Re: Návrat k sobě

z článku: "Mnohem častěji se ale ukáže něco méně nápadného. Že člověk nezačal pochybovat o partnerovi. Začal pochybovat o životě, který kolem sebe postupně vybudoval.

Partner se pak stává symbolem této nespokojenosti. Připomíná každodenní rutinu, odpovědnost, opakující se povinnosti i verzi sebe sama, kterou člověk dlouhé roky žil. Není proto překvapivé, že právě na vztah začne směřovat frustrace, která ve skutečnosti vznikala mnohem hlouběji a mnohem déle.

Možná i proto bývá v párové terapii někdy překvapivě důležitá otázka, která se netýká vztahu.

Kdy jste naposledy udělali něco, co nemělo žádný účel kromě toho, že jste u toho byli živí?"

Dari, tato pasáž teda umí tnout do živého Ale něco na tom je, napsaný je to skvěle.

A naprosto chápu Cherie, že teď chce být víc sama. Někdy může být dobré si život "sociálně vyprázdnit" (nenašla jsem lepší výraz) a vracet si postupně do života jen ty, co za to stojí, protože umějí něco dávat zpátky. Jinak se člověk v rámci interakcí s blízkými zase dostane do provozní slepoty a ten návrat k sobě bude zase více v nedohlednu.