| Koníček mořský | 
 |
(29.4.2022 10:46:50)
Když jsme byli doma společně, tak jsme i společně jedli. Výjimkou od jistého věku dětí byla snídaně, protože děti ve vývoji déle spí a kdo by na ně s kručícím žaludkem čekal. Ale jinak jsme vždy jedli společně a u stolu. Pro mě je jídlo trochu obřad, v rodině rodinný a společné stolování pravidlem. Samozřejmě z pravidel se občas udělí výjimka a ta se řádně užije. Takže, když jsem doma sama, jím někdy "na prasáka" na sedačce u televize, z kastrůlku, z papíru i z kelímku. Ale to vidím jen já a u stolu bych stejně seděla sama se sebou, tak proč si někdy neužít. Ale to se vlastně týká jen večeře, snídani a oběd jím jak inteligent i osaměle. Tzn. stůl, talíře, příbory, lokty u těla.
Stolování, kdy si každý vezme co chce nebo nabere kolik chce nepreferuji. Je pak problém se stravovací empatií a s rozvržením pokrmu. Takže většinou nandavám a přiděluji, každý si hospodaří se svou porcí, dojídat se nutně nemusí, přidat se může. Vždycky se ptám: " chce někdo něco přidat ?" Ani to, že si někdo něco někde vezme nemám ráda. Jídlo připravím - baví mě to, takže jídlo je. A neustálé chození do lednice a do spíže pro "něco" vytváří divné stravovací návyky.
|
| vlad. | 
|
(29.4.2022 11:19:04)
"Stolování, kdy si každý vezme co chce nebo nabere kolik chce nepreferuji. Je pak problém se stravovací empatií a s rozvržením pokrmu."
Tomu uplne nerozumim 
|
| Koníček mořský |
|
(29.4.2022 11:28:53)
No někdo je takový dravý, někdo zase slušný a dává přednost, někdo sežere vše co vidí i když už má dost, někdo zase přenechává, někdo by si dal raději tohle, někdo tamto, někdo sežere to nejlepší, někdo to nejhorší...
Obdivuju národy, které jedí svorně z jedné mísy. Ale u nás doma se mi zdá nejlepší, když má každý své jídlo na svém talíři a s tím si časově, posloupně a množstevně hospodaří. Maji pak klid všichni.
Samozřejmě jsou i jídla, která se "hodí do placu". Třeba návštěvě.
|
| Bouřka | 
|
(29.4.2022 13:40:05)
Já tomu taky nerozumím. Zase takovou nouzi, aby se nedostalo na všechny nemáme a neměli jsme ani v nejnuznějších dobách. Že by se někdo žinýroval si něco nandat, to fakt neznám. Krom toho znám své drahé a vím dost přesně, kdo o co bude mít zájem a podle toho to připravuju. Pokud je něčeho omezeně, tak akorát upozorním a přispůsobí se i sociální tragéd jako je synátor. Tomu někdy nandaváme na talíř z praktických důvodů, když to vyžaduje větší manipulační um nebo by se musel natahovat na druhou stranu stolu. Druhé dítě jí zcela separé a má svou stravu. Dřív s náma sedàvala, ale teď už jí výrazně vadí i pach našeho jídla.
|
| TaJ | 
|
(29.4.2022 13:54:10)
Bouřko, u nás synovi nevadí pach jídla, jíme většinou to stejné, ale nemá rád, když se víc lidí u jídla baví, nebo různé zvuky příborů a další zvuky s tím spojené (nemlaskáme, nesrkáme, ale i když koušeš třeba něco křupavého apod., tak je to prostě slyšet, nebo aspoň on to zvýšeně vnímá). Jako malého jsme ho nutili jíst s námi u stolu, ale nenajedli jsme se v klidu fakt nikdo, takže jsme celkem brzy zavedli, že jí to samé, ve stejnou dobu, ale vedle v pokoji. A jsme spokojení všichni, ve škole to pro něj muselo být asi docela peklo, na začátku pandemie jsme ho z jídelny odhlásili a už znova nepřihlásili, obědvá doma a sní toho pak i mnohem víc, předtím se stejně dojídal doma, protože ve škole toho v tom prostředí moc nesnědl, ať už kvůli tomu, co bylo za jídlo a nebo kvůli tomu prostředí - plná jídelna hluku a zvuků. A manžel má zkrácený úvazek, takže většinou dorazí domů přibližně stejně, já jsem taky pravidelně některé dny v poledne doma, takže často obědváme doma všichni.
|
| Bouřka |
|
(29.4.2022 14:09:32)
TaJ, my na ten problém s pachem přišli relativně nedávno, asi se to postupně ve zhoršuje plus je víc schopná dát najevo, co je problém. Je fakt, že vždy všechno dost očichávala, než to strčila do pusy. Postupně se to, co je ochotná sníst, strašlivě zredukovalo  A v posledním roce začala rychle prchat od stolu a vadí jí i jen náš použitý talíř. Čert ví, jestli to nesouvisí s covidem, jak si lidi stěžovali, že jim ledacos smrdí. Mně spíš věci smrdět přestali, jak se mi čich dost otupil, už můžu i nakrmit kočku bez navalování, ne že bych to zdůrazňovala, ať jí pěkně dál krmí ostatní 
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(29.4.2022 14:17:45)
koníčku, právě sdílení jídla v rodině je skvělý výchovný okamžik...
u nás se to provozovalo i v původní rodině a fakt je neuvěřitelné, jak i malé dítě dokáže na první pohled "spočítat" jaký je zhruba jeho díl  dodnes se u nás traduje historka, jak jsme u babičky já, moje sestry a bratránek (asi 8 let, jedináček), na talíři 8 koláčků a bratránek sahá po třetím a má nejmladší sestra (asi 5 let) ho pleskla přes ruku s "neumíš počítat nebo co?" no a jak se to rychle naučil, vždycky, když u nás pobýval (škoda, že doma to nikdy nepraktikoval, teta ho vedla k pocitu, že je pupek světa)...
a vedeme to tak i v současnosti a ani moje prožrané děti by nikdy nesnědly víc, než aby zbylo dost i na ostatní
|
| Koníček mořský |
|
(29.4.2022 14:32:29)
"právě sdílení jídla v rodině je skvělý výchovný okamžik..."
já si to taky myslím - výchova k sounáležitosti, ohleduplnosti, empatii.. Ale kdo na to má mít ty nervy, ještě u jídla. To bych se pro samou výchovu ani nenajedla. Dělit se o jídlo s ostatními je výchovně super. K tomu nějaká ta hierarchie. Nebo anarchie. Vychovávání. Prosazování, ohleduplnost, nafukování se, brečení..
Naše děti už si jedí samy nebo se dělí s někým jiným. Já nám, s mužem, občas dám něco na sdílený talíř, takže si chvilku uplatňujeme naši kvalitní výchovu a spravedlivě i láskyplně se dělíme. Ale když jídlo po chvíli rozdělím na dvě části - mojí a jeho, vidím, jak se mu uleví.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.4.2022 14:51:19)
koníčku, já jako dítě milovala, když byly k večeři šťouchané brambory, to totiž byly na velkém talíři, navršené do kopce a my seděli kolem a jedli z jednoho talíře... a nejlepší to bylo u babičky, děda si totiž vždycky hloubil lžící tunel a my se snažily buď mu ho zbořit nebo naopak napojovat svoje tunely na ten jeho
a teda po pravdě to není tak úplně o vědomé výchově, jako spíš přirozené přijímání nějakých vzorů
ale chápu, muž vyrůstal s mámou sám (má sourozence o dost starší) a taky někdy těžce nese naše hromadné stolování
|
| Koníček mořský |
|
(29.4.2022 15:28:14)
No mně se moc líbí, v televizi, ty pospolité rodiny - rodiče, děti, prarodiče, tety, neteře, bratranci, strýcové z pátého kolena, kteří přijedou, zasednou k obrovskému stolu nebo na zem a před nimi jsou mísy se vším možným a nemožným a všichni si nabírají, hodují, švitoří, volizujou si prsty... Moc hezky se na to kouká, ale já osobně bych místo asi .
Jediný společný jídlo, který snesu, je hrnec brambor na loupačku uprostřed stolu.
|
|
|
| Bouřka |
|
(29.4.2022 15:43:55)
Tak to já muže od začátku vede k tomu, že to, co je na jeho talíři je automaticky i moje Miluju mu užírat, když si něco připraví, i kdyby to mělo být jen symbolicky. Už dávno rezignoval
|
| Ropucha + 2 | 
|
(29.4.2022 17:15:30)
Bouřko, to bych tě zabila
Nesnesu, aby mi někdo sáhl do talíře.
Pokud tedy nedojde předem k domluvě.
|
| Bouřka |
|
(29.4.2022 17:19:40)
Domluva byla jasná - Chceš roztomilou prsatou ženušku? Tak se musís smířit s podílnictvím svého talíře
|
| Senedra | 
|
(29.4.2022 17:21:57)
Tak já nemám ráda, když si něco připravím ( nejčastěji nakrájím zeleninu) a děti přiběhnou a chtějí ujídat.... většinou bývá na stole velký talíř, tak nechápu, proč si neberou z něho. Nebo proč si nepřivraví jídlo samy.
|
| Bouřka |
|
(29.4.2022 17:27:08)
Senedro, no protože nêkomu uzmuté jídlo chutná mnohem víc
|
| Beat | 
|
(29.4.2022 17:34:07)
Nemám rada, když část rodiny sedí a mama kolem nich poskakuje a nají se sama až pak. To jsem nikdy nepochopila a nepraktikovala. Je to sice složitější, a kor když jsou u nás hosté, ale rada vše pripravim a jime pak pohromadě. A pak se sklidí jen to zásadní, pripadne se dolije pití, a sedí se dal a povídá.
A když někam jdeme na návštěvu, tak tam , kde porad hostitelé vyskakují a běhají něco nosit, se necítím dobre. Sice chápu a ocenuju, ze mi chtějí dat vše a jen to nej, ale ja nejvíc ocenim společný čas. Takže radši méně jídla, ale klid a pohoda.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.4.2022 18:13:54)
"když někam jdeme na návštěvu, tak tam , kde porad hostitelé vyskakují a běhají něco nosit, se necítím dobre. Sice chápu a ocenuju, ze mi chtějí dat vše a jen to nej, ale ja nejvíc ocenim společný čas. Takže radši méně jídla, ale klid a pohoda"
Beat, to mi mluvíš z duše.
Ale zdá se mi, že starší generace má zažité jako prvořadé právě jídlo a servis a hostitelka klidně stráví čas návštěvy částečně v kuchyni a částečně pobíháním kolem stolu.
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(29.4.2022 17:51:10)
Senedro, to taky nesnáším. Na dotaz, jestli chtějí to či ono, když už si jdu něco nandat - odpoví, že nic. Jakmile to mám na talíři a zavoní to, tak by chtěli taky. Ale mají smůlu, to už musí zvednout svůj zadek a jít si to připravit sami. Ujídání z mého talíře neexistuje - můj talíř je můj a pokud by mi do něho někdo sáhl, tak bych o to jídlo už ztratila zájem. A nenajedená matka = velmi protivná matka, takže už to znají a neriskují.
Před časem jsme byli na jakési příbuzenské oslavě v restauraci, kde si manželé i s dětmi objednali na 5 lidí jen 3 jídla a po donesení nastala šaráda, každý hrabal do talíře každému, přehazovali si hromádky z jednoho talíře do druhého, měla jsem co dělat, abych se vydržela neutrálně usmívat a dělat, že tohle je normální a vůůůbec mi to nevadí.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.4.2022 18:17:08)
"po donesení nastala šaráda, každý hrabal do talíře každému"
Pole, ano, takovým akcím také nerada přihlížím.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.4.2022 18:51:26)
Pole, to jste byli s námi
My fakt jídlo sdílíme, běžně si objednáváme 3-4 různá jídla na 5 lidí, abychom si mohli dát i 2-3 různé dezerty, případně polévku (klidně 1 pro všechny milujeme ochutnávání a celé menu bychom nesnědli 
Běžně k tomu teda objednáváme prázdný talíř a porce tedy dělíme, ale taky si dáváme i jen ochutnat... Jediné, co má každý vlastní, je příbor
|
| K_at |
|
(29.4.2022 19:10:51)
Rose, taky si různě užíraáme a ochutnáváme. Většinou si teda každý objedná své. Ale potom se to různě točí.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(29.4.2022 19:17:17)
Když u nás v 70. letech otevřeli první "čínu", tak si lidi schválně dávali každý něco jiného a dávali si ochutnat.
Jídlo se nosilo na stříbrných podnosech, rýže v miskách a teprve na stole si to hosté dávali na talíře. Bylo to krásné a exotické. Někdy takhle servíruju čínu i doma  .
V osmdesátkách jsem tam hodně chodila i já, dodnes mi víc chutná ta česká čína, než později pravá z těch různých bister. Způsob servírování jídla si ta naše čína zachovala dodnes.
|
|
|
| Kaliope X |
|
(29.4.2022 19:08:21)
My si sice v restauraci objednáme každý svoje jídlo, ale vždy vzájemně ochutnáváme, nevzpomínal si, že bychom si někdy objednali stejné jídlo.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.4.2022 17:30:39)
Bouřko, tak to je důkaz, pro co jsou muži ochotní trpět
|
|
|
|
| Ruth | 
|
(29.4.2022 17:54:50)
Bouřko,
nestálo by aspoň za úvahu, odepřít si to? Já bych se vedle vašeho padedé u stolu nenajedla určitě.
Proč to děláte, to má být roztomilé?
|
| TaJ |
|
(29.4.2022 18:01:22)
Ruth, tak asi jim to nevadí...my zase třeba když si někdo něco nandáme na talíř, tak často klidně tomu druhému nabídneme, jestli si nechce "zobnout"
|
|
| Bouřka |
|
(29.4.2022 18:23:32)
Ruth, buď v klidu, u společnèho stolu to neprobíhá. Je to prostě náš soukromý žert, který má pro nás nějaký kontext. A miluju ten jeho výraz se kterým odevzdává talíř Teda má jich víc, ale oblibuju všechny.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.4.2022 17:19:20)
"To bych se pro samou výchovu ani nenajedla."
Koníčku, tak nějak.
Děti jsem vždycky raději nechala najíst předem a sama jsem pak jedla v klidu bez nich.
Společné rodinné stolování s širší rodinou má samozřejmě své kvality a párkrát do roka je fajn, ale častěji se člověk rád nají v klidu. Alespoň já tedy určitě.
|
|
|
|
|
|
|
).
, tudíž toto dilema úplně odpadá. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)