto už od samého začátku a hodně maminkám s dětmi pomáhají.
Jedna jediná kamarádka rodila bez manžela, protože manžel nesnáší krev a měli strach, že by mohl omdlít. Dodneška lituje, že ho s sebou neměla aspoň na "hekárně", protože tam byla úplně sama (až na občasné návštěvy sestřičky) a zdálo se jí to tam nekonečně dlouhé.
Takže snad ani nemusím zdůrazňovat, že jsem rozhodnutá tatínka u porodu mít. Samozřejmě je potřeba brát v úvahu taky názor druhé strany. Můj přítel je rozhodnutý jít do toho se mnou - jednak aby mne mohl "držet nad vodou" a jednak si nechce nechat ujít takovou pro oba významnou událost.
Takže držím palce, ať se dobře rozhodnete a ať to všechno bezvadně zvládnete!

Jana