Re: Puberta a konec se sportem

Moje děti nikdy žádný organizovaný záhodno sport nedělaly a pubertu přežily docela bez problémů. Syn tedy asi ve 13 chtěl chodit na karate, ale po třech měsících ho vyhodili, nesnášel autority a nerespektoval trenéra. Na střední škole hodně jezdil sám na kole, i 100 km denně a taky chodil s kamarády do hospody hrát kulečník, což jsem moc ráda nebyla, protože tehdy se tam ještě kouřilo a tak se vracel vždy úplně vyuzený. A hodně hrál na počítači, ale kupodivu žádné bezduché střílečky nebo automobilové závody, ale různé složité strategie. Na VŠ ho chytla posilovna, která ho drží dodnes a plavání, jednu dobu si platil i osobní trenérku. Na kole jezdí taky pořád a k tomu běhá. Dcera od 9 let jezdí a stará se o koně, dokonce vystudovala na SŠ chov koní a jezdectví. Koně a pes jsou její život i dnes ve 40. Občas taky v pubertě hrála hry a hodně četla. Myslím, že člověk může prožít aktivní a naplněný život i bez závodního sportu a i v pubertě a adolescenci se nemusí flákat a dostat se na šikmou plochu.