Re: Jak si zvyknout na bydlení v domě - praktické rady

No mně se třeba neosvědčilo ten dětský pokoj nahoře, respektive představu že dítě tohoto věku bude tam považuju za planou a ani bych to tak nechtěla. Dětem jsem v obýváku zřídila koutek a prostě hračky jsou součástí života tam kde se pohybujeme. Pokoje v patře sloužily spíše jako klidová zóna, tj na spaní a totéž dětský pokoj byl vlastně spíš "spací" plus na oblečení a věci a zbytek hraček. Dítě si to v pohodě stěhovalo mezi hracím koutem dole a pokojem. Dole jsme měli v podstatě regulérní hernu.

Později když byly děti dvě, tak sice pokojů máme dost, ale velmi dlouho měli jeden společný "spací" a druhý "hrací". Ale nahoře si hrávali až když na to byli dva. Plus stále zůstal herní kout dole, který se postupně přeměnil z hracího na spíše takovou dětskou "pracovnu", kde vyráběli a malovali.
Vyloženě samostatné pokoje, kdy mají každý svůj jsem přestěhovala až tak ve věku 10 let.
A s postupem puberty také dochází k tomu že už se více zdržují u sebe, a mně se i zasteskne po době kdy jsem je měla furt za zadkem.

Prádlo - mně se osvědčily prádelní koše v koupelnách. V horní mám dva koše na tmavé a světlé prádlo, kam to každý vytřídí obvykle z pokojů v patře, nebo přímo se vlastně svlékají večer v koupelně. V dolní mi stačí jeden na takové to co se posbírá dole z kuchyně apod. No a před praním prostě obejdu koupelny. Prádelna v suterénu je moc fajn, ale špinavé prádlo bych tam nesměrovala, mně by se tedy nechtělo se vším lítat přes dvě patra. Koše bych umístila co nejblíže místu, kde se prádlo "generuje", tj kde se převlékáte.

A jinak myslím že si to sedne, po dvou týdnech je brzo, ještě sis nezvykla, běžným provozem se to pak ukáže.