Re: Kojeňák mám taky v pácu

Milá Soňo, nechci házet rómy všechny do jednoho pytle, ale je to asi těžký v tom, že lidi mají většinou s nimi ty horší zkušenosti, antipatie k nim pak jen nutně následuje. Za svůj život jsem už pár rómú velice slušných a dokonce vzdělaných poznala, ale bohužel v částech města , kde se sdružují už i ti nejmenší a vytvářejí bandy, se jich normálně bojím. Taky se bojím, že až povyroste a bude hledat svoje "já", zjistí, že má bytostně blíž k těm rómům. Oni se strašně lehce dávají dohromady. Ukrajinců jsem poznala díky mužově profesi moc, koneckonců mám je i v rodině, jsou to moc pohledný lidi a i ti zedníci, kteří tu pracují, jsou často doma vysokoškolsky vzdělaní. Muž měl v partě asi tři učitele a strojaře. Jejich osudu mi je fakt moc líto, protože tady dřou a třou bídu s nouzí, aby něco našetřili a poslali domů a pak se třeba stane, že jsou opravdu z existenčních důvodu nuceni dítě odložit. Nechce se mi věřit, že takovéhle děti končí nechtěné v kojeneckých ústavech. Toho svého malého jsi tak krásně popsala, že ho před sebou úplně vidím, snad budem mít taky takovou kliku, když tomu sami přes kojeňák pomůžem.
A pro Johanku : samo, že máme krásnýho pejska ND (černý s bílýma "ponožkama a kravatou", 94 cm), to je taky moje parketa, tahle polidštělá nádherná elegantní rasa (sorry pro ostatní pejskaře, ale pro mě je to nejkrásnějsí rasa psa vůbec) Musím jen přitakat, že v péči o malé děti jsou naprosté jedničky. A vůbec většina psů (vyjímky určitě jsou), pokud jsou vychovávaný v lásce k lidem,
milují je, a zvlášť děti, bezmezně. Takže bezesporu, doga, vlčák,kokr prostě do rodiny patří.
Přeju všem moc úspěchů v útoku na kojeňáky !!!
Dejte vědět všechny, jak pochodíte, je super tahle vzájemná podpora, moc dík všem holkám, co mi nalily zas trochu naděje do žil.
Ahojky N.