Asi jak kde

Jak jsem tu už psala, masem a živočišnými výrobky se tam, kde žila moje babička a kde žije i početné příbuzenstvo. Máma byla šestá z 9 dětí (7 se dožilo dospělosti, 1. umřelo po porodu, 7. mělo vrozenou srdeční vadu). Na vesnici to byl obvyklý počet dětí. Rozhodně ale nikdo z dětí tehdy nebyl podvyživený. Jídla bylo vždy víc než dost. Maso běhalo po dvoře, zelenina se pěstovala na veliké zahradě. Pravda, oblečení bylo jen to, které bylo nutné. Jedny lepší šaty a pak klasické venkovní. Rozhodně všichni nebydleli v jedné místnosti. Děti klasicky pásly husy - máma ovšem vzpomíná, jak to bylo hezké, jak si hrály s ostatními dětmi a babička jim vždy přinesla svačinu, nejčastěji chléb tlustě namazaný sádlem se škvarkama s cibulí nebo švestkama). Takže taková bída určitě všude nebyla. Jo, děda byl nádražák a babička v domácnosti.
Pochopitelně hraje roli i to, že prarodiče žili v bohatém kraji podunajské nížiny zvané též žitný ostrov.