Re: Těší mě, že jsem lepší

Přiznám se, že tímhle směrem obvykle nepřemýšlím. Někdo má to a někdo něco jiného.... někdo zvolí kariéru a děti vídá max pár hodin o víkendu, někdo se vytrhne na x let z pracovního procesu. Někdo chce mít vlastní barák, někdo si vystačí s pronájmem. Nepřemýšlím o cizích prioritách.
Ale před pár lety jsem si uvědomila, že se celoživotně pohybuji mezi hodně chytrými lidmi, díky čemuž mám někdy pocit, jako bych dobíhala peleton. Můj exmanžel třeba tyhle pocity eliminoval tím, že se posunul o patro níž a začal kamarádit s méně chytrými a úspěšnými lidmi, aby mohl dál hnípat a mohl se přitom cítit dobře. Mě moje sociální bublina vyhovuje, jen je to trochu celoživotní tlak.