Televize versus osobní přístup

Milý Strašidelný Bobe, neber to prosím jako mentorování z mé strany, ale opět Tvůj velmi logicky znějící úsudek, že je důležitá kvalita informací a nikoli médium, neodpovídá realitě. Speciálně u dětí fakt záleží na tom, kdo a jak informaci a zážitek zprostředkuje. Pro dítě je tisíckrát (asi ještě víc) přínosnější, když mu máma či táta byť falešně zpívají písničku, než když si tu písničku poslechne v dokonalém profesionálním provedení v televizi. Tím prvním získá základy hudebnosti, přínos televize pro rozvoj hudebnosti dítěte je nulový. Ještě zřetelnější je to u jazyků - ty se dítě do nějakých 9 let jenom z televize nenaučí nikdy. Pro děti je totiž zcela zásadní podmínkou intelektuálního vývoje sociální interakce a tu mu nikdy televize nedá.

Mohl bych tu ještě psát o negativním fyziologickém působení televize na mozek dítěte (zcela bez ohledu na typ programu), ale to je jiné téma.