Re: Neumím bojovat s jinakostí svého dítěte

Nečetla jsem ostatní příspěvky... jen mě zaujal hned nadpis, že neumíš BOJOVAT s jinakostí dítěte... je potřeba s tím bojovat? Není spíš potřeba to nějak akceptovat?
Když ti dělá scénu kvůli divadýlku, tak a) buďto se fakt bojí nebo b) se tě snaží nějak citově vydírat, upoutat na sebe pozornost.
V obou případech bych prostě řekla, ať tam nechodí. Pokud se bojí jít do divadýlka, tak nemá cenu jí nutit (a naopak by bylo dobré ať si vyzkouší, že když zůstane doma (nebo v jiné třídě), že to nebude lepší - že ostatní děti budou mít zážitek z divadýlka, budou se těšit atd. Pokud tě jen vydírá, tak tímhle scénu ukončíš a už to nemusíte řešit.

Tím, že ty to řešíš, tak podle mě jí akorát nahráváš - v obou případech. Pokud se bojí a ty to s ní složitě rozebíráš a vysvětluješ a utěšuješ, tak jí to může utvrzovat v přesvědčení, že tam přeci jen je čeho se bát. Pokud to byla jen snaha o upoutání pozornosti, tak jsi taky svou roli "splnila" - věnuješ se jí, utěšuješ, vysvětluješ.... Podle mě by to chtělo zkusit trošku "neosobní" přístup "tak nechoď, já alespoň ušetřím peníze za divadlo, ale budeš v sousední třídě / doma a to nebude zdaleka taková zábava jako jít do divadla".