| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Zajímavé příběhy ze života

 Celkem 110 názorů.
 kysnutá knedla 


Téma: Zajímavé příběhy ze života 

(2.12.2015 21:32:46)
Starší syn neskutočne priahne po príbehoch zo života. S mužom sme už úplne vycucaní - prekopali sme všetky - aj tie už skoro zasypané - spomienky z detstva, vylovili sme z pamati všetko, čo sa dalo.. Použili sme aj príbehy ktoré sme nezažili, ale počuli sme o tom. Dnes sme sa zhodli, že sme už PRÁZDNI. Príbehy došli. Fakt.

ÁLE - som predsa na Rodine a tu sa vie VŠETKO, že. A tu je určite nekonečná studnica roznych príbehov, zážitkov, šialeností.

Podelíte sa prosím? Syn ich dostáva za odmenu, alebo večer, v rámci uspávania.
Nemusí to byť niečo úplne extra (to píšem hlavne preto, aby som neodradila tých, ktorí radšej nič nenapíšu, ptz sa im to nezdá dosť dobré...). Uvediem príklad - moj posledný bol ten, ako som sa - na 1. stupni ZŠ - zo soboty na nedeľu bála, že prídem neskoro do kostola na omšu, a dopadlo to tak, že som sa v noci zbudila, obliekla, vzala modlitebnú knižku a vyrazila do ulíc. Až tesne pred kostolom si uvedomila, že je tma, nikde nikto. Vrátila som sa domov a bolo krátko po štvrtej ráno.

Posledná story od muža zas bola o tom, jak spadol na novom bicykli do pichľavých ruží.

Tak ako vidíte, nič ééxtra to byť nemusí, ale bolo by fajn, ak by sme si nemuseli vymýšľať, nech tomu nechýba autentičnosť.

Ďakujem za každý príspevok ~;((
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:42:46)
Mandelinka, úplne si to predstavujem ~t~~R^
Díky, píšem si to, a zajtra budem za hviezdu (to má obzvlášť rád, ak sa v príbehu vyskytne niečo akčné, v tomto prípade "policajné komando"~t~)
Odpovědět
 Já 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:41:27)
Kamarádka si na aptríla vystřelila z manžela. Jezdil na kole na šestou ranní. Vstával o půl paté. Na ten den ale všechny hodiny posunula o hodinu a on jel do práce dřív. Říkal si už cestou že to je divný že je kolem tak málo lidí, až vrátný u štípaček se smál co blbne tak ráno.
Odpovědět
 Já 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:41:28)
Kamarádka si na aptríla vystřelila z manžela. Jezdil na kole na šestou ranní. Vstával o půl paté. Na ten den ale všechny hodiny posunula o hodinu a on jel do práce dřív. Říkal si už cestou že to je divný že je kolem tak málo lidí, až vrátný u štípaček se smál co blbne tak ráno.
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:44:15)
Já, to je na zabitie, mňa by ten moj fakt skoro zabil!
~t~
Díky
Odpovědět
 Stáňa * 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:55:26)
Toto se stalo kolegovi letos.

Co třeba, jak jsme v neděli šli se synem (10 let) na rozsvěcení vánočního stromu na náměstí jednoho okresního města a on, ač vybaven příkazy, aby si mě hlídal, se ztratil, půl hodiny jsme se hledali v davu lidí, až si došel s učitelkou z jednoho kroužku, kterou náhodou potkal, na jeviště, kde hráli koledy, a nechal se vyvolat?
Manžel ho doma seřval, učitelka ve škole pochválila, jak byl pohotový ~8~~o~
Odpovědět
 Analfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:24:04)
Brácha byl asi v 8 letech tak zblblý, že zapomněl, který je den, a šel do školy v sobotu. Taky se divil, proč je škola zavřená.
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:45:18)
svynko,
až sbalím synovi věci na lyžák, napíšu ti pár pěkných historek z dětství vč. legendární paličky na maso. ~;)
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:50:56)
Už sa teším! Ale pozriem až zajtra, bolí ma hlava jak šľak, idem spať.
Juj, ale teším sa veľmi, od Teba to iste bude extra výživné ~t~


Inak synovi bude 9, ale to nie je podstatné, berie všetko.
Odpovědět
 . . 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:30:56)
Monty, piš rovnou, historky budou skvělý! - to je mi jasný... (a nebal mu, nebude pak vědět co má - nemá a kde. Taky jestli jsi zdatnější ve skládání, bude mít pak zpátky problém to nacpat do stejného zavazadla, něco tam bude muset nechat nebo to potahne v ruce mimo...)

Historku si nemůžu žádnou vybavit, sakryš, všechno mi připadá nudný neb nepřístupný ~d~
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:46:45)
Slupko,
tak to holt zpátky přiveze v igelitce. Když ho nechám balit krosnu, bude to dělat ještě ve čtyři ráno. ~;)

Slíbená historka o paličce. Pak přidám další.
Když nám bylo osm let, šly jsme s mou nejlepší kamarádkou po škole k ní domů. Ve chvíli, kdy jsme procházely kolem dveří od sklepa (bydlela v paneláku), ozval se za těmi dveřmi takový divný smích. Kamarádka nabyla dojmu, že je tam schovaný lupič, nebo možná i vrah, a propadla panice. Moje argumenty, že to nejspíš bude tehdy populární "chechtací pytlík" nebrala v potaz a celá vystrašená se pak v bezpečí domova začala připravovat na vpád sklepního vetřelce. Navíc jí přišlo, že výtah nějak zvláštně jezdí stále nahoru a dolů, což mi připadalo jako funkce výtahu vlastní, ale nedala si říct. Nabyla dojmu, že se k nim onen chechtající zloun hodlá vloupat a krčila se za pračkou, ozbrojená paličkou na maso. Mně dala na obranu nůžky na porcování drůbeže. Krčit se za pračkou mne nebavilo, na vraha jsem nevěřila, tak jsem ji začala "vtipně" provokovat vyprávěním o tom, jak je v ohrožení celá její rodina, až půjde domů... "Copak sestra, ta půjde ze školy s naditou aktovkou, ale chudák maminka, ta síťovkou s kostkou másla nikoho neumlátí..." a tak. Kamarádka to nesla dost nelibě a když už jí moje kecy přišly příliš "přes čáru", rozmáchla se a tou paličkou mne vší silou třískla do hlavy. Hlava je dosti prokrvená a ty hroty pochopitelně prosekly kůži, takže mi začala téct krev. Naštvala jsem se a řekla, že jdu domů k babičce, což ale kamarádka nechtěla dovolit, protože moje babička byla známá hysterka a "vyhodila by ji z baráku". Nakonec jsme se - netuším proč - přiznaly našim matkám, kamarádka dostala facku a její maminka zakončila celou historii nezapomenutelnou větou "Vás nechat samotný doma, tak se tam snad pobodáte nožema!"
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:59:28)
Možná ještě lepší je tahle. Stejná kamarádka, skoro stejný věk (II. třída), plus dvě spolužačky navíc.
Šly jsme si po škole hrát ke spolužačce a hrály si tam na matku (ona kamarádka) a dvě děti (spolužačka a já). Matka někam jde, jedno dítě je hodné, druhé zlobí (já) a hodnému sourozenci něco zlomí, tuším. "Jako" zlomí, samozřejmě. Matka se vrátí, najde hodné dítě plačící, rozzlobí se a zlobivé dítě potrestá tak, že ho zabouchne v ložnici.
Potud pohoda. Chybička se vloudila ve chvíli, kdy se zjistilo, že už ložnici znova otevřít nelze. Nějak se při tom fláknutí s dveřmi vzpříčil zamykací mechanismus či co. Takže já byla sama v ložnici, kde jiné dveře do jiné místnosti nebyly, pouze okno; to se otevřít dalo, ale nacházely jsme se ve 4. patře. Kamarádky mne "uklidňovaly" tím, že budu muset skočit do požárnický plachty, na to jsem se fakt těšila. ~;) Pak zavolaly další spolužačku, ta zavolala starší sestru, všichni se znalecky stavěly ke klice, ale dveře otevřít nešlo. Vzpomněla jsem si, že je můj strejda vyučený zámečník, ale v té době byl v práci, takže jsem v té pitomé ložnici strávila spoustu hodin, než kamarádka strýce přivedla, ten zámek vyvrtal a já se dostala ven. Vtipné taky bylo, že kamarádka, jak šla pro strýce, potkala svoji mámu a vyprávěla jí, co se stalo. Ta jí dala ještě na ulici facku, kamarádka začala brečet, v tu chvíli ji spatřila moje babička, která už pochopitelně vyhlížela z okna, kde jsem tak dlouho... a nabyla dojmu, že se mi stalo něco hrozného, že mne třeba přejelo auto nebo tak... vyběhla z domu a začala šílet, ať řeknou starýmu člověku pravdu, protože historce o rozbitém zámku pochopitelně nechtěla věřit.
Odpovědět
 . . 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:16:34)
Valkýro, zinscenovala zabouchnutí na wc ~t~ byli fakt prdlí tihle emdéháci ~t~ ...kde je jim asi konec?
Odpovědět
 *Kate 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 14:18:12)
Tak napr. Nase emdehacka snad dodnes na fakulte pusobi dal. Me zase obvinovala, ze schvalne kaslu.
Odpovědět
 7kraska 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:10:01)
ja jsem odchazela z plesu mezi poslednimi (asi v roce 1989, ale to neni podstatne) a jeste jsem si skocila na WC....a nekdo cele WC zamknul, jako ze uz se konci....tak jsem busila a volala o pomoc, moji kamosi cekali venku, ale na plese pili, tak moc nevnimali, nakonec mne nekdo vysvobodil, ale byla to chvile hruzy predstavit si, ze budu travit noc na WC ve starem baraku...tehdy se ples konal v Parizske ulici v nejakem klubu, kdovi, co tam je dneska
Odpovědět
 Len 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:34:59)
Ja takhle skoncila zamcena na WC na sve vlastni svatbe~t~ V satech se spodnickou, ktera mela takove ty pevne kruhy v sobe. Ne teda, ze by me tam nekdo zamknul, ona upadla klika a vylomilo se to upevneni kliky, pritom dvere zustaly zamcene a nedobytne zvenku i zevnitr. Dopadlo to tak, ze jsem ty dvere vlastnonozne vykopla, saty nesaty, spodnicka nespodnicka. Ani ty lodicky s podpatkama jsem si na to nesundala~t~
Odpovědět
 mutina 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 21:30:12)
Zabouchnuté dveře - dodnes moje noční můra. To jsem vypravila muže a syna na dva týdny do Itálie, dceru na týden na školu v přírodě a těšila se na svobodu. Sotva jsem byla sama, šla jsem na WC, zavřela za sebou a v ruce mi zůstala ta krátká část kliky. Ta delší spadla za dveřmi na zem. Uvědomila jsem si, že mě čeká týden na záchodě, o hladu a k pití voda z nádržky. Asi po půl hodině klaply domovní dveře. Můj muž se vrátil pro nějakou opomenutou blbinu. Nikdy jsem ho nemilovala víc! Od té doby uplynulo cca 25 let, ale dosud nejsem schopná za sebou zavřít dveře, když jsem sama doma.
Odpovědět
 Yuki 00,03,07 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:00:32)
Monty, to mi připomnělo, jak jsme s bráchou vítali babičku -
mně bylo asi 4, bráchovi 10, naši odjeli s druhým bráchou snad na pohotovost s uchem. Nebylo ještě moc pozdě, ale byla zima a tak už byla tma.
A brácha s pocitem ohromné zodpovědnosti nejspíš panikařil a tak v jednu chvíli celý vyděšený zašeptal "schovej se pod lavici, někdo je na záchodě" zalezla jsem pod lavici v kuchyni a on mi ještě řekl, že ze záchodu slyšel, jak ten NĚKDO řekl "D"
smysl to nemělo, ale báli jsme se oba. A protože on byl starší a silnější, popadl velký nůž a odvážně se vydal na záchod. Samozřejmě tam nikdo nebyl, oddechli jsem si oba, ale dál jsme se báli. Svítili jsem všude, prohledali jsme všechny místnosti v horním patře domu, do dolního jsme se báli, takže tam ne :)))
a v tom někdo zazvonil. Pochopitelně - kdo jiný než zloděj a vrah. A protože brácha byl sice statečný, ale tak moc zase ne, vybavil nás oba dva. On si nechal ten velký nůž a mně dal paličku na maso. Strašně jsme se báli, ale statečně jsme šli ke dveřím do přízemí, nemohli jsme dost dobře předstírat, že nejsme doma, všude se svítilo, a podívat se jenom z okna nás nenapadlo.
Zeptali jsem se přes dveře, kdo tam je a ona to byla babička, která k nám přijela snad jedinkrát v životě, fakt bylo pravděpodobnější, že tam bdue ten zloděj než zrovna ona.
Nevím už, co si babička myslela, jestli si našich zbraní vůbec všimla, ale pamatuju si, jak jsem si oba oddechli a cpali jsme zbraně za záda a tvářili se, že je všechno v pohodě :)))
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:51:42)
Monty, palička dost dobrý, pobodaly nožema ~t~~t~~t~~t~~t~ válím se tu smíchy ~t~~t~~t~
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:51:56)
Monty, palička dost dobrý, pobodaly nožema ~t~~t~~t~~t~~t~ válím se tu smíchy ~t~~t~~t~
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:52:06)
Monty, palička dost dobrý, pobodaly nožema ~t~~t~~t~~t~~t~ válím se tu smíchy ~t~~t~~t~
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 22:13:48)
Monty, už som excelovala pred všetkými mojimi 3 chlapmi. Díky ~t~~t~~R^
Odpovědět
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 21:46:23)
Nevím, kolik je synovi, ale hodně dobré a výživné jsou na webu Paměti národa ;)
Odpovědět
 Citronove koliesko 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:06:11)
Svynka tak nieco skusim pridat...

Moja mama, ktorá vstávala do práce o piatej sa raz ráno zobudila o 6tej. 6:15 odchádzal autobus z dedinky do práce do mesta. Bola zima, kopa snehu, nahádzala na seba veci a utekala po závejoch o dušu ku kostolu na zastávku. Vedľa bol cintorín. Tak si tam stojí a stojí a začalo jej byť čudné že okolo nikto neprichádza. Tak pozrela na hodinky a tam bolo trištvrte na jednu v noci. Chúďatko zobudila sa o pol jednej ale na ručičkovom budíku to vyzeralo ako 6. Domov išla celá pototo a vyklepaná. ~6~


Raz ráno som si ešte v pyžame po záhradke piplala okolo kvetov, popíjala kávičku a zrazu pri plote čosi zafučalo ale tak, že som padla zadkom do záhonu, káva na mne...a fučalo to a funelo a mne len v hlave bežali dve veci "do prčic to nemôže byť nič hrozné keď nič veľké nevidím..." a "ťa to zožere, kusne, roztrhá, kašli na logiku utekaj..."...no zvuk to bol naozaj strašný, bola som maximálne vydesená, neschopná vstať, už zmierená s osudom...a tak si ležím v tom záhone a spod kríka sa vyteperil fučiaci ježko. ~t~ Vedela som že ježko naozaj hlasno funí ale toto bol nejaký preborník.


Odišli sme na víkend a svokra prišla robiť spoločnosť mačke. Všetko sme jej poukazovali, ona že v pohode, čo tam môže byť zložité na mačke. Tak sme spokojne víkendovali. Dojdeme domov, a svokra hneď od dverí že máme rozmaznanú mačku ale že teda s ňou cvičiť nebude. Ja že čo sa deje a ona že mačka nechce jesť. Má tam granule a nechce ich. Vravím "náš pažroch pažravý??? no neverím". Idem za mačkou, tá sa vrhla ku mne celá natešená, trochu pochudnutá. Kuknem do misky a miska po okraj plná mačacej podstielky. ~8~ Ešte že si mačka chytí aj myš lebo by chúďatko umrela od hladu neprevychovaná nad plnou miskou. ~6~


Mama si raz neskoro večer zabuchla dvere domu a keďže žila sama tak prvé čo ju napadlo zavolať bratovi-požiarnikovi. Ten, už starší pán, rozospatý, ju zjazdil, že on teraz v noci do mesta nejde a nech si zavolá niekoho iného. Tak mama pobehala po susedoch, známych aj neznámych, a nejaký pán nakoniec prišiel a rozmontoval dvere, potom ešte so susedovcami popili, posmiali sa a mama išla spať až nad ránom. Okolo obeda vstala, išla do kuchyne, zapla rádio, urobila si raňajky, popíja čajík a zrazu sa dvere rozletia a v nich požiarnik. Mama skoro infarkt dostala čo sa deje. Totiž jej brat sa rano zobudil a rozhodol sa že jej zavolá, mobil nebrala, pevnú linku nebrala, a keďže mama bola chronicky chorá, tak zavolal požiarnikov (bol ich šéf) a išli k maminmu domu. Tam zvonili ale mama nepočula, nevedel sa jej nijako dovolať, tak požiarnici dostali rozkaz a vylomili dvere. ~8~
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:16:20)
Mně takhle maminka v dobré víře krmila jiné domácí mazlíčky - potkany. Jela jsem kamsi na služebku, manžel odjížděl napotvoru asi den po mně, naštěstí moje máma měla cosi dělat ve městě a další den ráno přijela do našeho bytu. Já jsem se měla vrátit ten den večer. I poprosila jsem mamku, aby přisypala potkanům do misky, než dorazím, popsala přesně, kde co mají a sáček s krmivem narafičila viditelně na stůl. Když jsem dorazila domů, potkani mne vítali a misky na krmení měli totálně prázdné, vylízané dočista. Zarazilo mne to, normálně jim vždy něco zbyde, hrabou se v žrádle jak v koksu a vždycky nechají něco, co jim nejede. Když máma přišla ze svých pochůzek, přeptala jsem se, jestli na zvířata nezapomněla. Prej ne, a dokonce jim i přidávala, a ty chudinky hladové se na to vždy tak vrhly, že jí to bylo líto a chtěla dát ještě, když jim tak chutnalo, ale už se bála, aby se nepřejedli a nebylo jim zle... no vrtalo mi to hlavou a chtěla jsem, ať mi mamka ukáže, co jim to vlastně dala. Máma mne odvedla do kuchyně a bezelstně ukázala na - snídaňové cereálie Nesquik s obrázkem zajíce, co stály vedle na lince. Ona je ze staré školy, snídá buchtu s čajem a zajíc na obalu krabice jí prostě připadal jako krmení pro zvířata a obsah taky. No, nedivím se, že potkanům tak šmakovalo...
Odpovědět
 Pam-pela 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 1:55:18)
Minulé léto nám začly mizet vajíčka z kurníku, tedy - skořápky zůstávaly. Manžel to odhadl na kunu a celý výběh pro slepice pečlivě utěsnil. Vajíčka mizela dál, prošel tedy všechny díry znovu. Nakonec objevil ve výběhu tu kunu - prostě ji tam omylem zavřel a ona pak týden nemohla ven, když zlikvidoval ústupovou cestu a žila se slepicema (byli jsme jí vděční, že je nechala žít).
Kuna nám připadala nějaká divná a nešla z výběhu vyhnat...jsem někdy taková praktická, takže mě napadlo vzít na ni hadici s vodou.
K akci byla přizvána celá v tu dobu přítomná rodina o počtu asi 15 lidí, stoupli si do hloučku a čekali. Otevřeli jsme slepičí výběh a já zamířila proud vody...vyděšená kuna měla před sebou otevřené prostranství a hlouček lidí, vlítla mezi shromážděné a začala jim probíhat mezi nohama a vyskakovat do výšky...já ji pronásledovala tím proudem vody. Všichni ječeli, vypukla panika, kuna nakonec vběhla pod altán.

Dohru to mělo takovou, že byla opravdu nemocná - měla svrab a tím stačila ještě nakazit našeho psa ~:(.
Odpovědět
 Jarmilka. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 9:47:27)
Pampelo, takhle v létě zavřel náš soused z hor do velké klece k slepicím nějakého dravce (ptáka) a nějak si ho mezi sepicemi nevšimnul, až slepice vypouštěl, jedna byla sežraná. Dravci to přišlo tak fajn, že se nechal do klece prý ještě párkrát zavřít, ale mezi těmi asi ťriceti slepicemi byl odhalen až asi potřetí a s ostudou vyhnán.
Odpovědět
 Lei 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:54:29)
Pam-pelo, úplně to vidím s tím hloučkem ~t~.
Odpovědět
 Jarmilka. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 9:40:48)
Citronové koliesko, to s kočkou a hasiči je dokonalý. ~t~~g~
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 22:15:13)
Koliesko, mačka a hlavne hasič nemajú chybu. Synov ale najviac zaujal fučiaci ježko ~t~
Odpovědět
 Třeba já 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:14:12)
Jé, historky ze života, to je u nás taky populární, před spaním nebo i jindy... už taky doma nevíme, co pořád vymejšlet, už jsme jim povykládali úplně všechno. Jak jsme jezdili na tábory, jak jsem na táboře šla stezku odvahy a zabloudila jsem v noci sama v lese a pak mě všichni vedoucí hledali, jak nám kdysi doma vylezla ze záchodu krysa, jak jsem šla do hudebky s metronomem v batohu na zádech a on se mi tam sám zapnul a tikal a všichni kolem si mysleli, že tam mám časovanou bombu, jak jsem jako malá (cca 5 let) na lyžích neuměla zabrzdit a zastavila až o frontu lidí dole u vleku (popadali jak domino - fakt sranda, jakou energii nabere rozjeté pětileté dítě na lyžích), jak jel manžel s kámošem na vodu a málem se utopili (ta je obzvláště populární)...
Odpovědět
 Ikula 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 22:34:11)
Když jsem první rok učila, tak jsme jeli se třídami na školu v přírodě a na závěr jsme dělali pro děti podvečerní bojovku. Situace nebyla ideální, na 2 třídy jenom 3 učitelky. Docela jsme měly obavy, jak to zvládneme zorganizovat. Nicméně jsme se podél trasy nějak rozestavily, já byla na začátku a když prošel poslední žák, tak jsem procházela celou bojovkou a sbírala jsem fáborky. Pořád jsem měla toho posledního žáka skoro na dohled. Poslední fáborek visel na kraji lesa, když jsem ho odvazovala ze stromu, tak jsem si říkala, jak ta bojovka nakonec dobře dopadla. A v momentě, kdy jsem se otáčela od toho stromu směrem k cestě, která vedla směrem k ubytování, tak jsem uviděla toho posledního žáka, jak klečí na kopečku, hlavu má položenou na špalku, nad ním stojí chlap jako hora v katovské kápi, v ruce drží obrovský meč a napřahuje se, aby mu setnul hlavu. Za kopečkem právě zapadalo slunce, oba byli zaliti rudým světlem. Co všechno mi proběhlo hlavou, asi nemusím vyprávět.
Nakonec se ukázalo, že chlapíček je místní obyvatel, který bydlel hned zatím kopečkem, kostým si kdysi pořídil na maškarní a už před pár lety ho napadlo, že by takhle mohl strašit školáky, protože tam na školu v přírodě jezdí každou chvíli někdo.
Odpovědět
 Jarmilka. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 9:50:24)
Tyvado, pán by mě přivodil infarkt ~t~ jako klobouk dolů, leč... :-)
Odpovědět
 Ikula 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 18:19:13)
Děti se nebály, ty si myslely, že je to součást bojovky. Ale já jsem si málem nadělala do kalhot. Jsem mj. přemýšlela, jak to řeknu rodičům ...
Odpovědět
 . . 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:00:34)
Jo, tak mám:

Ráno všedního dne. Já co pracující matka jsem se oblékla do kostýmku, jelikož mě čekalo jednání s personálním ředitelem významné průmyslové firmy, které můj zaměstnavatel chtěl prodat náš mzdový a personální software. Beru kabelku, desetiletého syna, klíčky od auta a pytel s odpadky na vyhození cestou do kontejneru. Přijdu ke kontejneru, nacvičeným grifem otvírám pomocí pytle tak, abych se ho nemusela dotknout rukou a zůstala tak čistá v gala na tu důležitou schůzku, vhazuji pytel a... klíčky letí do kontejneru také. Hledím dovnitř, vidět nejsou. Kontejner tak z třetiny plný bordelu. Klíčky nikde. Poslala jsem syna pro hokejku, že to prohrábnu. Hrabu, nic. Sousedé sledují moje bezdomovecké počínání se zvyšujícím se zájmem, klíčky nikde. Nakonec jsem kontejner položila na bok, vyhrabala skoro vše na asfalt již rezignovaná že se potím, špiním, mačkám halenku a sako... klíčky konečně ze dna vyloveny! Odpadky jsem nahrnula zpět, ruce otřela do kapesníčku, syna naložila do auta a odvezla do školy, cestou zavolala personálnímu, že jsem se zdržela lovením klíčků z kontejneru (otvírá ústa ještě dnes), a kšeft za milion dojednala i s mírně podezřelým "parfémem".
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:06:00)
Slupko,
hmmm... tak to mi připomíná, jak jsem si na střední jednou - vůbec nechápu proč, protože mne hadry moc nezajímaly - půjčila do školy matčin bílý parádní svetr s lurexem. Asi jsem ji chtěla nasrat, protože jsem to samozřejmě měla zakázaný. A najednou se ve třídě objevil náš instruktor autoškoly (dělali jsme papíry na traktor) a povídá mi - máš málo odježděnejch hodin, pátou hodinu tě čekám na dvoře. Podotýkám, měla jsem k tomu bílýmu svetru ještě bílý lodičky. Ale to by ještě nebylo tak hrozný, traktor se dá odřídit i v lodičkách... jenže! Náš instruktor doma choval býky a rozhodl se, že tu moji hodinu strávíme tak, že pojedeme k němu, za traktor připojíme valník naloženej hnojem a odvezeme ho na školní statek. Vyloženě akce na svetr s lurexem a lodičky. Lodičky byly od bahna a hnoje svrchu i zevnitř, svetr smrděl jak psí kšíry a i nějaká ta skvrnka na něm ulpěla...
Odpovědět
 vlad. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:23:48)
~t~
Odpovědět
 Mili+2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:11:13)
Ja sla normalne na prednasku, sedeli jsme v posloucharne, a zacal letecky nalet. Sirena zavyla, zacalo bombardovani. Ve fakulte bylo jakesi sklepeni, netusim zda to byl kryt dle predpisu, ale narvali jsme se tam. Rano jsme vylezli a s kamoskou nakoupily nejake susenky, to nas napadlo jako prvni, zasobovat se. Pak jsme se sli vyspat k ni do bytu, na 13.patro do vezaku, no a jen jsme si lehli, tak zase vyla sirena, tak jsme to braly pres 3 schody dolu, do dnes nevim proc se nam smrt na schodech zdala lepsi nez smrt ve vytahu. Behali jsme nahoru dolu 3 dny, pak jsme se na to vysraly a dalsi 2 a pul mesice jsme sedeli na strese, teda ne vjednom kuse, ale kdyz bylo hezky, byl chlast a prijemna spolecnost.
Odpovědět
 Jarmilka. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 9:54:38)
Milli, bezva historka dětem na dobrou noc ~t~ a to se odehrávalo kde a kdy?
Odpovědět
 Mili+2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:38:46)
1999., Belehrad, NATO bombardovani civilnich objektu.
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 19:55:12)
To si nikdo u nás neumí představit..~6~
Ale hezký příběh a věřím, člověk otupí..
Odpovědět
 Analfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:16:06)
U nás byla nesmírně oblíbená historka, jak maminka ještě jako studentka zamořila školu tak, že celá škola musela být evakuována. To se hned tak někomu nepovede. I tady jsem to už dávala k dobru, tak ještě jednou:
V době hluboké totality jsem udělala jeden chemický pokus, za který by se v dnešní době nemusela stydět ani Al Kajdá. Na střední škole proběhla poč. 70. let vlna normalizace a komunisti zakázali našemu třídnímu profesorovi-chemikovi, výbornému pedagogovi, učit ve školství. Ten se z toho chudák nervově zhroutil. Chemii učil nechemik a celá chemie ho srdečně nebavila. My už ve vyšším ročníku chemii neměli, ale přesto jsme zůstali v chemické učebně. Šla jsem si o přestávce pro cosi do třídy. Tam byly na stole dvě lahvičky, pan profesor-nechemik prováděl pokus s kmitáním molekul. V jedné lahvičce byla pomerančová silice, ve druhé kyselina máselná. Lahvičky byly otevřené hodinu, molekuly dokmitaly tak metr od lahvičky, dál ani ťuk. Já se chtěla přesvědčit, jestli dokmitají dál, ale ani v nejdivočejším snu by mně nenapadlo, co to nakonec udělá. Vzala jsem lahvičku s kyselinou máselnou (pro neznalé: kyselina máselná smrdí jako zvratky, ale tak tisíckrát silněji) a cmrdla trochu do odpařovače. Prisahám boha, že ne víc než polévkovou lžíci. Ten den se ještě nedělo nic. Druhý den přijdu před učebnu, tam stálo půl třídy. „Proč nejdete dovnitř?“ „Tak jdi!“ Vzala jsem za kliku, otevřela dveře a v tu chvíli jsem měla pocit, že jsem dostala prknem do čela. Zavřela jsem dveře a už jsem věděla, proč ostatní dovnitř nešli. Postupně přišla celá třída. „Proč nejdete dovnitř?“ „Tak jdi!“ A další dostal prknem do čela. Po zvonění přišel profesor. „Proč nejdete dovnitř?“ „My nemůžeme.“ „To by mně zajimalo proč“. Otevřel dveře, dostal prknem do čela a hned věděl. „Najděte volnou učebnu, tady nemůžeme být“. Od toho dne jsem se učili tu v tělocvičně, tu ve školní jídelně, tu na zahradě. Záchodky na hlavním nádraží byly proti naší třídě luxusní vůní od Diora. Po týdnu bylo evakuováno celé druhé patro, ve kterém byla chemická učebna. To už se větralo nejenom v naší třídě, ale v celé škole. Na zahradě bylo narváno. Část žactva byla odeslána na mimořádnou dvouměsíční praxi. Ve škole zůstali jen ti, co tam být museli, neb začínalo období maturit. Všichni se pohybovali jen v přízemí a do prvního poschodí, kde byla ředitelna a sborovna, vystoupaly jen silné povahy. Pak nastaly prázdniny. Profesor-nechemik dostal důtku a přísný zákaz učit chemii. Do školy se vrátil profesor-chemik, protože komunisti pochopili, že chemii by asi fakt měl učit odborník. Třída byla plně provozuschopná až po osmi měsících roce, kdy jsem dotyčný odpařovač, ač jinak majetek školy, hodila do popelnice, a třída byla přes prázdniny vyvětraná a nově vymalovaná.
Jo, jo, čas studentský, čas veselý.
Odpovědět
 . . 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:18:54)
Analfabeto ~t~~t~~t~~t~~t~~t~~t~~t~~t~~t~
Odpovědět
 La Pepa 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:44:16)
reakci nevím, ale vyvíjí se sirovodík
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:31:48)
Analfabeto,
tak to je TOP!!! ~t~~t~~t~
Odpovědět
 Analfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:30:37)
Tak já teda přidám ještě jednu, taky výživnou:
Byly jsme doma 4 děti, už velcí klackové, kolem 20 let. Na podzim se vyvážela na pole za domem močůvka, hnojili jsme tím to pole. Protože to bylo ve svahu, jeden vezl kolečko, na kterém byl 200-litrový sud s močůvkou, druhý měl drátěný háček, kterým chytil kolečko a pomáhal ten náklad táhnout. Ve dvou to šlo jako po másle. Protože už bylo sychravo, měli jsme na sobě teplé oblečení, tj. holinky a vaťáky. No, a kluci se začali z bujnosti předhánět, kdo výš, lépe a rychleji. Jeden drapnul kolečko a "já sám, já sám". No tak jásej, proč ne. Ušel s kolečkem nějakých 10 kroků, pak mu podjely nohy, pokleknul - a opřel se o rukojeti kolečka. Ty tím pádem přitlačil k zemi. Sud s močůvkou se nahnul a převrátil se na něj, prostě si ten sud napasoval na hlavu. My se váleli smíchy. Jirka si sundal sud z hlavy, na hlavě měl hovna a přes obličej mu visela shnilá smradlavá sláma, plival močůvku a "jen se smějte, vy blbečkové". Jenže takhle mokrý nemohl zůstat. Vaťáky nacucané močůvkou, holínky taky plné. Když šel k domovním dveřím, tak holínky jen dělaly čocht, čocht, čocht. Domů takle nemohl, tak se na prahu svléknul do trenek, aby si doma zatopil pod kotlem a mohl se vykoupat. Jeho oblečení jsme vzali do kýble a nejprve ho vymáchali v řece a teprve potom doma ve vaně (protože do tehdejší automatky se vaťáky nevešly).
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 14:15:25)
Čas studentský, čas veselý. Pradědeček dal kdysi celé škole "vedřiny". Když bylo příliš velké vedro, neučilo se, školník vylepil na vchod školy papír s vyhlášením "vedřin" a šlo se domů. Pradědeček, septimán, se připlížil brzo ráno ke škole, přilepil na dveře papír s "vedřinami" a mazal domů. Přitom bylo kolem deseti stupňů. Žactvo se nedostavilo k výuce, viník byl zjištěn a ztrestán vyloučením.
Odpovědět
 Mili+2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:35:51)
Bylo mi 16, a asi v 5 rano me vzbudili zvuky z prizemi domu. Ja spala v patre, mama,tata a bracha dole, a jak tam pobihali, nabyla jsem dojmu ze bracha zaspal autobus do skoly, a ted resi jak ho dovezou, auto jsme nemeli. A pak vsechno ztichlo, mama nakoukla do pokoje a rekla at se nebojim, ze vyhorel bojler. A odesli do prace a do skoly. Ja vstala asi v 8, nebyla jsem si jista jestli se mi vsechno jenom zdalo, ale jako byla jsem pripravena na trosku zacouzenou zed kolem bojleru. Otevrelajsem dvere nasi velke koupelny, a ocitla se v pekle, v cernocerne jeskyni, na zach.mise, vane, zdech, umyvadle, oknech, na zemi, asi centimetr mouru, takove ty zacouceze cary visici ze stropu...
Co se stalo? Je tojednoduche, drahy Watsone. Bojler mel dole nejaky nezajisteny drat, tam doslo k jiskreni, a pod bojlerem byla kupa pradla. Ta se zapalila. Tata chtel otevrit okno, tak sel do toho koure. Okno je asi metr ode dveri, mama stala u dveri, a najednou tata vylezl po ctyrech, mel stesti ze se jeste zorientoval.
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:55:50)
Mně připravil náš bojler jedno z největších nočních zděšení, ačkoliv se vlastně nic nestalo. Máme etážové topení. Na začátku topné sezóny je třeba systém odvzdušnit a dopumpovat vodu na určitý tlak. Dělá to manžel, já proces sleduji z uctivé vzdálenosti a třesu se strachy, protože trubky a kotel přitom rachotí a burácí, že to dohromady s manželovou kutilskou dovedností budí dojem, že to každou chvíli celé exploduje. Po tomto zážitku jsme si kdysi šli lehnout, já ještě ve strachu, jestli se něco nepodělá, až se dohřeje dočerpaná studená voda. No a zdál se mi pak docela strašidelný sen, že je nálet. Slyšela jsem takový ten nepříjemný, svištivý zvuk padajících bomb a marně jsem se snažila schovat v jamce velikosti na cvrnkání kuliček. Z nepříjemného snu jsem se s úlevou začala probouzet, ale ten divný, drnčivě pištivý zvuk nepřestával. Napřed jsem si myslela, že je fakt nálet, a pak "panebože, kotel!" a úplně jsem se zkroutila v hrůze, že uslyším detonaci a pak tryskající vodu. No, kdepak. Když jsem se probrala úplně, zjistila jsem, že takhle děsně chrápe manžel. Ležel s tak zkroucenou hlavou a krkem, že místo normálního chrápání vyluzoval tak příšerné zvuky, nikdy jsem nic takového už neslyšela.
Odpovědět
 Mili+2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:45:02)
Moje story s krocanem. Jako desetileta jsem s bratrem a kamoskou sli do lesa. Byl s nami nas jezevcik. V lese na samote zila hluchonema babka a chovala kruty. Dosli jsme na tu samotu, a ted jsme chteli jit po kraji lesa a z kopce k potoku. Ale jezevcik zacal honit krocana, krocan, vydesen, vylitl svuj osobni rekord do vejsky, na strom pod kterym jsme stala. Ale ja myslela ze mi slitne na hlavu, tak jsem tryskem sjela z kpce k potoku, podel potoka, pres louky a zase do kopce k nam domu, asi 2 km, trava byla vysoka a mokra,ja urousana a splasena, dva dny jsem pak mela teplotu 39,8.
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:17:21)
Mám liščí story, která je podstatně delší, táhla se roky.
Když mi bylo asi osm, šli jsme se starší kamarádkou a dědou do lesa, co je hned u našeho domu. U jednoho stromu jsme našli hromadu vysypaných kožek, prostě si tam někdo udělal smeťák. Kamarádku nenapadlo říct nic lepšího, než: "To je pytlákova vzteklina." Asi na to vzápětí zapomněla, ale mně připravila dobu nejvydatnějších dětských strachů, jaké jsem zažila. Co je vzteklina, jsem věděla, věděla jsem, že ji mají lišky a měsíce, ne-li roky, jsem trpěla úzkostí ze vzteklých lišek, které přijdou za noci, nakazí naše psy, sousedy, rodiče. Po setmění jsem se bála přiblížit k oknu a podívat se ven, že uvidím vzteklou lišku. Marně mě rodiče těšili a vysvětlovali, že v tom malém příměstském lesíku jsou maximálně ježci, nic nepomáhalo, musela jsem z toho prostě vyrůst.
Letos v létě jsme jeli s partou manželových kolegů na Šumavu na chatu jednoho z nich. Typická šumavská vesnice, chalupy roztahané kolem silnice, krásný výhled do kraje, kolem lesy a lesy. Bylo to v období těch letošních veder, šla jsem si brzo lehnout, zbytek party se bavil neznámo kde. Probudila jsem se kolem půlnoci, nikde nikdo, jen vedle v ložnici taky spala jedna kolegyně a venku se sbíralo na bouři. Šla jsem se podívat, jak je bouřka daleko, a jak jsem otevřela okno a vyklonila se ven, vidím - lišku. Echt lišku, s huňatým ocasem, černýma nohama, v zahrádce, jak pes. Zvedla hlavu, podívala se na mne, já na ni. Hlavou mi projely zároveň tři myšlenky: 1) mám začít ječet? 2) stihnu hmátnout po foťáku? 3) mám zavolat ostatní, ať se taky podívají? Liška se podívala ještě jednou a odcupitala do lesa a já do postele. Ráno jsem to vyprávěla a ostatní vtipně: "No jo, liška. A nebyl to pes?" a kolegyně, které chalupa patřila: "No jo, ty tu jsou, kolikrát jsem je tu za noci viděla..."
Aspoň jsem mohla po návratu do civilizace na dotaz, jak jsem se měla, pravdivě odpovědět, že "tam dávají lišky dobrou noc." :-)
Odpovědět
 TiNiWiNi 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(2.12.2015 23:50:55)
Náš děda se vrátil z hospody a na kamnech byl hrnec s mastnými oky. Chopil se "užičky" a pustil se do polévky...když nabral hadr, došlo mu, že jedl mastnou vodu od umytého nádobí.

Strejda, který měl amputovanou nohu, se opil, jak zákon káže. Při cestě z hospody nedošel....ulehl na chodník. Kolem čtvrté ráno ho začal budit policajt a nadával mu. Strejda se probudil a začal mu nadávat, že je invalida a že upadl a už se nezvedl, tak by mu jako orgán "Pomáhat a chránit" měl pomoct a ne mu tam nadávat. Policajt jej dovedl až domů a hrozně se mu celou cestu omlouval.

Jako děti, jsme si hrály na schovku i se strejdou, který nás měl na hlídání. Při jedné hře jsme ho nemohli vůbec najít, lítali jsme kolem baráku, volali ho, ať už vyleze a on nikde. Babička na nás vyhoukla z okna, co tam pořád lítáme...a my, že hledáme strejdu! Babička jen suše poznamenala, že strejda už asi před deseti minutami odešel do hospody!

Děda měl vést kozu k capovi a domluvil se s kamarádama, že když už teda povedou nevěstu za ženichem, tak se vší parádou. Kozu nastrojili, vzali si k tomu slivovici a harmoniku a podle zvyku jí hráli na cestu a s lidmi si připíjeli na konec svobody. Cap už byl nachystaný v saku a v kravatě.

Odpovědět
 kambala pláááckááá 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:02:10)
Podívej na humanofprague,humansofnewyork nebo post bellum
Odpovědět
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:08:10)
Znáte ten vtip - je to modré a klepe to na sklo? Tak mojí mladší sestře se dlouho vůbec nezdál vtipný... Jednou takhle před vánoci jsme nesly nějaké věci na balkón a já ani nevím proč jsem tam sestru zavřela... bylo to takové to ha ha ha, jen pros... jenže v té chvíli na mne zavolala mamka z kuchyně, já vyběhla z ložnice a okamžitě na sestru zapomněla... asi po půl hodině jsem šla kolem ložnice a říkala si, proč se tam svítí, otevřela jsem tam dveře, zhasla a zase odešla... na sestru jsem si vzpomněla asi tak za dalších 20 minut... chudinka byla úplně zmrzlá, ani nadávat neměla sílu... a jako nejhorší okamžik pak líčila, jak viděla, že jí jdu konečně pustit a já jen zhasla a šla pryč... ~6~
naštěstí mi to po pár letech odpustila a zrovna nedávno jsme se tomu společně zasmály ~;)
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:21:51)
A že netloukla nebo nevolala?

Mně takhle mamka zapomněla v kočáře na balkoně. No ne že by zapomněla, ale: byl prosinec, nad nulou, odpoledne vyšlo sluníčko a mile hřálo, tak mne tam šoupla a šly s babičkou něco dělat. No jenže brzy se začalo šeřit a teplota šla rychle dolů a začalo prudce mrznout. Máma si toho nebyla vůbec vědoma, až na ni začali zvonit sousedi, že je mínus deset a ona má venku dítě. Zděsila se a vtáhla mne rychle dovnitř. Nic mi nebylo, spokojeně jsem spala. Byly mi asi čtyři měsíce.
Odpovědět
 Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 0:44:39)
ona chudinka bouchala, volala, ale balkón byl u ložnice, tam se zavíraly dveře a kuchyň i obývák byly na druhé straně bytu...

a vzpomněla jsem si na další její příhodu, kdy jsme už dospělé vyrazily i s naší nejstarší sestrou do hospůdky, daly si večeři, seděly, popíjely a pak nám se starší sestrou přišlo divné, že ta naše nejmladší je už hrozně dlouho na wc... čekaly jsme, kecaly, pily, až mi to nedalo a šla jsem zjistit, jestli je v pořádku - byla uvězněná na záchodě, kde vypadla klika a nemohla se dostat ven... hospůdka malá, záchody na chodbě, provoz na wc žádný, no strávila tam taky dobře přes půl hodiny... pak říkala, že s náma už nikam posedět nejde, že my si vykecáváme a ona aby trčela na hajzlu ~t~
btw návrat z té hospůdky byl korunou večera - chtěly jsme jet busem, ale projížděl kolem soused autem š120 a nedal jinak, než že nás sveze domů... my nechtěly, vzhledem k našim slovanským proporcím, představa, jak ve třech sedíme vzadu... nedal si říct, tak jsme se tam nacpaly a když nás vyklopil u domu, koukám, jak mladší sestra drží v ruce kličku od okýnka - strašně se omlouvala, soused to naštěstí vzal sportovně, ale já si neodpustila otázku, co ona to s těma klikama jen má... ~t~
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 1:09:01)
Mně to s tím autem připomnělo jednu rozvozovou historku mé kamarádky z minulého pracoviště. Kolektiv někdy byl zapařit a jediný muž mezi dámami nepil a že je rozveze pak domů. Jedna z žen pozvání přijala, ale dílem z alkoholu a dílem z jízdy (pán nebyl moc dobrý řidič) se jí udělalo nevolno a protože jí bylo žinantní požádat o zastavení a být před mužem v takové situaci, tiše mu zvracela do kastlíku pod palubní deskou, jakože si zavazuje boty :-) Druhý den se tiše plížila k autu a pod nějakou záminkou to chtěla nenápadně uklidit, ale bylo jí v tom stejně decentně zabráněno - pán byl grand, uklidil to sám a později přiznal, že ani nevěděl, od koho a odkdy to tam bylo - vzhledem k svému stylu řízení a reakcím pasažérů :-)
Ale to už se pro devítiletého chlapce snad ani nehodí.
Odpovědět
 Kalamity YANKA 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:07:21)
Jooo, tak třeba to bylo znamení, že bude mít v životě "kliku".~;)
Odpovědět
 Pam-pela 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 1:41:11)
Koliho, to se mi tak zadařilo...nechala jsem čtyřměsíční hodnou a spící dcerku v kočárku na balkoně, hustě sněžilo, zabrala se do seminárky a vzpomněla si na ni až...~f~. Byla krásně teplounká a krásně se jí spalo, naštěstí :o).
Odpovědět
 Kalamity YANKA 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:03:25)
Takhle mě zavřely na balkoně děti~t~
Šla jsem si takhle jednou zakouřit na balkon a mladší dceři byly asi necelé dvy roky, zrovna nám doma dodělali plastová okna, takže původní systém kliky od balkonu (fungující jako klasická klika) už nebyl a dveře se otvírají na "jinou polhu=dorovna - asi většina znáte). Bylo to v zimě, tak jsem nechtěla větrat a jen se "zacvakla", abych na štouchnutí dveří zas mohla odejít, starší si hrála v ložnici, přiběhla mladší, zamávala mi přes sklo a.... sklopila kliku.~t~
Někdy si beru k cigárku i mobil, ale tentokrát jsem ho samozřejmě neměla. Mládě odskotačilo za sestrou do ložnice a já si uvědomila, co se vlastně stalo~8~~t~
Bydlíme v prvním patře, pod námi je přízemí, kde taky bydlí lidé, takže bych musela skočit z balkonu aspoň 5 metrů....jenže co pak? děti by mi neotevřely, Stáňa tehdy ještě směla, Sandra to s domovním zvonkem neuměla. Navíc byly přesvědčené, že jsem doma....~t~

Dlouiho jsem bouchala, ale asi po čtvrt hodině jsem se dobouchala. Stáňa šla do kuchyně a zaslechlsa mě.~t~ Byla z toho chudák tehdy vyděšenější než já~6~
Odpovědět
 Jarmilka. 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:17:38)
Taky jsem byla uvězněna.

Vloni jsem měla čerstvě po rozchodu s manželem, takže depka, samota, bez chlapa... Starší syn byl u něj a mladší zůstal u mě. Byl den před Silvestrem. Večer jsme se dívali se synkem na pohádky a já jsem si odskočila na balkon na doutníček. Synek seděl u TV, pohoda. Najednou vstal, došel k balkonu, zavřel a vrátil se k TV. Vůbec jsem to nepochopila, protože jednak na kliku ještě o pár dní dříve nedosáhl a pak ten náhlý popud zavřít. No tak mi bylo jasné, že to neotevře (prstíky to jde jen dolů) a navíc nerozumí. Tak jsem si zavolala hasiče. Říkám paní, v pohodě, ošlete klidně jen policajty s kleštěmi, zavolám kamaráda, ten má klíče, jen je třeba přestřihnout bezpečnostní řetěz. Paní na dispečinku moc milá a kontrol stavu dítěte:
"co dělá dítě?"
"sedí metr ode mě před televizí, má nohu přes nohu a čumí"
Tak před barákem zastvila policie, já se propadám studem za zdí balkonu. Ale říkám si, dobrý, hlavně, že nedojeli hasiči a nebo policajti se sirénami a nebude show pro sousedy.
Pak přijelo ještě jedno policejní auto se sirénami, vyskákali tři další policajti, za nimi hasiči s majáky v plné polní a jako bonus hulákající hasičsk cisterna. Začali chystat žebřík a tak jsem musela sebrat odvahu a začít vyjednávat, že opravdu není potřeba žebřík, že stačí přestřihnout kleštěmi řetízek u dveří a prý: "když vy byste měla být u otevírání bytu osobně" ~t~ tak jsem zahulákala, že děkuji, ale jako fakt asi ani ne. Tak těch devět chlapů (z toho pět ohromných hasičů v plném oděvu s přilbou v ruce - a kleštěmi) plus kamarád vrazilo do bytu a slyším jen "dítě zajištěno" a smích. ~f~ synek si za celou dobu ničeho nevšimnul a stále koukal na telku.
Ale dámy, tolik chlapisek jsem o Silvestru doma ještě nikdy neměla a na tu lavinu testosteronu budu vzpomínat i na starý kolena 😍
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:10:29)
Máma, když byla maličká, se omylem zašperovala na záchodě, kde byla na zamykání zevnitř jen taková ta zástrčka, co zvenku otevřít nejde. Otevřít jí to nešlo, řvala, a tak "slečna", domácí zaměstnankyně, která na mámu dohlížela, si nevěděla jiné rady, než že z chodby prolezla do světlíku, kde se našponovala jak kšandy (neumím si ten akrobatický kousek představit) a násadou od smetáku naštěstí otevřeným okénkem od záchoda šťouchala do zástrčky tak dlouho, až se jí podařilo dveře otevřít. Tehdy bydleli v posledním poschodí činžáku, pod sebou měla propast pěti pater.

Ta samá služebná měla ke smetáku asi nějaký zvláštní vztah, protože když byl v posledním roce nálet na Prahu, kdy bomby opravdu padaly a ona byla v bytě sama, popadla smeták a běžela s ním do sklepa do krytu, ačkoliv u dveří byl neustále připravený nouzový kufr s nutnými svršky všech členů rodiny a trvanlivými potravinami. Nikdo neví, proč popadla zrovna ten smeták a na kufr si ani nevzpomněla. Panika je zlá věc.

Tento nálet (na Popeleční středu 1945, co zničil půl Vinohrad a Nového Města), zůstal taky v paměti rodiny, kdy za tímto domem, kde bydlela rodina s mou mámou (tehdy pětiletou) zůstala ležet nevybuchlá bomba a nikdo nesměl z krytu ven, dokud ji nezlikvidovali. O kus dál, vedle domu, kde se narodila babička a kde dnes bydlím já, sousedním domem prolétla puma celým domem až do přízemí, kde taky nevybuchla a podle vyprávění babičky se zamotala nějaké paní do peřin! Nedávno jsem četla ze vzpomínkové akce (na toto bombardování) Prahy 2, že v jednom domě žila paní trvale upoutaná na lůžko, o kterou se staral manžel a nosil jí jídlo do postele. Zrovna ten den, kdy byl nálet, paní zničehonic vstala a šla si oběd sníst do kuchyně! A bylo to jako zázrak, protože prý právě na jejich dům spadla bomba a prý proletěla přímo tou postelí, kterou úplně zničila a kdyby v ní paní zůstala, byla by mrtvá...
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 22:18:56)
Jarmilka, sa s mužom rehoceme jak kone ~t~~t~~R^
Odpovědět
 majka_na 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 17:42:33)
U nás v širší rodině si hrály dvě setřičky, tak kolem 5 let na výtah - zavíraly se mezi dvojité balkonové dveře. Jenže pak se přestěhovaly a nový byt balkon neměl, za to tam byla špaletová okna. Tak se navzájem zavíraly mezi okna, ve čtvrtém patře. Jednou si zase takhle hrály, po ránu, když rodiče ještě spali, a zaseklo se otvírání okna. Inu ta starší běžela budit maminku. Ta, když viděla mladší dcerku zavřenou mezi tenkými skly, rozhodně ne bezpečnostními, zestárla o několik let. Holky prý ani nedostaly vynadáno...
Odpovědět
 Ikula 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 18:38:02)
Mezi špaletová okna zavírala manžela jako dítě jeho babička, když zlobil. Bydleli ve třetím patře ... .
Odpovědět
 Pam-pela 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 2:00:56)
Našemu teď už dospělému klukovi jsem říkali "vynálezce", vždycky překvapil nějakou novou vychytávkou, u které nám rozum zůstával stát.

Většinou se snažil vyrobit si takové "praktické" věci - nejblíž infarktu jsem byla (bylo mu kolem 10ti, takže by člověk předpokládal nějaký rozum), když vzal svoje zánovní lyže, uřízl je a stloukl hřebíkama dohromady, k nim přitloukl zezhora podrážkou poměrně zánovní boty. Vytvořil si tím snowboard, který mu v tom roce Ježíšek zapomněla přinést.
Odpovědět
 Lúthien 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:04:30)
Jé, hezké téma !

Já mám dost historek, chceš i nějaké s krví ? ~t~ Těch mám s bratrem poměrně hodně...

Tak třeba - bratr ve věku cca 17 let šel poprvé s klukama do hospůdky, šli jako správní chlapi na "jedno"... Asi tak v devět večer zvoní zespodu paneláku jeho kamarád, který bratra dovezl na vypůjčených kolečkách... To moc vtipné nebylo, no, s maminkou a jeho kamarádem jsme bratra tak nějak dotáhli domů, uložili a co teď s ním ? Vypadal jak mrtvola, nereagoval, prostě hotovo...
Fakt se mi to nezdálo, že by mohl být tak našrot, zvlášt když plačící kamarád přísahal, že měli jenom dvě piva a jednoho panáka slivovice..
Zavolali jsme záchranku. Přijeli a najednou, houkačka, rychlá, záchrana života na poslední chvíli... Prý štěstí, že jsme volali ! Ještě hodinka a máme doma fakt tu mrtvolu.. ~7~
Klasika, výplach žaludku, pozorování přes noc a druhý den si ho jela maminka do nemocnice vyzvednout. A musela absolvovat výslech, zda bratr nebere drogy apod.. ¨
No, nakonec se zjistilo, že mu nějací dobráci v hospodě dali něco do pití, hrozná sranda, pozorovat mladé kluky, co to s nima udělá.
No, udělalo, málem jeden umřel. Ale bratr měl zřejmě anděla strážného, napřed kamarád, že ho nenechal ležet někde v příkopě, potom mě ~t~, že jsem volala sanitku i přes protesty a nakonec úžasný pan doktor v nemocnici, který druhý den měl s bratrem krásný proslov a tak mu domluvil, že od té doby jsem bráchu už nikdy neviděla opilého... ~;)

V dětství jsme vyrůstali na sídlišti, které se teprve začínalo stavět - takže vlastně staveniště - eldorádo pro naše hry :-)
No, já jsem jednou jako správná feministka rozhodla, že uděláme z cihel komín ) už ani nevím proč ) a ochotní spolupracovníci-kluci měli podávat. No, podávali a byli tak šikovní, že mi do toho komína zakomponovali i můj prst... Ty jo, bolest hrozná, hned vyskočila velká krevní sraženina a kluci usoudili, že prst se bude řezat. Teda né oni, ale pan doktor zcela jistě ~t~
Dokážete si představit, že mě ta představa příliš nenadchla, takže jsem ještě hodinu váhala, zda jít vlastně vůbec domů... Našla mě myslím maminka, které bylo divné, že je tma a já nejsem doma. potom mě ještě nějakou chvíli přemlouvala a nakonec se jelo na pohotovost, už bylo dost pozdě večer.
Po příjezdu do ordinace povídám panu doktorovi, že jestli bude ten prst řezat, tak ho předem varuji, že ho kopnu mezi nohy... A taky, že ten prst chci rozhodně ! s sebou, přece mu ho tam nenechám.
Zřejmě jsem se opájela vidinou, jaká budu hvězda za barákem, až to uvidí děcka..~y~

A poslední - příhoda mého strýce - velmi oblíbená a populární v rodině.
Jel vlakem z práce, myslím po noční, unavený a usnul. Vzbudil se šokem, až vlak stál zrovna na zastávce, kde měl vystupovat. V úleku rychle vyskočil, jenomže jak měl celou cestu nohu přes nohu, zmrtvěly mu a měl v nich "mravence"
I upadl na zem ve vagónu a jak byl vyděšený, že se vlak rozjede a on nestihne vystoupit, dojede až do Břeclavi a bude čekat zase na vlak zpět, začal se plazit po zemi , rukama se odrážel a nohy vlekl za sebou. S vypětím všech sil se doplazil ke dveřím a vypadl na perón ~t~ Tam stála průvodčí a znechuceně pronesla něco o ožralech, kteří už ani nemohou stát na nohou !
Strýc potom říkal, že na ni volal - nejsem ožralý, to vole, jsem MERESJEV ~t~
Prý se tak opravdu cítil, jako ten hrdina z knihy "Příběh opravdového člověka", který se plazil snad někde na Sibiři a neměl nohy... ~t~
Od té doby se mu říkalo Meresjev....
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:15:08)
Jéé, som nadšená, jak sa tu makalo, koľko príbehov pribudlo, kým som ja spala... ~t~
Až sa vrátim domov, tak budem čítať, zatiaľ som si len náhodne vybrala príspevok od Luthien, a teda musím povedať, že mám o náladu postarané - Meresjev je topka, nemožem sa dočkať, až to poviem mužovi ~t~~t~~R^
Odpovědět
 Lúthien 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:18:42)
Svynko, ano, jak jsem psala, v rodině velmi populární historka.

Takhle na papíře to ale není ono, musela by jsi vidět, jak strýc při vyprávění předváděl - plazení po zemi s loktama vpřed ~t~, vypadnutí na peron... no naživo je nej.

Ale jsem ráda, že pobavilo. ~;((
Odpovědět
 Jaana2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:23:36)
Svynko jako dítěti se mi nejvíc líbily historky, jak to bylo dřív, co zažíval jako malý můj děda, babička, táta .....

jak děda dostal vždycky v neděli DESETNÍK a v pondělí si za to koupil dvě housky a salám, což byla v té době neskutečná lahůdka

jak babička chodila jen do pěti tříd a pak šla k sedlákovi do služby

jak mamka jako dítě chodila pást husy a kozy

jak táta chodil pěšky do školy do vedlejší vesnice....

prostě věci, co si dneska děti neumí už ani představit. Možná by to syna také zajímalo, jak to bylo dřív ..... před nějakými 60 ti lety
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:27:55)
Neodolala som a ešte nakukla. Jaana - super, to som i ja milovala (a stále to má pre mňa kúzlo) ~R^

Nemožem sa dočkať, až si prečítam všetky ostatné!
Odpovědět
 7kraska 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:01:17)
Jaano, ja to taky zboznuju, take napr. jak pradeda bojoval v 1. svetove valce, prebehnul k Rusum atd.

a jak vypadala nase chalupa pred 100 lety, kde presne zilo prase, koza, slepice, kun

snazim se to vypravet diteti, ale pro to jsou to historky z jineho sveta
Odpovědět
 Koliha 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:26:02)
S dědečkem máme také rodinné příběhy, na jeden jsem si ráno vzpomněla:

Děda sloužil mezi válkami jako osobní šofér bohatého továrníka v Praze. "Pan šéf" byl žid, a k placení dědovi se moc neměl. Neustále se vymlouval a vykládal dědovi, proč mu nemůže platit, až si děda sám připadal jako šupák, že vůbec po chudákovi něco chce. Nevěda už, co počít, si postěžoval při návštěve doma známému, taktéž bohatému židovi (prý z rodiny Harryho Jelínka), co na dědu od školy hrozně držel. Ten mu poradil, co má udělat: ať sundá z auta kola a prodá je. Děda se zděsil, co je to za nápad, že ho zavřou. Známý ho ujistil, že šéf-žid nikdy neudá svého zaměstnance, že by se v očích svých souvěrců historicky znemožnil, kdyby veřejně proniklo, že ho okradl vlastní zaměstnanec. Prý lepší ztráta peněz, než taková ostuda, že si neumí vybrat své zaměstnance a udržet pořádek. A tak děda, když peníze byly pořád v nedohlednu, šel, sundal kola, prodal je a čekal, co bude.
Brzy přišel pan šéf a: "Vilhéme, pojedeme."
Děda vece: "Pane šéf, nepojedeme."
"Proč nepojedeme, Vilhéme?"
"Pane šéf, nemáme kola."
"Proč nemáme kola, Vilhéme?"
"Protože mi neplatíte, a tak abych neumřel hlady, prodal jsem kola."
Pan šéf se podíval na auto na špalcích, zasmál se, šel, koupil nová kola, "Vilhém" je nasadil a jeli. Jediné, co k tomu pan šéf podotkl, bylo: "Voni nejsou tak blbej, Vilhéme."
Odpovědět
 Mortadela 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 8:43:19)
Super téma, tohle si přečtu u oběda. Zatím napíšu vlastní příběh:
Když mi bylo asi 16 let, skautovala jsem v oddíle, který si liboval ve všelijakých náročných bojovkách v terénu. Jednou byla v plánu noční stopovačka po okolí města a já, jako jedna z nejstarších, jsem byla určena k ruce organizátorům a dostala jsem úkol dojet na kole do cíle a připravit ho na časně ranní příchod unavených soutěžících družstev - vyvětrat, zatopit, navařit čaj apod. Cíl (pro soutěžící do poslední chvíle tajný) byl v jedné malé vísce na bývalé faře - starém studeném opuštěném baráku, který si skautské středisko pronajalo coby příležitostné víkendové útočiště. Dojela jsem tam za tmy, protože byl pozdní podzim, brzy se stmívalo. Když jsem sjížděla s kopečka k vratům, zarazilo mě, že se v jedné místnosti v prvním patře svítí. Zaradovala jsem se, že se roveři na poslední chvíli rozhodli neponechat mě tam samotnou a někoho mi tam přidali, jen mi to darebáci mohli ještě nějak dát vědět (ehm mobily tenkrát ještě neexistovaly samozřejmě). Radostně jsem opřela kolo o zeď, odemkla jsem vstupní dveře, trochu jsem se podivila, že jsou zamčené, když už je někdo uvnitř, ale nějak jsem to neřešila a pádila jsem po schodech do prvního patra a přes celou tu dlouhou ponurou chodbu, kde se kroky příšerně rozléhaly až do ložnice, kde jsem viděla světlo. Vrazila jsem dovnitř a... nic. Svítilo se tam, ale nikdo tam nebyl. Prostě tam přechozí víkend někdo zapomněl zhasnout. Jenže já jsem se v tu chvíli začala iracionálně, ale silně bát. Sama ve starém strašidelném baráku, na chodbách se nedalo rozsvítit a mě čekala cesta zpět dolů do přízemí. Pamatuju si, že jsem vzhledem ke svému věku zcela nedůstojně křičela a horečně jsem se snažila dostat se co nejdřív dolů, vyběhla jsem z fary na ulici, kde svítilo pouliční osvětlení a chvíli jsem tam seděla na lavičce, než jsem se odvážila jít zpět dovnitř a zabydlet se v kuchyni. Vtipné bylo, když se před půlnocí dostavili dospělí vedoucí, že uvaří guláš a ptali se mě, zda jsem se tam sama celý večer nebála. Ehm, něco málo jsem přiznala... ~t~
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:13:40)
Tak od včerejška přemýšlím nad historkami, vhodnými pro devítileté dítě a tady už mezitím padají opilci. ~t~

Jedna hezká je ze střední. Měli jsme staršího učitele, takový typ santusáka, kouřil snad 80 Startek denně, byl takový celý umaštěný a oblemcaný. A všude si nosil naprosto příšerně špinavý batoh, který snad pamatoval ještě císaře pána. Když jsme byli někde na praxi, tak učitel zase odběhl někam za zídku vykuřovat a batoh nechal ležet na místě. Spolužák Pavel začal frajeřit, že zjistí, co si učitel furt v tom hnusném batohu tahá, že do něj sáhne. Byl to akt velké odvahy. Fakt tam opatrně sáhl a vzápětí s výkřikem vytáhl ruku, umazanou od nějaké tmavé, slizké hmoty. Při letmé prohlídce konstatoval, že je ten batoh snad plnej POVIDEL.
Odpovědět
 Eecta 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:38:47)
Jely jsme s kamarádkou autobusem k ní na chalupu. Autobusu upadlo kolo a měli jsme čekat skoro hodinu na náhradní, tak jsme si stoply auto. Řidič nám chtěl udělat radost a dovézt nás na místo, i když to neměl cestou, neznal to tam a zabloudil. K chatě se pak dostával z druhé strany polňačkou, kde zapadl a my mu běžely do zd pro traktoristu s traktorem. Ten ho připřáhl a vytáhl, chlap odjel a my to došly pěšky. Bylo to na podzim, takže už tma. V chalupě jsme zjistily, že jim vyhořel jistič, takže večer jsme ztrávily v putyce a v noci nám pod postelí do rána přimrzly boty k podlaze. Ráno jsme zavolaly kamarádovi, jestli by pro nás nepřijel, protože jsme byly úplně zmrzlé, v putyce jsme nechaly všechny prachy na zpáteční autobus a v té díře se stopovat nedalo. Kamarád přijel, odvezl nás ke kámošce domů, zaparkoval u takového ozdobného betonového megakvětináče, který blokoval silnici, aby po ní dál mohli jen pěší a kola. Šel na kafe a když pak odjížděl, zapomněl na ten květináč a jak stál blízko, neviděl ho přes haubnu, zamával nám do okna a šlápl na to, že to tam jako ze srandy ohulí - a narval to do toho květináče a jak ještě nebyl připoutaný, vyrazil si horní přední zuby o volant.
Odpovědět
 Eecta 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:45:24)
a mám jednu naprosto 100% ekl, ale není pro dítě - leda jako ponaučení, že člověk dokáže všechno, když neomdlí a srovná si priority. a navíc se může stát komukoliv z nás:)
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:43:53)
Napíšu příběh, který jsem si přečetla v nekořském zpravodaji.
Psala ho paní pamětnice, možná se věnovala v životě psaní nebo historii či psaní do kronik, ale to už nevím).
Bylo to z období tuším 30. let. Chodila do školy v obci. škola byla malotřídní, učil tam pan řídící.Jednou dal celé jedné třídě, ročník nevím, ale byl to 1. stupeň, malovat brány ( zemědělské náčiní). Děti byly malé a nebyly schopny správného prostorového znázornění. Některé děti byly nejisté a vůbec nevěděly, jak se úkolu zhostit. Pan učitel chodil mezi lavicemi a sem tam někomu pomáhal. Některým dětem, o kterých aktérka příběhu měl tušení, že se dají považovat za tzv. prominentní - např. spolužáku Luxovi ( otec porevolučního ministra zemědělství Josefa Luxe) učitel výkres namaloval celý. Ji však jen minul s nějakou kritickou poznámkou na kvalitu výkresu. Vše se v ní vzepřelo a řekla: "Tak si to laskavě namalujte sám!"..Následkem bylo stání na hanbě a posměch spolužáků.
V té době byla taková věta z úst malého děvčete brána jako nebetyčná drzost.
Autorka se pozastavuje nad tím, že dnes by to učitele možná ani moc nevykolejilo :-)
Odpovědět
 Rodinová 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:45:18)
Pro devitilety dite story z lyzaku (mozna uz jsem zminovala):

Lyzak na gymplu, caj v hospode. Dostavali jsme sebou studene obedy, inkriminovany den rybicky v tomate.
Nakej chytrak dal plechovku s rybickama na rozpaleny radiator, po chvili expoloze.
Rybicky v tomate se rozlitly na okolosedici hosty.

Umite si predstavit mit na lyzarskym svetru trosky rybicek v tomatove omacce?

:-)
Odpovědět
 Analfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:37:51)
Mám podobnou storku: na VŠ jsme bydleli koleji na Větrníku, kde byla kuchyňka pro celou chodbu, tj. asi na 30 pokojů = cca 60 lidí. Moje spolubydlící si dala vařit vajíčka, a jak se učila, tak na ně zapomněla. Asi po hodině vyjde na chodbu, tam smradu jako v hradu, řekne si "kterej blbec nechal co v kuchyňce..." a jde do kuchyňky. V dveřích si teprve uvědomila, kterej blbec. Voda vyvařená, na plotýnce se v hrnečku škvířila vejce, natvrdo byla už dobře přes půl hodiny. Nenapadlo ji nic lepšího, než na ta rozpálená a do černa přiškvařená vejce nalít studenou vodu, prý aby se vejce ochladila. První vejce explodovalo ihned. Druhé asi tak za 15 vteřin a třetí když utíkala z kuchyňky, aby to nikdo neviděl. Celá kuchyňka pak byla poďobkovaná žlutými tečkami, tu a tam visel kus vajec ze stropu, dokud to uklízečka nevzala koštětem.
Odpovědět
 Saamajna 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 22:14:07)
~e~

To se mi snad zda!~t~

O mne sla na kolejich fama, ze pry umim varit tak dobre, ze spalim i vajicka natvrdo.
Ja jsem ji slysela ale az v Troji.

A tohle je ta historka k te fame.

Ha!

Ale ja ta Tvoje spolubydlici nebyla, ja vajicka takhle nikdy nespalila.~t~~t~~t~
Odpovědět
 Cimbur 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 10:52:34)
Kéž by moje děti rády poslouchaly!
Já se jim snažím povídat příběhy rodičů a prarodičů, nebo nějaké téma, které mě zrovna zaujme, třeba tuhá zima 1928/29 a k tomu připojím zimu 1978/9, to je téma na dlouhé večery.
Odpovědět
 . . 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:36:36)
Svynko to je FANTASTICKÝ téma ~g~ Bezva historky, ještě nemám ani vše dočteno. A vybavují se mi díky tobě i ty rodinné starší - válečné od dědy třeba, který prchal z německého zajetí z vlaku a byl přitom postřelen, nebo pak po válce kdy ho pro změnu zatkli komunisti v kauze MH... ale to už není pro děti.
Odpovědět
 Limai 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:43:37)
Svynko a kolik je synovi roků?To bude ještě asi hodně malý,když ho chodíte uspávat?O jednom příběhu bych věděla,ale to je už tak od puberťáků výše,rozhodně nic pro školkové děti nebo první stupeň školy:-D
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:49:19)
Limai, bude mať 9, ale on je práve uletený na nie úplne detské story...
On je celkovo dosť drsný... Ako moj muž vraví: "On je pastevec ze Slovenska..."
Odpovědět
 Limai 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:06:25)
Svynko,jde o to,že dítě musí mít už plné povědomí o sexu a věcech s ním souvisejících,aby vůbec dokázalo pochopit,o čem ten příběh je.
Odpovědět
 Monty 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:50:32)
Limai,
no právě... takových mám nejvíc.
Syn má taková vyprávění taky rád, jenže tomu už bude třináct, takže se mu dá říct i historka o tom, jak jeho otec kdysi obcoval se slečnou a v půlce aktu vstal se slovy "Už mě to nějak nebaví" a šel vedle do pokoje na cigáro. ~t~
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:51:36)
Monty ~t~~t~~t~~8~
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:52:46)
Monty, davaj všetko, urobíme z toho 2 "knižky" - jednu prístupnú a druhú neprístupnú deťom ~t~
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:47:38)
holky, prišla som domov, vidím, že pribudli ďalšie Vaše story a ja už spriadam plány jak vymyslím synovi zábavu (idem práve poň do školky), aby som si mohla čítať. NEMOŽEM SA DOČKAŤ!!!

A to, čo povodne znelo ako "volanie o pomoc" (matka chce potešiť syna), tak ono to už medzitým dostalo iný rozmer a ja by som teda brala, ak by to boli príbehy rozneho charakteru, kľudne i "neprístupné mládeži". Viete aká budem hviezda, keď to všetko porozprávam (prečítam) manželovi? On je totiž podobný - stále chce niečo počúvať, rozoberať a ja nie som tak zábavný spoločník aby som neustále perlila a bavila.

Mám radosť, veľkú radosť, dokonca by som povedala že mám "šťastnej den" a to som ešte ani nezačala čítať. A dokonca sa tu pred Vami, na rovinu, pochválim, ptz si myslím, že je to výborná téma a ja si už predstavujem, ako si vytlačím príbehy, a spravím si z nich takú domáciu knižtičku. Veď to bude hotový rodinný klenot!

Odpovědět
 Mili+2 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 11:52:18)
Moje prababicka a jeji sestrenice za prvni republiky slouzily u nejake nobl rodiny. Pani mela pejska, ktereho chodily vencit. Jednou ho vedla ta sestrenice, povahy velmi vesele, a na ulici delal nekdo reklamni napis zlatou barvou, a pry na ni:Slecno, nechcete pozlatit pejska?
Ona byla pro kazdou srandu, tak ze jo. Domu dorazila s pozlacenym pejskem, a moje prababicka spraskla ruce, co ted. Tak zacala psa drhnout nejakym redidlem, pes zacal omdlevat. Nakonec to dopadlo dobre, psa vycistily:-)
Odpovědět
 Analfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 13:28:44)
My jsme takhle obarvili kočku. Dcera - blondýnka - měla období, kdy si konce vlasů barvila nějakou pastelovou barvou, modrou, zelenou nebo i červenou. No, a barvy bylo dost a zbyla. Co s ní? Obarvíme psa. Jenže on byl tmavý, na něm by to nebylo vidět. Tak jsme obarvili kočku, která měla na půlce těla bílou srst. Pak jsme měli asi 6 týdnů tříbarevnou kočku, na značné části těla ohnivě červenou.
Odpovědět
 Evka a3 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 12:26:16)
to je krásné a zajímavé téma

napadlo mě, když jsem byla ještě školou povinná, tak jsem šla na vlak směr škola, no a mamka měla stejnou cestu, směr JZD, jezdila tam na kole, no a kus cesty byl z kopce dolů, tak mě chtěla svézt... sedla jsem si dozadu na nosič a frčíme si to dolů, jenže tam je křižovatka, u které chtěla přibrzdit, jenže já se neudržela a sjela z toho nosiče dolů a dokončila setrvačností kus cesty po zadku...tak odřenou pr.el už snad nikdy mít nebudu.-)

jo a jak tady někdo psal s polívkou, co polívkou nebyla... taky se mi stalo.. přišla jsem ze školy domů, tam nikdo, byla jsem hladová, tak jsem na sporáku viděla polívku, vypadala dobře, tak jsem si nalila a s chutí snědla... no a večer se mamka ptala, co jsem jedla, tak povídám tu polívku... nu, jenže to nebyla polívka, ale zbytky všeho možného v jednom hrnci, určené pro slepice, fuj, nechápu, že jsem to nepoznala...:-)
Odpovědět
 lampetra 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 14:58:55)
Bylo nám s kamarádkou čerstvých 16 a v létě jsme měli domluvenou lesní brigádu. Ta se konala v kopci za naším barákem a domluvená s mým strýcem hajným. Spočívala ve sběru větví a klestí na vykácené pasece, stromy už byly odvezené pryč. Celý týden jsme sbírali roští na hromady, nedostali jsme moc přesných informací, co a jak máme dělat, tak jsme tedy dělali hromady. Strýc vždy přišel ráno a večer a kouknul, kolik toho máme a tak.... pořád jsme smlouvali, že za odměnu budeme moci hromady taky pálit, ale to že ne, že prý je sucho. Naštěstí na konci týdne začalo pršet a dostali jsme svolení pálit. Vrhli jsme se do toho, dostali jsme stoh světa motorů a sirky. Dostali jsme ten úplně nejhloupější nápad - budete závodit v tom, která kolik stihne podpálit hromad. Docela to šlo, pak nám došel dech i sirky. Do těch hromad se musí taky přikládat to, co po obvodu zůstává nespálené, takže jsme měli docela honičku to na té pasece oběhat. Celý den jsme přikládali, vypadalo to, že některé hromady ani do večera nedohoří. Bohužel asi v sedm večer jsme zjistili, že kromě hromad a klestí hoří taky stromy okolo paseky, protože oheň jakoby podhořel hrabankou a zapálil stromy. Byly asi dva. Doběhli jsme domů pro konve a z koryta u staré chalupy pod kopcem jsme nosili cca 300 m vodu na ty stromy. Asi v devět jsme usoudili, že se musíme přiznat doma, že to nezvládneme. Přišli naši otcové a strýc hajný a usoudili že budeme hasit dál, na hasiče to zatím není a taky ta ostuda, že..... Střídali jsme se vnošení vody asi do 2 do rána. Pak jsem šli spát a ráno to vypadalo dobře, nicméně po obědě hořel další strom a pak další. Hasiče jsme zavolali večer a nakonec ta ostuda ani snad tak velká nebyla. Na brigádu do lesa nás pak už nevzali.....
Holt jsme nebyly tak rozumné, jak si doma mysleli.
Odpovědět
 kachna_ 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 16:34:52)
V 26 jsem zůstala sama na baráku. K rodičům jsem se vracet nechtěla a tak mi začalo takové krásně dobrodružné období, které mi ale strašně moc zvedlo sebevědomí. Objevovala jsem spoustu věcí, co zvládnu sama.
Jednou z těch věcí bylo vyčištění žumpy. Teorii jsem ovládala dobře, nářadí jsem měla taky, tak jsem napojila hadice, čerpadlo, sundala poklop a šla na to.
Vše se zdařilo a dole už zůstalo pouze cca 30 cm, které ale nebylo potřeba vyčerpat. Vytáhla jsem čerpadlo, umyla ho, uklidila hadice a šla tam vrátit poklop.
Jééénže. Poklop byl jen skoročtverec (což jsem si nevšimla) a po uložení poklopu jsem jenom mohla sledovat, jak plynule propadá tím otvorem a se zvukem "plompt" (konečně vím, kde to ti komiksáři vzali) zmizel v žumpě.
Tak jsem se chvilku snažila ho vyndat vidlema a když jsem zjistila, že to fakt nepůjde, rozmotala jsem hadice, spustila čerpadlo, aby se odčerpalo maximum obsahu. Mezitím jsem se šla obléct. Našla jsem staré kanady, jednu rukavici, kombinézu na osobu velkou cca 2m (mám 1,7 m), vlezla dovnitř a pomaličku se pohybovala, protože k okraji bot (hornímu) jsem měla cca 1 cm.
Vcelku zázrak je, že jsem nahmátla ten poklop, vyndala ho ven a vylezla za ním. Na tu žumpu jsem ho pak ukládala jako vzácný šperk, aby mi zase nepropad dovnitř.
Pak jsem vyčistila čerpadlo, smotala hadice a šla si napustit vanu.
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 23:04:22)
Wau, Lenka, Ty si ale šikovná! ~R^~t~
Odpovědět
 La Pepa 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 0:26:02)
historky u nás taky frčí

Mám I super Česko-Slovenské, vzhledem k původu prarodičů.

Dědeček (Čech) pravidelně vyprávěl tuto historku, aby babičku (Slovenku) pozlobil.

Putoval kdysi zamlada (byl ročník 1904) na Slovensku horami a přišel k salaši. Bača mu nabízel žinčicu, dědečkovi asi chutnala a tak pil a pil. Bača se prý snažil mluvit s dědou česky a pravil: "piťa piťa, len sa nepobliťa". Na babičku to fungovalo naprosto spolehlivě.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 0:37:34)
? Babička se naštvala nebo zvracela?
Odpovědět
 La Pepa 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 19:36:11)
naštvala, ale děsně, přišlo jí to, že se Slovákům vysmívá, pevně věřím, že to děda tak nemyslel
Odpovědět
 Ruth 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 19:51:18)
To je škoda. Jsme česko-slovenská rodina a nikde žádný problém.
Odpovědět
 Kahlan+5 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 16:59:56)
Svynko, tak to mi byly 4 roky a bydleli jsme uplne v centru Prahy. Mela jsem priusnice a mama musela vyzvednout brachu ze skolky (2 stanice metrem). Tak mne nechala doma, ze se za chvili vrati. No a mne se ta chvile zdala dlouha, tak jsem se oblekla, obula, otevrela si dvere a odesla (4. patro bez vytahu). A sla jsem na ne cekat k jezdicim schodum z vestibulu metra. Vedela jsem, ze prijdou tudy. No tak jsem tam stala a cekala a porad nikdo nesel. Najednou u mne zastavilo policejni auto (klasicka volha) a z ni vyskakali 4 prislusnici VB a sli rovnou ke mne. Zeptali se, jak se jmenuju a kde bydlim. Adresu jsem nevedela, ale rekla jsem, ze je to kousek v ulici a ze je tam odvedu. Tak jsem je popadla za ruku a odvedla je k nasemu cinzaku. Tam uz cekala moje uplne vyklepana mama s brachou. Prisla mezitim domu, dvere od bytu dokoran a ja jsem byla pryc. Tak volala na policii. No ale technicky jsem ztracena nebyla, celou dobu jsem vedela, kde jsem, a kde je nas dum:-)

To by mohlo syna bavit, ne?:-)

Jinak deti jsou stejne, kdyz jsme nekde na ture, tak musim porad neco vykladat: historky, pribehy, jak se narodily, knizky, filmy...
Odpovědět
 Eilatt 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(3.12.2015 21:50:20)
Kolegyně z práce mi vyprávěla, jak za socíku jeli jejich známí na vysněnou dovolenou na Balaton. Narvané staré škodovky, dvě spřátelené rodiny. A že pojedou za sebou v koloně. Ztratili se jedni druhým u prvních závor a nenapadlo je domluvit si místo srazu pro případ, že se cestou už nesejdou, neměli ani domluvné, kde přesně budou. Mobily nebyly, takže nebyla šance se domluvit.
každá rodina strávila dovolenou sama a za celou dobu se nepotkali, dobré bylo, že měli i rozdělené věci do kempu, jedni vezli v autě tyčky od stanu, ti druzí zas matrace..... ~:-D

A když se vrátili, tak nakonec zjistili, že od sebe nebyli ani moc daleko :-)
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 12:36:57)
Jednou jsem byl v horské vesnici v pohoří Šar, to je na Balkáně. Udržuje se tam dodnes spousta starobylých zvyků. Jedněmi z nich jsou svátky jara. Ty jsou na svatého Jiří. Teprve po svatém Jiří, což je tam podle kalendáře 5. května, se smí vyhánět dobytek na pastviny. Kdyby se to stalo dřív, dobytek by mladou, sotva vyrostlou trávu pošlapal a tráva by nevydržela celé léto a na podzim. Je zajímavé, že je slaví i muslimové, ale to nejzajímavější je jeden obyčej, který už se udržuje jen v jedné jediné vesnici. V čem spočívá? Nejdřív se pro celou vesnici uvaří velikánský kotel sladké halvy – to je taková jižní pochoutka. A navečer se potom koná představení, které napodobuje svatbu. Do svátečních krojů se nastrojí nevěsta a ženich, ozdobí se i osel a připraví se průvod družiček. Jenže tyhle družičky nejsou děvčata. Všichni, kdo v tom hrají, jsou mladí kluci. Podmínkou je, že už musejí mít nějakou svoji holku, lásku. Protože jsem už v té době s holkou chodil, mohl jsem se zúčastnit taky. Mám plnovous, takže mi pomohli zahalit obličej šátkem tak, že mi koukaly jen oči. Jinak si tam dneska ani muslimky obličej nezahalujou, většinou ani šátek už nenosí. Dívčí šaty mi půjčili, nechal jsem si jen svoje boty. Dívčí bych neobul. Předvede se svatba a potom se chlapci chytnou za ruce a tančí kolem dokola po návsi. Postupně se k nim přidávají ostatní, až tancuje skoro celá vesnice dlouhého hada. Postupně se zase ti na začátku hada odpojují, aby si odpočinuli, a ti odpočatí se zase připojí na jeho konec. První tanečník nebo tanečnice má v ruce rudý šátek a mává s ním a udává takt. Pochopitelně, že zanedlouho tak přišla řada i na mě. Ale já tancovat moc neumím, ani držet takt. Potichu jsem to řekl klukovi, který byl přede mnou a právě se chtěl odpojit. On mi se smíchem pošeptal: „Filipe, polovina chlapů tady to neumí! Jen to zkus, půjde to, uvidíš!“ A opravdu, tak nějak to šlo. Ale řeknu vám, bylo to vyčerpávající. Odpojil jsem se taky a odešel za roh, do tmy, na místo, kde jsme se převlékali, a svlékl si ty dívčí šaty. Byl to krásný vyšívaný kroj. Vrátil jsem se a vmísil mezi ostatní. Představ si, že nikdo z těch, co o tom předem nevěděli, a těch bylo jen pár, mě nepoznali! Divili se, kde jsem celou tu dobu byl. Takže jsem byl přestrojený opravdu dobře. Tančilo se a zpívalo ještě hezky dlouho. Kolem byly vysokánské hory, na nich sníh, strmá údolí, rozlehlé louky. Elektřina tam byla, ale nesvítily tam veřejné lampy. Jen žárovky v domech. Na takových místech si člověk vždycky uvědomí, co to doopravdy příchod jara znamená. Znamená světlo, teplo, jídlo, nový život. Ani jsme se nenadáli a bylo dávno po půlnoci, zůstalo nás na návsi pod hvězdami sedět jen pár, všichni už dávno spali. Usoudili, že nejpohodlnější pro mne bude přespat v mešitě, která byla přímo na návsi. V každé mešitě je balkón, taková pavlač, na které při bohoslužbě stojí ženy. Tam bylo dost místa a měkké koberce. Spalo se mi jako v peřince.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 15:30:28)

Před několika lety jsem se náhodou doslechl o divokých koních žijící na náhorní planině v Bosně. Zatoužil jsem je vidět. Byl jsem tam autem – obyčejnou fabií. Dojel jsem po silnici až k místu, o kterém mi řekli, že tam mám odbočit. Dál už vedla jen štěrková cesta. Kolem byla step s nádhernou hebkou trávou, co v slunci stříbřitě svítila – kavyl se jí říká. Našel jsem pastevce ovcí, ale ten mi řekl, že vyschly louže a prameny na téhle straně pohoří a divocí koně jsou teď na druhé straně. Prý ještě před pár dny chodili přímo kolem jeho salaše. Jel jsem dál, lesem. Cesta byla horší a horší, chvílemi připomínala jen koryto vyschlého potoka. Pak jsem přijel na místo, kde se těžilo dřevo. Cesta byla bahnitá, ale bahno bylo naštěstí suchem ztvrdlé úplně na kámen. Traktory v něm vyjezdily stopy hluboké tak, že kdybych do nich zapadl, nedosáhl bych koly vůbec na dno a zůstal bych tam viset za podvozek. Mezi těmi vyjetými stopami zůstaly pruhy široké často jenom jako moje dlaň. Jel jsem po nich jako vlak po kolejích. Konečně jsem se dostal zase na pevnější cestu. Ale docházel mi benzín, to proto, že jsem jel pořád hlavně na dvojku, často i na jedničku. Sledoval jsem ručičku na ukazateli benzínu a současně nebe, jak se pomalu zatmívá. Byl jsem unavený. Chtělo se mi čůrat, zastavil jsem a vystoupil – a co nevidím? Kousek ode mě tam na větvi seděl tetřev! To je ohromná vzácnost. Má zvláštní ocas, vypadá jako vějíř. Chvíli jsem na něj koukal a pak zkusil popojít o trošku blíž. Jeden krok, druhý, ale při třetím tetřev roztáhl křídla a uletěl. Jel jsem dál, už se úplně setmělo. Konečně jsem přejel pohoří a vyjel z lesa zpátky do stepi. Cesta byla štěrková a oproti tomu, jak vypadala doteď, to byla hotová dálnice. Ale ouha! Jen kdyby uprostřed nebyly tři ohromné hromady štěrku, připravené asi na další zpevnění. Cesta tu vedla ve svahu, přesto jsem musel mezi hromadami prokličkovat jako při slalomu, po nerovné trávě, s autem povážlivě nakloněným nejdřív na jednu a pak na druhou stranu. Kdyby tak v továrně v Mladé Boleslavi viděli, co všechno jejich malá fabie dneska projela! Konečně přede mnou byla volná, jakž takž rovná cesta. A najednou - co nevidím! Stádo koní. V čele kráčela hnědá kobyla. Opatrně jsem zastavil a ještě opatrněji vystoupil, abych ji nepoplašil. Ale očividně byla na auta zvyklá. Místní lidi mají zdejší divoké koně rádi a v zimě jim občas přivezou na přilepšenou sůl, kterou koně rádi lížou, kousky tvrdého chleba (čerstvý koně nesmějí, může je to i zabít), nebo seno. Koně proto vědí, že auto je kamarád. Nad námi svítil měsíc a já se s vedoucí kobylou po koňsku pozdravil, to se dělá tak, že si navzájem zafuníte do nosních dírek. Když stádo vidělo, že jsme se pozdravili, vydalo se za ní. Napočítal jsem přes dvacet koní. Ale to nebylo všechno… Rozhlédl jsem se na druhou stranu cesty a vidím tři další, podobně veliká stáda. Byla jich tu dohromady skoro stovka. Každé stádo mělo svého hřebce-manžela a otce, každé bylo vlastně jedna velká rodina. Klidně se pásli, až jeden z hřebců usoudil, že je čas popoběhnout zase o kus dál. Jeho stádo se seřadilo do dlouhého zástupu a vydalo se klusem kamsi za skalnatý ostroh pryč, za ním další a další. Jako poslední šlo to stádo, které jsem viděl první. Jedno z hříbat otálelo a pořád ukusovalo travičku. Hřebec ho drcnutím čumákem do boku popohnal do cvalu, aby dohnali zbytek a dokud ho nedohnali, pořád ho popoháněl pohazováním hlavy a tlumeným řehtáním. Provázel jsem je pohledem, dokud mi nezmizeli z očí. Zbývalo mi už jen sjet po nerovné cestě dolů do údolí a vyjet na silnici. Benzínka byla nedaleko. Čekaly mne dvě hodiny cesty k mým přátelům v jiném městě, kde jsem chtěl přespat. Celou cestu, i potom před usnutím, jsem v duchu viděl divoké koně a umiňoval si, že se za nimi ještě někdy vydám.
Odpovědět
 Ruth 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 19:49:23)
Filipe,

nádherné čtení, dost mi zlepšilo den. Úplně to vidím!
Odpovědět
 Amalfabeta 
  • 

Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(4.12.2015 22:51:24)
Filipe, hezký příběh. Přidám taky jeden, předvánoční, rozjímavý:
S kamarádkou jsme chodily předvánoční osvětlenou Prahou a obdivovaly nádherně osvětlené město. Zatoulaly jsme se i na Malou Stranu, a jak jsme šly kolem kostela sv. Tomáše, vidíme, že je osvětlený a v něm mše. A protože varhaník na ty varhany fakt krásně hrál, tak že si zajdeme do kostela a varhany si poslechneme. Vejdeme, sedneme, varhany krásně hrají, věřící zpívají mešní píseň, když najednou prsk ... a byla tma. Vypadla elektřina. Bez ní nejenže v kostele nesvítí žádná světla, ale nehrajou ani ty varhany. Kostelník neztratil duchapřítomnost, zašel do sakristie a na každou třetí lavici položil hořící svíčku. Kněz pokračoval ve mši a věřící zpívali i bez varhan. Celý kostel měl úžasnou atmosféru, takovou předvánočně rozjímavou až tajuplnou. Po asi 10 minutách blik - a světlo se rozsvítilo. Mši už dokončili za zvuků varhan, ale protože varhaník byl fakt dobrý, tak to po mši rozjel a přidal tak 15-minutový koncert, při kterém rozehrál snad všechny rejstříky, co ty varhany měly. Jaký div, že mu po jeho koncertě celý kostel zatleskal.
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(5.12.2015 8:15:14)
Amafalbeta, to muselo byť krásne! ~R^
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(5.12.2015 8:21:17)
Moc hezké, opravdu předvánoční.
Odpovědět
 kysnutá knedla 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(5.12.2015 8:13:59)
Filip, Ty si ale výborný rozprávač! To akoby som čítala z knižky. Nechceš nejakú vydať, aspoň teda rodinnú brožúrku, ktorú si budú Tvoji potomkovia predávať a bude z nej krásny rodinný klenot?
Inak MM vravel, že keby bol sám (tj bez malých detí, asi tak to myslel), že presne na také miesta by sa rád vydal ako popisuješ.

~R^
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Prosím o zaujímavý príbeh 

(5.12.2015 9:47:49)
Jojo, psal jsem to tak, abys to mohla rovnou číst.

Už před mnoha lety, když jsem byl ještě skoro kluk, jsme se vydali s kamarádem autostopem do ciziny. Dojeli jsme do Francie do hor. Podle mapy byla nedaleko zřícenina starého hradu. Vydali jsme se po cestě, slunce už zapadalo, byl tam domek, před domkem zahrádka a v ní nějaká žena plela záhonek. Zeptal jsem se „le château?“ (=l-šato), to znamená česky „hrad“ nebo „zámek“, a ukázal rukou dál po cestě. Žena se na nás zkoumavě podívala, od hlavy k patě, a potom ukazála rukou stejným směrem: „le château.“ Byli jsme tedy na správné cestě. Šli jsme, až jsme došli do lesa. V tu chvíli už se docela setmělo. Než jsme zašli hloub do lesa, ještě bylo trošičku vidět pod nohy. Ale pak už nastala černočerná tma. Neviděli jsme ani jeden druhého. Kamaráda napadlo, že si možná z domova vzal baterku, a začal ji v batohu poslepu hledat. Ale nenašel ji – druhý den jsme zjistili, že ji zapomněl doma. Nebyla to jediná zapomenutá věc, já si třeba zapomněl lžíci. A tak jsme teda byli v lese beze světla a aspoň jsme na sebe mluvili, abychom se navzájem neztratili. Nohama jsme se snažili nahmatat kamení na cestě, abychom z ní nesešli. Nebylo to snadné, chvíli šel jako první jeden, pak zase druhý. Pak už jsme si přestali být jistí, jestli jdeme vůbec po cestě. Snažili jsme se aspoň držet směr. Po čase začala cesta stoupat a my se zaradovali, že na kopci už bude určitě hrad. Cesta stoupala stále výš a stále prudčeji. Pod nohama jsme zase cítili kameny. „To bude určitě cesta, jdeme správně!“ pomysleli jsme si. Kameny byly pořád větší, museli jsme dávat pozor, abychom nezakopli a neskulili se dolů. Napadlo nás posvítit si aspoň sirkou. Sirky jsme měli. Kamarád rozškrtl jednu sirku, ale vzápětí mu zhasla. „Ukaž,“ povídám mu, ale stalo se mi totéž. Vyškrtali jsme tak pět nebo šest sirek, ale jediné, co jsme viděli, byla ruka se sirkou a batoh, ze kterého jsme sirky vyndali. Vzápětí sirka zhasla, i když jsme se snažili chránit plamínek pečlivě dlaní. Bylo to jako zakleté. Rozhodli jsme se raději šetřit si sirky na vaření a pustili se dál potmě. Cesta už vedla vzhůru tak, že jsme museli šplhat. Přelézali jsme velikánské balvany a šplhali i s batohy na zádech na nějakou vysokou skálu. Konečně jsem se vyplazil nahoru, kde byla rovina, a pomohl nahoru i kamarádovi. Shodili jsme batohy ze zad, lehli jsme si a odpočívali. Byli jsme hrozně unavení a chtělo se nám spát. Když tu najednou... uslyšeli jsme, jak někdo hraje na flétnu. Tu melodii jsme znali: „Příteli, máš do Scarbourough jít, dobře vím, že půjdeš tam rád...“ Nikdo nezpíval, jen flétna zněla nočním lesem. Popolezli jsme za tím zvukem. Udiveni jsme zjistili, že plošinka, na které jsme leželi, končí jen kousek před námi a pod ní je hlubina. Bylo to hradní nádvoří. Ve tmě jsme sešli z cesty a místo, abychom do hradu vstoupili branou, vylezli jsme nahoru na hradbu. Teď jsme leželi na hradbách a koukali dolů na nádvoří, kde několik mladých Francouzů sedělo kolem ohně. Jeden z nich hrál na flétnu. Už jsme věděli, proč se asi ta žena, které jsme se ptali na cestu, tolik divila. Snad byl i její syn nebo dcera dole mezi těmi mladými, a ona si doma lámala hlavu, kde se seznámil s těmi zvláštními cizinci. Vytáhli jsme si spacáky, koukali na hvězdy a poslouchali. Chtělo se nám strašně spát. Usnuli jsme, jako když nás do vody hodí. Jen ohořelé uhlíky nás ráno přesvědčily, že to nebyl jenom sen.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.