Re: Jste spokojené se svým sociálním životem?

Len, já to mám nejspíš opačně, chci hluboké vztahy (milostné) i velmi důvěrná přátelství, ve kterých nemusím nic skrývat a je tam hodně oboustranné důvěry. Proto i "kamarádkám" na nezávazné hovory o počasí, vaření, zahrádce říkám známé, to není přátelství. Často mě potom za kamarádku považuje i ten, koho já jen znám a sem tam si povídáme, z mé strany to není ani kamarádství. Já studená myslím nejsem, ale mockrát se mi stalo, že mi to bylo vyčteno, i v přátelství. Kdoví, jak to fakt je.

Len, je mi moc líto, jestli to, jak jsem vyprávěla svou trnitou cestu, znělo jakože si myslím, že ty ses snažila málo. Ani na vteřinu mě nic takového nenapadlo a ani na moment jsem si nemyslela, že ses měla víc tužit. Ani nemohlo, vždyť jsi psala, že ses snažila na maximum, až tě to ničilo. Fakt jsem psala o sobě a nemělo to žádný charakter rady "dělej to jako já". Každá jsme psaly něco odlišného. Já komunikaci potřebuju, když se dostanu s někým na podobnou vlnu, mám ohromnou radost. Bez sociálních interakcí chřadnu. Já jsem rozumné interakce mezi lidmi v rodině vůbec nezažila a neměla jsem žádný vzor, jak na to.

Taky bych chtěla hlavu čtyřicátnice na dvacetiletém těle. Já s ním tehdy dost bojovala a zlobila se na něj, že směruje k 58kg na 168 cm a že je to tloušťka, tlustá jsem si připadala i při 53kg. Blbá jsem byla strašně.