Re: Porucha mozku - neumím uklízet

Teda když před sebou mám příliš moc úkolů a dost na nich záleží, a zároveň mám ĆAS (tj. nemusím hlídat běsnící dítko), pomáhá mi taky SEZNAM. Napíšu si, co by bylo IDEÁLNÍ udělat, a v tom červeně podškrtám to, co je NEZBYTNÉ. (Často se i přesto stává, že i červené položky ubývají méně rychle, než by si člověk přál, ale to se nedá nic dělat .) Jindy, když mám čas, ale jaksi menší, a mám dost elánu, zjistila jsem, že je vlastně úplně fuk, čím začnu, hlavně když COKOLIV dělám; vyplácí se mi začínat něčím méně nepříjemným, z čeho mám nějak víc radost - když se takové dílo podaří, hned mám víc odvahy pustit se do neoblíbených "ležáků". --- Někdy, jak už to tak bývá, nemám energii žádnou, čas žádný, ale bordel mě pěkně začne štvát (většinou s přispěním také živých členů domácnosti ), zpravidla si jdu zchladit žáhu úklidem novin, které - pokud je přestanu kontrolovat - se nám začnou rozlézat po všech stolcích, komodách a nejnemožnějších místech . Čímž ovšem pravidelně dožírám svou drahou polovičku, páč on přece PŘESNĚ VÍ, KDE CO MÁ a já mu to tak necitlivě rozbourám .