Re: Samostatnost v oblékání

Syn hodiny vesměs poznávat umí, orientuje se, že v půl už by měl být po snídani a do 3/4 se optimálně obléknout. Ale nějak je mu to jedno. Někdy vyžaduje počítání, ale někdy si taky začne vymýšlet, že chce počítat po pejskovsku (haf haf místo jedna dvě) nebo od mínus jedné nebo rychleji nebo pomaleji, furt něco... Dcera ještě nemá tři, ta vůbec, ale vůbec nechápe, že program v RC začíná v 9 hodin a že začne, i když tam v těch 9 nebudem, a už vůbec ne to, že já nerada chodím pozdě Ale oblékat se umí líp než syn, oblékne si rozepínací mikinu i bundu, to jemu ještě moc nejde - přendat si druhý rukáv za zády.