Re: Návrat k sobě

"Tak zamrzne, uteče, nebo přejde do obrany. A já roky hledala způsob, jak s tím pracovat. Prakticky jsem stále přebírala úlohu matky, protože mám vedle sebe přerostlé dítě."

ty reakce nejsou úplně lidsky nepochopitelné, za průšvih bych považovala, kdyby přecházel do útoku. Do obrany přecházíme v různých situacích myslím tak nějak všichni. Zamrznutí nebo útěk je hodně silná reakce. Děláte dobře, že jdete cestou partnerské poradny.

Taky jsem párkrát manželovi řekla, že je v něčem nezralej, narozdíl ode mě, dneska je mi to spíš líto.
Mateřský přístup k partnerovi měla moje kamarádka, přišlo mi, že je to pomalá cesta do pekla. Měla jsem ale dojem, že ten mód mu nabídla vlastně ona v počátcích svého vztahu, kdy bylo všechno zalité sluncem - no, a on se v režimu pečující partnerka - zraněné dítě s těžkým dětstvím (díky kterému mu "náleží" zvláštní péče) zabydlel a nechtěl se ho vzdát.