| štěpánkaa | 
 |
(12.4.2012 21:04:14)
Babi, prosím, neříkej mi takové věci, mám tě moc ráda a to co mi říkáš mě zraňuje.... (něco podobného jsem na podobně nejapné řeči řekla kdysi mému tátovi)
|
| kambala pláááckááá | 
|
(12.4.2012 21:22:24)
štěpánko, po pravdě, tvoje odpověď jako jediná mi vyrazila dech, protože tohle já prostě udělat nemůžu a asi ani neumím. já se umím ohradit, ve smyslu, neříkej mi takové věci, myslím, že na to nemáš právo...ale prosit, aby mi neubližovala, to by mne tak ponížilo, že to fakt ne
|
| Kudla2 | 
|
(12.4.2012 21:39:25)
Placatko, šlo by tedy zvolit přístup trochu víc "od rány"?
"Hele, babi, teď ti zařizuju to vymalování, řekni si, jakou chceš barvu, v jakým termínu se ti to hodí. Jo jasně, zabije tě to, to už by bylo mrtvejch, kdyby se po každým malování umíralo. Jo jasně, jsem hnusná divná kariéristka, ale mně se to tak líbí, ostatně kdybych nebyla kariéristka, tak bych ti to sotva teď mohla platit."
Prostě se nenech zviklat (vím, že je to někdy hodně těžký), a ať ti pomáhá vědomí, že si "plníš své vnučkovské povinnosti" vcelku nadstandardně, a že by jiná babička za takovou vnučku (někam to v životě dotáhla a ještě se stará o babičku) oblízala všech deset.
|
| Zuuuza | 
|
(12.4.2012 21:41:32)
Kudlo, to je fajn  To bych zvolila i já. Na to by babča třeba slyšela.
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(12.4.2012 21:51:46)
Kudlo: to by bylo mrtvejch, kdyby se na to umíralo super, to s dovolením použiju.
Asi jo, taky pomalu dospívám do stadia, že se musím začít naučit bránit před vlastní rodinou.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(12.4.2012 21:55:15)
Placatko, já jsem svému dědečkovi vždycky, když začal slibovat, že umře, říkala: Dědo, ty furt slibuješ slibuješ a skutek utek 
Většinou toho nechal. Ale my jsme taková držkatá rodina.
|
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 21:55:24)
jasně, použij, copyright je volnej
Ale vážně, s některými věcmi se prostě nedá dělat nic moc jiného, než že je takhle "shodíš", a kupodivu to ti lidi někdy vezmou líp, než kdybys je brala smrtelně vážně.
Já vím, že je to na palici, když pro někoho něco děláš podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a on ti nejen že nepoděkuje, ale ještě ti vynadá. Pokud je to v rodině a není to takového rázu, že bys s těmi lidmi chtěla navždy přerušit styky, tak mě nenapadá lepší řešení, než se naučit být "splachovací" a nebrat si ty řeči vůbec k srdci.
Fakt si vezmi, že pro ni děláš poměrně nadstandardní věc, kolik vnuků babičkám organizuje a platí vymalování bytu?
|
| kambala pláááckááá |
|
(12.4.2012 22:01:32)
Kudlo, tak já platím třetinu, no...ale zařídila jsem to, to je pravda
Hele, já to shazuju, jinak se ani moc bránit nechci, ani vysvětlovat, protože to prostě nemá cenu. Jenom mne nebaví pořád obhajovat svůj styl života.
A někdy mne to pobaví. Babí dneska věštila, se skoro temným potěšením: Jen počkej, jednou se ti to tvoj cestování vymstí!
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 22:03:46)
Placatko,
tak nic neobhajuj a dělej si z toho srandu, ono ji to přestane bavit.
Cestování se mi vymstí? Jasně, sežere mě na Jadranu žralok jako tu českou učitelku. Nebo ne, na Jadranu ne, to je málo nóbl, mě sežere nejmíň na Havaji
|
|
| štěpánkaa |
|
(12.4.2012 22:29:32)
no,bacha, jedna známá si pravděpodobně ze středomoří přivezla motolici jaterní - pěkná polízanice....
|
|
|
|
|
|
| štěpánkaa |
|
(12.4.2012 22:28:03)
placatko, tak v tom případě jedině poslat do pr....
Já nevím, s blízkými lidmi já jednám nejdříve takto - slušně, apeluji na city, na náš společný vztah, pak až posílám do pr....
|
| štěpánkaa |
|
(12.4.2012 22:30:30)
ještě bych dodala, že na mě to funguje. My jsme doma dost držkatí, ale když mi máma řeklne - hele tohle mi neříkej, to je mi pak líto, tak hodím zpátečku
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 22:42:42)
Štěpánkoo, já myslím, že to funguje na většinu normálních lidí, ale u těch nenormálních to nějak hůř leze z pusy, jak to tu popsala Placatka.
Prostě se ti nechce projevit slabost před někým, o kom předem víš, že Tě do toho slabého místa kopne. Fakt nejlepší obrana je se obrnit tak, aby to kopnutí nebolelo, ale není to vůbec jednoduché.
|
|
| rišulka | 
|
(12.4.2012 22:44:57)
Fajné téma. Dneska dobře načasované.
Mám totéž s otcem. Jsem nemožná, blbá, nevychovaná a drzá, ne/pracuji, ne/starám se o prcka, přeháním, hysterčím, atd. denně denně. Cokoliv řeknu, odporuje.
Myslím, že to tak bylo vždycky.
Často tu píšete "vymezit se, vyhradit se". Prosím vysvětlení a radu, jak se to dělá?
Navíc jsou mezi námi vysoce závislé vztahy - práce/rodinná firma, prcek/jediné vnouče, láska, a různě propojené finance. Vídáme se denně a ráda bych při tom zůstala. Moje úžasná maminka s ním má těžký život a její rada je "kousni se do jazyka", to neumím a nedokážu.
Mám ještě sestru. Celý život jsme poslouchaly jeho nářky, že je páté kolo u vozu, on chudák s babama; a my ho přitom chovaly jak v bavlnce, podstrojovaly mu a skákaly, jak pískal, protože byl vždycky autorita, až s dospíváním (a slovníkem cizích slov) jsem začala chápat, že je despota, autokrat a cholerický sobec.
Dodnes se bojím křiku, a bohužel sama snadno vybuchnu, taky jsem vládcem ve své domácnosti, bohužel jen tam.
Jak s takovým člověkem vycházet bez ztráty vlastního názoru a důstojnosti? Jde to vůbec, jaké jsou následky toho "vyhrazování", nebo je opravdu lepší sklopit uši a zkousnout, spláchnout...
|
| kambala pláááckááá |
|
(12.4.2012 22:58:14)
rišulko, v mém případě jsou následky vyhrazování takové, že jsem problémové dítě, kterému se volá, jen když je něco třeba. to je tak všechno. ale já nejsem na rodičích finančně závislá, takže já jsem si to vymezení jaksi mohla dovolit
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 23:01:29)
Placatko, "problémové dítě, kterému se volá, jen když je něco třeba" je Tvoje interpretace, respektive Ty si myslíš, že oni si to myslí.
Možná by ses divila, co si myslí DOOPRAVDY. V každém případě je vidět, že to je věc, kterou ještě nemáš dořešenou a která Tě pálí.
|
| kambala pláááckááá |
|
(12.4.2012 23:04:09)
kudlo, to je takové konstatování něčeho, co je pravda.
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 23:05:51)
proč jsi si jistá, že je to pravda? vidíš jim do hlavy? možná by to chtělo taky nebýt tak zaseknutá ve svých názorech.
|
| kambala pláááckááá |
|
(12.4.2012 23:13:09)
tak oni mi to několikrát na tvrdo řekli, takže bez dohadů
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 23:24:03)
hm, aha... no tak v tom případě bych se asi spolehla na intuici a pokud bych cítila, že mě i přes ty blbé kecy mají v podstatě rádi a pomohli by mi, kdybych to potřebovala, tak bych se pokusila odrušit ty kecy.
Pokud bych ale měla pocit, že je to z jejich strany "studené", tak bych je asi citově odstřihla a styk s nimi bych buď neudržovala vůbec, nebo jen na zdvořilostní úrovni. A vykašlala bych se na to, abych se kvůli nim jakkoli angažovala, maximálně finančně, ale už ne organizačně. Dát někomu prachy by mě až tak nebolelo (tedy pokud bych jich měla dost a nechyběly by mi), ale osobně se pokládat do vztahu k někomu, kdo mě nemusí a kdo by mi taky nepomohl - proč?
Pokud by mi chyběly, tak bych se vykašlala i na to. Nohu za krk jsem ochotná si dávat kvůli někomu, koho mám ráda a kdo to opětuje, jinak ani ťuk.
|
| rišulka |
|
(12.4.2012 23:39:27)
jo kudlo, to je ta teoretická rovina. v praxi to znamená tedy se ovládat - proč ne, jsem přece dospělá; když ve vztahu s ním, buď vybuchnu = špatně, nebo pronesu něco zjednodušujícího, vtipného, prostě to chci otočit, jenže on mě zná a ví, že to není upřímné a tím víc se do mě naveze. jsem totiž po něm a ovládání se mě ponižuje, říkám co si myslím, reguji, nic neodkládám. no prostě po něm 
jenže já jsem si neposrala život, že jsem v sedmnácti neemigrovala a že jsem v 75 nedržela hubu a další "chyby", no prostě frustrace. teda já si posrala život jinak, ale furt mě baví a budím se s dobrou náladou
|
|
|
|
|
|
|
| rišulka |
|
(12.4.2012 23:15:14)
placatko, promiň, že ti lezu do diskuze - babičku jsem zažila 1x za rok do 13 let a druhá byla mrcha - tomu jsem rozuměla i tehdy no. možná z toho vyplývá, která je která..
na rodičích nejsem finančně závislá, jen nemám účet a platby probíhají přes otcův. vždy jsem byla jediná, kdo mu odporoval (sestra je splachovací,mamka se ovládá pro "klid v rodině"), myslím, že zpočátku býval na mě i pyšný - v pubertě, zřejmě mu to přišlo úsměvné, osvěžující. ovšem s přibývajícím věkem, zdravotními problémy a jakousi frustrací z toho všeho kolem a tak vzhledem k naprostému nedostatku respektu ke mě jako dospělé, je to stále horší. nejblbší je, že pak zrovna mamka musí poslouchat jeho výlevy, jak jsem nemožná a další. nikdy nikdo mě tak nevytáčel jako on. přitom pro mě vždy byl vzorem, cokoliv jsem se zeptal, uměl odpovědět (než přišla doba internetu ). tu jeho frustraci - drobný osvč - docela chápu, neumím mu pomoct a bojuju s jeho rezignací.
|
| rišulka |
|
(12.4.2012 23:20:12)
aha čtu dál diskuzi.. takže to "vymezení" jednoznačně vede k jakémusi odstřižení, přerušení vztahů, kontaktů? to je dost blbý řešení, teda mi přijde jako selhání. spíš si říkám "jsme lidi tak se domluvíme ne?" s většinou mi to funguje, je s tím otcem ne a ne.
|
| Kudla2 |
|
(12.4.2012 23:29:39)
rišulko, já myslím, že jsou dvě možnosti:
- buďto mi ten člověk nenabourává sebedůvěru (třeba proto, že jsem sama vyrovnaná a vědomá si vlastní hodnoty a jako taková usoudím, že mě má v podstatě rád, akorát má blbou povahu nebo je nešikovnej ve vztazích.) V tom případě se můžu pokusit ho vnímat tak, že podstatné je to, že mě má rád, a že mu kvůli tomu odpustím i tu nešikovnost, protože mě nezraňuje.
- nebo mi ji z nějakého důvodu nabourává - buď proto, že sama ještě vyrovnaná nejsem (to není nic negativního, je to otázka času a zkušeností), a pak musím nějak "zajistit" svou duševní rovnováhu. No a nejjednodušší je to tím odstřižením. Nemusí to být nutně úplné přerušení kontaktů, ale asi tam bude dost velké citové ochladnutí vůči tomu člověku.
Myslím, že Tvůj otec je ten druhý případ.
|
| rišulka |
|
(12.4.2012 23:44:32)
myslím si to taky, trefila jsi to 
zkusím to teda s "chladnou zdvořilostí". no přijde mi to jako bývají ty silvestrovské předsevzetí, ale spravila jsi mi náladu!!! a - když to trvá tak dlouho, tak se přece nevzdám ne?
nevím, jestli to tam vyznělo, ale určitou roli tam hraje i to zdraví. v sobotu mu bude 62 a je ve své rodině nejstarší. i to mám na mysli, když si hájím, že odstřihnutí NE..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
), a že nemám vždycky požehleno a naklizeno a že prostě nežiju tak, jak ona by si představovala ... a nejsem spořivá (Janičko, korunku ke korunce) ... mám to taky tak, stačí mi hovor po telefonu a nadledvinky vylučují adrenalin jako blázen 
.
. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)