Re: Neumím bojovat s jinakostí svého dítěte

Tino ja bych az takovy nazor nemela. Ty mas jedno dite, ale vem si, ze mas ty deti dve, tri a jedno z nich si postavi hlavu, ze proste na kole jezdit nebude. Ano nejaky cas to muzes resit tim, ze holt s ditetem zustanes doma a tatinek pujde s tema starsima ci mladsima na kolo, ale tohle se da vydrzet jenom nejakou dobu. Nemam rada ustupovani detem. Jsem pro pochopit jejich strach, strachu je zbavit, ale neustupovat. Nase prostredni se taky boji jezdit na kole, tak proste zkousime, trenujeme. Kdyz budu hnusna, tak je defakto brzda, protoze kvuli ni nemuze jet cela rodina na kole...

Co se divadylka tyce, zakladatelko a byla jsi s ni nekdy v divadylku? Ja se ji ani teda nedivim, kdyz vidim skoly nebo skolky jak jdou do divadla do toho neuroticke ucitelky, taky by se mi tam nechtelo. Treba se boji te tmy, nebo jak tam mluvi nahlas. Pro deti je tragedie to co pro nas legrace. Mam doma taky dve jine deti a uz to radsi ani neresim. Odizolovala jsem se od okoli a proste neresim. Jenom se uklidnuju tim, ze z toho vyrostou. Vzdyt i my kdyz jsme byly male jsme urcite nebyly dokonale holcicky, ktere delaly svym rodicum jenom samou radost.