Re: Jste spokojené se svým sociálním životem?

"že když se mi budou dívat do očí, poznají tu uvnitř ("oko, do duše okno)..."

to jsem si nikdy takhle nevykládala, když jsem byla schopná občasného očního kontaktu, bylo to vysloveně jen ku prospěchu (menší zábrany) a pokud je pravda to s oknem do duše - tak viděli, že překonávám ostych, že jsem nejistá, že se pracně snažím co nejlépe se vyjádřit - a to byla pravda, takže pokud to zahlédli, mohlo mi to jenom pomoct...

když se ale naštvu, když mě někdo urazí, nebo když zasahuji, protože někomu je ubližováno (mému dítěti, ale i cizímu), koukám prý jako vrah - ty velké tmavé oči prý lehčí nátury přišpendlí na místě...je mi to líto, jelikož takhle se dívala máma většinu dětství a já z toho měla hrůzu - ale na chlapa-alkoholika, co moje dítě bezdůvodně plácnul, nebo na sousedku, s níž mi už přetekla trpělivost (opakovaně odkládali svůj zahradní odpad na náš pozemek), to platí výýborně - hned máš respekt. Nazvala bych to s nadsázkou "vnitřní svině" (odvozuji to od termínů vnitřní dítě a vnitřní bohyně) a je vynikající ji občas vytáhnout.