Re: Co je a není traumatizující

Bouřko,
míra ochoty/schopnosti bude dost závislá na tom, jak moc si matka roli "výhradního pečovatele" hájí.
Mně je samozřejmě jasný, že v mnoha rodinách je to z nouze ctnost a nejde to jinak.
Ovšem přijde mi nesmyslné vydávat to za přirozenost.
Nukleární rodiny jsou novodobá záležitost, takže operovat s vývojem druhu je zkrátka nesmysl. Lidé žili po většinu času, co lidský druh existuje v "tlupách".

Mmch., to není jen můj názor, na tom se vcelku shodnou i odborníci. Namátkou z Wiki: "Sociologové nejprve zdůrazňovali modernizační a emancipační charakter nukleární rodiny, později se soustředili na popsání některých opomíjených aspektů staršího modelu (například role "ženských sítí", které ve starém modelu vznikaly mezi ženami širší rodiny, a které měly funkci ekonomickou, emocionální i mocenskou - tvořily protiváhu oficiální patriarchální mocenské struktuře) a otevřena byla i témata nevýhod nukleární rodiny (dítě se ve starém modelu potkávalo odmala s mnohem širší škálou sociálních statusů, rolí a psychologických typů, což podporovalo sociální inteligenci a zvyšovalo sociální kapitál; širší rodina také odmocňovala emocionální váhu oidipovského psychického dramatu a snižovala riziko fixace na něj, potažmo zejména na matku u synů, ať už fixace emocionální, nebo praktické - viz mamahotel)."