| Laleida |
 |
(6.11.2010 9:01:12)
Ahoj, zž jsem tu psala 2 příspěvky, že se manžel přiznal, že si našel přítelkyni, že neví jak se rozhodnout, potřebuje si uspořadat co vlastně chce atd. Teď se rozhodl, že to spolu zkusíme, s ní se rozešel (dále to zkoumat nehodlám, veřím tomu), ale najednou je to takové samozřejmě divné. Nevím, jak se chovat, jsem stále v takovém napětí. Navíc až teď jsem si uvědomila, jak vzala za své důvěra a jak řeším, každé pípaní telefonu :-( Máte nějakou zkušenost, podobnou, jak jste se chovali vy? Dík Káta
|
| Chrysantéma | 
|
(6.11.2010 9:16:58)
Laleido,
trochu nerozumím tomu "manžel rozhodl" = buď jste se rozhodli oba dva,že Vašemu manželství dáte
šanci,nebo je to jen jeho póza,aby měl od Tebe klid a mohl dál nerušeně být se svou křepelkou!?
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 9:20:21)
No tak samozrejme, ze to byla dohoda, jen ja to prani vyjadrila drive jak on, takze proto to pisi takto. Myslim, ze zadna poza to neni.
|
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 9:20:46)
Dohodli jsme se i, ze budeme chodit na párové sezení.
|
| .Atlantis. | 
|
(6.11.2010 9:25:33)
Já jsem sice v takový situace nebyla,,ale pokud jsi se rozhodla /to že mu odpustíš, a dáš šanci znovu/ tak budeš muset hodit všechno za hlavu. Už nic nevyčítat, nepředhazovat. A jestli na tom vztahu chcete pracovat oba a i na sezení půjdete tak bych tomu šanci dala. Ale je jasný, že ta důvěra je podlomená, ale to bude chtít čas, hned ze dne na den se to nezmění, a hlavně on bude muset dokázat , že si tvojí důvěru zase zaslouží. 
|
|
| Chrysantéma |
|
(6.11.2010 9:26:03)
Tak to je dobře,že vyhledáte i odbornou pomoc...
Samozřejměže ztracená důvěra se těžko získává zpět
a je to běh na dlouhou trať...Chce to čas...Možná
Ti na sezení poradí jak toho během času zase docílit!?
Ale snažit se musíte samozřejmě oba...
|
|
| Annie01 | 
|
(6.11.2010 9:27:01)
Stavy, které prožíváš, jsou naprosto adekvátní té situaci.
Myslím, že ta sezení jsou na místě. Pokud vás povede skutečný odborník, je to fakt dobré řešení.
Jinak co se důvěry apod. týče, to chce všechno strašně moc času. Něco takového člověku nenaskočí během dnů, týdnů nebo měsíců. Počítala bych tak půl roku až rok, než se budeš cítit v tomhle směru výrazně lépe. Ale je to pochopitelně hodně individuální a samozřejmě je základní předpoklad, že během té doby bude manžel fungovat bez paralelních vztahů.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(6.11.2010 10:42:16)
ztracenou důvěru jsem obnovovala ne v řádu měsíců, ale spíš roku... Až tak po těch 3 letech můžu říct, že už opět plně důvěřuji, se vším všudy. Ale první rok byl hodně těžký.
|
|
|
| zerat | 
|
(6.11.2010 9:27:04)
Leleido, jako na tomhle, tak bych se s ním pobavila i na ostatních věcech. Co ho vedlo k tomu, že potřeboval jinou ženu, co může třeba ty udělat pro to, aby ho to nelákalo znovu za čas... Na druhou stranu i ty určitě víš, jak moc Tě to ranilo, takže bych se mu snažila vysvětlovat, proč je důležité dřív mluvit než jednat a že pokud nevíte vzájemně, co komu vadí, tak s tím těžko můžete něco dělat... No a jestli oba stojíte o to, aby to mezi vámi klapalo, tak se asi chovejte jako v době, kdy jste spolu chodili a moc vám na sobě záleželo a chtěli jste se vzájemně získat.
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(6.11.2010 9:25:32)
Pro mě by bylo v takové situaci nejlepší někam odjet. Aby se to srovnalo a časem se uvidí. Chlap se musí dat do pořádku a uvědomit si, co vůbec chce. Já bych ho nechala ňákou dobu samotnýho, ať si to přebere. Sama bych se snažila dat dohromady. Zjistila bych, jestli opravdu chci s ním dál být, jestli mi stojí za ten boj. Až bych to měla vyřešený v sobě, všechno by bylo daleko jednodušší.
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 9:29:55)
No bohuzel nikam vzhledem k ditku jen tak odjet nemohu  Take si uplne nemyslim, ze je to reseni. Premysleni o tom, zda ho opravdu chci uz take prislo. Ale ted to mam tak, ze vim, ze chci dat nasemu vztahu sanci.
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 9:32:13)
Jeste pro zpresneni, ja nevim jak se chovat v tom, zda se ho muzu nemuzu dotknout, pritulit se atd. Je ted hodne stazeny, take si to nejak asi potrebuje odzit. Vim, ze se veci nemeni mavnutim kouzeleneho proutku, skoda. Take treba nevim v situaci, dky mi neco va, jindy uz bych mu to rekla, ted se krotim, coz asi take neni uplne ok, protoze pak ve mne vznika pretlak. Take bych mu rada rekla jak to citim, ale psycholog mi radil, at sve pocity ted filtruji nekde jinde, tak nevim.
|
| .Atlantis. |
|
(6.11.2010 9:34:43)
Snaž se být v pohodě, nad věcí...nic moc neřešit- s ním , to radši s nějakou kamarádkou, opravdu ...a uvidíš , že časem, to bude den ode dne lepší.Když ti třeba něco bude vadit, tak samozřejmě říct, v klidu bez emocí...
|
|
| fisperanda |
|
(6.11.2010 9:57:51)
Asi to bude chtít prostě čas. Držím pěsti
|
|
| *Niki* | 
|
(6.11.2010 10:28:12)
Laleido, já psycholog nejsem, takže nevím, jaké jsou "postupy" při takových stavech, ale čistě pocitově bych s tím souhlasila. Pokud máš nějaký přetlak, ventiluj se teď někde jinde, s kamarádkami, tady na netu... ne proto, aby jsi hrála před manželem divadlo (musím důrazně napsat, že nesouhlasím i se zde uvedenými radami "být nad věcí" - co to jako je? Ta "věc" je tvé srdce a důvěra v manžela, už z principu není možné být nad - já radím si to prožít, odžít, odbolet. Probrat s psychologem, kamarádkami, na internetu. Ujasnit si myšlenky.
A pak dál pokračovat s manželem. Nepředstírej před manželem něco, co není. Nemusí znát každé hnutí tvé mysli, ale nevěřím, že je konstruktivní založit jakýkoliv vztah, i obnovovaný, na výmyslech a předstíraných pocitech. Pokud nevíš, zda se ho můžeš dotknout, tak to teď nedělej, chvíli ho pozoruj, věřím, že žena pozná, kdy se může přiblížit ke svému muži, a kdy raději ne.
Stažený může být ze stejných důvodů jako ty, taky si to nějak zpracovává, a taky neví, zda jako "viník" (uvozovky jsou na místě) může udělat první krok.
Čas pomůže, ale nevyřeší, navíc mu to může trvat:) Pracovat na tom musíte vy, oba, společně.
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 10:32:35)
Mono díky, to je moc hezky napsané
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 10:52:01)
Laleido, musím ale říct, že vycházím spíše ze svých pocitů a zkušeností jinde, než obdobné reality, ve stavu, kdy by měl protějšek paralelní vztah, jsem nikdy nebyla, takže jako moc to naskřípne důvěru si moc neumím představit.
Umím si dobře představit, jaké pocity jsi měla, když jsi se dozvěděla, že tvůj manžel má zájem i o jinou ženu než jsi ty.
Je to OT, ale dobře si vzpomínám na dobu, kdy jsem chodila na jinou diskusi, kde bylo mužů a žen tak půl na půl, a byť do vztahu vstupuju s důvěrou, tak jsem velmi opatrná v jakýchkoliv prohlášeních a soudech o tom, co se mě může a nemůže stát, k nevěře mám postoj jednoznačný už leta a ani konfrontace s nepříjemnou realitou na tom nic nikdy nezměnila - paralelní vztah je velká zátěž a téměř vždy se provalí, jednorázový úlet je něco, co se děje běžně a ve většině vztahů, a protějšek na to přijde skutečně jen shodou náhodných náhod (byť z principu na náhody nevěřím
Některým situacím můžeš zabránit a proto je dobré se ve vztahu chovat co nejlépe, ale jsou situace a pokušení, které neovlivníš a i kdyb jsi se na hlavu postavila, půjdou mimo tebe.
Nevím, jaká byla ta slečna/paní od tvého manžela, kdysi jsem byla mladá, svobodná, štíhlá a snad i hezká:), a blbá a odvážná, a udělala jsem zkušenost (včetně konzultací s jinými mrchami:), že svést lze jakéhokoliv muže a s ženatými je to obzvlášť jednoduché.
Věnuj se svému manželovi a řeš, co řešit můžeš. Posilovat vlastní odolnost vůči pokušení lze, ale... není to stoprocentní. Ber to jak to je a netrap se tím. 
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 11:02:48)
Jo, ale co jsem tím chtěla říct, že jsem chodila na smíšenou diskusi - chlapci a chlapi se tam hodně svěřovali, a věrnost skutečně není něco, co by bylo součástí jejich manželského života. Paralelní vztah měl málokdo, ale úlety běžně, partnerka či manželka se to většinou nedozví. To je hned. Vím jak jsem to prováděla za svobodna já, i nejhodnější nejvěrnější kluci přestali být imunní, když se někdo rozhodne a začne kolem nich kroužit.
No jo no. Člověku se to ale naštěstí vrátí jako bumerang a byla jsem svědkem toho kroužení i z druhé strany - krásná, mladá, bezdětná, těhotenstvím a porody a kojením neposkvrněné dokonalé tělo vylepšené liposunkcí, které se naservírovalo do náruče mého manžela. Taky to neustál. K sexu nedošlo, můj radar je dobrý a do situace jsem jistým způsobem vstoupila, ale i tak to nebylo příjemné.
Zvládnout se to dá, emoce jsme ale vyventilovali s odstupem času - nějaký čas jsem předstírala, že to nevím, a zpracovávala to v sobě. Pak se vybrečela, dala pár panáků, uklidnila - a se vším ho konfrontovala a vše jsme vyslovili.
Beru to jako pozitivní zkušenost, náš vztah je lepší, než byl dlouhou dobu před tím
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 11:28:30)
Jaká to byla prosím diskuse? Dost bych o pohled mužů na danou věc stála.
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 11:40:46)
Laleido, ta diskuse už neexistuje, většina lidí přešla na jiný, uzavřený server a každý další vstoupivší se musel podrobit docela důkladné vstupní prohlídce:)
Já už pak neměla doma internet, takže byť jsem registrovaná i na oné uzavřené diskusi, tak už tam leta nechodím a zapomněla jsem i vstupní heslo
Znát i mužský pohled na věc je fajn, zvlášť když těch mužů je v diskusi hodně a žádná ublížená žena je nemůže vyklovat. Nejsou všichni stejní, někteří jsou horší 
Tobě pomůže hlavně pohled a pocity tvého muže. Jak se k tomu celkově staví? Byl to jen úlet, opakovaný úlet, paralelní vztah, láska k té druhé? Tohle by jsi měla vědět, já opravdu nejsem příznivcem teze Nepátrat a zavírat oči, protože pak bevíš, proti čemu stojíš. A chování tvého chlapa si můžeš vysvětlovat mylně. Vůbec je dle mě omyl si chování nějak "vysvětlovat" - prostě se narovinu ptej, ať se nezamotáš do svých vlastních vysvětlení a ve finále nezjistíš, že to jsou jen tvé konstrukce, a ne realita.
Já jsem třeba schopná pravdu ustát, i když ze začátku jsem v šoku, či zuřím, či si kopnu. Ale umím s tím pracovat, nepodléhám dojmům pojmům, pracuju s tím, co je. Byť mi dobře pomáhá dobrá intuice
Jaká jsi ty, zvládneš to?
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 11:44:00)
já nevím, je to zcela nečekaná a nová situace.jinak tvé otázky zda to bzl úlet, paralelní vztah atd., úlet určitě ne, jinak na mnoho otázek odpovídal jen nevím, že je sám zmatený. jediné co ještě řekl, že do ní není bláznivě zamilovaný, že je mu s ní prostě fajn, dalšího něco konkrétního si nevybavuji
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(6.11.2010 11:51:14)
Mono, s těmito tvými názory souhlasím! je sice fakt, že před zkušeností, jakou jsem, bohužel, prožila bych mluvila určitě jinak... ale nyní si s manželem jsme mnohem blíž a i když střet s realitou byl hodně tvrdý, ustála jsme to asi líp než by kdokoli čekal... jako ono stejně - minulost nevrátíme, stalo se co se stalo... od té doby si říkáme vše úplně na rovinu.. pravd asice někdy bolí, ale jak píšeš - aspoň víš na čem jsi a s čím jednat a "bojovat"
lal - pokud to partnerské sezení je popud z obou stran, má to smysl! musí chtít prostě i manžel!!
co se týče toho tulení, atd - mnoo, chce t hlavně vědět, jak je na tom manžel.. mě se manžel přímo zeptal, jestli mě může už políbit, že něco nechce zvorat ani uspěchat... a u nás to dopadlo opravdu happy endem - po měsíci vrácení se k sobě jsme se dočkala od něj romantického vyznání lásky...
|
|
|
|
| Ennywan | 
|
(6.11.2010 11:39:38)
Mono, strašně nerada to připouštím, ale tvoje slova jsou nejspíš pravdivá. Hlavně to, že když si ženská umane, tak dostane i toho nejhodnějšího a nejvěrnějšího chlapa. A ani to nemusí být úmysl, jen se prostě strašně zamiluje a bude dostatečně sobecká. No jo no. Moc ráda tvoje příspěvku čtu
Mimo téma. Stejně jsou dle mého chlapi v jisté výhodě proti nám. Je dost mladých kočiček, kterým učaruje i starší chlap. Vlastně celý život mají šanci, že se do nich zamiluje ženská, která nemá ještě tělo zhuntované přibývajíma rokama a mateřstvím. Zatímco ženy jsou v tomto směru od jistého věku (každá to ma jinak) diskvalifikovány. Těch případů, kdy žena v přechodu přitahuje mladého, urostlého a inteligentního muže je určitě mnohem míň než naopak. Jako jasně, tělo a fyzično není všechno, ale všichni víme, jak to chodí...
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 11:49:20)
Jitu, na vztah je krásné a mladé tělo málo, na úlet je to dostatečné. ..
Já osobně jsem jinak zamilovaná nebyla, já jsem byla prostě mrcha. Prostě jsem chtěla a to mi stačilo jako jediný legitimní důvod prostě po tom chlapovi jít. Manželkou jsem si nikdy nezatížila hlavu a nevěnovala jí jedinou myšlenku, možná jednou jednu, že je to její chyba a má si to, co je "její", hlídat. A pokud se to provalí (a ne mojí vinou), ať mě s tím nikdo nekonfrontuje, moje věc to není.
Ale je to už hooodně let. A je jen správné, že mi tu facku někdo dal taky, byť v mnohem menší míře, než co jsem prováděla na vysoké já...
|
| Ennywan |
|
(6.11.2010 12:19:18)
Mono, na dlouholetý vztah ne, ale i ten úlet může partnerský vztah narušit, když se provalí. Nehledě na to, že majitelka krásného těla může být přitažlivá i jinak.
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 13:31:32)
Jitu, když se provalí... věř, že se častěji neprovalí. Ale já vidím i za roh 
Teď vážně. Vztah může narušit cokoliv, třeba to, že muž háže ponožky na zem a ne do koše. Stokrát nic umořilo osla. A je i rozdíl, KDE se úlet odehrál. POkud na místě a s někým, koho už možná nepotkáš nebo jen velmi výjimečně, je situace jiná, než když je to kolegyně z vedlejší kanceláře. První se dá ustát bez problémů. Druhé chce mnohem více síly od podvedené, i větší sebekázeň od nevěrníka.
A zda je to "no-name" úlet, nebo někdo, koho oba dva velmi dobře znáte... protože pak neřešíš jen vztah vás dvou, ale musíš si ujasnit pozice i s dotyčnou.
|
|
|
|
| Petr |
|
(10.11.2010 9:57:04)
Dámy, každého chlapa nedostanete......sice je to velice těžké ustát, když na vás někdo dělá očka, ale já osobně raději ženu dobývám, nebo spíše dobýval jsem!
|
|
|
|
|
|
| .Atlantis. |
|
(6.11.2010 10:42:36)
Mono souhlasit jistě nemusíš  - a nevím kde jsi vyčetla že "ta věc - je srdce"? .. nějak mi to v mém příspěvku ušlo? ??
Být nad věcí jsem myslela to, že se v tom nemá smysl rýpat, nemá smysl vyčítat a podezírat, když se autorka rozhodla vztah zachránit. Prostě to nechat přirozeně plynout, když ten vztah chtějí zachránit oba dva.
Takže asi tak.
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 10:53:51)
Atlantis, však píšu, že s tebou nesouhlasím, to je holt diskuse
|
| .Atlantis. |
|
(6.11.2010 10:54:29)
Jasně Mono..,,jen jsem chtěla aby to bylo dobře pochopeno
|
|
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(6.11.2010 10:45:54)
mě pomáhalo mluvit - o všem, co cítím. Nepředstírat, nevnášet do toho nevyslovené pocity.
Druhá věc ale je nevyčítat - pokusit se prostě jen popsat, co cítím, jak mi je. Nečekala jsem ani reakci, ale bylo důležité, aby to bylo vysloveno, aby opět nevznikla nějaká špatná očekávání založená na doměnkách.
Hodně štěstí.
Za mě - dá se to, pokud oba chcou. My jsme spolu šťastní a spokojení, dalo by se říct, že nás tahle zkušenost jako pár i rodinu posílila a zpětně ji vnímám jako pozitivní.
|
| maaf |
|
(6.11.2010 10:51:49)
Bumbi, tak to gratuluju. Já jsem naštěstí nikdy nic podobného nezažila, ale vím, že já bych vyčítala. Nebo alespoň podle mého muže, pokud mu sděluju pocity, tak vyčítám. Má mezitím rovnítko, i když se snažím jen o popis (ve stylu RaR), možná to neumím, ale na druhou stranu muž ze své původní rodiny o emocích vůbec není zvyklý mluvit, ani jeho máma a sestra to nedělají. Ty i zakladatelka diskuze musíte mít v sobě hodně síly (nebo tu správnou motivaci), že svoje pocity umíte tak dobře usměrňovat. Přeju hodně štěstí.
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 11:01:25)
Pilar hodně síly to opravdu chce. Sama se divím, že jsem ještě nepředvedla žádnou scénku, což je spíše moje přirozenost. Také mi dříve manžel říkal, v jiných situacích, že vyčítám a já se tak snažila jen popsat situaci Rovněž to asi moc neumím Teď teda raději zatím mlčím, snad nám pomůže to párové sezení, kdy nás psycholog bude směrovat a pomáhat vést to povídání Uvidíme.
|
| Annie01 |
|
(6.11.2010 11:22:17)
Laleido - ještě mě napadlo ve spojitosti s tím, jak píšeš, že registruješ každé pípnutí SMS apod. - to znám až moc dobře - jak na to reaguje Tvůj muž? Čekala bych, že v jeho situaci a ve chvíli, kdy chce dát ten vztah dohromady, bude jednat poměrně transparentně. Takže přečte SMS a řekne cosi jako: Píše Petr, jestli půjdeme zítra na squash. Prostě nenechá Tě smažit se v pochybnostech....
Jasně, může lhát, ale ve chvíli, kdy mu jde o znovuobnovení vztahu, by byl akorát sám proti sobě. jsi teď extra vnímavá a nepochybně by sis brzy všimla, že se ZASE něco děje.
Jen si myslím, že i on by se měl snažit, abys tu nejistotu a nedůvěru cítila co nejméně. Ono i tak je to naprosto šílený.
Jenže tohle by ten chlap měl vycítit sám, těžko mu můžeš říkat, aby referoval, kdo mu píše...
Holky mají pravdu, že nemá smysl to s ním neustále rozpitvávat. To navíc mužský obecně vůbec nemají rádi a že to bude brát jako výčitku - bude, konec konců to vypovídá o jeho pocitu viny, protože jinak by takto nereagoval.
V těhle situacích je strašně bolestivý ten pocit, že bys ty měla dělat první poslední, nerejpat do něj, neslídit, nehroutit se, být v pohodě a nad věcí, když je to on, kdo by v Tvých očích měl snášet modré z nebe a sypat si popel na hlavu. Je to nespravedlivý, ale bohužel to tak je.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(6.11.2010 19:16:49)
aby nevzniknul mylný dojem - já jsem taky svoje scénky vyfikla. Hned ta první, když jsem na to přišla byla, že odcházím a nechávám mu i byt i syna, že toto nevydýchám (synovi bylo tehdy kolem 1,5 roku). A myslela jsem to smrtelně vážně a byla bych to bývala udělala (což on, myslím, věděl, natolik mě zná). Akorát se to provalilo na dovolené - na chalupě 3 hodiny autem od domova, uprostřed lesů, samota - tak jsem si nemohla hned sbalit kufry a vypadnout z domu.
|
|
|
|
| .Atlantis. |
|
(6.11.2010 10:52:35)
Bumbi tak to je supr...i když je mi jasný, že to muselo stát hodně vnitřní síly
|
|
|
|
|
|
| Ivi + M + P | 
|
(6.11.2010 9:35:09)
Ze zkušenosti , co mám , bych si hledala svůj svět, který je reálný a neradovala se předčasně.
Jeden takový návrat mého ex jsem zažila, fakt jsem měla radost, že to ještě chce zkusit. Zkoušení trvalo 3 měsíce, prostě ho to táhlo do nových vod.
O to horší pak bylo druhé zklamání.
No ale přežila jsem
|
|
| vebalka |
|
(6.11.2010 11:33:38)
Obdivuju tě,že dokážeš znovu žít s mužem,který se miloval s jinou.Já bych s tou myšlenkou hodně bojovala a nevím,jestli bych se ho dokázala někdy dotknout a zažít s ním znovu to krásné.
Nepíšeš,jak se chová manžel,když se zase vrátil ke své ženě od milenky?
Přeju vám oběma hodně štěstí  
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 11:45:51)
no je to těžké. napřed mi tohle vůbec nedocvakávalo, měla jsem jen strach, aby nás neopustil. teď mi to dochází, že se dotýkal jiné, miloval jinou a teprve to začíná bolet. ale o ten vztah moc stojím a odpustit se asi dá
|
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 11:53:22)
jo a jak se chová, je hodně stažený zpátky a jinak jede ve svých stereotypech , tv, pc, xbox. nejak nepochopil, ze stereotyp musime borit samy v sobe
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 12:18:29)
Laleido, každopádně hodně štěstí - které máte ve svých rukou a kterému se musí pomáhat, samo o sobě pro vás nic neudělá
Ve vztahu i v životě se myslím mohou dít mnohem zásadnější věci, než je jeden neudržel poklopec na uzdě, či kalhotky na svém místě. Dej pak vědět, jak jste dopadli...
|
| Laleida |
|
(6.11.2010 12:26:57)
Diky Mono dám, i když to bude běh asi na hodně dlouhou trať
|
| Annie01 |
|
(6.11.2010 16:52:19)
Laleido - držím palce. Je to hodně těžké období a dost to vyčerpává, ale přijde mi, že máš našlápnuto dobře, že vidíš to pověstné světlo na konci tunelu.
Ty myšlenky a představy jsou hodně zraňující. Obvykle se radí tomu nepropadat a nespřádat si v hlavě různé scénáře. Ale ono se to lehko radí a hůř dělá.
Přeju hodně štěstí a pevné nervy. Když budete oba chtít, tak to určitě zvládnete. 
|
|
|
|
|
|
| Mery72 | 
|
(6.11.2010 12:01:58)
Nečetla jsem příspěvky. Za mě: chodit společně k dobrému! manželskému odborníkovi a modlit se za vzájemnou důvěru. Myslím to trochu s nadsázkou, ale i vážně. Důvěra je potvora, jak se jednou vyplaší, těžko sedne... Je to ne na rok, ale na několik let.
|
|
| DUBĚNKA | 
|
(6.11.2010 18:10:22)
Já mám podobnou zkušenost,taky jsme dali vztahu šanci myslela jsem si,že každý si tu šanci zaslouží a tak jsem souhlasila s manželem,že to ještě zkusíme.Prvních 14dní to bylo opravdu hezký byli jsme jak novomanželé oba jsme se snažili asi až moc,protože po těch 14 dnech se najedou začaly ty věci VRACET.Teda v mé mysli se mi to všechno vracelo,důvěra se jen těžko obnovuje,teď po 3měsících od té šance jsme před rozvodem a jjá už nemůžu s tím člověkem žít.Záleží asi hodně na povaze každé z nás.Přeju hodně štěstí.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(6.11.2010 19:34:25)
u nás to ze začátku teda hezký nebylo, žili jsme vedle sebe a snažili se oba, ale jeli jsme každej po svým, tak nějak záchovně, abychom to mohli individuálně vydýchat. Teprve tak po těch 3 měsísích to začalo být lepší, pak postupně dobrý a nakonec zase prima až k dnešnímu stavu "happily ever after"...
Nedovedu si představit, že bych hned otočila a tvářila se happy a jako že se nic nestalo, když se sakra stalo a byla hned za 14 dnů v pohodě a šťastná jako novomanželka...
|
| *Niki* |
|
(6.11.2010 22:16:30)
Bumbi, a možná i proto vám to nakonec vyšlo. Hnis z rány musí ven, není dobrá cesta ránu zalepit a předstírat, že problém neexistuje. Nevystavím své tělo sepsi a svůj vztah tomutéž nějakým předstíráním něčeho, co není. Předstíráním a přebíjením skutečných pocitů nějakým bytím nad věcí a hraním dobré manželky prostě jako dobrou cestu nevidím.
Vybolet, vybrečet, vyječet a vyříkat si, klidně dát skutečně sežrat. Ono to jinak vybublá, potlačené pocity jsou jak papiňák před výbuchem...
|
|
| Laleida |
|
(7.11.2010 9:56:47)
Tak teď nevím, zda ještě budeš mou reakci číst, ale díky tohle mi hodně pomohlo Tak my jsme na tom zacatku, kdy to neni hezky, tak budu doufat a verit Je dobre od nekoho, kdo to prozil slyset, ze je to normalka a ze se to muze jeste spravit, ze to chce fakt cas.
|
| AVET | 
|
(8.11.2010 10:03:27)
Určitě je dobré vyřvat se, až do vyždímání. Já tímto prošla a stále procházím. Protože jsem zjistila, že odejít nechce, tak jsem toho dost brutálně využila. Den co den měl opravdu teror, protože jsem pořád cítila nějakou maličkou křivárničku. Nemluvím o jejich vztahu-ten už nebyl milenecký, ale o smskách. A to jsem neuměla strávit. Pokud on udělal průšvih a chce začít znova, tak jedině s čistým začátkem a ne mít hned na začátku nějaký trapný tlachání s tou chuděrou, ač třeba už neškodné (musela jsem si rýpnout). Navíc já to vyhození myslela vážně, to dělá taky asi hodně, prostě jsem si jen uměla představit, jak to bude bez něj. A šlo by to krásně. Někdy mě štve, že jsem neměla možnost to vyzkoušet.
No abych se dostala k tomu, na co se ptáš. Prostě je to 100 a 1. Je vřelej, láskyplnej, cítím, že nejsou ani smsky vzhledem k povalujícím se mobilům a tak celkově to nějak cítím. Neříkám, že se to zase nemůže zvrtnou, občas mám naprosto šílený stavy, když třeba dlouho nepíše nebo když se zdrží v práci, ale je nutné mu toto nedávat najevo. Cítím z jeho strany obrovskou snahu, proč bych se nesnažila já. Pokud Tě přepadnou tyto šílený stavy, hned začni něco dělat. Začni vysávat, běž ven, začni si číst, běž si zaběhat, ale utlum ten vztek nebo lítost, protože v tuto chvíli Ti to k ničemu nebude a můžeš tomu jen uškodit. Ale maličká rada. Jen tak ve skrytu duše si představuj, jak bych to bez něj zvládla, protože, kdyby se to nedej Bože stalo ještě někdy, budeš na to připravená. Ale toto bych poradila naprosto všem, i těm, co se to nestalo. Protože málokdo by přiznal, že se mu to může stát, než to přijde. A dělají to i ženský. Akorát si myslím, že ženský nejsou tak pitomý a dokážou to nějak ukočírovat, aby to nedopadlo bolestí pro někoho, kdo ta to nemůže. Neříkám, že vždy.
|
| AVET |
|
(8.11.2010 10:06:22)
Pardon za hrubky. Prostě s obezřetností důvěřuj, dej tomu šanci, když jste v takovém stadiu a uvidíš časem. Hlavně se pokus ovládnout, když Tě přepadne smutek nebo vztek. Ted by Ti to fakt mohlo jen uškodit.
|
|
|
|
|
|
| mili + 2 | 
|
(11.11.2010 7:31:46)
Ahoj, před pár měsíci jsem tu psala o dlouhodobé nevěře mého manžela, i o tom, že se odstěhoval - vyhodila jsem ho. Na společné dovolené jsme se domluvili, že se nastěhuje zpátky - byl to jeho nápad, bude fungovat jako otec a podle možností i jako manžel. Doslova mi řekl, že není schopen ukončit ani jeden vztah, záleží mu na nás obou a že zkrátka uvidí, která z nás dvou to vydržíme déle. Je to z jeho strany zbabělý, hnusný, vím, ale děti situaci nesly hodně špatně, nyní mají tátu "doma" a jsou moc spokojené, jen já se dál uvnitř užírám a strašně trápím a lituju, že jsem přistoupila na tenhle model, kdy on má všechno, co chtěl. Vycházíme skvěle, doma funguje, mě si všímá až moc, trávíme spolu volný čas, vycházíme si vstříc, ale...ten milenčin stín je tam pořád. Nevím, jak se cítí ona, která ho chtěla pro sebe, aby s ní žil a vychovával s ní její děti na druhém konci republiky, žárlila na mě, ale prý si tuhle otázku už vyřešil, bude žít s námi, ale s ní se občas bude vídat dál - mají společného koníčka, což byl údajný důvod jeho nevěry- zkrátka jsem nesdílela jeho vášeň pro konkrétní extrémní sport. Zajímaly by mě vaše zkušenosti z obou stran, manželek i milenek, jak může dlouhodobě takový vztah fungovat? Ukončit to můžu vždycky, to vím, ale na druhou stranu nechci být ta, která to rychle odpíská, když se tak rvala, aby ho udržela a nakonec být ta špatná, která rodinu rozbila. Je to moc těžký a denně se sama sebe ptám, jestli mi to stojí za to. Zatím se snažím, ale trvale tak asi žít nedokážu. Pokud chce tvůj manžel začít znova, šanci mu určitě dej, se vším všudy, a uvidíš, ale podle sebe myslím, že ta zrada a nedůvěra tam bude asi moc dlouho, možná už napořád. Mili
|
| stará Marie | 
|
(11.11.2010 16:14:29)
Mili, a jaká nedůvěra? Jestli manžel narovinu říká, že s milenkou vztah neukončí, ale žít bude doma, s tebou a dětmi, tak mu můžeš věřit, že to tak bude, ne? Nebo se bojíš, že se jednoho dne sebere, a přestěhuje se k ní?
|
| mili + 2 |
|
(11.11.2010 19:31:25)
Právě že nevěřím čemukoliv, co vypustí z pusy. Jsem už paranoidní, nedivila bych se, kdyby mi za zády chystal nějaký podraz, nevěřím mu ani to, že bude s námi a s milenkou se bude vídat jen příležitostně, nechápu totiž, co by ona z takového vztahu měla, ona ho chtěla se vším všudy včetně společného bydlení a měla ho už nadosah a on se pak vrátil k rodině, sice jí může psát sms jak ji miluje, ale vidí se stěží na pár hodin jednou za několik týdnů, bydlí totiž dost daleko - na jiném konci republiky,a chlap všechnu energii, čas a peníze bude dávat do rodiny, zkrátka bojím se, že ona se s tím nesmíří, mně by tohle jako milence a potenciální družce teda dlouhodobě nestačilo a sotva se já trochu srovnám s tím, jak to je teď, on si to zase rozmyslí, protože milenka bude tlačit a bude chtít víc. Píšu to asi krkolomně, ale hlavou mi běží dost různých scénářů a většina není vůbec příjemných.
Šárko, ten rok musel být hrozný, bylas v pozici partnerky nebo milenky? M.
|
| *Šárka* | 
|
(12.11.2010 12:23:50)
Mili, byla jsem v pozici manželky.
Ta druhá má s mým exmanželem dítě, takový .. úlet.
Víc než rok jsme žili tak, že je s námi, se vším všudy. Za tou druhou ovšem chodil za malou...
|
|
| Izabela | •
|
(18.11.2010 12:38:28)
Mili... jsem v naprosto stejné situaci a naprosto přesně vím, co se ti honí v hlavě...
... dnes jsem k Vám nakoukla, třeba mě tahle diskuse někam posune..??
|
| mili + 2 |
|
(18.11.2010 14:15:06)
Izabelo, nevím, jestli tě tahle diskuse někam posune, mně trochu pomohlo to, že ve stejné situaci nejsem sama a mohla jsem se tzv. "vykecat". Ale řeším si to v sobě už dost dlouho, konzultuju s kamarády, odborníky, tady na rodince, dokonce i s kolegy v práci, ale stejně se mi ty moje vnitřní beznaděje pořád vracejí, obzvlášť, když vidím, že snaha je pořád jen na mojí straně a manžel se jen "veze".
Cítím, že vnitřně už jsem velice blízko rozhodnutí, ale nevím, jestli dokážu vzhledem ke všem okolnostem (dětem, svojí víře, minulosti...) to rozhodnutí vůbec někdy uskutečnit. Držím palce a drž se! M.
|
|
|
|
|
| *Šárka* |
|
(11.11.2010 16:18:46)
Mili, něco podobného jsem vydržela rok.
Pak jsem to skončila a stráááášněěě se mi ulevilo.
|
|
|
|
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)