Re: Leden už je....

Holky omlouvám se, že reaguju na dobrou zprávu od Mochi tak pozdě, ale byla jsem ted pár dní total KO.
Až ted jsem sedla od pondělí ke kompu

Mochi, já myslím, že při vší té hrůze, co to mohlo být - jako že opravdu velké omezní na celý život - tak to vypadá (ťuk, ťuk, ťuk), že to snad nebude až tak zlé. No snad to tak bude. Moc vám i Lucince držím palečky.

Leoni, a jak Vikinka - jak pokračujete?

Já jsem ještě v neděli byla v pohodě. Zajely jsme s kámoškou na pokec do Ikey - na bezedné kafe (holky jsme daly na hodinku do dětského koutku, oony to tam milujou). No to jsem byla úplně dobrá. A vzbudila jsem se v ponděí ráno, a byla jsem jakási přejetá. Celý den mi valilo z nosu. Asi jsem tam něco chytla. No a čím dál hůř. Pak v noci zimnice horečka, tak to už jsem nebyla schopná ani dojet do práce. Co dojet, nebyla jsem schopná se ani oblíct. TAkže jsem si vzala dva dny volna. Ale je mi furt zle. Rýma se mi absolutně stopla. nesmrkám vůbec, jen mě šíleně bolí hlava.
Takže jsme to "trošku" zahráli na dětském, sice Maruška už má suchý kašel, ale jinak je dobrá - zatím. Tak jsem to trochu přibarvila. Ale naše doktorka je fajná, pochopila to, jak mě viděla. říkala, že to chápe, že ta nemocenská, že to je katastrofa.
Takže mám paragraf. Já jsem u své doktorky dostala antibiotika. Prý mám zánět dutin. a plno dalších léků.
A Maruška léky na alergii, už nám došel sirup. a něco na suchý kašel. budí ji to i v noci. kašle ze spaní. tak jsem zvědavá, co se z toho vyvine.
Odpo jsme skoro čtyři hodiny spaly. Tak to jsem zvědavá, kdy bude chtít jít spát.
Já bych spala furt, klidně celé dny. Jsem fakt KO.
Dneska jsem konečně tady trochu po třech dnech poklidila, protože už to tu bylo horší jak někde v jeskyni.

Ještě jsme byly na kontrole na očním - po půl roce. Docela beze změn. Ale tak to jsem ráda, že je to beze změn. Zákal nikam nezmizí , takže je důležité, že se nešíří. Je pořád tak jak byl . Ťuk, ťuk, ťuk.
Vidění je prý hezké. Ukazovala mi ty blechy, co prý hezky z blízka přečte (u sestřičky na vyšetření ve školce) - s brýlema s těma jejíma dioptriema. Takže říkala, že takhle kdyby jí to stačilo do školy, tyhle dioptrie, tak bychom ještě s operací nemuseli tak chvátat.
Ale pokud by potřebovala silnější dioptrie (má plusové, a ty posunují očka ven, a Maruška má to šilhání ven - ne k nosu), tak se jí šilhání zase víc rozjede, tak by se to muselo řešit.
Ale že podle toho, co píše sestřička ze školky, že přečte tak malinké éčka na blízko, tak by jí ty dioptrie mohly stačit. (na autorefraktoru totiž by měla mít silnější dioptrie - když jí měřili kdysi, jenže pak zas hodně šilhá, z tohoto důvodu nemůže mít bifokály, protože by měla dole víc diooptrií).

Sestřička ze školky vymyslela speciální pomůcku na konvergenci jen pro Marušku , takové tyčinky s různými nálepkami, a ona je musí sledovat postupně - ty nálepky. protože jak má jen jeden obrázek, tak ona se na ten obrázek podívá, a pak už se kouká jinam . Takže má třeba čtyři obrázky různé pod sebou.a sestřička jí říká, tak ted šašek, ted se dívej na dort, ted na ... Tohle by mě fakt nenapadlo
Sestřička říkala, že Maruška byla pro ni fakt oříšek, než na to přišla jak na ni. na tu konvergenci. Že za 30 let praxe neměla takový oříšek ale ona dycky říká, že Maruška je její oblbenkyně , že se s ní dycky hrozhně moc nasměje, těm jejím průpovídkám. že vykládá jak dospělá. a že je zlatá, a mazlíček. má Marušku hrozně ráda. takže nám ty její tyčinky půjčila k primářce, primářka už o tom věděla. Říkala, že sestřička už jí volala, že máme přijít, a že jí dávala instrukce, jak na Marušku
Už teď "závidím" učitelkám ve škole....

No takže máme všecko vyřízeno. a fčil se můžem kurýrovat. jsem úplně schvácená. trošku pohybu a jsem na vybulení.
ještě že je to v práci takové jaké je.
Máme totiž novou holku od ledna a já jsem byla určená, že ji budu zaučovat..... je hrozně fajná, ale já fakt nejsem schopná. jak je mi blbě.
TAk jsem to volala kolegynce (šéfová), tak mi volala, že to nemám řešit, že se mám kurýrovat, že je to jen práce. že je to v pohodě, že to nějak udělají. no jenže aby toho nebylo málo, tak druhá kolegyně šla dneska prý taky na paragraf, její malá dostala neštovice... takže jedou ve třech, z toho ta jedna je ta nová, takže ta neudělá sama nic, a spíš to jde samozřejmě víc pomalu, jak se jí to musí pomalu ukazovat.
Je mi to líto, ale jsem KO. do úterka mám antibiotika, a pak uvidím.

Tož to je od nás vše. Manči kouká na Gumídky.

papa