| jezinečka | 
 |
(24.2.2016 12:41:01)
Prosím potřebuji poradit... už nevím, jak na naší téměř 6 letou dcerku. Dnes jsme měly ve školce tzv. depistáž, nevím, jestli s tím máte někdo zkušenost, jde o test školní zralosti, trošku mi to přišlo jako trochu obsáhlejší zápis, který jsme absolvovaly před 20 dny. Dcera je opravdu moc šikovná, chválila jí paní psycholožka i ve školce je hodně chválená, že umí víc než ostatní předškoláci, umí i číst, psát tiskací písmenka, ale samozřejmě ne dokonale... v čem je problém... neumí to prodat. Je tak moc stydlivá, neprůbojná. Dnes u té psycholožky ani neřekla své jméno, protože se stydí, Na besídkách ve školce neřekla už asi 3 po sobě (v horizontu 2 let) svou básničku, protože se stydí. V davu dětí to docela jde, ale jinak, jako solista, to nedává. Nedokážu si představit, že bych ji třeba poslala k sousedce pro vejce, protože by buď vůbec nešla, nebo došla, ale neřekla by si o ně, ač sousedku hodně dobře zná.... jak říkám s dětmi nemá víceméně problém, ale jak má promluvit na dospělého, tak to je boj... neodpovídá na otázky, vždy buď zrudne nebo se jde schovat ke mě "pod křídlo". Prosím o jakýkoliv tip jak ji nenásilně naučit být průbojnější, budu vdečná za cokoliv. Jinak psycholožka říkala, že by bylo škoda dávat odklad, protože je moc šikovná...
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(24.2.2016 12:50:14)
zvykne si, ale zkoušej to co nejdřív a tak ,aby to zvládala - pošli ji klidně k té sousedce, domluv se napřed se sousedkou, a dceři dej lístek se vzkazrm pro sousedku, aby nemusela mluvit, zjistí, že to jde
pak jí dej lístek, kde to ale nebude všechno, třeba že chceš vajíčka, ale ne kolik, dceři dopředu neříkej, že to tam nebude, ale řekni jí, že má přinýst 5 vajíček, dej jí lísteck, sousedka se na počet zeptá, a tak postupce, stejně tak do obchodu, malý obchůdek, vedsnický by byl ideální, napřed s lístkem, pak bez něho
zvykat postupně, ale čím dřv tím líp
no ale hjestli tě to uklidní, já sice teoreticky radu mám, ale jeden z mých synů je těžký itrovert, odmítá mluvit s kýmkoliv cizím, do obchodu by nešel ani v 15 dobrovolně, je strašně ochotný komukoliv pomoct, pokud u toho nemusí mluvt, pokud je tam někdo s ním, myslím, někdo z rodiny, on pak strašně ochotně pomůže, usdšělá, ale tu komunikaci musí zajistit někdo jiný, třeba brácha, to je jedno, ale on ne
s věkem se to zlepšuje, už dokonce občas i cizím odpoví i větou, jednoduchou, ne jen kývnutím hlavou :))
zlepšilo se to někdy kolem 13 let
ale introvert je takový, že jsme byli na vyšetření u klinické psycholožkly, jestli to není autismus, v ppp ani spc to nedokázali podle jeho projevů ani potvrdit, ani vyloučit a tak nás hnali dál
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 12:55:38)
Tak teď nevím jestli se mám děsit nebo se uklidnit, že to je v poho
Ne, díky moc za rady... taky jsem si říkala, že ji zkusím poslat do krámu, třeba pro rohlíky a počkám venku....
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 12:58:10)
a proč by tam chodila sama, když ty budeš venku?
to neprojde, musíš mít takový důvod, proč nejdeš ty, že jí nic jinýho nezbyede - chceš zmrzlinu? dobře, ale mám plný ruky, vařím, ... jdi si ji koupit sama - a bude bez zmrzliny :))))
|
| withep | 
|
(24.2.2016 13:35:26)
Loni v dendrologické zahradě se děti strašně těšily na zrmzlinu, když jsme se vrátili z okruhu a došli ke zrmzlinářce, nebyly s to jí říct "míchanou", prostě ani ta zmrzlina na dosah jim nebyla dostatečnou motivací. Jsem se šprajcla, že to za ně říkat nebudu, a byli bez zmrzliny, aby pochopili, že už s tím mají začít něco dělat.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(24.2.2016 13:41:32)
Jsi dobrá, drsná. Já bych vyměkla. Ale u nás by to oběma  šel koupit mladší, od chvíle, kdy začal mluvit :)
|
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 13:46:21)
tak to už se mi taky stalo, že jsem se šprajcla a nedostala to. Nevím teď konkrétně o co šlo, ale já prostě nevyměknu, když mi na něčem záleží...
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 13:46:41)
no jak píšu, ani ta zmrzlina, děcko bdue raadši bez ní, než promluvit
|
|
|
| TaJ | 
|
(24.2.2016 23:35:37)
Yuki - mám takového syna...teď mu bude 8 a konečně jsme se dostali k tomu, že si jde koupit něco třeba do stánku v pekařství, zatímco já stojím opodál...jde to pomalinku, ale jde to...loni by si to ještě ani koupit nešel, to jen stál vedle mě a šeptal "řekni to ty"...a to, že nebude mít zmrzlinu, nebo koláček, s ním vůbec nehnulo, klidně se bez té věci radši obešel, i když jsem viděla, že by ji moc chtěl...ale než by se zmobilizoval k takové akci, to byl radši bez toho...letos už je to jiné, ale pořád potřebuje mít na dohled morální podporu
|
|
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 12:58:07)
"zvykne si, ale zkoušej to co nejdřív a tak ,aby to zvládala - pošli ji klidně k té sousedce, domluv se napřed se sousedkou, a dceři dej lístek se vzkazrm pro sousedku, aby nemusela mluvit, zjistí, že to jde
pak jí dej lístek, kde to ale nebude všechno, třeba že chceš vajíčka, ale ne kolik, dceři dopředu neříkej, že to tam nebude, ale řekni jí, že má přinýst 5 vajíček, dej jí lísteck, sousedka se na počet zeptá, a tak postupce..."
za toto bych te jako dite nesnasela, rodice take meli napady me takhle posilat na otuzeni s nejakymi vzkazy a zkusili "nacvicovat", bylo to pro me jako dite nesmirne ponizujici (nebyla jsem blba, bylo mi i v sesti jasny, ze si to mohou zaridit sami, ze me zkousi), nastesti je to brzy preslo a pochopili, ze me maji nechat.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 12:59:31)
Aleno, jak píšu, nsmí se aktivně bránit a musí mít pocit, že to jinak nejde, maminka právě peče, má ruky od mouky, na vařiči něco bublá, vajíčka chybí, je potřeba rychle jednat
ale jestli nechce, tak to nemá smysl
|
|
| ehm |
|
(24.2.2016 15:53:44)
Souhlasím, byla jsem podobné dítě a nějaké nacvičování situací by k ničemu nebylo, já jsem primárně nechtěla být takové situaci vystavována. Pokud nechci obecně mluvit s dospělými, tak na tom nic nemění žádost matky, abych zaskočila za sousedkou a zachránila pečení. Kromě toho, pro mě bylo mnohem obtížnější dospělé o něco žádat, jít si pro mouku k sousedce se řadilo k nočním můrám, nějaký lísteček by to neřešil. Stojím za dveřmi a nevím, kdo mi otevře, např. manžel sousedky, sousedka mouku nemá, to vyvolá pokračování konverzace atd..
Radu nemám, já z toho celkem vyrostla do společensky přijatelné formy. Domnívám se, že to, co by mi pomohlo, by byla bezvýhradná akceptace rodiči, postoj stydlivost je úplně v pořádku z jejich strany a především posilování sebevědomí, já s tím mám spojené společenské otrkání.
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(24.2.2016 13:14:30)
Yuki, můj tehdy šestnáctiletý, než šel poprvé k nám do firmy na brigádu do skladu, tak se mě s hrůzou ptal : " a bude tam hodně cizích lidí?? " A nenadělám s tím nic...No bude z něj snad programátor, tak snad mluvit na lidi moc nebude chudák muset.
Přitom ten mladší je kecka, co bude všude a v pohodě bavit širokou společnost....
|
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 12:54:42)
A ma ve skolce problem, ze by se stydela mezi ostatnimi detmi? Nebyla schopna si s nimi hrat? Asi ne, ze?
Byla jsem stejna, co pomohlo - nechat me zit. Nijak nezvykat, nic nevymejslet, neotuzovat, nechat dozrat. Neresit to, chvalit.
A co, ze nerekne nic psycholozce? vzdyt o nic nejde. Ma cas.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 12:56:51)
taky možnost :)
jinak poslat děcko někam jo, ale jen pokud se nebrání moc, já třeba syna do obchodu neposílám ani teď, jde se mnou, s bráchou, al jinak ho nenutím, vím, že je to pro něho horší než fyzická bolest, když se má takto překonat
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 12:59:40)
Ano, nabidnout jeslti chce jit, ale nenutit a nepremlouvat, pujde-li dobrovolne hodne pochvalit.
|
|
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 13:02:33)
no, s dětmi problém nemá... nebaví se tedy hned od začátku, trochu otrkat se musí, ale pak je v pohodě. S dospělými má problém... a to někdy i se členy rodiny. Jako, že když se naučila číst, tak si čte ale sama pro sebe, max ségře, ale jinak na hlas nečte, protože se stydí, hraje na flétnu, ale trvalo 2 roky než mě doma něco zahrála, v pokojíčku si hraje pořád, ale jakmile jsem přišla já tak utichla....
Ono půjde i o to, že bych ráda aby co nejdříve jezdila do školy busem - bydlíme ve vesnici poblíž města, kam bude chodit do školy. Jezdí jich celá banda i prvňáci, ale nedokážu si ji třeba představit, jak si řekne o jízdenku... třeba překvapí...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 13:04:10)
překvapí, neoj, bdue dělqt to, co ostatní a v autobuse si poradí
u nás je problém i s dětma, nemluvil nidky s nikým, jen s bráchama, až na gymplu se to změnilo, když si ho kamarádi našli, on sám je pozorovatel, ale není aktivní, to nakonec ani teď, kařdý to má jinak
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 13:27:59)
Kdyz pojede s detmi urcite nebude mit problemy. Fakt se to casem spravi, nech to plavat a nedelej si s tim (ani ji) starosti.
|
| mrakova |
|
(24.2.2016 13:30:26)
Ono se to asi spraví, ale je fakt, že někomu ta stydlivost a neprůbojnost zůstane. A je to taky normální, lidi jsou různí. Každý není průbojný společenský sangvinik. To ale neznamená, že ostatní jsou nemocní, že? Nicméně je pravda, že ty stydlivější děti se potom v životě hůře uplatňují a často jsou profesně úspěšné ty, které se stydlivostí problém nemají. Každý si ovšem najde své místo v životě a je snad jasné, že každý je jiná osobnost.
|
|
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(24.2.2016 13:00:09)
Vydržet........škola- malý kolektiv, aby ji to nesemlelo, ale to ti už dávno řekli u toho co píšeš. nejpozději v páté se to začne lámat.....
Potvrzuju...u staršího na začátku 4 třídy a dneska by nikdo neřekl.
A mladší ten na tom byl vůbec zle, sám na nákup odkráčel sám od sebe až někdy na konci první, pro tvaroh na zábal pro bratra(přisuzuju to tomu, že se o něj bál, nemocný nebývají) a .....tím se zlomilo, třeba tohle..... a na začátku té páté to bylo lepší a dneska není to 100%,ale zařídí....
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 13:02:29)
můj syn brečel ve 12, že má jít pro rohlíky, že on do obchodu nepůjde, přitom fakt neměl kdo jiný, všichni něco dělali, ale tenkrát jsem pochopila, že zlomit to násilím opravdu nejde
což ale neznamená, že nejde zkusit, ukázat děcku, že to dokáže a v přpadě potřeby mu nikde a nic neublíží, že to zvládne
do obchodu ne, k babičce pro něco už dojde :)))
|
| Lída+2 |
|
(24.2.2016 13:10:46)
....jj přesně, já to nechala být....právě, pak lehnul syn, léky na teplotu ani nemá cenu dávat.....zvrací to....a jako na potvoru nebyl tvaroh.... a sám do sebe přišel a říkal, že dojde do sámošky pro tvaroh....přiběhl za minutku, úsměv od ucha k uchu a od té doby chodil ro zapomenuté i schválně, bez problémů.....
|
|
|
|
| mrakova |
|
(24.2.2016 13:17:30)
Musíš se snažit ji vystavovat situacím, kdy s dospělými bude muset mluvit. Věkem to snad přejde. Ale určitě je to nevýhoda, zvláště v dnešní společnosti, která žádá sebevědomé a průbojné jedince. Dcera možná není zvyklá s dospělými komunikovat. Ono také záleží, jak se k ní dospělí chovají, jestli si jí všímají a snaží zapojit do hovoru nebo ne. Přijde mi, že když jsem byla malá já, tak se na děti moc nehledělo, dospělí se bavili mezi sebou a dítě v podstatě ignorovali, takže děti se třeba nebyly zvyklé s dospělými bavit. Ale dnes je to trochu jiné, ne?
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 13:26:40)
"Musíš se snažit ji vystavovat situacím, kdy s dospělými bude muset mluvit. "
..ano, a brzy budes mit doma sebevedomou suverenku. :) ...TO snad nemyslis Mrakova vubec vazne. Ja vim, ze jen tak placas, ale fakt to zakladatelcine dceri nepomuze.
|
| mrakova |
|
(24.2.2016 13:28:23)
Vystavovat samozřejmě v rozumné míře. Ne že ji každý den naordinuje setkání s cizími dospělými. Co jiného chceš dělat? Potom zbývá jen čekat a doufat, že to přejde. Může to přece zkoušet se známými, co přijdou na návštěvu s dětmi. Tak děti mohou hrát něco společně s dospělými apod. Možností je přece více.
|
|
|
|
| withep |
|
(24.2.2016 13:17:44)
Mám úplně stejnou a stejně starou citlivku. Radím netlačit, nebo tlačit jen mírně a postupně. O dva roky starší stydlín se přece jen postupně osměluje, zdravení sice fláká, ale dokáže být i velmi drzý. Ve třech letech nemluvil, tak se neočekávalo, že bude na besídkách vystupovat. Ve čtyřech mluvil, ale odmítal. V pěti se nám ho s učitelkou podařilo nenápadně zatáhnout do divadelního představení (měl naprosto nemluvnou roli, ale i tak to byl problém, tak jsem mu vyrobila dvojníka - loutku v životní velikosti s jeho obličejem, a dva stejné "kostýmy" - on vlastně nehrál, jen vodil tu loutku :)). V sedmi letech, už ve škole, ho přísná učitelka celkem nekompromisně zapojila stejně jako všechny ostatní děti, sice mluvil (měl roli vypravěče), ale zase nehrál a nemusel mít kostým (kostým nesnese, v té školce to bylo jen oblečení ve vhodné barvě). Trému měl obrovskou, ale zvládl to a měl z toho obrovskou radost (nebo spíš z toho, že už to má za sebou? :). Chápu je, byla jsem stejná, s věkem se to člověk naučí překonat, i když vždycky bude oproti ostatním v nevýhodě, stojí ho to dost úsilí 
A ještě jedna rada - použila jsi slovní spojení "neumí to prodat". Jsou to lidské bytosti, ne obchodníci nebo cvičené opice. Možná jsi to tak nemyslela, ale netlačila bych dítě do stresu jen kvůli tomu, aby OSTATNÍ viděli, jak úžasné je. Nakonec, úžasné jsou všechny děti, nic na tom nemění, že to není vždycky vidět 
Ale chápu tě, vzpomínám si třeba na tříletou prohlídku - krásná zdravá holčička, od roka a půl bez plen a s perfektní mluvou i výslovností, která rozlišuje všechny možné barevné odstíny a zná desítky druhů zvířat... a neřekne ani své jméno. Vyšetření zraku jsem prováděla sama - sestra musela být za dveřmi, jinak by dcerka nemukla, a poznávání barev jsme testovaly vylučovací metodou (naštěstí byla ochotná vrtět hlavou ) no prostě zamrzí to, když se takové dítě projevuje jako retardované 
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 13:43:31)
No, tak já už mám vyzkoušeno, že tlačit ne-e, čím víc se tlačí tím víc se zabejčí (je to býk,no) mrzelo mě třeba ve školce, že paní učitelka říkala, třeba, Žofinko tak příští rok už budeš předškolák, tak to tu básničku říct musíš.... apod. já sama jsem vypozorovala, že čím víc jí toto budeme říkat, tím to bude horší, tak jsem letos před vánoční besídkou řekla, ať její vystoupení vypustí (samozřejmě po zkonzultování s dcerou, která teda vystoupit odmítla). Takže byla na besídce, s dětmi povídala a zpívala všechno, i na flétnu hrála apod. jen její solo vystoupení odpadlo...
Tak naše všechny prohlídky u dr. byly podobné jako vaše... až se dr. ptala a mluví vůbec ve větách apod. přitom od 2 let a pár měsíců zpívala písničky. Ve 4 už čistě mluvila i r a ř apod.
Myslela jsem "prodat" jako že se neumí prosadit, ani mezi ostatními dětmi... to mě mrzí, protože bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda.
Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje  ) a třeba si z toho něco vezme...
|
| Rodinová | 
|
(24.2.2016 13:49:42)
Mam takovou dceru, asi ne v takovym rozsahu jako ty, ale proste male sebevedomi.
Tenkrat nekdy ve skolce mi doktorka rekla - netlačte, počkejte, ona si nekdy kolem ctrnacti najde svoji cestu. Bude ji to trvat ...
Trvalo, ted sice není tridni hvezda a asi ani nikdy nebude, ale je daleko sebevedomejsi a uvolnenejsi nez ja v jejím veku a ma život na haku
Takze cas a netlacit ... verim, ze to do nejaky miry zafunguje i u tebe.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2016 13:54:25)
nevezme si z toho nic, zkus jí jenim říct, že je škoda, že nemluví, že ve škole se to musí
je to blbý, ale můžeš jí třeba řct, že kyž ude chtít jedničku, musí paní učitelce ukázat, že umí číst, jinak dostane pětku a to nidko nechce, ale zase je to přes znáky a to je motivace o ničem
lepší by bylo třeba to, že by mohla děckám říct něco, co už zná a ostatní ještě neznají, jenže školka a škola jsou podobný
hlavně ji školou nestraš, ve smyslu že musím i tu jedničku nebo pětku bych si hoděn rozmyslela podle toho, co už o škole ví, at se školy neboj dopředu, možná by bylo lepší se do školy zajít podívat
ale hlavně, neboj se, ona ve škole pod tíhou okolností promluví, bude muset a budou to dělat všichni
ve škole je spousta dětí, co umí, ale u tabule nepromluví
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 13:58:55)
"Žofinko tak příští rok už budeš předškolák, tak to tu básničku říct musíš.... "
tomu rikam ucitelky s empatii, uf.
... bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda."
Proc tohle rikas? Ty vis v sesti jaka bude dospela? Takhle stydlivych je spousta deti, ale rozhodne ne ze vsech vyrostou introverti, co se boji dojit na postu. Kupodivu casto ani ne. Nektere dite umi cist ve trech a pro nektere je cas v sesti.A muzes to do nej lejt horem dolem, ale akorat ho frustrujes, protoze ten mozek na to neni zralej.Ja bych jako tva dcera ani v tom spolecnem vystoupeni nedokazala vylizt, ted mi nevadi mluvit pred davem, nemam problem se ozvat ci cokoli vyridit, jsem hlucny extrovert, s kazdym se dam do reci. Vazne jsem to nenacvicila.
"Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje ) a třeba si z toho něco vezme..."
A o cem s ni chces mluvit? O tom, ze by se nemela stydet? Mas pocit, ze to dokaze na povel zmenit? Asi ne, i pro ni je to nekonfortni, musi byt pro zostuzujici, to probirat, potrebuje spis zvednout sebevedomi, pochvalit. Kdyz bude citit, ze ji beres jaka je, i s tim, ze se stydi a vubec ti to nevadi, hodne ji pomuzes. Mam pocit, ze s tim mas problem spis ty.
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 14:04:28)
Tak samozřejmě že z toho může vyrůst, ale už teď vidím, že některé děti ji "převálcují", takže to mě mrzí...
Ano chválím ji neustále, říkám, že se nemá za co stydět, protože je moc šikovná a promluvit si s ní nemyslím, že jí řeknu přestaň se stydět, ale vysvětlit jí právě to, co jí čeká ve škole apod.
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 14:07:44)
Tak at si nevsimne, ze te to mrzi :).
A co ji ceka ve skole?
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 14:11:18)
jak to ve škole chodí a funguje
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 14:19:59)
A proc ji to chces povidat v souvislosti s jejim studem? Skola je az za pul roku, to bych s ni vubec neresila, pro deti je to neuveritelne vzdaleny cas.
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(24.2.2016 14:05:32)
Z pozice introverta - na postu ani nikam jinam se dojit nebojim, lidi se nebojim. Ale lidska interakce me vycerpava, vysava ze mne energii, takze pokud se da se ji vyhnout, tak to delam. Coz je ostatne i to, co jsem mela v detstvi a okoli tomu rikalo stydlivost. Ja se fakt nestydim, jen proste s cizimi (a obcas vlastnimi) lidmi chci byt v co nejmensim osobnim kontaktu. Zit se s tim da uplne v pohode. Me mladsi dite je po mne, rozhodne ji "neotuzuju", jak se to snazili delat nasi, melo to opacny ucinek.
|
|
| Liliana | •
|
(24.2.2016 14:29:12)
"Zkusím si s ní dnes ještě promluvit o samotě, uděláme si kafíčko (caro s mlékem, které miluje ) a třeba si z toho něco vezme..."
souhlasím s Alenou, přesně, co s ní chceš jako probírat ? myslíš že se to ovládnout v tomto věku rozumem nebo vůlí (to leda až v dospělosti). To fakt nikdo nezmění na povel, ani kdyby fakt moc chtěl, a předškolní dítě už vůbec ne.
nepoukazuj na to pořád, neřeš to před dcerou a s dcerou, dle mého jí právě tímto můžeš velmi škodit a působit velmi kontraproduktivně, může to mít naopak zcela opačný efekt než jakého chceš dosáhnout
a navíc se dcera bude vnímat jako že je s ní něco špatně, že není jak má být, nebo jak ty by sis představovala. 100x pak můžeš slovy tvrdit že ne, když tím jak se k tomu stavíš vyzařuješ (směrem k dceři) něco jiného
Spíš konej praktické věci tak aby to NEZNÁMO, které na to má podstatný vliv eliminovala. A důležitá je i motivace - podotýkám NE motivace k změna ve stydlivosti ale k těšení do školy !!!
Takže jděte se předem seznámit s paní učitelkou, choďte do školičky pro předškoláky s pokud ji vaše škola pořádá, prostě cokoliv co zmírní strach z neznáma a naopak posílí chuť do školy.
Já třeba s ohledem na toto vše vybrala jak učitelku, tak především školu. Resp. jsem syna "jako" nechala že si ji vybral sám, malou, klidnou, takové "rodinné" prostředí, v mega škole by byl ztracen.
|
|
| Liliana | •
|
(24.2.2016 14:34:47)
"... bohužel dnešní svět přeje odvážným... tak samo, že kvůli ní mě to mrzí, že to bude mít v životě těžší.... je to škoda."
k tomu bych ti dodala, to neřeš, nemůžeš vědět co bude, nemáš věšteckou kouli.
to fakt nemůžeš vědět co bude mít kdo v životě těžší, třeba vůbec ne, to jsou předsudky prostě
P.S: můj v dětství nesmírně stydlivý bratr, který na cizího dospělého nepromluvil ještě bůhví v kolika letech, tak dnes jako dospělý je velmi, velmi úspěšný a živí se prací která spočívá v jednání s lidmi (k našemu velkému překvapení :)
|
|
|
|
|
| *Owls* | 
|
(24.2.2016 13:23:53)
Moje čtvrťačka byla podobného ražení s tím, že ani ve školce se necítila v kolektivu dobře. Měla pouze jednu kamarádku (má ji dodnes). Ve škole mají bezva pani učitelku, takže se tak nějak přirozeně pootvírá... Ale žádná hitparádaa to teda není. Vím, že se také stydí pozdravit. Umí to, ale často si myslí, že když schová hlavu mezi ramena, bude neviditelná a může proklouznout bez pozdravení (i u lidí, kter zná třeba z domu). Je v tom strach, že když pozdraví, někdo se jí třeba zeptá, jak se má, odkud jde, co bylo ve škole... To by ji snad porazilo. A tak je raději "neviditelná" a mě může trefit šlak, že nepozdraví Já myslím, že to chce čas. Člověk se jen tak nezmění.
|
|
| . . |
|
(24.2.2016 13:46:58)
Jak píše Alena, nechat žít, nechat dozrát. Dcera byla také hodně stydlivá, ale také celkem poslušná (pokud uznala, že pokyny mají smysl), takže ve škole její stydlivost nevadila - paní učitelka se ptá, tak ona odpoví. Postupně se to zlepšilo, v běžné komunikaci se to již myslím nepozná (je dospělá).
Jen pro pobavení - když si chodívaly moje malé děti samy koupit zmrzlinu, tak pětiletá držela peníze - vydávala - přepočítala vrácené, kdežto tříletý vyřizoval objednávku a společensky konverzoval s prodavačkou.
|
|
| K_at |
|
(24.2.2016 14:00:16)
...ja bych zrovna treba takovou stydlivost videla zrovna jako duvod pro odklad. Prijde mi,ze dilci nedostatky ve vedomostech atd. dozene komunikativni pohodar dobre. Ale potize s komunikaci zrovna v 1.tride.... Jinak bych ji nechala. Naopak bych se sama obcas zminila, ze se pred nekym stydim, mam treba obavu nekomu telefonovat a pod. A asi bych se domluvila i v MS, at ji zkusi proste nechat byt.
|
|
| bl |
|
(24.2.2016 14:11:19)
Jezinečko, neboj, školu zvládne. Popravdě mi ta psycholožka přijde dost neschopná, když z dcerky nenásilně nedostala to, co umí. Co je to za odbornici? Ono to chce trochu času a trpělivosti, bohužel ne každý jí má. Moje dcera byla stráááášně stydlivá, bylo to těžké, ale nelámala jsem to. Pro vajíčka k sousedce bych jí neposlala ani dnes, ve 13ti letech. Proč jí zbytečně stresovat? Zvládá mnohem složitější věci, v něčem je před vrstevníky napřed, v něčem holt pozadu.
Zápis Tvoje dcerka předpokládám zvládla. Fakt je to o lidech, kdo si dá tu práci, před tím dcerka nebude mít blok.
Jinak moje dcera byla ve škole mnohem spokojenější než ve školce.
Držím palce a věř jí - zvládne to!
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 14:16:11)
Psycholožka z ní vše vytáhla, jen jí neodpověděla na pozdrav a na dotaz na jméno. A nechtěla opakovat verše nějaké básničky.... jakmile slyšela "básnička" podle mě jí vstaly vlasy hrůzou (to má z těch besídek)
|
| bl |
|
(24.2.2016 14:24:17)
No vidíš, jak je dcerka šikovná! V té škole to je opravdu OK, já se spíš tenkrát bála, jestli se dcera nebude stydět dojít si na WC a tak, ale ty učitelky jsou fakt šikovné, ač chodí do obří lehce neosobní školy, žádné větší problémy nikdy nebyly. Neboj se toho.
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 14:26:09)
NO vidis, to je uplne v pohode.
|
|
|
| bl |
|
(24.2.2016 14:39:16)
Tutenstein, možná na každé dítě platí něco jiného.
Na to moje jakýkoliv nátlak NE, naštěstí jsem na to přišla brzy. Neměla jsem nikdy v plánu dceru zlomit do průměru, aby např. "chodila pro vajíčka k sousedce" jako jiné děti. Je to fajn slečna, má osobnost, nenechá si sejřit od nikoho na hlavu a když vidí např. na zebře paní na vozíčku, které se zaseklo kolo, tak jí automaticky převeze. Takže jsem to snad dělala dobře, i když to samozřejmě ukáže až čas. Stresu si užila dost a dost i bez mého tlačení do nepodstatných aktivit. Když byla školková, řekla jsem jí, že jediné, co opravdu musí, je pozdravit a poděkovat, ostatní je na ní. Kupodivu to fungovalo a nosila ve škole bonbony od učitelky za to, že jako jediná děkovala.
Jenže lidi pozdraví a některým to nestačí - a hned měli připomínky, že se jim u toho ani nepodívá do očí, atd. To je ale jejich problém, ne mojí dcery.
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 14:43:03)
Presne tak, take jsem stanovila jedine povinne pravidlo "zdravi se a dekuje".
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 15:01:01)
S tím máme docela problém, nevím, jak reagovat, když nepozdraví, nepoděkují. Mám ještě mladší dceru, která občas zraví či děkuje samozřejměji než starší dcera.....
|
| bl |
|
(24.2.2016 15:16:46)
My na to měli pořekadlo: "A jéje, zase máme rojení!" Je to scéna z Křemílka a Vochomůrky, kdy tam nějaká vosa nezdraví a oni to okomentují právě těmi slovy Všichni se tomu smáli a tím pádem nevzniklo to trapné ticho, kdy se čeká, až dítě pozdraví a přitom už je všem jasné, že nepozdraví....
Doma pak dostala dcera kázání, že zdravit a děkovat se prostě musí. A říkala jsem jí, že to chápu, že je to pro ní těžké, ale že tohle se prostě musí. Naštěstí to rychle pochopila.
|
|
| Epepe | 
|
(24.2.2016 16:33:15)
Občas nrpozdraví ani mé zdravě průbojné děti. Obyčejné řeknu: tak já pozdravím za tebe a udělám to ještě jednou.
Nebudu přece irovat vlastní děti před cizíma lidmi, ne? Od toho jsem máma, abych jim pomohla.
|
| jezinečka |
|
(24.2.2016 16:57:00)
já na ně taky netlačím a nesjíždím je před cizími lidmi, ale není to slušné, tak sem se ptala jak reagovat... u ní to ale je stydlivostí..
|
|
|
|
|
|
|
| Alena | •
|
(24.2.2016 14:40:05)
Jenomze ono tak pak "samo" jde. Skola te obrousi daleko "nenasilneji"( ses tam s detmi, ktere ti muzou pomoci nebo jsou podobne), nez nejake ukolove kontakty s dospelymi.
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)