| Velké Trdlo | 
 |
(1.4.2010 13:12:48)
Jsem trdlo, jak praví moje přezdívka. Po 14ti letém manželství jsem se zamilovala do kolegy a lítám v tom jak puberťačka. Potřebuju se z toho rychle dostat, kolegu nenaštvat a přitom být doma "klidná a usměvavá".
Začala jsem pracovat s kolegou z odloučeného pracoviště na společném projektu, je pro mne něco jako vedoucí proejktu. Je starší, o hodně starší, mohl by být mým tátou. Znali jsme se už dřív, v dávné minulosti, kdy jsem se mu mihla životem jako bláznivá dvacítka, která k němu vzhlížela jako k autoritě a se kterou si rád pokecal u kafe. Tehdy jsem ho tajně zbožňovala, ale byl pro mne opravdu něco jako zosobněné božstvo. Tenkrát se rozváděl, všichni jsme si mysleli, že pro jeho nevěru brali to jako odvetu jeho ženy. Až později jsem zjistila, že spolu s ním od jeho ženy odešly i pubertální děti a to přesto, že šli všichni tři bydlet do garsonky a že se jeho finanční zázemí scvrklo na minimum, neb tu garsonku musel splácet.
Teď jsme se po letech potkali a začali spolu pracovat. Je úžasný společník, má všeobecný přehled, umí poradit a je mi s ním fajn. Moje děti se s ním taky seznámily, občas se potřebujeme sejít večer, nebo později odpoledne a pak je beru s sebou. Prostě jsem najednou zjistila, že v tom děsně lítám a že se spolu držíme za ruce a líbáme se.
Nechci rozbít manželství a připravit děti o tátu. Sice je táta spíš jenom na baterky,ale děti ho mají rády. Manžel je z těch, co přijdou v osm večer z práce, nají se a usnou u televize. O víkendu vstane po obědě, aby se přesunul k televizi. V létě je ochotný jezdit na výlety na kole a tak, ale pak trvá na 50ti kilometrových trasách a vzteká se, když to pětiletý syn nezvládá dojet. Navíc si toho nemáme moc co říct, jeho nezajímá literatura, hudba, nemá koníčky. Do nedávna byl většinu měsíce na cestách, takže jsme se vídali tak 2 víkendy v měsíci a k tomu tři - čtyři pracovní dny. Dcera ho jako malá třeba dva měsíce neviděla. Je mi jasné, že teď na manželovi nedokážu vidět nic moc pozitivního,není to ale špatný člověk.
Holky, já mám v hlavě hrozný zmatek, svěřit se nemám komu, přítel se směje, že tomu mám všemu prostě dát čas. Zve mě do garsonky, tomu se vyhýbám, ale ono to ce děje v kanceláři jde taky považovat za nevěru. Duševně určitě ano. Já nevím, potřebuju vychladnout, ale jak, když jsem téměř denně s ním?
Poraďte, jak se rychle, ale hodně rychle odmilovat?
|
| Sisqi | 
|
(1.4.2010 13:18:05)
Je vidět, že si rozumná ženská, tak se hlavně drž a neudělej žádnou blbost!! Řekni to klidně tomu kolegovi, že si nechceš zničit manželství, ať tě nechá na pokoji. Doporučuju, ti zopakovat si v hlavě všechno hezké, co máte nebo jste zažili s manželem. Hledej v dětech jeho tvář a rozhodně neříkej nic manželovi! musíš na sebe být přísná a nedovolit si žádné úlety! Kolega odejde a ty zůstaneš s manželem! Pevné nervy... pust si nějakej film..:po)))
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(1.4.2010 13:27:57)
Vypadni jenom s manzelem a s detma na Velikonoce prac, a nejlepe si pak vezmi tyden volno a strav ten cas mimo pracoviste!
Pak se uvidi.
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 13:33:23)
Bohužel, je to nerálné. Nemáme kam odjet, leda na jeden den a dovolené není nazbyt,vzít si týden volno "jen tak" nemůžu. Leda bych simulovala mor :).
|
|
|
| stará Marie | 
|
(1.4.2010 13:28:39)
Na jak dlouho je ten projekt? Jestli dohledně dočasný, tak si to zatím užívej, do garsonky nechoď, a až projekt skončí, utni to.
|
| Tobii | 
|
(1.4.2010 13:32:02)
Souhlasím
|
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 13:40:59)
Projekt je na dlouho a v této chvíli už na něj navazuje další, jsme úspěšný tým.
Někdy si říkám, že v příteli tajně hledám oporu a klid,které jsme nikdy neměla v manželovi. Naše manželství bylo dlouhá léta o výměně prádla a o večerních telefonátech. V běžném životě jsem si musela poradit sama, nebo mi pomohli kamarádi.
Najednou mám někoho, koho zajímají i běžné starosti běžné maminy a dokonce je zná osobně a nebere jako podřadnou záležitost třeba výběr tábora,nebo první koncertní vystoupení dcery.A umí vyprat a vyžehlit prádlo a ví, že žehlení je děsná nuda .
Na druhou stranu, je blbost si myslet, že by bylo šťasné řešení sebrat děti a jít bydlet do garsonky k chlapovi, který má 58 let a terpve nedávno v ní osaměl, byť by byl sebehodnější.
|
| Myšutka* |
|
(1.4.2010 13:59:32)
Tak mě napadá, že u nás v práci něco takového právě probíhá, ale všichni fandí "starému pánovi". Je hrozně hodný člověk a ona má za muže chlapa, co nestojí ani za psí štěk. Jenže tam to teda už pokročilo k tomu, že už o nich všichni ví a jenom se tváří, že ne.
Na to si dej taky bacha, ať se manžel nedozví nějaké drby od "dobrého přítele".
|
|
| Agaaata |
|
(1.4.2010 14:01:47)
Trdlo, jsem na tom stejně, zakládala jsem podobné téma cca před měsícem...
Je to boj, já to teda už utla a momentálně se pokuším o přátelství s objektem své touhy, jde to ztuha oběma stranám, ale děláme co můžem...
Naprosto tě chápu, mám to úúúplně stejně, radu nemám, odmilovat se jen tak nejde, já se o to pokouším zatím marně, tak se utěšuju tím, že se chovám zodpovědně...
|
| Myšutka* |
|
(1.4.2010 14:15:13)
Agaato, četla jsem si "tvé" téma.
Řekla bych, že u Trdla bude problém hlavně v tom, že jí doma vázne komunikace na základní úrovni. Jestli řeší s přítelem kam dá dítě na tábor a otázky výchovy a nemůže to řešit s manželem, tak je něco shnilého v tomto manželství.
Představa, že milenec řeší problémy dětí své milé a otec se nají a usne tomu otci moc bodů nepřidává.
|
|
|
|
|
| Myšutka* |
|
(1.4.2010 13:52:37)
Trdlo, ty jsi trdlo!!
Je možné, že hledáš oporu v příteli, dokonce je to pravděpodobné. Jestli s ním od matky odešly bydlet děti v pubertě, tak asi byl velmi dobrý táta. Mmch., jak na něj reagují tvoje děti? Děti jsou dobrý barometr!!
Pokud se bráníš udělat rázný konce tím, že by jsi zvolila pracovní rozchod (což chápu, živit se nějak musíš), tak to odmilování půjde těžko.
Jak dlouho v tomu lítáš? Jak moc přítel naléhá na té návštěvě? A upřímně, umíš si představit život s šedesátiletým pánem? Odhaduji, že je ti 30-40 let.
Zatím teda radím nechodit do garsonky a v kanceláři si nechávat otevřené dveře, tím se budeš sama bránit důvěrnému kontaktu.
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 15:13:27)
Myšutko, lítám v tom dlouho, ale od Vánoc těžce. Na návštěvě přítel netrvá, spíš se dalna strategii vyčkávací. Prostě mě čas od času pozve na kafe, já řeknu že ne a tím to končí.
Rozdíl věku je opravdu velký, to máš pravdu.
Ta rada s otevřenými dveřmi je dobrá, tu začnu praktikovat.
|
|
|
| Hilly. |
|
(1.4.2010 14:14:15)
No já nevím, pokud mu je šedesát a není to Karel Gott, tak bych s ním do té garsonky fakt nechodila , nic překvapujícího tě tam pravděpodobně nečeká. Hele, a jak dlouho ti může v nějakém přijatelném zdravotním a psychickém stavu vydržet? A co sex? Bůhví, jestli se po této stránce, díky svému věku(bohužel), dá vůbec srovnávat s tvým manželem."Projekt" s ním musí snad výhledově taky někdy skončit ne? Za pár let by měl jít do důchodu...
Tvůj příspěvek je vlastně dost klasický, prvně ódy na objekt touhy, potom jmenování rádoby nedostatků partnera(ne pozitiv), zmínka o tom, jak by byl objekt touhy skvělý táta(to asi i jako alibi a omluva, kdybyste třeba náhodou k němu odešli) a potom žádost o radu.
K těm nedostatkům tvého pertnera...nevím jestli se za ně dá považovat to, že chodí v osm hodin z práce a o víkendech spí do oběda..já bych po takovémto pracovním maratónu dělala totéž a ani na ty padesátikilometrové tůry by mi už nezbývala síla.
Ostatně ho můžeš přemluvit, ať si najde jinou práci, kde bude zařezávat od osmi do čtyřech, kvůli více času na rodinu, když vám na tom tak záleží, tak se jako rodina uskromníte, nebo ne?
Jak přišlo jaro, je tu jeden podobný dotaz za druhým...to je asi příroda či co
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 14:26:29)
Hilly, já pracuji od sedmi ráno a vstávám v půl šesté, odvedu na půl sedmou syna a jedu do práce, zatímco můj manžel spí do osmi, neb pracuje od devíti. Ve čtyři syna vyzvednu, odvezu na kroužky dceru, nakoupím, uvařím, uklidím, okouknu úkoly, zahraju si s děckama nějakou hru atp. a v osm sedám znovu k PC, žehlím prádlo, zašívám, případně si dovolím malovat pro uklidnění. Pokud ovšem v ty čtyři nevyzvednu děti a nejedu i s nimi zpět do práce. Nemám o nic menší maraton než můj muž, ale o víkendu do oběda spát nemůžu. Jeho krédo je, že když vydělává o 5 tisíc víc než já, nemusí doma nic dělat, neb já ty peníze z výplaty vlastně dorovnám svojí prací. Jeho zálibu v maratonech s ním nesdílím a sdílet nebudu, na kole chci jezdit pro radost, ne pro polykání kilometrů.
Jinak u přítele jsem si vědoma věku a potíží,o nějaké perspektivě vůbec neuvažji, ta evidentně nebude růžová.
|
| Hilly. |
|
(1.4.2010 14:33:29)
Aha, tak to chápu, u nás manžel argumentuje podobně. Vydělává víc a nemusel tím pádem doma nic dělat, i když pracoval v průměru o dvě hodiny denně míň jak já.Teď jsem na mateřské, tak jsem tuto nespravedlnost zatím přestala řešit a vztekat se kvůli tomu...
|
|
| Jana | •
|
(1.4.2010 14:57:22)
Holka, já ti nezávidím. Chápu, že jsi v takovém manželství nespokojená, zkusila jsi s manželem mluvit o tom, jak z tvé strany manželství vypadá?
A ještě mě napadá jedna věc, zkusi opravdu představit, jaké by to bylo, kdyby jsi do té garsonky šla a nakonec v ní skončila i s dětma. A nepředstavuj si hrůzy, ale takové průměrné štěstí, že ex moc neprudil a přítel vás přivítal s otevřenou náručí. A teď si představ tu garsonku za rok. Vy dva a tvé děti.. Běžný život, běžné trable. Děti potřebují spát, vy potřebujete pracovat. Děti si chtějí přivést kamarády ve chvíli, kdy přítel má chřipku a potřebuje být v posteli atp.
Pokud by jsi se s ním vyspala, tak to asi budeš na duši nést těžce, evidentně jsi slušná a pracovitá ženská a s vlastní nevěrou se těžko srovnáš!!! Nefandi si, že by jsi to udržela na úrovni milenecké!!!
|
|
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 14:28:31)
Jo a sex - pokud by byl jednou týdně, byl by asi tak 4x častěji než teď
Připouštím, že jsem dlouhodobě poněkud nevybouřená.
|
|
|
| silenka | 
|
(1.4.2010 14:36:30)
Odmilovat se nelze, ale na druhé straně zamilovanost není něco, co by Tě ovládlo a Tys neměla na výběr - měj na paměti, že je to na Tobě, jak se svobodně rozhodneš.
Prostě jsi dlouho žila ve vyprahlém manželství a tak troška pozornosti od příjemného člověka už v Tobě vyvolává dojem, že ho miluješ - je to naprosto přirozené. Nejlepší by bylo, kdybys podnítila nějaké zlepšení svého manželství - my jsme šli s manželem po vleklé krizi do manželské poradny a teď se snažíme naučit se spolu lépe komunikovat, hlavně při hádkách.
Možná si řekneš, jako já, že by tam s Tebou v životě nešel. Ale on si nejspíš neuvědomuje vážnost situace, nemá tušení, že jsi ho už začala nahrazovat. Nejspíš si říká něco jako: Je poslední dobou nějaká nespokojená, ale co by chtěla, peníze domů nosím, zedřenej z toho jsu, tak mám nárok na nějaký ten odpočinek, ne? Musís s ním o tom v příhodnou dobu víckrát mluvit - ne o tom, že ses zamilovala, ale že prostě takový vztah Ti nevyhovuje, že jsi v něm nešťastná, zkusit se domluvit na nějakých pravidlech - třeba že se pokusí si vyšetřit jeden den v týdnu, kdy dáte děti nějakm na hlídání a půjdete se spolu úprojít, co já vím. Chlapům to dochází všechno dýl.
Možná, že byste to zvládli jen sami, ale já jsemmoc ráda, že chodíme na teparii, je to přece jen třetí, nestranný názor, když je to jeden na jednoho(já mám pravdu - ne, pravdu mám já), tak jsme často končili nasraní v bezvýchodné situaci se stále se prohlubujícím pocitem - asi je to marný.
Jak já to znám! Kolega se Ti teď jeví jako někdo, kdo naplní Tvůj neutěšený život. Ale když k sobě budeš upřímná, zjistíš, že nevědomky na něj přenášíš i všechny poziotivní vlastnosti svého manžela - myslíš si, že to dobré, co máš teď, budeš mít potom taky, a ještě spoustu něhy a pozornosti navíc. Což ale samozřejmě není pravda. Tvůj kolega má minimálně jednu špatnou vlastnost - svádí zadanou ženskou. A to čestný muž nedělá. Nečekej, že Ti jakkoli pomůže, i on sám je určitě vyprahlý a když se mu servíruješ na stříbrném podnose, saldké polibky jako bonus... Popravdě řečeno bych na Tvém místě hledala ze všech sl pozici, kde se s ním nebudeš vídat, byť by to znamenalo opustit firmu. Jakkoli rozjetá kariéra nestojí za to, aby minimálně moje děti byly dosmrti raněné rozvodem rodičů. Bez toho, že se budete vídat podstatně méně, ta avantýrka neskončí - je to, jako bys chtěla zhubnout a přitom si každý večer dávala hladová do pusy dort s tím, že ho přece jen požvejkáš a vyplivneš. Jednou ho nevyplivneš(vyspíš se s ním).
Teď se zdá, že když odejdeš za kolegou, tak se Ti uleví. Bohužel jsi ale v situaci, kdy JAKÉKOLI řešení bude bolet - vždycky se budeš muset v nějakém směru zapřít. Vzhledem k tomu, že máte děti, já bych preferovala práci na manželství. Určitě sis manžela vzala pro nějaké super vlastnosti, kterými Ti imponoval, zkuste jich společně využít pro zlepšení vašeho vztahu.
A představ si sebe za několik let. Pel novisti vyprchá, s tím kolegou - v té době už zavedeným manželem - budou zase jiné starosti, guláš jeho, Tvých a možná i nějakých vašich nových dětí, spousta vyřizování s půlením majetku, původní ho manžela by ses stejně nezbalvila - potřeba řešit společně výchovu vašich dětí. Možná by sis pak řekla - stálo to vlastně za to? Ale už by to nešlo nikdy odestát...
Je to napsané napřeskáčku, tak snad se v tom bude dát zorientovat. My jsme to nějak vybruslili - moc Ti přeju, aby vaše rodina taky...
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 15:07:11)
Silenko, my jsme v poradně už byly, cca před rokem. Po pár sezeních to manžel ukončil s tím, že on žádný problém nemá a že pro rodinu dělá maximum, co je chlap povinen - donese výplatu.
Brali jsme se mladí, dneska chápu, že v tom byl spíš tlak rodičů (nachytal nás táta na seníku a trval na veselce) první rok manželství to vypadalo na rozvod, pak si našel stálou práci a začal jezdit po služebních cestách. Dceru jsme měli až po čtyřech letech a pak po dalších pěti syna. Teď to vypadá, jak to vypadá.
Máš pravdu, přítel svádí zadanou. Ale z druhé strany, jsem zadaná a nechám se svádět. Sedět den co den vedle někoho, kdo tě přitahuje je opravdu těžké.
|
| silenka |
|
(1.4.2010 15:24:08)
A jé... A já myslela, že jak tam chlapa dostaneš, tak máš vyhráno  Toho mýho jsem tam dostávala dva roky, ale pak, když už teda šel, tak to nebojkotoval..
Jasně, že nejsdi ta chudinka nevinná, kterou svádí zlý starší pán - jen jsem chtěla poukázat na nějaké aspekty, že kolega není jen ten pan dokonalej....
Tak to máš těžký, ale přece jenom, každýmu normálnímu chlapovi záleží aspoň v koutku duše na tom, aby jeho žena byla spokojená, takže mu opakovat: Je to opravdu vážný, já jsem nešťastná, já takhle nechci žít dál, Tobě to možná takto vyhovuje, ale mně ne. I bych naznačovala, že jestli se něco nezmění, tak začneš zvažovat odchod. Taky, jak iúž tu někdo psal, bych mu dala najevo, že na 5 tisíc navíc kašleš, že bys radši, aby vydělával míň peněz a víc se zapojoval do rodinného života, byžt za cenu změny zaměstnání....
Možná, ale tím so fakt nejsem jistá, kdyby pořád nic a házel všechno na Tebe, tak bych mu řekla, že si začínám hledat milence. Že když tedy nehodlá pro moji spokojenost v ničem ustoupit, tak já potřebuju nějak uspokojit svoje potřeby a budu hledat někde jinde. Tohle je ale potřeba sdělit klidně, ne to na něj ječet, aby si myslel, že je to jen hysterický výlev, ale prostě mrazivé konstatování faktů.
Taky je třeba být konkrétní - přerdstavuju si, že budeš dvakrát týdně vyzvedávat děti a o víkendu luxovat, já Ti za to nebudu vyčívat, když vylezeš v neděli z postele až v poledne - hmatatelné, jasné věci...
Zdůrazňovat, že ho máš ráda a že i on těmi změnami získá, bude mít spokojenější manželku..
Vpodstatě by ses měla koncentrovat na to, že máte krizi jak řemen, a kolegu odsunout - akorát se to tím všechno jen zamotá. Opravdu o nic nepřicházíš, věř mi to. Koneckonců, jestli Tvůj manžel opravdu nebude ochoten přizpůsobit se vašemu vztahu, odejít můžeš v budoucnu vždycky.
Drž se.
|
| Bosorka2 | 
|
(1.4.2010 16:11:44)
Silenko: Máš velmi rozumné rady,
tak k nim jen dodám:
Trdlo, rozhodně pro tebe bude lepší, když dáš skutečně vážně míněný pokus o záchranu toho doma-
a pokud manžela k ničemu nedonutíš tak se zařídíš jinak- případně odejdeš s klidným svědomím, že to jinak prostě nešlo.
A nebudeš si za rok říkat "kvůli splašeným hormonům jsem rozbila dětem rodinu"-
tj. nebudeš si to říkat, pokud bude jasné, že rodina ve skutečnosti nexxistovala, protože manžel na vás kašlal.
|
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 16:40:13)
Silenko, dík za rady  , zní to moc rozumně. Nechám si to projít hlavou a v klidu se to pokusím nějakým takovým způsobem zrealizovat.
|
| silenka |
|
(1.4.2010 18:41:07)
|
|
|
| Vanda++ | 
|
(1.4.2010 22:10:01)
Helano, tvůj manžel taky věčně spí a nevěnuje se vám? Máš docela nadhled. 
|
|
|
| Helano(2 děti) | 
|
(1.4.2010 16:13:38)
Trdlo, zkus si sama pro sebe říct 5 pozitivních věcí, které na manželovi najdeš. A neříkej si, že to nejde. Zkus najít sebemenší klad (hezky voní, nosí ti kytky, líbí se ti, když pohladí děti...). Opravdu cokoliv, ale zkus to. Začni v něm cíleně hledat to dobré, jinak se z toho nevymotáš. Sama sobě manžela zošklivuješ.
mmch. nechápu, proč někoho přitahují pánové v letech, vždyť s ním musí být dost usedlá zábava, ne? Žádné tancování, kecání do noci, pořádný výlet... Víš aspoň, proč se rozvedl? A staral se o děti?
|
| Velké Trdlo |
|
(1.4.2010 16:38:07)
Za posledního půl roku jsem si užila zábavy víc, než předtím za celé manželství. Diskotéky jsem už jako mladá nemusela, to mě netrápí. Zato si mám s kým pokecat o knížkách, viděla jsem horu výstav (na každé služebce se najde čas na hodinku oddechu)...
Pokud jde o kecání do noci, tak nedávno jsem museli dělat hódně dlouho do večera a protže manžel nechtěl hlídat děti,tak šly se mnou do kanceláře. Pavel jim přinesl karimatky a spacáky a udělal jim z toho žůžo-dobrodrůžo. A kdo vydrží makat do tří do rána, vydrží i kecat, to mi věř.
Ad rozvod - verze manželky: určtě ji podváděl, jeho verze: nepodváděl, verze dětí: matka dělala výstupy i když šel jenom se smetím.
Péče od děti: odmítly žít s matkou a bydlely s ním v garsonce, dokud se nepostavily na vlastní nohy. Do dneška mají výborný vztah. Není to od něj, ale od jeho dcery, kterou znám.
Jinak moje děti ho mají rády, povídá jim spoustu věcí, nevadí mu kleknout si k nim na zem, ukázat, jak se maluje komín, utřít ušmudlaný nos a taky je napomenout, když dělají blbiny.
|
| Helano(2 děti) |
|
(1.4.2010 16:50:23)
No dobře, ale přes to všechno to není otec tvých dětí.
Uvědom si, že tvůj manžel vás X let živil, když jsi byla na mateřské, snažil se a snaží, vydělává a ty mu vyčítáš spánek a občasné výlety. Zkus mu místo výčitek s úsměvem podat deku, aby se mu večer u televize spalo líp, zkus neremcat a motivovat děti, aby s tatínkem na tom kole šlapaly rády. Tak s nimi jezdi i sama ,aby měly větší výdrž.
Knížky a výstavy jsou hezká věc, ale to tvého muže asi nebaví, tak si s ním zkus povídat třeba o fotbale, zkus sexy prádélko, nový účes...
Ten druhý si sice pohraje s tvýma dětma, ale nemůže ti nabídnout nic, než život v garsonce.
|
| Katla | 
|
(1.4.2010 21:50:48)
j ájsme zastánce udržení manželství....ale pokud odsamsat po camcať.
já nyc h takovýho manžela neskousla.
A to co radíš ty je servilnost - anebo podal manžel zakladatelce deku nebo pomocnou ruku?
|
| Myšutka* |
|
(2.4.2010 9:19:20)
Hroudo, já mít chlapa, co spí do osmi a nechá dítě budit v šest (nebo dřív), aby ho máma mohla dát před začátkem směny do školky, tak bych ho z toho pelechu vyhnala holí. A říct, že nepohlídá děti, když žena musí být dýl v práci a připustit, aby se o ně postaral cizí chlap, to může jenom trouba. Nechápu, že chlap může říct, že se nepostará o dvě relativně velké děti - školák a školkáč už přece nejsou mimina, vždyť jde v podstatě jenom o to, dohlédnout, aby se nepřizabily!!!
|
|
|
| Katla |
|
(1.4.2010 21:52:53)
nebo z počátku 20.
Takový "List Paní a Dívek" : Knížky a výstavy jsou hezká věc, ale to tvého muže asi nebaví, tak si s ním zkus povídat třeba o fotbale, zkus sexy prádélko, nový účes.
Nemělo b y to být alespon fifty - fifty? Jednou fotbal, jednou výstava?
|
|
|
|
|
|
| Jana | •
|
(1.4.2010 15:22:03)
Já bych řekla, že Trdlo si pozitivní vlastnsoti manžela moc neuvědomuje, neb on jí jich moc nepředvádí. Přes den se vůbec nevidí a když přijde, tak po jídle usne. Co chceš na tom najít pozitivního? Sex jednou za 100 let a čas od času závody na kole. To není vztah,ale paskvil.
|
|
|
| Evka13 | 
|
(1.4.2010 14:54:39)
Také jsem vzhlížela ke staršímu (zkušenějšímu) kolegovi jako na ikonu. Byla s ním legrace, byl vtipný.... ale i když jsem byla tenkrát mladá husička, tak jsem věděla, že má rodinu a děti a že se s někým takovým nechci zaplést. Mě by taky ranilo, kdyby mého drahého odloudila nějaká mladá nezadaná, tak proč to dělat druhým? A i když mě to tenkrát moc bolelo. Odešla jsem z toho zaměstnání. Bolelo to asi rok, ale pak to zahladil čas a dodneška toho nelituju. Vím, že je jiná doba a najít práci, která by tě bavila a zároveň z ní byly dobré peníze je hodně vzácná, nicméně otázka osobního klidu (štěstí asi v tvém případě ne) by pro mne byla důležitější. Držím palce!
|
| Jana | •
|
(1.4.2010 15:16:53)
Evko, ale Trdlo nesvádí zadaného. Zadná je ona a ji svádí rozvedený.
V dnešní době odejít zpráce a mít na krku dvě malé děti si asi žádná ženská netroufne. Tuším, že Trdlo je z těch, co nejsou moc průbojné (jinak už by manžela asi přizabila), takže odchod z práce by byl asi dost průšvih.
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(1.4.2010 15:09:06)
Jediné, co opravdu pomáhá je přerušení všech kontaktů a nepřipustit ani telefonický, sms, či maily. To jediné opravdu pomáhá, jinak se v tom můžeš plácat roky.
|
|
| Karolína | •
|
(1.4.2010 20:56:42)
Trdlo, škoda, že nejsi schopná to urejdovat a "dát průchod vášním" a utajit to. Já vím, to bude asi nepopulární názor, ale třeba bys časem sundala růžové brýle. Nekonzumovaná láska trvá často dýl, než by trvala v případě její "konzumace", protože si člověk dělá iluze a trápí se...coby kdyby.
Otázka taky je, jestli tomu staršímu pánovi jde jen o milenecký poměr, nebo to bere vážněji. Někdy se to ženské fakt špatně rozeznává, obzvlášt když chlap rozbalí všechem svůj šarm a ona je tak vyprahlá po citu, zájmu atd...
Kdyby ovšem ten muž byl mladší...tak bych na to koukala ještě trochu jinak.
Manžel na mě dělá dojem, typického Cecháčka - to je můj soukromý termín pro tyhle typy, co jsou konzervované ve svém postoji "já chlap, já nic nemusím"...nic řešit, s ničím pomáhat, o něco se snažit.
Já jsem nepochopila pořád nějak jeho práci a vytíženost...píšeš, že je doma sporadicky, jinde zase píšeš, že jezdí do práce na devátou...
No jestli je doma fakt sporadicky, tak to na mě dělá dojem, že vy máte takové "externí, víkendové" manželství. A že vám tak dlouho vydrželo i nejspíš díky tomu, že on pořád není doma. Kdyby byla doma permanentně, situace by se mezi váma vyhotila nejspíš už dřív. Takhle se to dá "přežít".
Známá měla taky kamionáka a manželství jim "jakžtakž" klapalo díky tomu, že on nebyl permanentně doma a jakmile náhodou delší dobu byl, měli okamžitě krizi. Prostě vůbec nebyli zvyklí žít spolu a to okamžitě vyplulo na povrch.
U vás typuju, že je to taky tak. Nebyla to svatba z velký lásky, děti přišly protože jste chtěli děti, ne že jste je chtěli zrovna spolu...nebo se ti ozvaly mateřský pudy. A pak už jste tak nějak samospádem jeli dál...
|
| Karolína | •
|
(1.4.2010 21:01:26)
Velrybo, já bych se Trdla zastala. Ne všichni lidi ví od puberty, co v životě chtějí a co je pro ně dobrý. Spousta lídí se v tom dlouho plácá, žije tak nějak "jak to přijde" a když už si konečně udělá jasno o tom, co akceptovat, co chtít...může být pozdě...věk, rodina, děti...
a co pak?
Trdlo si bralo skoro prvního kluka, takže byla nezralá, jiný ženský si berou pod tlakem biologických hodin taky "chlapa co je po ruce a je jen trochu přijatelnej".
V životě často "bereme, co je",ne své ideální možnosti. Budto proto, že je ještě neznáme, nebo proto, že už si myslíme, že je na ně pozdě a musíme slevovat ze svých nároků. Já se vůbec nedivím, že mladá holka se nechá někam natlačit...
|
|
|
|
| Velryba 1976 | 
|
(1.4.2010 20:44:33)
Vždycky mě fascinuje, proč si tedy tolik žen tak neschopný chlapi bere? To jsi nevěděla před svatbou, že nemáte společné zájmy, že nemá koníčky, že ho nezajímá literatura a knížky?
A milenec je samozřejmě zase chlap s ženou bestií, chudák, i děti od ní utekly..
|
| Velké Trdlo |
|
(2.4.2010 8:12:03)
Velrybo, já se vdávala v 19ti a brala si kluka, se kterým jsem přišla o panenství. Představ si holku z malé dědiny, která zná školu, pole a kostel. Když já jsem se vdávala, bylo mému otci 65 let a vychovával mě adekvátně svému věku. Byla jsem vyplašný uzlíček, co se bál kouknout na komedii v televizi, pokud to neměl dovolené. A když nás táta načapal, tak jsem pak týden nemohla do školy, hádej proč asi... Svatbě jsem se moc nebránila, Jarda byl milý, celkem hodný a já v té době viděla hlavně to, že s ním se nemusím bát.
Jako vdaná jsem mohla bez cirkusu odejít z domu, začala žít ve městě, dodělala VŠ, porodila dvě děti... S manželem doma jsem ale byla zhruba první rok, pak začal jezdit a viděli jsme se pár dnů v měsíci. Když po mnoha letech změnil místo a začal pracovat v místě, tak jsem vlastně teprve zjistila, s kým jsem vdaná. Během těch let jsem se hodně změnila a on taky.
Nečekala jsem, že se odmiluju, protože mi někdo z Rodiny dá návod, ale potřebovala jsem slyšet/číst názor někoho jiného a určitě uznáš, že kamarádkám nebo známým se takové věci vykládat nedají. Rodiče nemám už dávno, ani jeden se vnoučat nedožil, takže ani mamince se svěřit nemůžu a sourozence nemám.
|
| Myšutka* |
|
(2.4.2010 9:21:46)
Aha, takže tvůj muž si bral poslušnou vesnickou holčinu, co umí pořádně máknout a těšil se, jak bude tenhle model praktikovat celý život. A ty jsi mu z toho utekla, protože jsi poznala něco jiného.
Každá rada drahá , zkus doma udělat trošku vítr a vzít do ruky váleček , třeba ho to probere!!!
|
|
| Bosorka2 |
|
(2.4.2010 9:54:39)
Trdlo: no, z toho jak popisuješ situaci...
stejně jako jsi udělala změnu v životě, zvládla školu a ujasnila si, že výchova od tvého otce je tak nějak nepoužitelná-
tak si musíš teď udělat jasno v tom, co od života vlastně chceš.
A pak zkusit, jestli to, co chceš, můžeš mít s manželem.
Když ne- je na zvážení, jestli se toho vzdát,
nebo risknout a odejít (protože šance že po odchodu zůstaneš sama s dětma není nijak malá).
Na druhou stranu- po rozumném rozvodu děti otce neztrácí- a někdy, když se jim předtím nevěnoval, tak se jim věnovat začne třeba i víc, než když je měl doma.
S přítelem bych nespěchala. Chce to mít věci vyřešené sama kvůli sobě,
nikoli kvůli tomu, že zrovna kolem procházel někdo, v kom jsem viděla prince a začala doufat, že on mě z toho vytáhne a zachrání.
Jestli je starší, klidně by mohl zvládnout půl rok-rok jen kamarádění.
|
| Bartalmission | 
|
(31.7.2010 9:51:50)
Ad /Bosorka : To je rozumný názor. V tom je jakási moudrost nebo životní zkušenosti.
|
|
|
| _margitka | 
|
(2.4.2010 10:08:28)
takže Trdlo, nejsem žádný psycholog, ale tvůj příběh je jak z učebnice. Starší otec s rázným přístupem k výchově, první láska, prásk ho, manželství, děti. Život tě tak nějak zanesl tam, kde jsi teď. Teď by to chtělo začít si trochu užívat a řídit své štěstí sama. V skrytu duše tě to táhne k autoritám (přece jen se z té výchovy nevymaníš lehce), ale zároveň chceš konečně rozhodovat sama za sebe a bojovat za kousek romantiky a lásky, napětí, dobrodrůža. NEMÁM PRAVDU?
Rozhodnutí bude stejně na tobě, ani tisíc komentářů v diskuzi ti to neulehčí. Když budeš pokračovat ve vztahu se sympatickým zralým mužem, sama víš, že to přinese jen neštěstí dětem, manželovi a tím pádem i tobě. Zároveň bys však konečně žila to SVÉ ŠTĚSTÍ.
Když půjdeš od toho, a to je třeba udělat rázně, jinak se to potáhne jako sopel (promiň), budeš asi litovat, ale život poplyne v klidu dál a zase tě někam zavane... Večer před spaním budeš snít o tom, jaké by to bylo s NÍM.
No, každý máme před sebou svá rozhodnutí. O tom ten život je...
Asi jsem ti neporadila, viď? Jak říkám, rozhodnutí bude stejně jen na tobě.  Držím pěsti, ať jsi ŠŤASTNÁ
|
|
|
|
| Velryba 1976 |
|
(1.4.2010 20:46:07)
Já myslím, že sama moc dobře cítíš, že pokud v tom lítáš, tak se jen tak neodmiluješ,protože ti někdo něco tady z Rodiny poradí ;-) 
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(1.4.2010 22:06:52)
Koukám, že Rodinu zasáhlo jaro ve velkém, každej řeší, jestli je jeho láska dost velká, manželství dost dobré a jestli existuje fenomén zamilovaných pohledů.
Já kdybych se chtěla odmilovávat, představím si dotyčného, jak prdí a krká.
Jenže odmilovávat se nechce nikdo:)
|
| Velké Trdlo |
|
(2.4.2010 8:14:00)
Já to už zkoušela, ale nějak to nezabralo. Ostatně jsem byla svědkem jeho ledvinového záchvatu a to asi mužně nevypadá nikdo.
|
| Lilija | 
|
(2.4.2010 12:09:20)
Myslím, že jít na city s rozumem je nerozum  . Myslím, že kdyby jsi to teď utla, budeš za to manžela nenávidět a vybájíš si jakou love story by jsi s pánem byla bývala zažila.
Evidentně jsi žena, která je soběstačná s velkou sebekontrolou. Asi nastal čas uvolnit se a ztratit taky hlavu aby jsi jí zase našla . A to celé nanejvíš utajeně.. to je ale oříšek co
|
|
|
|
| Bonpara | 
|
(1.4.2010 22:42:01)
Trdýlko,
pokud nebudeš hloupá a to nejseš, tak na celé situaci můžeš jen vydělat. Máš moudrého a zralého obdivovatele/kamaráda který po tobě určitě nechce jen sex, protože to by se neotravoval nějakými tábory. Ten člověk má jistě úroveň, životní zkušenosti a velmi se mu líbíš.
Proboha, to je přece úžasné! Vykašlete se na nějakou utajenou soulož v garsonce a ponechte si vaše jiskřivé přátelství s erotickým nádechem. Z dlouhodobého hlediska je to rozhodně víc vzrušující a dlouho to vydrží. Mít takového přítele je k nezaplacení.
Navíc pokud spolu pracujete, a jste dobří, třeba se i přimluví za zvýšení tvého platu zrovna o těch 5 tisíc, které tak řeší tvůj manžel.
A tomu tvému médóvi béďovi, kterého máš doma at´ klidně nekdo vyzvoní, že máš ctitele. ( bud´ hodně tajemná, ale skutečnou nevěru bych neriskla ) óóóóóó ten se ale bleskurychle zvedne z gauče , když zjistí, že o jeho obyčejnou
"vždyvšezařizujícímanželku" je zájem. Že má přítele se kterým jde do divadla, na koncert, který je vtipný, společenský, kvůli kterému si oblékne lodičky s jehlami.
Vsadím se, že ti bude i kolo poponášet na výletech. Ale musíš být trochu herečka.
|
|
| xyz | •
|
(2.4.2010 7:43:21)
Budu tady nejspíš jediná. Neradím, jen prezentuji zkušenost. Já jsem to riskla a klaplo to. Pravda, s předchozím partnerem jsme neměli děti, o to to bylo jednodušší. A tak jsme si je pořídili s tím novým, o hodně starším kolegou z práce. Jsme spolu už dvanáct let a je to ke spokojenosti nás obou i širokého okolí.
Taky jsme tehdy rozumově dělali, co šlo, abychom tomu zabránili. Hledal si intenzivně práci v jiném městě, na tři měsíce jsme se rozešli, nescházeli se, nespali spolu a doufali, že to vychladne. Nevychladlo. Doposud.
|
| Karolína | •
|
(2.4.2010 10:41:33)
trdlo, asi to chce rozum do hrsti, abys na tom NEBYLA ČASEM JEŠTĚ HŮŘ, NEŽ JSI
cituji Bosorku:
zrovna kolem procházel někdo, v kom jsem viděla prince a začala doufat, že on mě z toho vytáhne a zachrání.
Víš, když jsi byla mladá, tak jsi taky chtěla řešit věci systémem "první princ, co jede kolem"...sama vidíš, že to moc nefungovalo...pokud už člověk chce takové manželství rozetnout, měl by se poohlížet trochu plánovitě a dobře zvažovat, s kým do toho jít.
Starší pán, to není asi moc ideální řešení. Abys nezopakovala stejný schéma - řešení, respektive neřešení problémů a zase si to akorát nezhoršila.
Jinak ti rozumím, já taky utíkala z domova kvůli tomu, že se tam nedalo žít po svém, být sama sebou...taky podivná výchova. Kdybych měla startovní podmínky jiné, asi by mě život zavál taky úplně někam jinam.
|
| Karolína | •
|
(2.4.2010 10:43:20)
chci říct, že když je člověk v nouzi - jakýkoliv - citový atd...tak se většinou nerozhoduje dobře, volí cestu, která se mu zdá jako momentálně nejmenší zlo, únik...a pak se časem diví
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)