Re: Brno a sudetští Němci

Okolíku, to jsem si taky myslela, evidentně tomu tak není, naopak, je to mnohem horší, než jsem si dovedla představit....a je to smutný. Ale dcera M. Horákové si taky uměla podat ruku s dcerou R. Slánského

Já žiju v bývalých Sudetech - sama teda slovo Sudety nepoužívám, přijde mi hanlivé - v domě po odsunuté německé rodině s malými dětmi, přičemž ta paní byla Češka-Sokolka s českým jménem i příjmením, vzala si zdejšího Němce.
Když se nám kdysi u branky téměř zhroutil cizí starý pán, německy mluvící, absolutně rozechvělý, v ruce starou ohmatanou fotku "našeho"/"jeho rodného" domu, cítila jsem se hrozně blbě, nabízela jsem mu pomoc, aby si na zahradě sedl a něčeho se napil - a on říkal, že vidí, že by nezvládl jít dál, že ty stromy na zahradě sázel se svým tátou, byl tehdy ještě hodně malý, a že dál prostě nemůže... Pro ty lidi je to stále hrozně bolavé, stále nemají zpracované trauma z divokého odsunu, resp. oni si myslí, že ano - ale potom např. uvidí svůj rodný dům a totálně je to zavalí.

Můj děda v 1948 zažil konfiskaci jejich rozsáhlého statku, bylo mu 14 let, najednou z nich přes noc byli pomalu žebráci, sebrali jim všechno a jen rodiče nechali v malém prostoru dožít - nikdy se z toho pořádně nevzpamatoval, ovlivnilo to negativně celý jeho budoucí život.