Re: Nejednoznačná bible

Děkuju, to jsem nevěděl. Nemyslím, že ty překlady jsou "politicky korektní", ať už s uvozovkami nebo bez, mám doma ekumenický překlad České biblické společnosti z roku 1985, kdy byla u nás sice homosexualita už nebyla trestná, ale mlčelo se o ní, a politické korektnosti ne nevědělo zhola nic (já o ní poprvé slyšel na přednášce na FF UK, kolem poloviny 90. let, od čechokanadského profesora, a pro všechny posluchače to bylo naprosté novum). Takže bych řekl, že když už, jde spíš o snahu vyhnout se nemravným slovům, o kterých se ve slušné společnost nemluví (omlouvám se, nemám rád výpady proti politické korektnosti tam, kde nejsou namístě).

V každém případě, přiznám se otevřeně, že v tomto ohledu pro mne ani Pavel není jednoznačným vodítkem. Jednak beru v úvahu dobový kontext, kdy v bohatších vrstvách (hlavně mezi muži) nezřídka snažili vyhledávat neobvyklé, dosud nezažité sexuální zážitky, včetně homosexuálních. Je otázkou, zda Pavel vůbec něco tušil o rozdílu mezi přirozeným a naučeným homosexualním chováním.

Kromě toho Pavlovým ideálem byla absolutní sexuální čistota, což, přiznám se, se pro mne vydává směrem budování království Božího zde na zemi.

Konečně, z osobní zkušenosti z oblastí jižní a jihovýchodní Evropy vím, že odmítání homosexuality, předsudky nebo přímo nenávist (zaštiťovaná nábožensky) vůči ní bývá nejsilnější tam, kde je společnost nejvíce patriarchální, kde vládne nerovnost mezi muži a ženami, kde představa homosexuála narušuje tradiční obraz muže: v představách heterosexuálních mužů zženšťuje tradiční mužnost, a ohrožuje tak jejich vlastní představu mužnosti. To je jeden z praktických důvodů, které mne vedou k odmítání rovnoprávnosti homosexuálních vztahů: za jejich odmítáním se se podle mne často skrývá obhajoba patriarchální nerovnosti. Je to společensky mnohem méně významné než jiné nerovnosti, k jejich obhajobě byla využívána církev, ale jde podle mne podobným směrem, jako když se argumentovalo, že barva pleti černochů sama o sobě svědčí o tom, že jsou zavržení, a že uspořádání, v němž jsou bílí páni a černí otroci, je přirozené. Argumentují-li tak běloši, samozřejmě se to přirozené může zdát snadno. Podobně, argumentují-li heterosexuálové, že homosexualita je nepřirozená, je to pro ně dost snadné. Jedni potěšení ze sexu mít smějí, jiní ne. Ale pořád je to: jedni svobodu mít smějí, jiní ne. Ale to už odbočuji, omlouvám se.