| rekla |
 |
(21.3.2024 15:43:59)
Čím jsem starší, tím mám méně ráda válecí mořské dovolené...
Vloni jsme byli týden v Julských Alpách u Bledu a to se mi moc líbilo - byli jsme tam poprvé, horská turistika střídaná s volnějšími procházkami a koupáním... Nádhera...
Na zářijové svátky jsme byli v Rakousku u Wolfangsee a to samé - prostě nádhera
Jen mi to kazí občasné držkování dětí, když lezeme do nějakého kopce, ale to k tomu asi patří
A s kamarádkou a našimi dětmi jsme o prázdninách jely na pár dnů do Polska - Gdaňsk, Gdyně, Sopoty a samotnou mě překvapilo, jak moc se mi tam líbilo...
Zařazeno v cestování v zahraničí (nenašla jsem vhodnější zařazení), ale samozřejmě to může být jakákoliv dovolená - a třeba to někoho i inspiruje...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(21.3.2024 15:57:40)
skotská vysočina - naprosto úchvatná krajina, fotky se ani nedají ukazovat, vypadají jak upravené v photoshopu, vyšlo nám krásné počasí, připadala jsem si jako v pohádce... jestli existuje nebe, vypadá to tam právě takhle...
a pak istanbul - to je moje město, tam asi patřím... když jsem vystoupila z letadla, a nadechla se, měla jsem pocit, jako bych se vrátila domů... to teplo, vůně, atmosféra - nikdy nikde jsem necítila tak silné souznění s místem... takže buď odsud máme kořeny a ozval se hlas krve nebo je to tím, že to je velmi podobné jako v libyjské derně, kde jsem pobývala ve věku kolem jednoho roku a istanbulská atmosféra vyvolala tyhle dávno zasuté vzpomínky a prazážitky... každopádně něco naprosto mimo mé racionální vnímání 
|
| babi_ | 
|
(21.3.2024 16:42:20)
Na skotskou vysočinu bych se snad i podívala. Spíš se po ní proběhnout, tedy.
Rose, četla jsi Istanbul Orhama Pamuka? Vystihl to město?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2024 20:03:29)
Babi, nečetla...
Ale ani nemůžu říct, že bych istanbul nějak poznala, byla jsem jen jeden víkend v historickém centru, typicky turistická záležitost... Ale nádherné to je, nejvíc mě uchvátily cisterny a hagia sofia a bazar a starý bazar... A jídlo a čaj a vůně 
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 20:08:06)
Rose, mě totiž uchvátila i jen ta knížka. Ne, že bych to město cítila jako "své", ale rozhodně jako město s duší. Nebo spíš mnoha dušemi, které ho tvoří. Těžko se to vyjadřuje, však je to celá skvělá kniha...
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 20:17:33)
Rose, určitě koukni, když tě to město tak bere...
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(21.3.2024 20:53:43)
Babi, knížku od Pamuka jsem četla. V Istanbulu jsem byla asi 2 dny, když jsme podnikali okruh Tureckem. Knihu jsem četla mnohem později, takže se mi už atmosféra tolik nevybavila.
|
|
|
|
|
| Zasjaj. | 
|
(21.3.2024 18:44:28)
Rose, úplně to chápu. Mám to tak s místem, kde žijem. A vracíš se tam? Je to i na podruhé, na potřetí stejné? Nacházíš nějaká další vodítka? První roky jsem kolikrát sama projížděla severní předměstí Bostonu a ohmatávala si ten pocit v sobě. Tady, tady to je nejsilnější.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(21.3.2024 20:10:31)
Zasjaj, v istanbulu jsem byla jen jednou, pak 2x na riviéře, tam to je ale jiné... Ještě třeba v alanyi to bylo slabě cítit, když jsme zašli do zapadlejších uliček, ale ta intenzita byla jen v istanbulu ...
A žít bych tam teda nechtěla/nedokázala, ten status turistky je přece jen výhodnější 
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 16:25:19)
Já jsem zažila nejkrásnější dovolenou v r. 2005, kdy jsme si s kamarádkou koupily random dovolenou v Tunisku. Jen tak jsme šly po městě a tekly jsme si, co kdybychom jely někam k moři, zastavily jsme se v první cestovce a zakoupily zájezd, který nám slečna nabídla. Bydlely jsme v krásném novém pětihvězdičkovém hotelu uprostřed nádherné kvetoucí zahrady, kde jsme se mohly procházet a dát si v různých kavárničkách kafe nebo zákusek. Pláž patřila k hotelu, byla krásná a nebyla přeplněná a moře bylo čisté a teplé. Ale co bylo nejkrásnější, byly zájezdy, které jsme si tam mohly koupit. Jeden byl jednodenní do hlavního města, kde jsme byli v muzeu Bardou, viděli jsme trosky Kartága, což byly samozřejmě až pozdější rimskez lázně, neboť Kartágo bylo opravdu zničeno, pak jsme jeli do Sidi Bou Saíd, romantického bílo modrého městečka, kde se natáčela Angelika, byli jsme v typickém arabském domě, kde jsme dostali čaj z čerstvé máty a mohly si prohlédnout sbírku svatebních šatů. Po pár dnech jsme jely na dvoudenní zájezd do El Jemu, troglodytských obydlí, do pouště, kde pobíhali divocí velbloudí, přenocovali jsme v poušti v nádherném hotelu sestávajícím z bílých domečků uprostřed kvetoucí zahrady, kde jsme se koupaly v obrovském bazénu, který se vinul mezi kvetoucími keři. Jely jsme do pouště na velbloudech a viděly romantický západ slunce na Sahaře, byli jsme se podívat na růžové solné jezero, v horské oáze, kde tekl mezi palmami krásný potůček a odkud bylo vidět až do Alžírska. Jeli jsme pouští v dzipech přes ohromné duny a byli jsme v datlové farmě, kde jsme koukali, jak domorodci sklízejí datle a jeli jsme tam na vozech tažených osliky. A pak jsme si udělaly ještě jeden výlet po vlastní ose taxíkem do blízkého středověkého města, kde jsme se procházely starou Medinou. Nikdy jsem už nezažila na dovolené takovou exotikou a zároveň v naprostém pohodlí s dobrým jídlem a pitím. V hotelu byl každý večer nějaký program třeba Jazzový večer nebo břišní tance a kdybych toužila po erotickém dobrodružství, měla jsem hned několik nápadníků, značně mladších, než jsem byla já. Nevyužila jsem toho tedy.
Bohužel se mi ztratily z té dovolené všechny fotky, mám jen jednu, kterou fotil fotograf z hotelu a jsem na ni s kamarádkou.
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 16:39:55)
Huso, krááásnej popis 
|
|
| Drypetis | 
|
(21.3.2024 17:37:48)
Stará huso,
to je krásný popis a přesně takovou dovolenou toužím ještě zažít. Já jsem vlastně moc opravdových dovolených za hranicemi všedních dnů nezažila, ani s rodiči, ani pak s manželem a s rodinou, rozhodně jsme nikam nejezdili každý rok a poslední roky už vůbec nikam. Takže na všechny vzpomínám jako na příjemné, ale něco, z čeho bych měla nějaké intenzivní zážitky na celý život, to fakt nebylo.
|
|
| Čumča. | 
|
(21.3.2024 17:46:16)
Huso, Sidi Bou Said a El Jem se mi líbily moc - hlavně cesta místním vlakem do El jemu, nechtěli jsme fakultativně... Karthágo jsem si neužila Asi ho tou solí tenkrát posypali moc
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 18:01:10)
Kartágo bylo do jisté miry zklamání, ale oni ho Římani fakt úplně zničili. Tak jsem si jenom užívala, že jsem na tom místě.
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(21.3.2024 18:35:12)
Huso, to zní jako sen. Nádhera. Hned bych se tam vydala.
|
|
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 17:01:31)
Pro inspiraci asi nic nemám, krása dovolené se mi odvíjí především od lidí, se kterými ji trávím, a náplně. Místa mi připadají svým způsobem krásná či kouzelná snad všechna. Vysočina, hory tu i na Slovensku i Alpy, Fudži... vesničky i města, louky s kříži u cest... všude je něco. Moře bylo také krásné, i řecké památky. Vodácké a lezecké dovolené s MM za bezdětna.
Asi nejvíc byly rodinné prázdninové pobyty s tchánovci, švagrovci a neteřemi/synovci v době, kdy děti (naše i švagrovské) byly cca ve věku 0 - 16. Jezdívali jsme na 3 a 2 týdny na dvě stálá místa - jedno ve vesničce Pošumaví, druhé polosamota na Vysočině, a tam prostě byli spolu. U party dětí se střídali dospělí podle možností dovolené, aby jich vždy bylo dost přes týden, na víkendy dojeli všichni. Chodili jsme do lesa, na koupák, jezdili na kolech po lesích a k rybníkům, autama do měst kolem za kulturou a do bazénu, po večerech hráli hry, společně vařili... děti nyní dospělé na to vzpomínají s láskou a mají snahu se tam občas podívat i po částech - jednotlivé rodiny s další generací dětí. Taky jezdíme na jedno z míst babičky s vnoučaty (na jeden týden jen), děti=rodiče se na chvíli připojí jak mohou a vejdou se.
|
| Delete | 
|
(21.3.2024 18:15:00)
".... rodinné prázdninové pobyty s tchánovci, švagrovci a neteřemi/synovci......."
O takových dovolených jsem vždy jen četla v knížkách a chtěla to taky zažít. Ale u nás nikdy nebylo s kým, i když některé kamarádky to tak s rodinami měly, s námi se hlt žádná dostatečně nedružila a v příbuzenstvu, ač je poměrně široké, nikoho blízkého (hlavně věkově a s dětmi) nemáme.
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 18:34:19)
Delete, nojo, tak MM byl ze 4 dětí, a tchánovci je s rodinami rádi měli pohromadě - především oni "táhli" tento styl prázdnin. I v zimě jsme jezdili na společný lyžařský týden od tchýnina ústavu. Babička, dvě matky, iks vnoučat. Děda na lyžování nebyl, otcové a jedna z matek v práci.
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 19:17:35)
Tak tohle je pro mě představa pekla. Nikdy bych nic takového neabsolvovala, ani kdyby mě měli příbuzní zabít.
|
| babi_ |
|
(21.3.2024 19:53:50)
Možná by se ti líbila ta fáze, kdy jsou děti s příbuzenstvem na prázdninách, a ty máš doma klídek - jen chodíš do práce, a večery máte pro sebe s manželem
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 20:09:49)
No, to jsem v podstatě měla, o prázdninách byly děti přes týden u babičky a dědečka a my s BM jsme chodili do práce. Na víkend nám je vraceli. Ale zas nějak zvlášť jsme si to neužili, já byla vyčerpaná z práce už tehdy zamlada, takže jsem většinou odmítla i podvečerní procházku.
|
|
|
|
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(21.3.2024 20:19:28)
My tak jezdíme a rodiči, ségrou a její rodinou, našim psem, uz i s přítelkyní syna na týden na chatu. Je to super, bereme deskovky, opékáme, popijime, krásný. Dokud spolu chceme být
|
|
| TaJ | 
|
(21.3.2024 21:40:43)
Babi, mám to podobně, líbila se mi všechna místa, kde jsme byli, ať už to bylo v ČR a nebo někde u moře... Ale jako na nejhezčí dovolenou vzpomínám na tu, která byla naše úplně první s mým (tehdy ještě budoucím) manželem. Týden na Šumavě, bydleli jsme nahoře na Prenetu v horském hotýlku, bylo před sezónou a byli jsme tam úplně sami. Manžel se v tom kraji narodil, já tam byla poprvé...sjezdili jsme za ten týden strašně moc míst, od hradů a zámků, přes rozhledny, až po jezera a další krásná místa v přírodě. Jezdili jsme naší starou červenou škodovkou 120, silnice byly oproti dnešku prakticky prázdné, ani cyklistů jsme moc nepotkávali. Na hodně místech jsme byli téměř sami...před několika lety jsme v těch místech byli znovu, ale všude plno lidí a prostě už bylo všechno úplně jiné.
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 21:47:25)
Jojo, na Šumavu se rádi vracíme, byli jsme v ŽR na svatební cestě v roce 1993. A taky to tam máme rádi, ale raději německou stranu. Tehdy ještě nebyl Schengen, tak jsme vždycky přecházeli přes hraniční kontrolu na 2. nástupišti společného nádraží.
|
| TaJ |
|
(21.3.2024 22:03:04)
Vážný, jojo, Železná Ruda Alžbětín, že? Na tom nádraží jsme tenkrát nebyli, ale byli jsme tam asi tři roky zpátky, kvůli synovi, byli jsme i v tom železničním muzeu na německé straně kousek od nádraží. Jinak se na Šumavu rádi vracíme, ale už to prostě není ta Šumava, kterou si pamatujeme z té doby...ale to je bohužel všude. Všude je mnohem víc lidí a turistických atrakcí a vůbec všeho...
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 22:13:36)
Taky miluju Šumavu. Byli jsme tam na úplně první dovolené s mým BM v době, kdy jsme ještě nebyli svoji. V Anníne, v chatičce v kempu. A potom jsem tam byla ještě mockrát, s dětmi několikrát, s kamarádkami a naposledy s dcerou a jejím prvním pejskem.
|
| TaJ |
|
(21.3.2024 22:23:56)
Stará huso, do toho kempu v Anníně nás kdysi tuším lákal tchán, že by to byla bezva dovolená...on není zrovna na nějaké poznávání a cestování a když jsem se ho ptala, co se tam dá okolo dělat, tak jeho odpověď zněla - no, tam je pořád co dělat, ráno si uděláš snídani, pak se jdeš vykoupat, pak si uděláš něco k obědu, něco přemáchneš, zase se dojdeš vykoupat, pak si uděláš něco k večeři ...to pro nás s manželem bylo něco jako noční můra, my jsme chtěli někde jezdit, chodit, poznávat okolí, hrady, zámky, jezera, vodopád, nějaké městečko, vylézt někam na kopec, na rozhlednu, do muzea...prostě toho vidět co nejvíc...
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 23:28:30)
TaJ, my jsme chodili na celodenní túry, v tom kempu jsme jen přespávali. Vždycky na dovolené chodíme na výlety, jedině u moře se placatíme na pláži. Takže Mouřenec, Vydra, Antýgl, Kašperské Hory, hrad Kašperk a už si nepamatuju, kde všude jsme byli, bylo to v r. 1980.
|
| TaJ |
|
(21.3.2024 23:43:12)
Stará huso, jo, to my taky, to jen mě to tenkrát pobavilo, že já jsem se právě tchána ptala, co se tam dá okolo podniknout, jenže pro něj dovolená bylo právě to, co mi popsal. Naštěstí manžel to tam kolem trochu znal, protože do 7 let bydleli v Nýrsku a potom byl 2 roky na vojně v Sušici.
|
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 22:14:14)
Jezdili jsme rádi do Bodenmeisu, německé vzdušné lázně "za-pod" Velkým Javorem, cesta přes Rieslochfälle-vodopády. Původně jsme jezdili vláčkem na jízdenku č.-n. přátelství, čili prakticky zadarmo. Postupně jsme se dopracovali i k možnosti se tam naobědvat.
Milovali jsme tam jednu sklárnu, ne velkosklárnu Joska, ale na hlavní ulici u nádraží, s restaurací, kde si člověk koupil pivo a dostal skleničku a do ní mu něco vybrousili. Poprvé na svatební cestě.
Tu jsme vždycky rozbili a zase nechali vyrobit.
A teď tu sklárnu zrušili a staví tam betonový hotel. Tak nám skleničky aspoň vybrousili u Josky. Ale není to ono.
Na Silberbergu vedle jsme s dětmi jezdili na Somerrödelbahn - na takové té letní bobové dráze.
V Lamu a ve Zwettlu je akvapark, v Lohbergu šumavská Zoo.
Z počátku jsme často za pár korun bydlívali na ubytovací faře v ŽR, vedle kostela. Snad to pro rodiny s dětmi funguje dodnes.
|
|
| Rodinová | 
|
(22.3.2024 7:23:39)
Taky milujem Sumavu, mame tam chalupu, bohuzel v turisticky velmi exponovanem miste a jezdime tam cim dal min.
Daleko radeji mam ted rozhrani Posumavi, jizniho Plzenska a Brd, rekneme Planice, Zinkovy, Nepomuk…
|
| Stará husa |
|
(22.3.2024 9:01:06)
My jezdíme s dcerou vždycky první týden v září a to už nikde žádné davy nejsou. Počasí bývá ještě letní a všude klid. To mám ráda.
|
| TaJ |
|
(22.3.2024 11:51:20)
Stará huso, takhle jsme jezdívali s manželem dřív, v červnu a v září...pak to kvůli škole moc nešlo, v tom září to nejde ani kvůli mojí práci, poslední vtyden v srpnu a téměř celé září u nás dovolenou nedostane nikdo... protože masakr na začátku školního roku... Akorát k moři jsme tenkrát syna koncem června uvolnili, tam zas nemůžeme jet v těch největších vedrech, kvůli manželovi.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2024 12:08:07)
TaJ, jasně, my jsme s dětmi také jezdívali převážně o prázdninách. Ale co jsou děti dospělé, tak už nemusím a jezdím v červnu k moři (je už teplo, ale ne zdrcující vedro a všechno je ještě čerstvé, zelené, kvetoucí) a s dcerou v to září, protože ona si nemůže v létě vzít dovolenou. A je to fajn, protože nikde nejsou davy,letní hosté už odjeli a ti podzimní ještě nepřijeli.
|
|
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(22.3.2024 14:57:59)
babi, mam to taky taky. krasa dovolene se mi odviji od lidi, se kterym jsem tam byla
kdyz je pekne pocasi, tak je pekne v podstate vsude....a i kdyz prsi, tak je to nekdy fajn
vzpominam rada na dovolene/prazdniny na chalupe, kdyz jsem byla dite, s babickou, dedou, rodici, tetou, strejdou, sestrenici, se psy....pak na dovolene s partnerem a ditetem, umorne cesty do Chorvatska, nakonec to bylo fajn, a jeste vetsi legrace byla, kdyz vzal sveho velkeho syna....pak na dovolene s dcerou a mymi rodici na chalupe, driv jeste s moji babickou...na dovolene s dospivajici dcerou a jednou spratelenou rodinou, to byla nejvetsi legrace
bohuzel na chalupu moji rodice uz nejezdi, je to nad jejich sily, dcera se mnou uz jezdit nechce...no je to vsechno v podstate minulost, zbyly mi jen vzpominky
|
|
|
| mabela | 
|
(21.3.2024 17:29:12)
Jenom valeni u more jsem zažila snad naposledy s rodiči za sociku ještě v Jugoslávii😄 děsně me to nebavi, když si vzpomenu smažení se na slunci, je mi špatně. Takže u me nejlepsi dovolená bylo putování po Itálii a Francii, z Prahy do Marseille autem. Trvalo to asi 3 tydny, a bylo to skvele. Dodnes na to vzpomínám👍 Jsem vysloveně evropský cestovatel, nic jiného me fakt neláká. Syn je pravý opak, momentalne objevuje jižní Ameriku, před rokem byl v Asii. Já by ještě moc chtěla prave Skotsko-Irsko.
|
|
| kosatka2 | 
|
(21.3.2024 17:38:54)
Nejkrásnější byly prázdniny, když už jsem nejezdila s rodiči (cca od 16) a ještě jsem neměla děti, takže skoro 10 nádherných prázdnin
Jezdili jsme různě stopem a vlakama po Balkáně a Kavkaze. Manžel si pak nemohl brát 3 týdny dovolené v kuse, tak jsem pak poprvé letěla do Centrální Asie.
Mám ráda vekou přehlednou krajinu, hory, pláně... Nebo lokální hospůdky, křivolaké uličky, náměstíčka plná důchodců, velkolepé galerie, bleší trhy...
Letos poprvé mi přišlo, že jsme se s dětmi docela shodovali v tom, co nás zajímá, baví, a batole se do toho dobře "vsáklo"...
|
|
| vlad. | 
|
(21.3.2024 17:53:58)
Asi jedna z nej dovolených nezačala úplně dobře, kvůli místním záplavám nám na poslední chvíli zrušili ubytování v Rakousku, nic kloudného už nebylo k dispozici, dojeli jsme do italských Alp, během pár dnů jsme projeli a prošli místa, kam jezdíme v zimě, bylo nádherné počasí. Potom jsme jeli do Bretaně, i cesta je cíl cestou jsme bydleli ve starých městečkách, týden jsme byli na lodi a jezdili po vodních kanálech na bretaňském venkově, nakonec jsme dojeli až na západní pobřeží do Camaret
|
|
| Stáňa * | 
|
(21.3.2024 17:59:28)
Líbilo se snad všude.
V 17 (rok 1991) mě rodiče pustili na 3 týdny do Řecka. Sice autobusem, ale spaní nadivoko, jídlo s sebou, vlezy do antických památek přes plot, fronta pod Akropolí atd.
Rada cestuji i sama, manzel se synem zůstanou v resortu a ja cedruji po okoli. Bodrum s trajektem na Kos nebo z turecké riviéry dolmuší do Side, Alanye, Antalye.
Moc se mi líbila atmosféra Říma a Lisabonu. Barcelona a Londýn taky dobrý, ale ne wow.
Jo a ještě Skandinávie a koupání ve Švédsku ve dvě v noci v mori za světla.
|
|
| Zufi. | 
|
(21.3.2024 18:42:14)
Miluji válení se u moře.
Takže každé Bibione.
Nejlepší ale byl hotel all inclusive s bazénem na Djerbe.
|
|
| Zasjaj. |
|
(21.3.2024 19:07:32)
Asi všechny ty první cesty - poprvé na Západě, to bylo do Hallstatu, ten mi přišel tak krásný, že jsem myslela, že se snad zblázním štěstím - od tamtud několikadenní trek kolem Dachsteinu a pak cestování mezi jezery až zpět do Salzburku, kde byl kamarád na stáži. Nebo poprvé v Řecku - z Athén lodí po ostrovech na Krétu, kam jsme nedojeli, protože se nám tak líbilo na Santorinu. Nebo poprvé v Peru. Z Huarazu trek Bílými Kordíierami. Pak autem a prstem po papírové mapě na jih, přes Nasca do Cusca. Nebo Aljaška. Nebo Island, to je taky moje srdcovka.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(21.3.2024 19:42:21)
Poprvé na Kanárech
Po tom jsem nejvíc toužila za komoušů.
|
| byvala radka |
|
(25.3.2024 12:11:59)
Poprve Chorvatsko az v 2012 a nadherne more, i kdyz prvne more jsem videla v 90. roce, Atlantik, stopem
dovolene s partou na kolech po CR, na vode
stopem po Evrope s byvalym v 90., 91. a 92. roce
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2024 19:37:06)
Mně válecí baví pořád, naštěstí k tomu dostárnul i manžel. Tak jeden týden v roce proležíme na pláži. Ty další jsou ta nějak víc v pohybu, třeba na motorce. Ale dovolenou typu "protože je úterý musíme být v Belgii" bych už nedala.
Hodně mě bavilo když jsme jezdily s mamkou do Bulharska, tam autobusem, zpátky letecky asi na 3 týdny. Bydlely jsme v soukromí, chodila jsem na místní diskotéky, od 16 do 20 to bylo.
Mě bavěj všechny dovolený, nejvìc u moře, ale i ostatní.
|
| Zasjaj. |
|
(22.3.2024 13:50:12)
Inko, taky jsem jezdivala jako dítě do Bulharska. Každý den na plazi, odpoledne nákup na trhu a večer za tmy vycházka podél pobřeží nebo přístavu. A furt dokola cele tři týdny, až mi ta rutina úplně vypálila mozek z hlavy. Moc rada na to vzpomínám. Nejlepsi relax. Ono pak ještě byly další týdny prázdnin a to jsme stanovali, cestovali, chodili po horách.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2024 14:48:00)
Bulharsko bylo první moji zahraniční dovolenou v r. 1969. Bylo mi 10 let. Letěli jsme s rodiči do Varny a byli ubytováni v úplně novém hotelu Varšava na Zlatých pískách. Byli jsme tam 14 dní. Poprvé jsem viděla moře, byla jsem nadšená z vln a naučila jsem se tam plavat. Kromě toho, že jsme se váleli na pláži, tak jsme absolvovali taky plno výletů, třeba do Nesebaru, do Balčiku, do Rilskeho kláštera. Jeli jsme lodí po nějaké řece, kde byly želvy, už jsem zapomněla, jak se jmenovala. Největší zážitek ale byla cesta zaoceánským parníkem podél břehu Černého moře až do Rumunska a zpět. Loď to byla obrovská s několika palubami, bary, restauracemi, kavárnami, kinem, bazénem, lehátky na palubě. Prolezli jsme ji s tatínkem od strojovny, přes kajuty až po kapitánský můstek. Chudák maminka seděla v kavárně a bylo jí zle od žaludku. No a pro muže v našem zájezdu byl největší zážitek pohled na tehdy jen dámskou nudistickou pláž ( pánská tam byla taky, ale ta kupodivu nestáhla).
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(22.3.2024 14:56:37)
Řeka Ropotamo?
Poprvé v Bulharsku jsem byla v roce 1975. Jeli jsme obě cesty vlakem. Taky zajímavej zážitek.
|
| Stará husa |
|
(22.3.2024 15:17:00)
Inko, možné to je, fakt už si to nepamatuju.
A vlakem jsme do Bulharska jely s maminkou, když mi bylo 21 a byl to můj nejhorší zážitek z cestování. Vůbec to tehdy byla ne moc hezká dovolená. Bydlely jsme v soukromí v běžném paneláku, kde ale měli turecký záchod. Bylo tam málo jídla a dost nedobrého, tehdy tam měli fakt bídu, v obchodech třeba regály plné akorát zavařených okurek nebo čeho, jinak nic, ani kousek ovoce nebo zeleniny, na chleba lidí stali šílené fronty. A byly jsme tam v září, ráno i večer bylo chladno, svléknout se do plavek šlo až tak v 11 hodin a ve 3 už začala být zima, voda v moři špinavá a dost často černá vlajka, takže se nedalo koupat. Tak mě to tehdy zhnusilo, že jsem už nikdy do Bulharska nejela a ani po tom netoužím.
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 9:34:35)
Huso, do BUlharska bych taky nejela...myslim, ze ubytovani se zlepsilo a zasobovani taky, ale urcite se nezlepsilo more, cerne vlajky, vlny, meduzy a chaluhy...na to mam spatne vzpominky
tehdy jeste chodili po plazi mezi turisty vojaci se samopaly...pry ze hrozil utok z Turecka nebo co, rok 1976 cca
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.3.2024 10:20:39)
V Bulharsku je to báječný, zlepšilo se všechno. Po revoluci jsme vyzkoušeli kdeco, Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Tunisko, Kanárský ostrovy a vrátili jsme se do Bulharska. Tam co jezdíme, má pláž modrou vlajku EU. Takže je tam fakt čisto. Medůzy jsou někdy, ale nijak nadměrně. Vlny jsou, to se nám právě líbí. Na Kanárech jsou taky obří vlny, nejvíc jsem se otloukla na Tenerife, manžel má zadřený písek snad už 10 let.
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 10:42:51)
Inko, ja to tady od Tebe ctu kazdou chvili a kroutim nad tim hlavou...to snad i v Rumunsku v roce 1975 bylo lepsi more nez v roce 1976 a 1977 v Bulharsku...i kdyz v Rumunsku jsme vsichni meli strevni problemy a chodili jsme ze stanu strasne daleko na spolecne turecke WC.
Podle mne je more nejlepsi na Mallorce a ve Spanelsku (kolem Barcelony, Valencie apod.).
No a va Francii na Azurovem pobrezi, ale tam je strasne draho.
|
| Len | 
|
(24.3.2024 10:50:58)
Za mne je rozhodne nejhezci more okolo ruznych reckych ostrovu, at uz Jonske more nebo Egejske (Jonske mozna trochu hezci) a pak Sardinie.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.3.2024 10:56:51)
V Řecku jsem nebyla, akirát na Kypru. Nedokážu se přenést přes ty koše na záchodech.
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 10:58:11)
Inko, mne to v Recku prislo takove vyprahle...ale nebyla jsem vsude...a more mi tam pripadalo studene a plaz byla kamenita a muselo se chodit do more v botach do vody
|
| Stará husa |
|
(24.3.2024 11:07:08)
77krasko, mně se právě na řeckých ostrovech líbí nejvíc. Byla jsem dvakrát na Rhodu, dvakrát na Krétě a jednou na Kosu a nikde nebyly kamenité pláže, všude písek s kamínky, dalo se koupat bez bot a zároveň díky kamínkům tam nebyl zvířený písek, ale voda byla čistá s průhledná. Moře bylo vždy teplé a to jezdíme v červnu. Na Krétě byly tedy vlny a asi dva dny černá vlajka, kdy se nedalo koupat. Ale když jsme byli poprvé na Krétě, tak jsme byli v chráněné zátoce, kde vlny nebyly. Byla jsem i dvakrát na Mallorce a dvakrát v pevninském Španělsku, kde bylo moře studené, ale koupat se dalo. Na Mallorce zas byl hrozný vítr, neustále nám unášel slunečník, ale moře teplé a čisté.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.3.2024 11:09:44)
To by se mi taky nelíbilo. Mám ráda jemnej horkej písek.
|
|
| Len |
|
(24.3.2024 11:26:43)
Ja neuzu na oblazkove ani na kamenite plaze, chyta me krec do nohy, kdyz se mi chodidlo ohne pres oblazek, boty nepomahaji. Vsude, kde jsme byli, Zakynthos, Kreta, Olympska riviera, Karpathos..., byly plaze piscite. Na Zakynthosu melo v nasem zalivu more 37 stupnu, na Krete bylo pravda studenejsi, ale rozhodne ne studene.
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.3.2024 10:55:26)
Na Malorce se mi taky líbilo, to je fakt.
Od roku 1977 se to v Bulharsku změnilo.
Na Kanárech se mi líbí, že se tam dá jezdit celý rok, byla jsem tam ve všech měsících, kromě letnich prázdnin.
|
|
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 10:43:50)
na Kanary bych kvuli mori nejela, tam se nevlastni syn malem utopil, kdyz je more odneslo a horko tezko se vraceli za pomoci rybarske lodi
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(24.3.2024 22:48:28)
Sedmi, asi se ty lokality v Bulharsku lisily. Poprve jsem tam byla v sedmdesatem tretim nebo ctvrtem, na Slunecnim pobrezi cely mesic, to jsme bydleli na hotelu, takze jidlo bylo tam. Pak jsme mnoho let jezdili do Sozopolu do soukromi, bydleli jsme na starem mesete v historicke zastavbe, zachod tam byl ale evropsky, voda tekla ve sprse jen studena, to mi ale nikjak nevadilo, bylo horko. Varili jsme si sami a nakupovali na trhu. Ten vyber tam byl nesrovnatelny s tim, co se dalo koupit v Praze. Broskve jsme jedli kazdy den, od konce cervence i hroznove vino a melouny. Papriky, rajcata, okurky take kazdy den na slat, balkansky syr k tomu. Nekolikrat tydne cerstve ryby z pristavu. Posledni roky byly i langusty nebo krevety nebo co to bylo. Maminka drzela pokazde dietu, takze jedla jen salat, ryby a jogurt. Pamatuju si fronty na chleba a na mazanec, co jsme jedli k snidani k jogurtu, ale proste vzdy jsme nakou frontu vystali a pecivo zas par dni meli. A ten jejich jogurt ve skle byl k dostani porad, chodila jsem pro nej rano do mlekarny, byl vynikajici. No a more pro mne bylo v tom veku dostatecne exoticke. BYla jsem furt pod vodou a tahala nejak skeble nebo racky nebo okukovala havet u skal a kdyz byly vlvny, tak to bylo taky uzasny, to jsme do nich skakali jak zbesili. Ja to proste milovala.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(24.3.2024 23:02:13)
Mně hrozně chyběl náš chleba a měla jsem v Bulharsku průjem , museli jsme do Varny k doktorovi.
|
| Zasjaj. |
|
(24.3.2024 23:09:35)
Evelyn, mne ten jejich chleba taky nechutnal, ale co uz. Martin, to byl kluk z te rodiny, co jezdila s nami, nesmel z hygienickych duvodu zmrzlinu, to mi ho bylo hrozne lito, protoze ta jejich zmrzlina mi chutnala silene. Byla hladoucka, sama smetana, bud vanilkova nebo jahodova, do kelimku na vahu. Ty jo, to uz snad nikdy neochutnam Prujem jsem nastesti nemela nikdy.
|
| Stáňa * |
|
(25.3.2024 13:14:39)
Jo, bulharská zmrzlina,❤️ úžasné smetanová. Nikdy později jsem už takovou neměla. Nejvíc se jí podobal Smetanova ve Starém Gradu v Chorvatsku, ale nebyla úplně stejná.
V Bulharsku jsem byla jako dítě jen jednou, nějaká Družba v rámci JZD.
Bydleli jsme v soukromí, spousta ovoce, zeleniny, hezké pláže.
Byl to cca rok 1982.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(25.3.2024 14:18:18)
zmrzlinový ráj si pamatuju z maďarska, kde jsem byla na táboře - tady jsme znali jen točenou, takže dva druhy a míchaná, ale tam měli stánky s vaničkami a ohromný výběr od sladoledu přes smetanové, tvarohové, jogurtové až po sorbety a my byli jak uhranutí
tolik příchutí a tak málo času a chleba mi tam také chutnal, jako dítě jsem nijak neoblibovala náš šumavský bochník a jejich bílý hebký mě nadchl a ovocná polévka
|
| Vážný2 |
|
(25.3.2024 14:25:53)
Do Bulharska poletíme s manželkou zase letos a mám už letenky a rezervaci na auto a sami jsme si objednávali i hotel, ale to ještě můžeme změnit. Letos polopenzi, předloňské All Inclusive nám nesvědčilo. Ale zase mi budou chybět ty Cuba Libre (Light)...
|
| Stáňa * |
|
(25.3.2024 14:37:00)
Kam do Bulharska letíte?
|
| Vážný2 |
|
(25.3.2024 14:38:10)
Do Burgasu.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.3.2024 14:46:39)
Vyjde to levněji než s cestovkou?
Já když to počítala, vyšlo mi to s cestovkou za míň než bez. Oni jak mají nasmlouvaných víc pokojů a třeba celý letadlo, srazí ceny.
|
| Vážný2 |
|
(25.3.2024 14:50:50)
Asi ne, ale my jsme si chtěli vybírat z více objektů... A mít tam auto. A mj. hotely ty nenasmlouvané pokoje mají pak už o dost levnější. A když člověk koupí včas letenky, tak jsou taky levné.
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(25.3.2024 14:37:56)
V roce 1989 jsme měli tréninkovou fyzikální soutěž v Soproni mezi námi, Rakušáky a Maďary. No samozřejmě jsme museli jet přes Blavu a Budapešť, nikoli skrz Vídeň. Rakušáci to měli kousek a Maďaři taky.
No a tam nás kluci z Rakouska pozvali do cukrárny. To už byla "kapitalistická" cukrárna, takže ceny byly 80 Kčs za pohár (5,20 stál oběd ve jídelně G, 2 Kč nanuk, 3,20 plnotučné mléko). Ale Rakušáci nás pozvali. Pohár se slunečníčkem. Valil jsem na to oči...
Přivezl jsem si odtud Ketézer szó, naše významné provolání Pražského jara 1968 Dvatisíce slov Ludvíka Vaculíka - v maďarštině. Jako suvenýr. Akorát jsem se bál, aby mi to na slovenské hranici nevyhmátli, tam by tomu mohli rozumět...
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(25.3.2024 13:15:21)
Chleba mi chutnal, bílý jako veka.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.3.2024 13:24:20)
Mně taky chutnal, jako houska, no.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.3.2024 12:01:43)
V Bulharsku jsme byli taky vlakem, 1973. Moc si to nepamatuju, stanovali jsme v kempu u pláže a poprvé jsem jedla hranolky.
|
| mamoch |
|
(24.3.2024 12:53:13)
My v Bulharsku v roce 1969 také vlakem a přesně - poprvé jsem tam jedla hranolky.
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 22:07:23)
My jsme hranolky normálně jedli doma, buď kupovany nebo z nakrajenych brambor v troube na plechu
Ale v Rumunsku jsem poprve jedla langoš a to byla pochoutka
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(21.3.2024 19:52:58)
Všechny naše dovolené povazuju za hezké.Ja teda dávám přednost aktivnějším variantám a turistice,ale s malými dětmi jsme se jezdili i "válet" k moři + večerní vycházky a 1-2 výlety ... Taky jsme byli u Bledu - 5 dní s výlety,potom přesun do Chorvatska k moři), to bylo moc krásné, ale "covidově zvláštní" - málo lidí má své klady,ale někdy to působilo až depresivně. Další rok jsme kombinovali Slovinsko-Chorvatsko-Rakousko (Alpy) a to je možná kandidát na nejhezčí dovolenou.Ale moc jsme si užili i pobyty v ČR na pronajatých chatách na různých místech s cestováním po okolí v kombinaci s koupáním a večerním sezení u ohně (Šumava, Máchův kraj, Bílé Karpaty ...)
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2024 19:58:32)
My takhle jeli na motorce Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko. Slovinsko mě okouzlilo.
|
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 21:03:26)
Moniko, já taky považuji všechny svoje dovolené za pěkné, snad s výjimkou jedné v Chorvatsku, kdy první den dostala dcera angínu, druhý týden ji dostal syn a poslední den já. Ale jinak byly všecky dovolené super, ať v zahraničí, nebo v Česku.
|
|
|
| Blanče | 
|
(21.3.2024 20:24:33)
Upřímně se zamýšlím a asi nedokážu vybrat. Vltava a Lužnice s dětmi a partou před třiceti lety s dvoustovkou bavorských vdolků vyráběných v kempu na Pískárně na vařiči. Slovenský Ráj a roztáté ledopády, které jsme jeli lozit, Velká Fatra, spaní v salaši, vzdálené setkání s medvědem a neskutečně spálený obličej při prvním setkání s MM rodinou. Courací law cost letecké do Londýna, Amstru, Osla kdy jediné, co jsme měli dopředu byla letenka a občas ubytko na první dny. Týden kdy jsme dělali babi a děda sitting 60 km od Bari v kouzelném domečku v úzké uličce a přitom 60 metrů od pláže a já si asi poprvé od deseti let povídala se svým otcem delší dobu a pili jme limoncello v trulících. 30 opakování rodinné a kamarádské dovolené v zimě v Roháčích, lyže, termály, kamarádi a dorůstající děti, dnes už vnoučata. Lyžování v Dolomitech, kde jsem si připadala jako celebrita. Prodloužený víkend ve starém kouzelném hotelu v Budapešti na Margaretině ostrově, kde jsem si připadala jak celebrita z doby první republiky. Týden v Portu, kde jsem byla na koferenci sama z Česka, tři dny konference a zbytek úplně sama, ubytování v hotelu ze starého kina, toulky městem a cesty tramvají na pláž. Milované Švédsko, vesnička kousek od Luleå, 80 km od polárního kruhu a bílé noci. 13 000 kilometrů za jedno léto, napřed na sever Švédska a pak přes Francii pro dceru a s ní do Španělska a na Gibraltar. Pěkné, díky za navození atmosféry vzpomínek.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, |
|
(21.3.2024 20:40:30)
Mně se asi líbily všechny dovolené.
Miluju Itálii, Ať je to Bibione, Řím, nebo Sicílie. Vzpomínám jak jsem v devadesátých letech z kempu koukala na krásnou Florencii.
Pěkné byly i cesty velkou výletní lodí.
Západ USA byl taky fajn.
Pohled na jinou kulturu v Číně Thajsku stal taky za to.
Zkrátka cestování je fajn.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(21.3.2024 21:54:55)
Mně se taky líbily všechny dovolený. A to jich mám za sebou nejmíň 150
|
| TaJ |
|
(21.3.2024 22:08:53)
Inko, tak tolik jich za sebou tedy nemám, ale taky se mi líbily asi všechny, vzpomínám jen na jednu, kdy se krutě nevyvedlo jak počasí, tak ubytování, bylo to září 2001, ale to byla asi fakt jediná, jinak vzpomínám moc ráda na všechny.
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 20:54:58)
Asi studijní výměna na 6 týdnů v létě na Technické univerzitě v Delftu, NL.
Měl jsem tam na 3 týdny manželku s sebou. Ona měla dovolenou. Fakulta byla tak laskavá, že i jí zaplatila ubytování.
Chodili jsme po Delftu, což je nádherné historické městečko s mnoha kanály.
Měli jsem pár Guldenů, jeli jsme několikrát do Den Haagu a šli pěšky do Scheveningenu, nikoli k Mezinárodnímu soudu (i jeho budovu jsme viděli), kolem budovy, kde věznili zločince z Jugoslávie, na krásné pobřeží moře jen pár kilometrů odtud. Tam byly ohromné pláže, hotely atd. Hodně jsme si to užili. A mimořádně vysoké vlny (na Holandsko).
Byli jsme v Rotterdamu a v Amsterdamu. Všechno bylo pro nás ze "skoro socialismu" úchvatné. Projeli jsme se v Rotterdamu lodním taxíkem (ale jen jedním směrem, zpět jsme museli pěšky). S kamarády jsem ještě jel na cyklovýlet na Hoek van Holland. Jedli jsme sýry a ryby. Všechno bylo ohromně romantické, vodní ptáci na ulicích v parcích atd.
Bydleli jsme v domečkách patřících studentskému svazu, protože mezinárodní kolej byla v rekonstrukci. A tak nám pronajala fakulta technické matematiky tyhle studentské pokoje.
Skoro jsme neuměli anglicky, ale nějak jsme dali dohromady závěrečnou zprávu.
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 21:10:19)
Ale i jiné byly hezké:
Pobyt v Györu a Budapešti už jen my dva, s koupáním a procházkami.
Pobyt v Černé Hoře autem s výletem na Skadarské jezero a po cestě se zastávkou u Plitvických jezer.
Pobyty Bulharsku, někdy letecky, já ale potřebuji i tam auto, někdy autem z ČR.
Pobyty v Hévízu s prohlídkou jeskyní na lodičkách a jízdou na plachetnici na Balatonu (po spoustě let).
Ravenna a nádherné románské kostely obou tam se tehdy v historii potkávajících církví (katolické a ariánské - něco jako Svědkové Jehovovi, ale jen teologicky). A krátce poté cesta z Holandska přes korunovační kostel v Cáchách, kam Karel Veliký odvezl oloupané a uloupené kusy výzdoby z Ravenny.
Svým způsobem byly pro mne dovolenou i cesty na technické konference mého zaměstnavatele do Seattle a jeho okolí ve státě Washington (nikoli D.C., ale ten na západní straně u Pacifiku). Během jedné jsem se neodobrovolně zastavil v NY ale aspoň jsem viděl Ground Zero a Broadway. Příroda ve WA je moc krásná, je to samý les a jezera, vodopády. Miloval jsem ale i americkou kulturu života odlišnou od naší. WA je hodně demokratický stát, bylo tam už tehdy hodně ekologie, veřejná doprava (jezdili jsme do obchoďáků) atd.
Vždycky jsme to naplánovali tak, abychom aspoň v části pobytu měli o víkendu auto a mohli jet i na výlety a do outletů.
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 21:17:00)
Vážný, v Ravenne jsme byli v r. 1992, na naší první dovolené v Itálii i s dětmi. Ty románské chrámy byly krásné a v jednom mě naprosto okouzlila mozaika Kristus jako dobrý pastýř, nádherná s tmavě modrou oblohou se zlatými hvězdami, byzantský Kristus se zlatou svatozáří a bílé ovečky na zeleném trávníku. Často si na ni vzpomenu.
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 21:36:00)
Tahle, asi:
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 21:40:57)
Tenhle obrázek je lepší:
|
| Stará husa |
|
(21.3.2024 21:42:58)
Vážný, asi je to ona. Ono už je to přes 30 let, tak ji vidím svým vnitřním zrakem trošku jinak, ale může to být ona. Díky!
|
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(21.3.2024 21:33:01)
Jo a před tím jsme jezdili často s dětmi do kempu u rybníků Kladiny kousek od Pelhřimova směrem na Jihlavu. Lesy, houby, výlety s dětmi. Lodička. Táboráky a topení v kamnech. Voda venku. Latrína.
Mám fotku, jak si 2-letou dceru nesu v krabici od nějakého domácího spotřebiče.
A ještě mne napadly 2 církevní akce:
Krátce po té, co jsem uvěřil (u charismatických evangelíků), jsem byl pozván katolíky z MFFUK s manželkou na 14denní exercicie "Oáza křesťanského života". První svobodné prázdniny 1990. Byli jsme v Kostelci nad Černými lesy, bydleli na faře ve spacácích a na karimatkách. Program patřil hnutí Světlo-Život, kterým kdysi prošel i Jan Pavel II. Probírali jsme různá témátka, jedli ze společných zásob podle pravidla "jez tak, aby se najedl tvůj soused". Bylo to organizované dominikány a bylo tam hodně zážitkové pedagogiky. Každému témátku byl přidělen kus liturgického roku, takže jsme zrychleně prošli i to. Místní farníci o nás pečovali, takže jeden den nám postrojili stromeček, druhý den jsme měli velikonočního beránka. Byly tam dni smíření s živými i mrtvými, kterým jsme psali dopisy. Naše hříchy jsme v podobě kamení nesli pod kříž.
Během dne, který se věnoval Kristovu utrpení jsme v silenciu (tichu) prožili větší část dne a pak jsme nesli kluci větší břevno a holky menší na blízký kopec, kde jsme z toho postavili kříž. Měli jsme každý soukromé tiché 15m setkávání s Bohem v kapli nad Božím slovem. Vylosovali jsme si dvojičky (já svojí ženu) a šli jsme zvěstovat Krista do okolních vesnic, jak kdo uměl. Atd. Bylo to celé silné a dodnes z toho žiju.
Druhá podobná akce byla obnova manželství a manželských slibů pořádaná moderní řk. kongregací Chemin Neuf. Žijí v ní celibátní bratři i sestry a také rodiny.
Byli jsme v klášteře kousek za Prahou. O blaho cca 11 manželských párů tam pečoval velký tým složený z bývalých účastníků, přátel Chemin Neuf, ... Fungovalo to tak, že oni měli vždy jen půl dne práci a půl dne na svůj program/sebe atd. Pro všechny byl součástí vodácký tábor pro starší děti, tábor pro mladší děti a "školka" pro předškoláky, aby rodiče měli čas na sebe. Dohromady takto o sobe i o nás pečoval tým mnoha desítek lidí. Spousta programů bylo opět zážitkových. Na závěr jsme měli obnovu manželství v kostele a ohromnou slavnost, kde nám děti zahráli divadlo, co se pro nás naučili a řadu scének a programů připravených účastníky. Dodnes se rádi koukáme na fotky, nás i dětí z této akce.
|
|
|
|
| Termix | 
|
(21.3.2024 22:42:19)
Těžko říct, která byla nej. Všechny s dětmi a manželem. Milujeme dlouhé cesty autem, kdy cesta je cíl. Jen tedy dojedeme někam, tak se trochu s nadsázkou otočíme a jinou cestou jedeme zpět. Máme takto za sebou třítýdenní cesty po Řecku, Skandinávii, Provensálsku, Normandii, byli jsme autem v severním Španělsku, v Andoře ... nemůžu se dočkat naší letošní daleké cesty a pomalu chystám itinerář. Miluju všechny krátké výlety.
Miluju jet kamkoliv. Je to moje jediná a největší zábava. Teda baví mě toho víc, ale cestování vede. A letošek mám cestovatelsky docela nabitý.
|
| vlad. |
|
(21.3.2024 23:24:14)
Termix, mame to podobne i kdyz nekam letime, vzdy si pujcime auto a cestujeme.
|
|
|
| sally | 
|
(22.3.2024 4:48:52)
nejsilnější byla asi Austrálie... vysloveně výlet do jiného světa, skoro až strašidelné... jsem zvyklá spát venku, ale tam jsem se první noc bála - připadala jsem si jak v jiné galaxii - nejsem žádný astronom, ale to nebe tam je "jiné"... jiný vzduch, jiné tvary krajiny, jiné vůně, jiné zvuky... a tam jsem poprvé zažila "divočinu" - místa, kde jste sami, odkázaní na sebe, své zkušenosti, dovednosti - odkud si nezavoláte jen tak pro horskou službu nebo pomoc... když jsem se místních ptala, co mám dělat, když mě kousne jedovatý had, tak mi řekli, že kůň chcípne do deseti vteřin, takže kolik si myslím, že toho stihnu já... a takové to, že člověk vjede do nějakého národního parku, nebo "profláknutého" místa - a je tam SÁM, bez miliardy turistů.... ti zhruba tři lidé (teď už skoro čtyři) na km čtvereční jsou fascinující (Česko má 136)... to se mi hodně zalíbilo...
|
|
| Koníček mořský | 
|
(22.3.2024 8:24:16)
No vzhledem k tomu, že si jednu dovolenou opakuju každoročně už dvacet let, tak mi nezbývá než říci - Šumava a Lipno. Mám na ní asi už závislost, protože jak se blíží termín, mám abstinenční příznaky. Každý rok tam objevím něco nového, krásného, a i ta stará profláknutá místa musím opětovně zažít. Lidi tam jsou, pravda, ale velmi často couráme po místech, kde nepotkáme živáčka.
No a pak Lužnice, řeka mého dětství, mládí a srdce. Miluju její vůni a tiché plynutí.
Pak moře, kdekoli. Jak je tam moře, tak je to nejhezčí dovolená v životě.
No a pak samozřejmě po revoluci jakákoli "kapitalistická" cizina. Ta vůně svobody, barvy, věci, lidi, prostě jinej svět. I když jsme spali v příkopech vedle autobusu a jedli řízky a konzervy, bylo to to nej.
A pak kdekoli v Čechách, protože Čechy jsou nejhezčí země na světě a ať jsem kde jsem, je to tam nejhezčí dovolená.
|
|
| La Pepa | 
|
(22.3.2024 11:40:05)
Až na výjimky bych si kteroukoliv dovolenou zopakovala.
Doufám, že vyjdou i ty budoucí, plánujeme v létě Tatry, teď na jaře Kypr.
Bohužel víc než týden v kuse není reálný, ty nejvýraznější dovolené byly ty nejdelší.... Byť jedno z toho byl úplně off grid pobyt na chalupě v Krkonoších, v zimě, bez výpravy do civilizace, skoro 3 týdny....
|
|
| Sam01 | 
|
(22.3.2024 12:16:12)
Já asi nemůžu říct,která dovolená byla nejhezčí. Každá měla něco do sebe a byla jiná.Cestujeme docela často. Někdy je to válecí -odpočinková dovolená u moře, jindy je to víc akční-výletové. Jiné to bylo s malými dětmi a jiné je to teď,kdy často jezdíme sami nebo s našimi dospělími dětmi a jejich partnery. Já cestování miluju a dělá mi radost každý výlet nebo dovolená. Teď jsem v těšícím se módu,protože za 13 dní odlétáme na dovolenou za teplem na Sal.Jsem moc ráda,že tu možnost cestovat máme a není to jako za socíku.
|
|
| Koníček mořský |
|
(22.3.2024 12:50:58)
Ještě přece nesmím zapomenout na ...mateřskou (dovolenou). Ta byla taky hodně jedinečná až nejhezčí. 
|
| Stáňa * |
|
(22.3.2024 13:26:37)
Koníčku, ano moje druhá mateřská byla nejkrásnější období mého života
|
|
|
| Abigail* | 
|
(22.3.2024 17:40:46)
Miluju cestování, na válecí dovolené nejezdíme, respektive párkrát s dětmi jsme tedy byli i u moře, ale i tam se snažíme co nejvíc poznávat. Líbilo se mi všude, mám obří seznam, kam bych chtěla. Jak děti dorůstají, tak na něj snad postupně době, v rámci našich finančních možností .
Na svatební cestě jsme byli v Irsku a Severním Irsku. Vyšlo nám neskutečně krásné počasí, projeli jsme ho po pobřeží téměř celé. Hodně se mi líbilo i v Korutanech, u Lago di Garda, máme rádi Polsko. U moře se nám líbilo na Zakynthosu a v Černé Hoře.
Na stará kolena mě stále víc lákají i hory, letos jedeme na Malou Fatru. Chtěla bych i do Dolomit.
Jinak snad příští rok vyrazíme do Skotska. Dále mám na seznamu Madeiru, Azorské ostrovy, Skandinávii, Bretaň a mnoho dalších... Exotika mě moc neláká.
|
| Termix |
|
(22.3.2024 17:48:08)
Abigail, krásné plány. Jela bych na úplně stejná místa.
|
|
|
| mamoch |
|
(24.3.2024 11:20:16)
Na všech dovolených se mi líbilo. Na turistiku nejvíce Madeira , lepší než přelidněné Tenerife a pustá Fuenteventura. Na plavání jsou ideální Kapverdy a Turecko , naplavu toho hodně moc, čili se o žádné válecí dovolené nejedná. V Turecku je potřeba vybrat hotel, kde nejsou bojky s provazy a dá se plavat "prostě furt" při pobřeží.
|
| mamoch |
|
(24.3.2024 11:21:29)
pardon Fuerteventura:)
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.3.2024 11:41:11)
1986 Karlovy Vary, restaurace, vinárny, diskotéky, ve 2 ráno na ulicích noční život, vstávali jsme až odpoledne, první dovolená s MM v červnu po maturitě.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.3.2024 11:58:57)
No a pak 1991 svatební cesta do vysněné Itálie, kam jsem se toužila podívat už asi od 10 let, od dob Drupiho, ale za socialismu to nešlo.
Když jsme projížděli tunelama a objevily se první italský směrovky, brečela jsem.
|
| 77kraska |
|
(24.3.2024 22:05:00)
Evelyn, “od dob Drupiho”😀😀😀
Já brecim dodneška, když překročím hranice na někdejší Západ, a taky brecim, když se z někdejšího Západu vracím domu ….furt mi to přijde jako fata morgána ….a taky brecim za ty, co si už cestování nemohli užít
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.3.2024 22:26:30)
.... taky brecim za ty, co si už cestování nemohli užít....
Jo 
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)