| Sam01 | 
 |
(27.5.2014 11:18:38)
Asi tě nepotěším, ale u nás na škole byl podobný problém a řekli mi v podstatě to samé. Byl tam jeden agresivní kluk, který dokonce děti ohrožoval na wc nožem. Tenkrát jsem tam taky udělala bugr, ale škola to moc nechtěla řešit, že nemají jak. Propadl, vyloučit ho nemohou, rodina nespolupracuje. Tak jsem se ptala jestli čekají, až kluk někoho pobodá. Já jsem si dala děti pryč, ale dala bych si je bývala pryč i bez tohoto incidentu.
Jejdamane,
jak jsi přišla na to ,že 90% problémů (šikany) dělá většinové etnikum?
Tam,kde jsem žila je dost cikánů a je tam hodně slušných dětí, které právě nějakou formu šikany, napadení ze strany toho etnika zažili.
Rodiče si tam z tohoto důvodu hodně vodí děti i na kroužky, protože tam bylo hodně přepadení těhle partiček.
Moje zkušenost je tedy poněkud jiná, než to co píšeš. Nicméně ano grázl může být i mezi většinovou populací.
|
| Canteta | 
|
(27.5.2014 11:24:38)
Tak vzhledem k tomu, že 90% romských dětí chodí do zvláštní to dává smysl.
|
| Canteta |
|
(27.5.2014 11:29:38)
Velké procento romských žáků je diagnostikováno jako zdravotně postižené. Do této kategorie
dle školského zákona patří i mentální retardace (§ 16 odst. 2 školského zákona), která bývá nejčastěji
ve své lehké formě u romských žáků diagnostikována.
Tato problematika je úzce propojena s problematikou diagnostických testů. Nelze zapomínat
na skutečnost, že čeština je pro mnoho romských dětí cizím jazykem a že dovednosti, ke kterým jsou
doma vedeni, mají odlišnou strukturu a charakter než dovednosti, ke kterým vedou své děti rodiče
z majoritní společnosti. Jsou tyto děti skutečně mentálně retardované? Odhaduje se, že bývalé
zvláštní školy navštěvovalo 70% romských dětí. K tomu potřebovaly získat potvrzení o tom, že
jsou mentálně retardované. Z uvedeného bychom mohli vyvodit závěr, že jestliže je školní
docházka pro děti v ČR povinná, je v romské populaci kolem 70% mentálně retardovaných dětí,
tj. dětí s poruchou inteligence, což je obtížně uvěřitelný fakt.
...
. Čtyři druhy segregace
De facto segregace romských žáků se dá rozlišit v rámci čtyřech typů neběžných6
(nestandarních) základních škol a tříd. Mezi uvedené třídy a školy patří:
a) Základní školy, které byly v minulosti školami zvláštními
b) Základní školy s převažujícím romským žactvem
c) Třídy pro zdravotně postižené žáky v budovách běžných základních škol; tyto třídy navštěvují
romští žáci, kteří se učí na základě Vzdělávacího programu zvláštní škola (program v těchto třídách
tedy odpovídá osnovám bývalých zvláštních škol)
d) Třídy vyhrazené vedením běžné základní školy pro romské žáky, kteří nejsou uznáni jako zdravotně
postižení; tyto děti se sice učí na základě Vzdělávacího programu základní škola (např. s rozšířenou
výukou hudební výchovy), nicméně odděleně od ostatních žáků
|
| hbf |
|
(27.5.2014 11:46:05)
No dobře a co s tím?
Jak je možné, že jiné děti, pro něž je čeština cizí jazyk, to zvládají? (potomek má ve třídě takového spolužáka, každý rodič jiné národnosti, do ČR přišli v červenci a v září již dítko mašírovalo do 1. třídy)
Nerozumím, co je špatného na tom, že děti, které nesplňují kritéria pro běžnou třídu základní školy, se vzdělávají zvlášť.
|
| Canteta |
|
(27.5.2014 11:48:18)
Není to špatně, já to sem dala jen na vysvětlenou, proč je asi tak málo agresorů Romů v normálních školách - nejsou tam.
Já s tím souhlasím. Jsou to Češi, a když nezvládají, tak tam nepatří. Vietnamské, ruské, ukrajinské, čínské děti tam normálně jsou, takže se to zvládat jistě dá, když se chce. Romové podle všeho nechtějí.
|
|
| *Aida* | 
|
(27.5.2014 12:15:23)
Nerozumis? Nevidis nasledky te dlouhodobe segregace? Dokud se deti, ktere ocividne zadnou MR netrpi, budou ""vzdelavat zvlast"", tak se nikam nepohneme. Prave u tech deti je treba zacit.
|
| Canteta |
|
(27.5.2014 12:18:24)
Aido, ale vždyť ostatní cizojazyčné děti se nevzdělávají zvlášť. Ve škole mého dítěte jsou třeba Vietnamci a Ukrajinci, od prvních tříd. Mají i speciální doučování, když ho potřebují.
|
| *Aida* |
|
(27.5.2014 12:23:01)
Canteta,
U Romskych deti ale neni hlavnim problemem jazyk.
|
| jentak | •
|
(27.5.2014 12:27:43)
Ano - problém je jejich mentalita a zvyklosti. Ale myslím, že v Austrálii to řekli poměrně přesně - my jsme otevření pro různé kultury a národy, ale když už jsou tady, přizpůsobí se místním zvyklostem, protože pokud ne, ať jdou, odkud přišli. Romové nemají kam jít, ale pokud nehodlají dodržovat místní zvyklosti, je třeba zasáhnout - je povinná školní docházka, pokud ji neplní, na běžný občany tytyty funguje, tady ne, - no tak asi je třeba sebrat dávky, dát do rodiny stálý sociální dohled, děti budou mít povinnost docházet do krizových center, aby měly dohled nad sebou apod. Jasně, není to zde dořešeno - ale není to problém jen ČR, s Romy si neví nikde rady. Tak co s tím? Asi je prostě nechat být a separovat od většiny a nechat je žít po jejich, kdo z nich chce, tak vzdělání svým dětem umožnil, a nejsou to výjimky.
|
| *Aida* |
|
(27.5.2014 12:38:58)
S Romy si nevi nikde rady? Cetlas nekdy treba o integraci Ceskych a Slovenskych Romu v Anglii? Ja je znam osobne, deti s nimi chodili do tridy a nikdy zadny problem nebyl.
Ty deti jsou line?? To je tedy rychle odsouzeni.
|
| jentak | •
|
(27.5.2014 12:49:00)
No - ono je to i tady, znám Romy, kteří chodí do školy, a to nejen na základu, i na střední - prostě rodiče trvají na tom, že děti budou mít vzdělání - a taky na to dohlédnou. A tak je to i v Anglii - pokud tam jde rodina, která zde má problém - a to dost často má nejen s tzv. bílými, ale i se svým etnikem a tam dost často mnohem větší, tak proč by měla mít problém tam.
Ale třeba v té Austrálii - četla jsem stížnost místních učitelů, kteří říkali - my tomu nerozumíme, pošlete ty lidi pryč /Romy z ČR/, otevřeli jsme jim dveře, dali zdarma vzdělání, možnosti výuky, speciální přístup, ale oni nechtějí a řvou, že jsou na ně větší nároky a že to je diskriminace a jejich děti bijí naše děti.
Ono je naivní se domnívat, že ti, co odešli do Anglie, se náhle změnili. Nezměnili, komu záleželo na vzdělání, tak záleží tady i tam. Však kolik se jich sem vrátilo - o tom se raději nemluví. A když, tak potichu.
|
| *Aida* |
|
(27.5.2014 13:08:11)
jentak,
Uplne s tou generalizaci nesouhlasim, kazdopadne stat tady investuje celkem dost. Je zajimave, ze romske deti se tu nesetkavaji s rasismem.
|
| jentak | •
|
(27.5.2014 13:12:00)
Aido - píšu Ti - romské rodiny, které se chtějí začlenit do systému, jsou co se týká práce diskriminování v ČR /co se týká školy, tak ne/, ovšem ještě více jsou diskriminování ze strany své komunity - a to je problém.
|
|
|
|
| Eilatt |
|
(27.5.2014 13:05:08)
Aida
Já zas někde četla, jaké mají v Anglii s Romy potíže, pokud je jich více na jednom místě, asi tady jako u nás a jinde.
To je ale taky otázka, kolik procent přicházejících romů se v Anglii integrovalo, z jaké sociální skupiny přišli. Do Anglie jdou většinou ti schopnější, šikovnější, co mají snahu něco dělat. Takoví odešli i od nás ze vsi(neplatili tady nájem  , což mě dost překvapilo, vypadají jak slušná rodina), ale brzy se vrátili zpět.
A taky pokud budou mít v Anglii 20% romů, tak jak se jim bude integrace dále dařit? Problémy jsou ve Francii a kdekoliv jinde, bohužel.
Na druhou stranu já uznávám, že tady je v čechách velká averze a rasismus vůči romům, v anglii v multikulturním prostředí lépe zapadnou a žije se jim tam lépe. Já bych nechtěla být romem v čechách.
|
|
| kreditka | 
|
(27.5.2014 13:16:30)
Tohle je starší článek o tom jakou mají kanadští učitelé radost z našich přistěhovalců 
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/185732-romske-deti-z-ceska-delaji-kanadskym-ucitelum-tezkou-hlavu.html
|
| Lída+2 | 
|
(27.5.2014 13:21:28)
no neřekla bych, že se tam chovají jinak než v CR.....
Ale asi si s tím umí třeba líp poradit....tam asi nebude skoro 100% učitelek ve sboru...za mě....úplně nejhorší.....Zš a samé dámy.....prostě to škodí....všem.....nejen těm dětem.....
|
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(28.5.2014 0:59:37)
jentak - separovat je není řešení - pracovat se jim moc nechce, u rodičů to nikdy neviděli. A když jim nedáš sociální dávky, tak budou žebrat a krást a učit to své děti. Je to začarovaný kruh.
http://www.youtube.com/watch?v=M4tib__FgO8
Dokument BBC rumunského novináře o tom, jak jsou děti svými rodiči zneužívány ke kriminální činnosti. Muži nepracují, za zaměstnání považují kradení (slova hlavy klanu v Rumunsku, který "dodává" romy do celé Evropy). V dokumentu je vidět, jak v Madridu malé děti berou lidem peníze za bílého dne, když si chtějí vybrat z bankomatu. V Itálii jsou romské děti nuceny žebrat a krást. Když se rodina po rozprášení nelegálního tábora, dostane do charitativního ubytování, kde mají možnost žít normálně, dostávají jídlo, takže netrpí hlady, ale matka stále bere syny žebrat, i když jí hrozí vyloučení z charity.
podobný dokument o romech nutících žebrat své děti v Británii
http://www.youtube.com/watch?v=oJRGC8pMQU8
|
| Marika Letní |
|
(28.5.2014 1:02:36)
Jediné, co má snad šanci je přístup ke vzdělání. Je to pomalý proces a nedá se čekat, že každý se "změní", ale je to IMHO jediná cesta.
|
|
|
|
| hbf |
|
(27.5.2014 12:49:55)
Ano, u romských dětí jsou problémem rodiče. Jazyk je až v druhé linii.
Segregace možná není dobrá pro Romy, ale je dobrá pro těch zbylých 28 dětí ve třídě - mohou se normálně učit.
|
|
|
|
| hbf |
|
(27.5.2014 12:58:20)
A ta integrace vede kam?
|
| Inaaa | 
|
(27.5.2014 16:17:56)
Integrace nikam nevede, proto to v Evropě dopadlo tak, jako dopadlo.
Zejména ve Francii - Le Pen, Anglie - Faragel, Dánsko, ale i jinde, ve Švédsku, ve Finsku - Praví Finové...
Už ten název Praví Finové, mluví za vše, nacionalistické strany.
Antimuslimská a jiná politika a cikáni, to je podobné.
Nefunguje to.
Karel Holomek a moje odpovědi na jeho útoky na majoritu
No vidíte. Vy ji nemáte a my ji máme mít pro všechny práce chtivé cikány? Mám pocit, že realita je vám vzdálena na míle. Divíte se, že když o práci zažádá člen majority současně s členem minority, tak práci dostane určitě ten první. Co je na tom divného. Vy jste cikán a zaměstnával jste hlavně vaše lidi. My jsme bílí a zaměstnáváme naše lidi, aby mohli posílat děti do školy.
1. Přesto senátoři rozhořčeně odmítli, že by Romové jakkoliv byli diskriminováni, a pokud by snad něco takového mohlo být zaznamenáno, mohou si za to sami, protože nechodí do školy a nepracují.
Proč se pan Holomek rozčiluje nad větou, která je tak pravdivá. Neby snad chce tvrdit, že cikáni pracují a posílají své děti do školy? Ne, jen malé procento a čí je to viny? Nikoliv majority, protože ta dělá co může, ale vás, cikánské elity. Vy máte pomáhat svým lidem, vysvětlit, že nevzdělaní lidé, množící se mezi sebou, nedodržující hygienické návyky a s radostí žijící na smetišti, práci nedostanou a tím to hasne. Takže se pane Holomku začněte snažit a ne se věčně otírat o majoritu.
2. Musíme cikánskou komunitu naučit pracovat! Omezení dávek je jednou z cest.“ Skutečně výraz hodný mentality fašistoidně uvažujícího člověka!
Co je na tom fašistoidního? Řekli jasně, kudy by mohla vést cesta, kdyby ovšem cikáni a jejich elita začasli konečně myslet na práci a ne na dávky od bílých sviní.
3. Problém není v tom, že by Romové nechtěli nebo neuměli pracovat, problém je v tom, že jim tu práci nikdo nedá i při vší marné snaze.
Další do nebe volající nesmysl. Oni nechtějí pracovat, jinak by už po těch letech pochopili, že práce šlechtí, studium se vyplatí a stát se inteligencí své skupiny je cíl. Nic z toho nechtějí, protože jinak by se konečně začali učit.
4. Když jdu do kanceláře brněnským Bronxem, volají na mne bývalí moji zaměstnanci i jiní: Pane Holomku, nemáte práci? Bohužel nemám.
No vidíte. Vy ji nemáte a my ji máme mít pro všechny práce chtivé cikány? Mám pocit, že realita je vám vzdálena na míle. Divíte se, že když o práci zažádá člen majority současně s členem minority, tak práci dostane určitě ten první. Co je na tom divného. Vy jste cikán a zaměstnával jste hlavně vaše lidi. My jsme bílí a zaměstnáváme naše lidi, aby mohli posílat děti do školy.
http://www.na-septande.cz/vsechny-clanky/co-me-zajima/karel-holomek-a-moje-odpovedi-na-jeho-utoky-na-majoritu
|
| Inaaa |
|
(27.5.2014 16:20:11)
Jeho otec byl prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu. Předseda brněnského Společenství Romů Karel Holomek míní, že romské komunitě by pomohla pozitivní diskriminace, aby lidé neztratili pracovní návyky.
- Jak dokázal kluk z romské osady nakonec vystudovat Karlovu univerzitu?
Táta byl ctižádostivý. Respekt mezi bílými si ve škole musel nejdřív tvrdě vybojovat pěstmi, než ho začali brát jako sobě rovného. Už v roce 1937 absolvoval práva, mluvil několika jazyky. Stal se výjimečnou figurou s obrovským renomé mezi Romy, kde udělal obrovskou výchovnou práci. Bohužel pak hloupě uvěřil v perspektivu komunismu.
Vaše dcera Jana Horvátová ale popsala, že za cílevědomost a vnitřní sebekontrolu zaplatil depresemi. Byl vůbec schopný se uvolnit aspoň mezi Romy? Jak to máte vy?
V něčem podobně. Ani já si nevzal za manželku Romku, vzdálil jsem se kořenům. A nenaučil se pořádně romsky, protože se tak doma nemluvilo. To dodnes cítím jako handicap. K Romům mám velmi blízký vztah, je to moje krev, vždyť ze strany otce zemřela v koncentráku celá rozvětvená rodina. Zároveň jsem vůči nim i kritický, protože myslím, že zpohodlněli. Propadli se do takové té pasivní rezistence. Přesto myslím, že v Česku nemají většího ochránce než mě.
- Čí vinou Romové zpohodlněli? Proč se podle vás integrace nedaří?
Vláda na to má už x let obsáhlé plány, pěknými slovy se popsaly už stohy papíru, ale skutek utek. Máme tu příšernou bytovou politiku, lichváře, systém štědrých sociálních dávek… to všechno vedlo k destrukci romské komunity. A řekl bych, že v posledních letech tady ještě přituhuje. Společnost se potýká s rasovými předsudky, pochodují tady neonacisté. Tomio Okamura hlásá už vyloženě fašistické názory a posílá Romy zpátky do Indie. Není sám, 80 procent lidí Romy nenávidí. Jenže každá akce vyvolává reakci.
- Není právě ona odlišná mentalita a systém hodnot jedním z důvodů, proč nezapadnou mezi upjaté Středoevropany? Vždyť ani v Evropské unii kdovíco k řešení romské otázky nevymysleli?
Evropská unie taky selhává, ale v zemích, jako je Holandsko, Belgie, Portugalsko… zkrátka v jiných než v postkomunistických státech panuje jiná atmosféra. Já to znám z Německa, tam například mají mladí lidé naprosto rozdílné názory na to, co je diskriminace. Hlouběji reflektují minulost.
- Vy víte, jak to udělat, abychom spolu lépe vycházeli?
Rád bych to věděl. Myslím, že se nemusíme vzájemně milovat, ale měli bychom se respektovat. Spíš než vstřícnou tváří toho lze podle mého docílit tolerantnějším ovzduším. Nepůjde to, dokud lidé nepochopí, že soužití – a klidně říkejme soužití se skřípěním zubů – je příkaz. Z hlediska ekonomiky, kultivace společnosti… Jednoduše není jiné cesty než spolu začít vycházet.
Rád si zaryjete třeba do vládní agentury pro sociální začleňování. Co vám vadí?
To je podle mě poněkud kontroverzní byrokratická instituce a vnímají ji tak i mnozí starostové, kteří nesnášejí mentorský přístup. Zrovna v posledním čísle našeho časopisu Romano Hangos se taky pozastavujeme nad tím, že agentura dostává 37 milionů korun. Takových peněz! Oni dovedou popsat devadesát stránek papíru o tom, co všechno udělali. Jenže nemají zpětnou vazbu.
- Svého času jste zaměstnával Romy ve stavební firmě. Jaké máte zkušenosti s jejich pracovní morálkou?
Po pravdě dobré i špatné. Romové se kvůli práci kolikrát ocitnou v neřešitelné situaci, přitom příležitostí je – lesy, černé skládky, úklid… Vrátil jsem se teď z Vysokého Mýta, tam se radnici podařilo zaměstnat asi padesát Romů. Já bych se dokonce přimlouval, aby obce zaměstnávaly na veřejně prospěšných pracích Romy přednostně. Třeba jen pro přivýdělek k dávkám, aby neztratili pracovní návyky. Klidně tomu říkejme pozitivní diskriminace. Byl bych i pro nějaký zákon, který by třebas i násilím dostal děti do dobrých škol. Přinutil rodiče, aby se zajímali o jejich prospěch.
- No právě. Vždyť tu máme generaci třicátníků, kteří mají sotva vystudovanou základku a nikdy neviděli své rodiče pracovat.
To je smutná skutečnost. Já mluvím rovnou o ztracené generaci.
- Ve vašem sdružení se snažíte posilovat identitu etnika. Dokážete však oslovit i tuhle “ztracenou generaci”?
Snažíme se o to. Je třeba ukazovat to, co je na Romech dobré. Mají svébytnou kulturu, jsou muzikální. Já věřím na pozitivní signály směrem k majoritě. Jedním z nich je i světový romský festival Khamoro, který v neděli začíná v Praze. A já mám radost, že to funguje i naopak. Třeba minulý víkend přišlo do našeho Muzea romské kultury v Brně v rámci muzejní noci na patnáct set lidí. I moje dcera Jana se ke svým kořenům musela prokopat. Ještě na vysoké škole měla komplexy kvůli původu a tajila ho. Dnes to muzeum vede, má za manžela čistokrevného Roma, mimochodem skvělého kardiochirurga.
http://www.invarena.cz/?p=16266
|
| Inaaa |
|
(27.5.2014 16:23:04)
Tenhle odstavec je podstatný, nefunguje to, nepracujou, nechodí do školy, říká o cikánech Holomek, studovaný polocikán či napůl Rom, jak se to vezme...Ztracená generace a 80 % lidí cikány nenávidí.
Nutit je povinně, aby chodili do školy atd.
Sobotní MF.
- Svého času jste zaměstnával Romy ve stavební firmě. Jaké máte zkušenosti s jejich pracovní morálkou?
Po pravdě dobré i špatné. Romové se kvůli práci kolikrát ocitnou v neřešitelné situaci, přitom příležitostí je – lesy, černé skládky, úklid… Vrátil jsem se teď z Vysokého Mýta, tam se radnici podařilo zaměstnat asi padesát Romů. Já bych se dokonce přimlouval, aby obce zaměstnávaly na veřejně prospěšných pracích Romy přednostně. Třeba jen pro přivýdělek k dávkám, aby neztratili pracovní návyky. Klidně tomu říkejme pozitivní diskriminace. Byl bych i pro nějaký zákon, který by třebas i násilím dostal děti do dobrých škol. Přinutil rodiče, aby se zajímali o jejich prospěch.
- No právě. Vždyť tu máme generaci třicátníků, kteří mají sotva vystudovanou základku a nikdy neviděli své rodiče pracovat.
To je smutná skutečnost. Já mluvím rovnou o ztracené generaci.
- Ve vašem sdružení se snažíte posilovat identitu etnika. Dokážete však oslovit i tuhle “ztracenou generaci”?
Snažíme se o to. Je třeba ukazovat to, co je na Romech dobré. Mají svébytnou kulturu, jsou muzikální. Já věřím na pozitivní signály směrem k majoritě. Jedním z nich je i světový romský festival Khamoro, který v neděli začíná v Praze. A já mám radost, že to funguje i naopak. Třeba minulý víkend přišlo do našeho Muzea romské kultury v Brně v rámci muzejní noci na patnáct set lidí. I moje dcera Jana se ke svým kořenům musela prokopat. Ještě na vysoké škole měla komplexy kvůli původu a tajila ho. Dnes to muzeum vede, má za manžela čistokrevného Roma, mimochodem skvělého kardiochirurga.
|
| Inaaa |
|
(27.5.2014 16:25:14)
K. Holomek -
Byl bych i pro nějaký zákon, který by třebas i násilím dostal děti do dobrých škol. Přinutil rodiče, aby se zajímali o jejich prospěch.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(27.5.2014 16:42:00)
Můžeš dovést koně k řece, ale nemůžeš ho donutit, aby pil. 
Pokud jakékoli vzdělání znamená horší přístup k sociálním dávkám, je každá snaha marná. 
|
|
|
| Epepe | 
|
(27.5.2014 17:33:16)
Prosim tě, netapetuj!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Epepe |
|
(27.5.2014 11:27:01)
Mnohaletá odborná zkušenost.
|
| Ananta | 
|
(27.5.2014 13:43:49)
Můžeš napsat svou odbornost?
|
| Epepe |
|
(27.5.2014 13:55:15)
Ananto, nemůžu, promiň. Snažím se chránit si na internetu soukromí.
Už tak jsem se tu rozvášnila víc, než je zdrávo.
|
|
|
|
|
dávat, tak si je podá. 
Však sama jsi psala - na schůzkách rodičů je to samý úsměv.
, tak můžu ještě napsat, co mně k tomu napadá:
, které tu čtu od dospělých, rodičů, názory, které pak přejímají jejich děti.
S rasismem na mě vyrukovat nemohl, neboť jsem jakožto Arabka mnohem tmavší 
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)