Re: Dobrovolná izolace v důchodu

To je těžko soudit, možná, že kdybych to "jsem takhle spokojená" slyšela, souhlasila bych s tebou, že jsou to prázdná depresivní slova a volání o pomoc.
Ale z jejích reakcí se zdá, že ona žádnou pomoc nechce a že tvé naléhání ji činí nešťastnou a podrážděnou, takže to asi není ta nejlepší cesta. Nikdo se podle mě ještě "nezbláznil" jen z toho, že byl doma sám. Změněné chování bývá spíše důsledkem než příčinou nějaké nemoci nebo ubývání sil.
A co se týče dárků a peněžité pomoci - dost záleží na tom, jak to měla předtím. Někoho dárky nebo peníze od druhých prostě netěší, je zvyklý být soběstačný, vystačit si sám a nedoprošovat se žádných milostí. Jestli tě tvoje maminka vychovala sama, je možné, že je hrdá na to, jak se s životem dokázala poprat a od nikoho nic potřebovala. Na stará kolena ji to těšit nezačne.
Jestliže se o tebe celý život starala a měla tě ráda, oplať jí to tak, jak to pro ni bude příjemné a přijatelné. Myslím, že respektem k jejímu životu a postojům se nemůže nic zkazit.