| Kalali | 
 |
(28.10.2014 9:19:45)
Jenže ani blízcí nejsou vždy v takovém stavu, aby ti podporu poskytli. Kdo nemá z čeho dávat, tak prostě nedá. Moje máma je celý život, co ji pamatuju bez energie, jen se tak plácá životem, stěžuje si, neustále mě deptá negativními předpověďmi, všechno je podle ní špatně, pořád je unavená, pořád se cítí nemocně (klouby, hlava, žlučník, psychika). Jeden čas brala AD a to byla docela dobrá, dokonce mi i pohlídala někdy děti, když jsem potřebovala. Ale to pak následující dny mluvila o tom, jak je z toho unavená, jak holky neposlouchají a je to s nima těžký. Prostě jsem pak měla výčitky, že jsem po ní něco vůbec chtěla, když je z toho taková špatná. S AD z ní byl celkem snesitelný člověk, se kterým bylo možné něco sdílet jiného než její stavy. Poslední dobou se to nedá vydržet, protože je toho na mě hodně, a sama bych potřebovala, aby mi někdo pomohl, poskytl podporu. Ona toho není schopná a jen se pořád dožaduje nějakých ohledů na svůj stav, jakmile jsem jen trochu nerudná, nebo nechci poslouchat její názory, tak se hned cítí totálně zavržená, nedokáže pochopit, že i já mám své dny, a potřebuju, aby si řekla, jo byla protivná, ale prostě toho má hodně. Tohlo ale nefunguje. Ona je tak pohlcená sama do sebe, že není schopná ani tolerovat, že já mám taky dost. Ale určitě by tady taky napsala příspěvěk, jak má děsnou dceru, co na ni vříská, když se jí něco nelíbí, a že ona si to vůbec nezaslouží, protože ona to myslí dobře. Nejsem jednoduchá povaha a jsem dost choler (proč tohle není diagnoza, kterou lidi tolerují  ), a mám co dělat sama se sebou. Ale často mi přijde, že "lidi s diagnozou", ať je to deprese nebo AS nebo různé hyperdětičky pořád vyžadují nějaké speciální ohledy a myslí si, že my bez diagnozy to máme vždy extra lehký a dobrou náladu a ochotu pomoct, přizpůsobit se najdem každý ráno na nočním stolku.
|
| Nux | 
|
(28.10.2014 9:29:01)
Kalali, to je tak lidské, a upřímné.
Máš pravdu, v mnohém mi mluvíš z duše.
A to mám také hyperdětičky a depresi (obojí momentálně v ústupu).
Ale píšeš to skvěle.
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 9:42:00)
Nux, díky. Jsem ráda, že i lidi s depresí a jinými psychickými problémy jsou schopní náhledu, že v celé té rodinné skládačce nejde jen o ně.
|
| Míša+1 :-) | 
|
(28.10.2014 9:49:16)
Kalali,je to všechno o lidech.Neznamená,že kdo má zdravé děti,nemá žádné problémy.Má a má jich i někdy víc.
|
|
|
|
| Tereza | •
|
(28.10.2014 10:03:35)
Sama na AD, ale ve všem s tebou souhlasím.
|
|
| NovákováM |
|
(28.10.2014 10:59:20)
Kalali, já jsem ani tak nepsala o potřebě podpory, jako spíš prostého pochopení té situace. Připadá mi, že tahle diagnóza vyvolává u někoho až atavistické sklony.
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 11:15:19)
Terezo, já to chápu. Psala jsem ze své zkušenosti s depresivním člověkem. Že někdy je to nemoc, ale někdy vidíš, že u toho člověka vyvolaly jeho momentální duševní stav nějaká přesvědčení, která jsou úplně mimo a nereálná. Tak máš chuť řvát, že tohle už není deprese, že kdybych si myslela, že mi vždycky všechno každý odkýve, jinak mě nemá rád, tak prostě skončím na práškách taky, protože ten názor u mě způsobí v hlavě chemickou nerovnováhu (pocit křivdy, osamělosti apod.). Možná to špatně popisuju, ale někdy je těžké u depresivních lidí odhalit, kde si tu chemickou nerovnováhu v hlavě způsobují sami. Taky se dokážu dostat do stavu, kdy si připadám rozstřeseně, duševně na dně apod., ale často vím, že kdybych se přestala litovat a vzala to, jako kdyby se to dělo někomu jinému, tak získám nadhled a zkusím se někam posunout. Třeba i jen na vzduch
|
| Alraune | 
|
(28.10.2014 11:18:45)
U nemocných lidí je problém i nízká frustrační tolerance. To, co ty rozdýcháš na vzduchu, je pro ně problém, který je uvrhne do beznaděje. Proto se berou ty antidepresiva... protože s nimi jsou problém schopni vnímat jako ty bez medikace.
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 11:23:42)
Alraune, to je mi jasný. Já nechci říct, že člověk sám sebe rozumem dostane do pohody. Jen si prostě myslím, že kdyby se změnily ty myšlenkové vzorce, tak prostě nebude ta frustrace tak intenzivní. Představ si, že nějaká hvězda má deprese a zobe prášky proto, že už po ní neštěkne pes a její bujná ňadra dmoucí už nikoho nenutí se před ní plazit. A ona je prostě pořád přesvědčená, že to tak prostě má být a trápí se kvůli tomu. Očekává takové reakce, je k nim stvořená, potřebuje je. Fakt by jí nepomohlo, kdyby ten názor upravila?
|
| Alraune |
|
(28.10.2014 11:29:04)
Je dost pravděpodobné, že kdyby nebyla taková, jaká je, hvězdou by se nikdy nestala :) A to, co popisuješ, je samozřejmě dost objektivní důvod k tomu, aby se člověk cítil blbě, ať už má jakýkoli názor. Je to nejen odmítnutí, je to i existenční ohrožení.
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 11:34:37)
Alraune, já souhlasím. Ale podívej, pokud někdo žije průměrný život, nachází a ztrácí průměrná zaměstnání, neočekává, že si z něj sedne svět na zadek, tak má zpravidla reálná očekávání a přizpůsobí jim svůj způsob života a zařadí se. Pokud by takový člověk v sobě najednou objevil superschopnost, která ho vystřelí do médií a chvíli ho tam bude držet. Pak zájem opadne a on se musí vrátit zpět. Pokud se s tím nevyrovná a začne toužit po něčem tak nejistém jako popularita, tak jaká je pravděpodobnost, že upadne do deprese, pokud té své myšlence vše podřídí. Namísto, aby chodil do práce, tak bude zkoušet možné nemožné a zažívat nové neúspěchy. Prostě nějakým vědomým rozhodnutím svůj život nasměřuje a pak už ty emoce lítají nezávisle na mozku. Ale kdyby to první rozhodnutí udělal správné, tak bude dál žít obyčejný život, kde dostane i pozitivní podněty, a nebude čekat ve vzduchoprázdnu na další odmítnutí.
|
| Lassiesevrací |
|
(28.10.2014 11:41:54)
Kalali,precti si neco zakladniho o depresich. Nemusi vubec souviset se zivotni spokojenosti. Navic mnoho lidi ma mix vseho mozneho....problemy se stitnou zlazou, chronicky unavovy syndrom nebo neco dalsiho,na co deprese jen nasedne. Tam fakt nejde o kozy.
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 11:45:52)
Lassie, ale já nepíšu o všech depresích, ale o těch tzv. bez příčiny. Bez nějakého traumatického zážitku, bez onemocnění fyzického, bez špatných vnějších okolnostech typu nouze, dlouhodobá samota a přetížení. Já nepopírám existenci deprese, ani neříkám, že si ji každý vyléčí vlastní vůlí a osobním přístupem. To vím, že možné není.
|
| Alraune |
|
(28.10.2014 11:51:26)
Jenže právě deprese bez příčiny jsou patologické. Pokud tě potká tragická událost a cítíš smutek, je to přirozené.
|
| libik | 
|
(28.10.2014 12:02:55)
Žádnej smutek není bez příčiny, pokud nemáš náladu v dobrém bydle, cítíš navíc pocity viny a vlastní neschopnosti, což je dobrej objektivní smutek.(a nejvyšší čas si jít zaběhat)
|
|
| Kalali |
|
(28.10.2014 12:24:54)
Alraune, no vidíš a já třeba mám několik kamarádek, co berou AD "bez příčiny". Aspoň ony sobě a mě pořád říkají, jaký mají super život, děti, barák, manžela, zajímavou a dobře placenou práci. A přesto se necítí dobře. No a já třeba ten jejich život tak ideálně nevidím. Jedna má chlapa, co potřebuje sex každý den a je to sex naprosto pro ni bez uspokojení, udělá se jen on. Ona s ním takto spí, ale nechce se jí, a potlačuje v sobě, jak se při tom cítí strašně. Přitom sex má ráda a když má příležitost, tak si ho užije někde, kde jí partner poskytne i uspokojení. Jiná má zase jiné problémy, které "nevidí". Ale jsou oficiálně ty pravé pacientky pro AD. Když někdo sám sobě nepřizná, že nemá žádné sebevědomí a radost ze života, protože vyrostl s autoritativními neurotickými hysterickými rodiči, kteří v něm ubyli veškerou schopnost naslouchat sám sobě, udělat něco jen pro sebe, a jediné jejich pocity jsou pocit viny, úzkosti atd., tak jsou oficiálně taky nemocní pravou depresí, protože jim v životě nic nechybí nebo vlastně ani netuší, co jim chybí (třeba pocit vlastní hodnoty, schopnost uvolnit se, nebýt ve střehu před jejich útoky). Všchny pocity vyvolávají chemickou reakci v hlavě a v těle. Nedávno byly takové obrázky na internetu, co působí láska, líbání apod. Když někdo takové věci nezakouší, tak má chemickou nerovnováhu raz dva.
|
| Alraune |
|
(28.10.2014 13:01:42)
NO, jak je popisuješ, tak se ale obě léčí naprosto správně, jen by ještě měly chodit na psychoterapii. Mmch, kdyby ta antidepresiva nebraly, bylo by jim hůř, ne líp. Navíc, pokud jsi na tom psychicky mizerně, většinou nemáš dost energie, abys radikálně měnila svůj život, jsi ráda, že si zavážeš boty.
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(28.10.2014 11:55:46)
No ja mam za to,ze se zde pise o nemoci zvana deprese,ne o tom, kdo je frustrovan pocitem zivotniho neuspechu.....
|
|
|
|
| Alraune |
|
(28.10.2014 11:45:12)
To je nesmysl. Člověka, který má sklony k depresím, stejně rozemele i vyhození z obyčejné práce. Ty situace jsou jen spouštěče, pokud tu nemoc v sobě máš, rozjede ji cokoli.
U postraumatické poruchy je to jinak, ta se u unesených, mučených, nebo třeba vojáků ve válce rozjede, i když sklon nemají, prostě to psychika už nevydrží.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(28.10.2014 19:14:06)
promiň, ale to jsou tak trochu kecy v kleci. já byla dost úspěšnej člověk, kamarádů dost atd. a stejně deprese jak prase.
kdyby se deprese dala léčit jen změnou očekávání apod., tak to by bylo super, ušetřila bych spoustu peněz
|
| NovákováM |
|
(28.10.2014 19:17:18)
Nápodobně. Navíc já nějaká kvanta lidí kolem sebe ani nepotřebuji. Vlastně mi nic nechybí. Vlastně jo. Serotonin v mozku a trochu větší prsa :-D. O obojí napíšu ježíškovi.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(28.10.2014 19:32:23)
hehe, tak to mi chybí stejný dvě věci. akorát teda mi zas přebejvá zadek 
moc lidí kolem sebe nepotřebuju taky, ale pár blízkejch jo. když v tý největší krizi "odešli" jedni z nejbližších přátel, tak to teda bylo dost blbý. ale já měla deprese cca od 14ti let, akorát jaksi neřešené... i tak jsem toho "dokázala" poměrně dost. nicméně cena byla nakonec dost vysoká. nejvíc mě štve, že se nemůžu dostat do nějakého normálního výkonu.
|
| NovákováM |
|
(28.10.2014 19:39:01)
Jak dlouho trvá léčba? Máš dojem, že ti léky sedí? Jinak s 3 dětmi je přeci hodně práce, kterou zvládáš.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(28.10.2014 19:43:54)
no, moc ji nezvládám. jsem teď od jara na minimální dávce (po 3,5 letech), jelikož ještě rok před tím jsem byla na svém maximu, tak mi to připadá dobrý. ale nemám na nic energii a chuť.
a děti až tak nezvládám, rozhodně ne tak, jak by bylo potřeba
|
| NovákováM |
|
(28.10.2014 19:51:48)
jestli to taky není nároky na sebe samu. Dost jsem přehodnocovala, jak jsem orientovaná na výkon, poněkud jsem přeháněla. A nemládnu. Blbý ale je to tak. Prostě nevydržím nespat pár nocí za sebou jako kdysi. Minimální dávka mi připadá jako dobrá zpráva.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(28.10.2014 19:56:44)
moje orientace na výkon už je dávno pryč :) já jsem na sebe myslím docela dost hodná, nic moc si nevyčítám. je mi tak nějak jasný, že na úroveň "před" už se nedostanu. dělám, co můžu. ale ráda bych víc. momentálně plánuju změnu dr, ta moje je myslím dobrá na tu krizovku, ale teď už mi to připadá trochu zacyklený a potřebovala bych poněkud méně paternalistický přístup.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(28.10.2014 19:11:05)
tak tvoje matka by se především měla léčit
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(28.10.2014 19:17:04)
Kalali, ono právě deprese způsobuje, že realitu vidíš posunutou. Já tomu často popisuji tak, že je to, jako by ses na všechny problémy dívala pod zvětšovacím sklem. Ty problémy jsou klidně reálné, ale ty je vidíš jako obrovské, neřešitelné, nedá se s tím žít.
AD mnoha lidem pomohou získat zase normální náhled a díky tomu třeba i leccos mohou řešit (třeba v terapii).
|
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)