Re: Příprava na přijímací zkoušky na střední školu

Kněžno, tohle, co popisuješ (děti od kamarádky) mi teda ani jako nic moc "šíleného" nepřipadá. Tipla bych, že podobných případů je hodně. Ono ty děti prostě bývají docela často "po rodičích" a to jak pokud jde o IQ, tak třeba vůli, morálku ... A to, že se jedno dítě nedostane na školu, kam chtělo a druhé neví, tak udělá něco a potom zase neví ... No, myslím, že jsou na světě horší věci. U té dcery tedy samozřejmě bude asi teď někdy lámat, jestli se z toho pracáku vybabrá a najde si novou práci a bude to lepší - ona tam může hodně pracovat i psychika, pokud v té první práci neuspěla. Tady by se podle mého mohlo dost hodit, kdyby ji rodiče nebo někdo jiný podporoval, motivoval, třeba jí dohodil nějakou práci "přes známé" ... Já vidím okolo sebe rodiče, co řeší skoro každý krok i dospělých dětí, pak takové, co neřeší vůbec nic, osobně jsem tedy něco mezi tím (dospělé je tedy zatím jen 1 dítě) - dávám vyžádané rady a někdy nevyžádané dotazy Dítě na pracáku bych podporovala v hledání nové práce a dalších aktivitách, které by vedly nějakým pozitivním směrem. Nechat ji "jen tak válet" doma, bych asi dlouho nevydržela, pokud by to bylo u mě doma. Ale třeba můj synovec se takto divně "válel" několik let (učňák za covidu nezvládl, pak různě zkoušel chodit do práce, vykašlal se na to, pak sliboval že se bude hlásit znovu na učňák, neudělal to, chvíli pracoval, pak zase ne, řešily se jeho dluhy na zdravotním pojištění, protože ani na ten pracák nešel ...) a nakonec přeci jen alespoň nastoupil znovu na učňák (stejný obor, jiné město) a zatím tam 2. rok chodí, má dobré výsledky a všichni doufají, že to snad dodělá ...