Re: Puberta a konec se sportem

Buřte, tohoto jsem se taky vždycky obávala, konec se sportem v tomto věku bohužel není neobvyklá věc. Nesla bych to špatně, pokud by děti závodní sport nechtěly nahradit ani nějakým jiným systematickým pohybem. Mezi moje výchovné cíle kromě dosažení maturity patří i představa o organizovaném sportu alespoň do 18 nebo té maturity. Syn to splnil a v jeho sportování (také kolektivní míčový sport) nikdy nenastaly až takové krize, že by chtěl skončit, možná v covidu měl nějaké obavy, jak naváže po pauze nebo jak bude pokračovat tým (asi dva kluci - dobří hráči - opravdu během covidu skončili). A míní ve sportu pokračovat i na VŠ (jeho oddíl má i mužské družstvo, kde už druhý rok také hraje kromě juniorů, líbilo by se mu hrát i univerzitní soutěži, ale to neví, jestli bude na to dostatečně dobrý, aby ho chtěli).
U dcery (skoro 16) řešíme do určité míry "krizi" už asi 2 roky, ale nejde o to, že by chtěla skončit se sportem, ale spíš o její nejisté postavení/uplatnění s ohledem na výkonnost a konkurenci v týmu (což se loni vyřešilo překvapivě dobře, ale letos je to zpět v horší variantě) a letos bohužel taky o (nového) trenéra, jehož chování dcera těžce nese (a já zprostředkovaně taky, je to nepříjemné překvapení, znám ho 30 let a toto jsem nečekala). Budeme to tedy řešit asi přestupem do jiného družstva (nedala by se tvoje dcera taky přesvědčit, pokud je ta možnost?), ale je to poměrně komplikovaná a psychicky náročná situace a rozhodování. Dcera je dost fixovaná na spoluhráčky (některé), ale asi se nebude dát nic moc dělat. Ve sloupečku plusů toho vedle "party" (a statusu člena špičkového oddílu) už moc dalšího není, zato sloupeček mínusů je poměrně dlouhý. Není možné v případě tvé dcery rozhodnutí zatím nějak "odložit", že jako si dá po sezóně pauzu a uvidí se? Není šance na změnu trenéra? Jestli ne, chtěla bych, aby si našla jinou pohybovou aktivitu, ale samozřejmě v tomto věku těžko nutit... Ale taky mohu říct, že řada mých spoluhráček, které v podobném věku se sportem skončily, se později k němu i vrátily, buď do méně ambicioznějších týmů, nebo prostě do týmů žen, kde trenéři už nemají takovou roli (pokud nejde o nejvyšší soutěž) nebo prostě po pubertě přišlo takové "prozření" a chuť se vrátit do party ...