Re: Puberta a konec se sportem

Buřte,
v tomhle věku už to není o tom, jestli to povolíš nebo ne, chtělo by to s dcerou o tom promluvit víc do hloubky... předpokládám, že je v devítce (nebo čerstvě na střední), tj. nejspíš je ještě pod dalším stresem - a nejspíš si uvědomuje, že jsou důležitější věci, než sport.... a kolektivní sporty jsou horší o všechna ta dramata kolektivu + trenér atd... navíc s těma holkama je už nějakou dobu a možná i cítí, že to chce změnu... takže bych s ní probrala jestli je to "nová krize" a pak bych zkusila mířit k dohodě typu "dochoď do léta a rozhodni se pak", nebo pokud je to vleklá krize (že je nespokojená už delší dobu) a pak bych to klidně zavinula s tím, že opět, dá si do léta pauzu, a pak se rozhodne, co dál... a ať zkusí nějaké jiné věci, ty taneční věci mi přijdou dobré - a určitě jsou věci zajímavé i pro jejich věkovou kategorii - a může začít chodit někam do fitka, jen tak vyzkoušet různé věci... nebo jestli máte nějaké další rodinné věci, od turistiky, přes kola atd... my jsme se snažili dětem předat to, že je normální se hýbat a chodit ven (turistika, lyže, kola, voda, lezení...)- jedno dítě nikdy nedělalo organizované sporty, jedno dítě bylo hodně dobré v zajímavém (ale okrajovém) sportu a vydrželo u něj do odchodu na VŠ... vlastně to neorganizované dítě má teď - v dospělosti - organizovaný zájem, provozuje ho ale i neorganizovaně....

Myslím si, že patnáct je i ten věk, kdy si to dítě začne uvědomovat, jestli mu vyhovuje kolektivní / organizovaný / soutěživý sport, nebo jestli by raději dělalo něco individuálnějšího, jiného, možná méně soutěživého...