Nevím, zakladatelko, jestli ještě nahlédneš... nicméně za sebe musím říct, že to vidím jinak, než většina ostatních zde. Pevně doufám, že jednou nebudu kecat mladým nepříjemně do života. Ale v takovéhle situace bych se asi snažila si se synem osobně promluvit. Pečlivě bych vážila slova, abych ho z ničeho neobviňovala nebo nevyčítala, a abych nesoudila, protože souhlasím s tím, že s nimi člověk doma nebydlí, takže netuší, co se tam děje. Ale vnímám jako správné mu říct, aby zvážil, že rozvodem, jsou-li přítomny děti, pouze vyměňuje jeden balík problémů za jiné, často neméně těžké, jen jiné. Nastínit mu, že něco může být dočasné (brečící vyčerpaná čerstvá matka může být zase jeho příjemná žena, na kterou byl zvyklý). Že si myslím, že takový krok je potřeba důkladně zvážit, třeba i v poradně (nemyslím nutně někoho nutit jít do manželské poradny, ale třeba sám na jednom dvěma sezeních si ujasnit, co a proč chci udělat a zda to opravdu chci nebo tím řeším jiný problém). Že je v životě opravdu potřeba neutíkat při prvních problémech, ale alespoň se pokusit o to "i ve zlém". Že děti jsou prostě v životě změna, ale nemusí být tak zle stále. Atd. atd. Při tom všem bych zdůrazňovala, že mluvím pouze obecně a nenaznačuji, že to třeba nezvážil apod. - třeba to váží už roky, co já vím. Jen bych měla asi potřebu mu něco v tomhle smyslu říct, z pozice svých životních zkušeností, které jsem v jeho věku neměla (on nemá). A které by třeba někomu mladému uvažujícímu o rozvodu mohly pomoci si něco utřídit.
Pokud bych to tak cítila, možná bych i měla potřebu mu říci, že s jeho rozhodnutím nesouzním (nikoliv nesouhlasím - nejsem tu od toho, abych mu život odsouhlasovala), ale je to a bude stále můj syn atp. atp.
A třeba se také pletu. Třeba, jestli se jednou do takové situace dostanu, o dalších x let životních zkušeností a faulů dál než dnes, tak budu mít úplně jiný názor a naopak neřeknu vůůůbec nic.

Jen mě tohle napadlo, protože tu všichni píší, hlavně se do toho nemontovat, a já si myslím, že mlaďoch sám hledající by mohl podobným rozhovorem třeba najít i jinou možnost, co zkusit? Mladí lidé si často neuvědomují, kolik problémů (dlouhodobých) vzniká z rozvodu dětného manželství, mají za to, že rozvodem jejich trápení skončí. Ale často ne. Jen je jiné. A to prostě často chápe člověk až když pár těch rozvodů aspoň trochu zblízka viděl.
Škoda, že diskuse tak "umřela". Přišlo mi to jako hodně zajímavé téma. (Ty jo, jak jsme se tu posunuly... od porodů doma, kojení, očkování, přes všechny ty pubertální témata, až k našemu zdraví, klimakteriím a rozvodům nikoliv nás, ale už i našich dětí!

Čas není, témata tady také ne, ale stejně sem pořád kouknu!

Akorát si to zřejmě už nikdo nepřečtete



)