| Vendy a dve holky | 
 |
(13.9.2010 19:23:58)
Ahoj,
mam ctyrmesicni holcicku, zdravou, krasnou a hyperaktivni.Jsem cela nesva, protoze jsem vsude slysela a videla maminky, jak prekypovaly laskou a optimismem.Jsem take myslela, ze se me zmocni to nekonecne stesti a euforie, jak jsem to mnohokrat slysela.Zatim to je pro me ultrastres.Ne ze bych ji nemela rada, to urcite ne, ale je toho na me hrozne moc.Chtela jsem si materstvi uzivat.Zatim jsem v presu kdy mala zacne brecet, co budu delat,nemam na nic klid.Proste to na me pada a vypada to, ze jeste dlouho nebude lip.Na sebe uz nemam zadnej cas, jsem proste urvana.Asi jsem hystericka matka tricatnice ci co. Jak jste to mely vy, jak se dotat do pohody?Vubec jsem si pred Verou neumela predstavit co to je za zahul, jsem byla asi naivni romanticka.To ani nemluvim, ze jsem chtela kdysi deti dve, trochu me to preslo.
Diky za napady a pripominky,zdravi Vendy
|
| HelenaPa | 
|
(13.9.2010 19:28:49)
Měla jsem to podobný. Místo užívání si jeden velký stres. A trvalo to skoro do jednoho roku. Pomohla mi psycholožka v rodinné poradně.
|
|
| MishuI | 
|
(13.9.2010 19:30:28)
Nerýpu-to se u 4měsíčního dítěte pozná hyperaktivita??
Jinak bych to svedla na hormony Malé mimi je veliká zátěž,jeslti ne vyloženě fyzická,tak psychická rozhodně.Vydrrrrrž
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(13.9.2010 19:31:28)
souhlas - tvrdit něco o hyperaktivitě u 4měsíčního dítěte je nesmysl 
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:36:38)
Dobra damy, tak nevim, jak to nazvat vystizneji.Proste kdyz je vzhuru, tak se od ni nemuzeme hnout na krok, vyzaduje neustalou pozornost, clovek se boji se jit i vycurat......tak to nazvat vyzadujici neustalou pozornost?
|
| Kalamity YANKA | 
|
(13.9.2010 19:38:31)
bnejdřív se od ní hnout nemůžeš, protože se o sebe nepostará, a pak protože se o ni bojíš, aby ti s něký ošklivým neutekla, nezamilovala se, nenaběhla si... achjo
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:41:14)
Ajtakrajta, to zni jak permamnentni stres az do smrti.Jsem rikala manzelovi, kdy si budeme jenom moc prispat, to jsem mivala rada A on....az budeme stary v duchodu.....a ja na to, ale pak uz mas stareckou nespavost a nevyspis se taky
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.9.2010 19:45:01)
tak to by sedělo, jo má pravdu, jako hele, já mám spavý děti, ale fakt je, že v tomhle věku ještě "můžeš spát s ní".jakože když si dopoledne zdřímne, usne, natáhni se, klidně na hoďku, pomůže...
ale jo, čeká tě osmnáct let permanentího stresu, krize, akorát teda po šestnácti letech je už docela blbý tomu řikat "poporodní" takže do tý doby musíš vymyslet lepší název, ale strach to bude furt stejnej a ta omezenost.-.
PS: jo a přesnaeš se bát o ně a začneš se bát jich... zda-lipak tě pustí večer na diskotéku? jestlipak se za tebe nebudou stydět?
atp atp...
PS: není to kotě, teď už se to utopit nedá
ale sory, já jsem dbeska ale nějaká morbidní
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:56:12)
No natahni......spani moc neda a kdyz tak mame divokeho psa, kterej blafe a ja se bojim, ze ji vzbudi, tak jsem ve stresu skoro porad no.
|
|
| hrúda |
|
(13.9.2010 21:36:07)
JANKO, zapomeň na osmnáct let stresu, strach bude i v době, kdy ti přivedou toho svého, až otěhotní, začnou řešit první krize, problémy s prací... do smrti máme vystaráno.
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(13.9.2010 20:42:29)
Prispat si muzete uz ted, ale ne oba najednou. Taky jsem mela poprve nervy z nahle omezeneho zvotniho stylu a napad na stridave spani mi moc pomohl. Na ten stres si casem zvyknes, dite se taky zabavi samo a bude lip, ovsem jako za bezdetna uz to nebude nikdy.
Zkus si udelat cas jen pro sebe, zajdi nekam s kamoskou, prospi odpoledne a neboj se, ta velka laska se buduje postupne, mela jsem to stejne. A druheho ditete se neboj, jen si nech vetsi rozestup a uvidis, jak to podruhe uz zvladnes jen tak mimochodem.
|
|
|
|
| Lassie66 | 
|
(13.9.2010 19:56:27)
Já své děti brala s sebou na záchod ještě ve dvou letech
|
| Teraza Horáková |
|
(13.9.2010 20:03:24)
Lassie a já jsem se učila 5 let zavírat si dveře na WC  ))
|
| MishuI |
|
(13.9.2010 20:09:33)
Tak to mám ještě rezervy..Dcerunce je necelých 19 měsíců a chodí mi podávat toal pap
|
|
| Lassie66 |
|
(13.9.2010 20:24:13)
To se musí?
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(13.9.2010 21:36:17)
no, a co ti na tom přijde u 4měsíčního mimina divnýho???
|
|
|
|
|
| sarmi | 
|
(13.9.2010 19:30:32)
do pohody se casem dostanes, neboj. je to uplne normalni. nemas hlidaci babicky, ktere by obcas malou vyvencily? tatinek se nemuze vice zapojit?
hormony si s tebou pohravaji, ale je to vazne casove omezena zalezitost, tak vydrz. prispiva k tomu i tohle promenlive pocasi. casem se to podda a budes uvazovat o druhem. 
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:33:09)
Ne ziju v zahranici, nemam tu moc znamych, bohuzel.Nehlede na to ze ja bohuzel mamu nemam, po te se mi ted taky strasne styska.Manzel se zapojuje, nastesti, ale musi taky pracovat
|
| sarmi |
|
(13.9.2010 19:46:31)
tak to mas pochopitelne tezsi, ale fakt se to bude lepsit. zvyknes si, snaz se, aby mala byla zvykla na denni ritualy, tobe to taky ulehci praci.
drzim palce!!! a neboj, bude lip!
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(13.9.2010 19:30:49)
holka zlatá, tenhle stav je úplně normální. holt není všechno jako ze žurnálu
|
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.9.2010 19:31:11)
neměla, nrznám.
byla jsem ůtabulkováů
láska se dostavovala jak měla, emoce a všechno ůajk mělo být"...
nikomu jsem své děti nedala a nechtěla ani půjčit, byly tak maličké...nikdy....
teď pokoutně strkám děti k babičce, sousedům, komukoli, kdo je poblíž, v sobecké snaze dojít sama aspoň pro máslo, nebo rohlíky...
a nikdo je nechce...
ale vobčas uteču a nedávno jsem dokonce zákeřně nalákala dceru k sousedce na kocoura a šla dobrovolně v dešti pro kus sýra, který jsem "nutně potřebovala"... a cestou jsem se ještě zastavila doma, musím ho přece dát do lednice a ještě jsem byla na záchodě.... neuvěřitelně luxusní půlhodinka
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.9.2010 19:31:51)
ůtabolkováů
mělo bejt "tabulková"
jsem zapoměla máčknout shift noooo
|
|
| MishuI |
|
(13.9.2010 19:32:22)
Zahoď tu flašku
|
| Kalamity YANKA |
|
(13.9.2010 19:34:08)
naopak, pořádně si loknu, dno je ještě daleko
|
| florka+zuzaňák | 
|
(13.9.2010 19:41:18)
Jasně že jo, hodně mi pomohlo to, že jsem přestala kojit, citila jsem se pak svobodnější, i přesto že jsem to obrečela! Super je mít možnost někomu dítko svěřit aspoň na dvě, tři hodinky, hned jsem se pak na ní moc těšila.
Taky se mi ten pocit ohromné lásky nedostavil hned, ale postupem času, dcerka byla hodně ubulený a nespavý miminko, ale čím je větší, tím je to lepší, teď je naopak moc hodná a samostatná, i když je živá a moc jí miluju! Když řekne maminka pusinku a voblizuje mě, tak to bych jí láskou snědla 
Takže vydrž, bude to lepší, když už se pak s nima dá víc komunikovat, tak je hned veseleji 
|
| florka+zuzaňák |
|
(13.9.2010 19:43:18)
Neboj zase se vyspíš! Tak se třeba o víkendu s manželem prostřídejte a jednou se vyspi ty a jednou on...
|
|
|
|
|
|
| Dlask | 
|
(13.9.2010 19:35:39)
ASi tak, dítě si Tě naproto osvojí, časem si na to zvykneš, zní to šíleně, ale je to tak, Ze začátku to je hodně těžký, vzdát se veškerého volného času pro to mrně, pořád přemýšlet, jak udělám to či ono, než začne řvát, a až začne jak utišit, prostě takové myšlenky které nás dřív ani trochu netížily. zvykneš si a po pár letech navíc jestli dětí budeš mít dřív, tak až si je třeba jen na odpoledne vezme někdo na hlídání, nebudeš si to nijak extra užívat, protože člověk je zajetej v běžným maratonu, a najednou ticho, klid a mámo dělej si chvilku co chceš, ale co?
A víš co je nejhorší, že mámama zůstanem celý život, už nikdy nic nebude jak dřív, když člověk neměl děti, vždycky už s nimi budeme alespoň v myšlenkách, budeme mít o ně starost a tak, ale jedna pozitivní zpráva tady je - stojí to za to, věř mi!!!
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:38:26)
|
| babiki | 
|
(13.9.2010 19:41:00)
Vendy, pro me bylo naroznei prvniho ditete takovy sok, ze druhe mi trvalo 6 let...treti uz jen dva roky..
neboj, bude lip, az zacnes prikrmy, zacne byt pohybliva, zacne dobre spat...prvni pulrok je nejdrsnejsi, pristi rok uz budes v klidu
ja se ted nabijim tak,ze chodim cvicit,maji tam pro deti jeslicky, maleho na hodku odlozim, jdu makat, hned je mi pak lip...nevim jeslti neco podobneho je v CR, ale me to zachranuje zivot
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(13.9.2010 19:50:52)
myslím,že je to naprosto normální. myslím,že to nikdo nemá tak,jak se tváří usměvavé a spokojené maminky někde na obrázku,i dr. v porodnici nám to říkala,jaké měla depky a řvala,že je to ve skutečnosti prostě naprosto jinak,a je to tak.
já první půlrok myslela,že se snad zblázním,jelikož syn řval ve dne v noci nonstop,pak se to zlepšilo a tím i můj stav a pak bylo lépe. i když byl živé dítě,zkrátka když už pořád jen neřval,ulevilo se mi fakt hodně. a to,že se člověk nemůže hnout? to záleží už na tobě. holt dítko se musí zabavit také samo nebo holt chviličku pobrečí. na záchod si přece dojít musíš,stejně tak něco udělat,nejde celý den sedět jen u dítěte. uvidíš,že bude lépe.
hlídací babičky také nemám a nehrozí to ani od jinud. a druhé dítě mám i přesto a ikdyž večer padám na ústa,tak jsem spokojená.ale přiznávám,že bych je potřebovala občas na pár hodin šoupnout babičce pohlídat,ale jak říkám,to nehrozí.manžel od rána do večera v práci,takže holt si člověk nějak musí zvyknout
|
|
|
|
|
| Jana Nová |
|
(13.9.2010 19:44:58)
Vendy,
měla jsem to dost podobně. Syn byl a je chtěný, hrozně milovaný... ale první rok jsem byla psychicky na dně. Často (tehdy mi přišlo že pořád) plakal, nesnášel kočárek, nezajímaly ho jakékoliv hračky, hrací deky... vůbec nic. Chtěl nosit a opravdu ho uklidnilo jenom kojení. Nestačilo mu, že na mě vidí, musel být pořád u mně. Když se ozval pláč, vždycky se mi tak zdvojnásobil stresem tep . Do jeho dvou let jsem nikdy nespala bez přerušování celou noc. Miluju ho strašně moc, ale spojení mateřství = užívání, opravdu neznám. Pro mě to minimálně do dvou let byla tvrdá dřina. Nějaké polehávání nebo nuda neexistují dodnes, a to mu byly tři. Ale tohle pochopí jenom rodiče, kteří - stejně jako já a možná ty - nenafasovali děti "kamjeposadíštamjetakynajdeš". Tak držím palce. Tvoje pocity jsou úplně normální. Jediné, co ti můžu poradit je, pokud je to jenom trochu možné, vybojovat si nějaký čas jenom pro sebe. Uvidíš, že za hodinu v klidu v kavárně svoji situaci uvidíš trošičku růžověji
|
| sun 15 |
|
(13.9.2010 19:52:55)
Měla jsem to hodně moc podobné, jen s tím rozdílem, že dcery tatínek se na nás v pěti měsících vykašlal, protože prý už to se mnou není ono , začala jsem prý být jiná :-(. Dodnes když slyším, že to má skoro každá maminka , mu to nemůžu zapomenout . V té době , když odešel jsem se vynila sama, že jsem nezvládla mateřství a manželství.
|
| Lassie66 |
|
(13.9.2010 19:57:37)
Silný jedinec vydrží, byl to padavka a nebyl hoden.
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 20:01:01)
To je teda pech, to je mi lito, nemit manzela, tak jsem uz asi v blazinci.To jsi sikovna, ze jsi to zvladla.Ja jsem taky takova jina, to je asi kazdej.
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 | 
|
(13.9.2010 20:55:25)
Jsem taky jiná, hodně jiná, já byla před prvním těhu opravdu ještě tak trochu pako, což se M asi líbilo, ale zvyk si najednou ze slečny byla už maminka-žena a měla jsem jiný priority a dostala rozum on byl zvyklý na to třeštidlo. Sám mi řekl, že jsem se změnila. Tak neboj, změnily jsme se skoro všechny! a ž eon nevydržel, tak za to nestál! dítě není panenka. co čekal? beztarostný život ve dvou? čeká tě určo někde velké štěstí, jeslti ho už teda nemáš
|
|
|
| Katka +3 |
|
(13.9.2010 19:53:13)
Taky můj starší syn byl jako havajské domorodé dítě-neustále nošený, neustále kojený, do půl roka nešlo beztrestně odložit ani na dvě minuty. Život nám zachránil šátek na nošení dětí - on byl spokojený, že je u mě, já se postupně naučila s dítětem v šátku dělat prakticky všechno kromě vlastní hygieny mezi krkem a pasem. Teď je synovi skoro jedenáct a maminka ho dávno nezajímá.
Věř mi, i když se ti to teď zdá nekonečné, je to jenom na chvíli, potom začnou roztahovat křídla a nakonec nám frnknou do světa.
|
| Katka +3 |
|
(13.9.2010 20:11:13)
Ještě chci dodat, že základní je uklidnit sama sebe,protože mimi vycítí tvoji nervozitu a zneklidní taky a je z toho začarovaný kruh. Vím, že to zpočátku není vůbec jednoduché, ale funguje to.
|
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 19:53:15)
No zatim ji najdu, kde ji necham, jeste se nenaucila mi utikatDekuju za kazde povzbuzeni
|
| lela, rosa, niki | 
|
(13.9.2010 19:59:39)
taky nas zachranil satek - fakt doporucuji, dcerka bude u tebe spokojena a ty budes mit obe ruce volne. Moje dcerka tak usinala a ja jsem ji jen spici prendala do nasi postele. Znam to, taky jsem mela uplakanka a ted je to strasne sikovna predskolacka, leti to. Tak tu svoji holcicku klidne odnos a pritom si precti taky nejakou knizku, bez se projit do lesa ci obchodaku, delej to, co te bavi. Az bude dcerka behat, tak to budou teprve fofry
|
|
| Jana Nová |
|
(13.9.2010 20:28:34)
Vendy, jenom počkej, všechno přijde. Že prej se dostaví uklidnění, až se začne pohybovat . Jak kdy a jak v čem
|
|
|
|
| Dagmar Bartůšková | 
|
(13.9.2010 19:55:00)
zvykneš si
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 |
|
(13.9.2010 19:59:25)
U prvního dítěte jsou tyhle stavy normální. já teda lásku a tak cítěla hned, ale měla jsme občas pocity a myšlenky typu- ještě jsem neměla mít mimčo, měla jsem počkat...bála jsem se večera a noci, kdy zas bude malá řvát..ale můžu tě uklidnit , že v půl roce dcerky jsem uvažovala o druhém a hned jsme se do toho dali. ten nahoře asi věděl, proč si musíme počkat i ted je to maso se dvěma a to už má malá 3 roky
Fakt se to změní, hlavně, jak bude malá spát krásně v noci já i po narození syna měla ty myšlenky, že jsem měla ješě počkat na další mimino, nebo mít jen jedno dítě, strašně mi chyběl ten čas jen pro mě a pro dceru. už je to ok ale jinak mi poporodní láska naskočila hned jen je to hrozná změna, člověk si musí zvyknout, zvyk je železná košile
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 |
|
(13.9.2010 20:04:55)
Jinak já mám syna staršného uřvance, do cca 7 mi měsíců jsem to protrpěla, pak se začal plazit a je to mnohme lepší,a le pořád je to prostě hysterkav visící mi na noze ale je mi líto toho, že jsem si to miminko nemohla naplno užít, jen blil, řval,cucmal kozu  jedl snad co 15 minut, šílené.On je staršně roztěkaný i teď, neumí sedět v klidu, třeba bezdůvodně třepe hlavou...naštěstí už mi přestal trhat vlasy, to bylo straěné. Ale pořád kouše, když už se blíží k ramenu, vím, že mě pokouše já fakt nevím, jeslti není hyperaktivní. Neumí se v klidu vyspat, stačí aby spadl špendlík a je vzhůru, budí se s řevem pořád. V noci řve ze spaní.katastrofa, ALE NIKDY BYCH NEMĚNILA
drž se! živé děti jsou maso
|
|
|
| Miloslava +2 | 
|
(13.9.2010 20:00:40)
bouřlivým obdobím, kdy s námi po porodu hormony dělají hrozné věci si projde každá rodící žena
u někoho je to jen několikatýdenní záležitost, u někoho to trvá déle
ale pokud z toho máš špatný pocit je lepší se svěřit lékaři, může to být totiž poporodní deprese a s tím by ti měl už pomoci odborník
|
|
| Eileenn | 
|
(13.9.2010 20:01:44)
Hyperaktivní miminko????
Nevím, já si to prostě užívala.. a taky plakal, a kojila jsem každou hodinu..
Třeba zkus psychologa.
|
|
| ..maya.. | 
|
(13.9.2010 20:04:07)
podle čeho soudíš že je hyperaktivní? podle toho že se ji musíš věnovat? já mám tři děti, nejmladšímu je 3,5měsíce a taky se mu musím věnovat, musím se věnovat všem třem a čas na sebe nemám skoro žádný.. a o hyperaktivitu se určitě nejedná, to mi věř
kdybych měla takový přístup jako ty měla bych krizi dobrých deset let
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 20:05:57)
Diky za podporu, hned je mi lipKazdej nejsme tak super sikovnej jako ty
|
| ..maya.. |
|
(13.9.2010 20:11:13)
nepíšu že jsem super šikovná a ani si to nemyslím...spíš si myslím že ty jsi zbytečně ve stresu..udělej si pohodičku, dej malou na zem, pohrej si s ní,povykládej, zazpívej ji a ona bude spokojená, vydrží si určitě i chvilku hrát sama, určitě ti přes den spí, tak si během toho spánku udělej čas na sebe, pošli manžela s kočárkem...jooo už nám miminka nespinkají celý den, potřebují objevovat svět a my se jim musíme věnovat, ber to pozitivně, co ji předáš to se vrátí a budete spokojené obědvě...jen to chce trošku si rozvrhnout den a uvidíš že to půjde parádně
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 20:17:25)
Jo ze jsem stara neurvoza s tim souhlasim,no jo uklidnit se.......ono to nejak nejde.Taky nepomaha, ze jsem v Arabii a dost izolovana, nemuzu si jit nekam sednout a potlachat s kamoskama, moc jich tu stejne nemam.Uklidnila bych se tak akorat stamprdli, jeste ze je tu alkohol zakazanej
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 |
|
(13.9.2010 20:18:52)
dej malou na zem pohrej si s ní? každé miminko není takové. Náš malý řval at se dělo cokoliv. byl věčně nespokojený. jakkýkoliv pokus o to mít trochu času pro sebe byl nemožný. nezabavil se ani semnou na dece. prostě začal řvát. já taky nevěřila , že jsou takové děti a pak se mi narodilo takové. každý večer i ted uspávám za řevu. takže zakladatelku chápu, ještě, když má první dítě, já už to nějak plácám, když mám druhé. tohle se mi stát poprvé, tak mě asi odvezou
|
| Jana Nová |
|
(13.9.2010 20:34:22)
kajkule, přesný popis . To se to kecá člověku, který NEVÍ, co to je uřvané dítě . Určitě si sám pohraje... to mi někdo říct, když byly synovi tři měsíce, asi skočím s hysterickým smíchem z okna
|
| smisulenka,M03/05 + A01/08 | 
|
(13.9.2010 20:38:03)
Boleslavko to je fakt, že se nám to kecá , když to nezažíváme. Občas si s hrůzou a zborcená potem vzpomenu na synka, jak jsem řvouna pronosila přes 5m v šátku, kdy přes den spal 20m dopoledne a 30-40m odpoledne , teď mi to naštěstí příjde jak špatná scifi
|
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 |
|
(13.9.2010 20:46:24)
a kdy se to zpraví? syn byl tak moc vytoužený a já myslela, že tím tuplem bude klidné, hodné mimi , když jsme si museli počkat má 10 měsíců skoro a řve a řve a řve furt, ale už s ei zabví se ségrou na chvilku, ale to muí dělat kokotiny . Jak říkám, uspávám každý večer za řevu, přes den skoro nespí, má trhavé spaní, budí se s řevem. Doteď mi škubal vlasy, ted přešel na kousání. Už má přezdívku od dědy lidožrout doufám, že jednou se mi to vrátí tak, že bude úžasný puberťák
|
|
| ..maya.. |
|
(13.9.2010 20:53:59)
Boleslavko, ano můj prostřední syn byl uřvaný i na dece..představ si...tak jsme si sním hráli jinak, rád pozoroval z lehátka..dneska je tolik možností jak dítě zabavit..
|
| Jana Nová |
|
(13.9.2010 20:59:45)
Lendulinko, můj syn byl nezabavitelný. Kromě kočárku nesnášel lehátka (a že jsem jich pár zkusila), autosedačky, hrací deky, jakékoliv srandičky zavěšené na hrazdičce, jakékoliv hračky. Na milost vzal jenom noviny - zábava, která mu vydržela tak cca dvě minuty. Věř mi, když ti říkám, že nemáš představu, co znamená dráždivé ubrečené dítě
|
| ..maya.. |
|
(13.9.2010 21:24:55)
vím neboj, jsem nejstarší, mám dva bráchy a všechny sestřenky a ted neteře a synovce jsem si užila...i takové jsou děti, ale vyrostl z toho ne?
|
|
|
|
|
|
|
|
| MishuI |
|
(13.9.2010 20:10:49)
Špatná nálada?
|
| ..maya.. |
|
(13.9.2010 20:13:06)
ne...jsem úplně ok, mám sice všechny tři děti zarýmované ale už spí, kupodivu klidně...a takový smajlík fakt nebyl třeba
|
| MishuI |
|
(13.9.2010 20:14:11)
Bylo mi líto zakladatelky,živě si vzpomínám,jaký jsem měla pocity..
|
| ..maya.. |
|
(13.9.2010 20:15:39)
tak to já taky...a mmt se mi doma motala tchýně s tchánem..parádička, balzám na moje nervy
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 20:22:58)
|
|
|
|
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(13.9.2010 20:08:28)
to je normální! pokud bys měla pocit, že to nezvládáš, navštiv psychologa!!
já jsem po porodu syna, druhého dítěte, vůbec neměla pocit té euforie, té bezedné lásky, atd.. prostě to, co přišlo okamžitě po porodu dcery.. do toho problémy s kojením, problém s manželem.. teď jsme ráda za psychologa a je mi báječně! kdysi jsme chtěla děti 3.. teď v těhu jsem to přehodnotila na děti 2 a třeba za 10let další 2... ale momentálně nevim ani co bude zítra, za týden, natož za 10 let...
|
|
| Epepe | 
|
(13.9.2010 20:17:29)
Ano, taky, doteď jsem se z toho nevzpamatovala.
V šestinedělí jsem měla deprese, ve čtyřech měsících syna jsem nevěděla, co si s ním počít ...
Láska k němu přišla teprve po půl roce.
Doteď se nemůžu vyrovnat s nedostatkem spánku, práce, společenských příležitostí ...
Věřím, že to časem přejde. Přeju hodně sil!
|
|
| 7kraska | •
|
(13.9.2010 20:25:02)
Moje krize dodnes neskoncila a to mam od porodu 5 let.
Proste uz to nikdy nebude, co to byvalo.
Ale zase jsem zazila tak uzasny okamziky, ktery jsem predtim nezazila. A celkovy pocit, ze ted teprve jsou veci tak, jak byt maji.
|
|
| Barča, M 07 a E 10 | 
|
(13.9.2010 20:26:19)
od narození do dvou let ot byl masakr motorovou pilou, ale i tak jsme si to děsně užívala, první dva měsíce, jsem nebyla schopná v klidu jíst ani se vyčurat, pak jsme se sehráli.
|
|
| smisulenka,M03/05 + A01/08 |
|
(13.9.2010 20:30:51)
Já myslím, že je to naprosto normální
jen si to moc bereš.
Nemáš na sebe čas..., tak si ho udělej, prostě až přijde manžel z prace tak na hodinu vypadni třeba cvičit nebo na procházku uplně sama v klidu. Nebo s kamarádkou na kafe.
Nebo s kamaradkama na večeři.
Jde to...mame spolek asi 6 mamin a už je to cca 3 roky co jsme zavedly jednou měsíčně sedánek a věř, že za tu dobu minimálně jedna ma malé miminko a kojí a šlo to jen se toho nebát.
|
| smisulenka,M03/05 + A01/08 |
|
(13.9.2010 20:32:47)
Aháá ted jsme dočetla , že jsi v Arábii nějaké známé nemáte kam bys mohla třeba na pokec?
Jinak bude líp neboj.
Ja jsem riskla i druhé dítko a věř , že jsme zjistila , že se dvěma dětma to jde tak nějak líp než s jedním
|
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(13.9.2010 20:38:13)
Vendy rozumím ti moc a posílám ti . Zažila jsem to samé, přešlo mě to teda trochu dřív, ale zase já mám dokonalý rodinný zázemí. Z prvního dítěte jsem byla vystresovaná úplně hrozně, byla řvavá, nespavá, nejedla. Fakt mě to dostalo. A vidíš mám druhý 22 měsíců po ní, takže mě to evidentně přešlo a teď je z uřvánka a dráždivého dítěte zlatá holka- i když má svoje libůstky. Nově prožíváme divoké chvíle se synem, doufáme, že z toho taky vyroste.
Navěky se takhle cítit nebudeš, ale jestli máš možnost, co takhle návštěva terapeuta ? Trošku se víc zakotvit ve svojí roli maminky, získat sebevědomí, pochopit, že dítě nemůže být středem vesmíru, jinak tě to vysaje. Máš možnost alespoň do mateřského centra ? Tam přijdeš do reality a uvidíš jak ve skutečnosti vypadají ty maminky, který se v Betynce tváří tak strašně spokojeně. Tvoje pocity zažívá spoustu žen a nakonec si mateřství ještě užijí.
|
| Katka | •
|
(13.9.2010 20:49:59)
Musíš se naučit být trochu cynik...aby tě nezdíralo, když malá kvíkne. Jako paroduju jednu sestřičku v porodnici "když řve, tak vidíte, že je živá, ne?"
jde o to, že musíš být trochu splachovací, prostě si na ten záchod dojdu, do sprchy si vlezu a najím se, i kdyby se to dítěti nelíbilo...to neznamená nechat ho řvát do alelujá...ale prostě i ty máš své potřeby a ona si bude muset zvyknout aspon pár minut vydržet...
On tě život naučí, nejpozději až budeš mít batole...budto si pořídíš dobré a časté hlídání, nebo se tímhle stylem složíš.
Jako pokud ti nevadí tahat dítě na sobě v šátku, nebo ho brát v autosedačce na záchod, OK...ale počítej s tím, že když budeš tohle praktikovat, že to po tobě bude dítě dost dlouho vyžadovat...třeba chodit s tebou na wc.
|
| sojka+07+09 |
|
(13.9.2010 20:55:31)
no tak pod to se můžu podepsat. Právě já to jako prvorodička neuměla a na každý kvíknutí jsem vyletěla metr do vzduchu- než mi to docvaklo. U dítěte druhýho už jsem to praktikovala jinak.
|
|
| Jana Nová |
|
(13.9.2010 20:56:01)
Katko, můžu tě ujistit, že tohle není pravda. Já jsem teda tahala dítě na záchod i bez šátku (ehm.. jde to i s dítětem na klíně ) a moje aktivity na uvedeném místě ho už delší dobu nezajímají. I kdyby zajímaly, klidně může přijít, tohle je mi opravdu šumák
|
|
| Vendy a dve holky |
|
(13.9.2010 22:54:33)
|
|
| Katka +3 |
|
(14.9.2010 9:45:43)
Tak mám doma tři kousky, které jsem jako malé brávala ssebou i na záchod a žádné z nich to nevyžaduje už dávno. Ony rychle zjistí, že jsou na světě zajímavější věci než máma na WC, ale několikaměsíční miminko se samo fakt nezabaví a já se se řvoucím dítětem za dveřmi nějak nikdy nedokázala uvolnit.
|
|
|
|
| Balbína | 
|
(13.9.2010 20:45:20)
Vendy určitě bude líp, teď jsi vyloženě vycukaná. U prvního dítěte mi přišly nejhorší první 4 měsíce, pak se to zlepšovalo (u druhorozeného syna naopak). Já bych ti poradila toto:
- snažit se dost spát, takže jakmile malá usne, spát s ní
- nešidit se v jídle, nezapomenout se najíst.
- když bude manžel doma, nechat ho s dcerou a spát nebo si udělat nutnou práci, abys měla hotovo (např. prádlo)
- když potřebuješ něco dodělat, tak chvilka pláče dítěti neublíží
- dobrý je dudlíček, ale ten asi používáš. Jestli ne, nevím, zda si teď ještě vezme
Když se malá vzbudí, zkus nad ní na chvilku pověsit na provázek nějakou hračku. I kdyby se měla zabavit třeba 5 minut. Za chvíli se to zlomí, budeš jí dávat na zem na deku a ona bude na bříšku s hračkami, časem lézt. Mně přijde hodně dobrý, když se po prvním roce ustálí režím a dítě chodí spát po obědě. Je to taková jistá doba klidu.
A doba, kdy si ráno pospíte taky bude. Na tohle skvěle fungují pohádky, ale to si ještě počkáte
Bude to lepší, uvidíš.
|
|
| Tenna /2 | 
|
(13.9.2010 20:47:23)
Vendy, to přejde Jsi maminkou krátce, ještě jsi si nezvykla na tu obrovskou změnu, to je normální. Také to byl pro mě šok, mít najednou stále vedle sebe toho bezbranného tvorečka, který byl na mě stoprocentně závislý, mít za něj zodpovědnost a nevědět, co vlastně se bude dít každým okamžikem. A nic na tom neměnilo, že mé první miminko bylo úplně zlaté a bezproblémové. Byla jsem vystresovaná jen z té nové situace. Ale přešlo to, ani nevím jak, zhruba po půl roce začala být pohoda. Je to skutečně jenom zvyk. Buď trpělivá, za čas se tomu budeš už jen usmívat.
|
| kajkule+kája06/07+Maty11/09 |
|
(13.9.2010 21:00:56)
Jo, porodu už se taky teď směju , když se o něm bavím, ale na porodním sále to byl očistec Takže to bude stejný i s dítětem, neboj zapomeneš a budeš se tomu smát
|
|
|
| Maci1 | 
|
(13.9.2010 20:58:38)
Jojo, tak tohle bohužel velmi dobře znám . První půlrok života mojí dcery byl pro mě dost peklo - malá byla ten typ, co ho štve, když neovládá vlastní tělo, takže jsem pořád nosila a vymýšlela podněty, jinak řvala. Nevydržela nikde ani chvilku klidně ležet a koukat nebo si hrát, bez řevu jsem si ani nevyčistila zuby, nestíhala jsem jíst. V šátku být nechtěla, to ji příliš omezovalo. Navíc měla reflux, neustále jsem bojovala s opakujícími se vytrvalými bojkoty kojení a do čtyř měsíců navíc ještě s kolikou. Nikdy v životě jsem nebyla tak psychicky a fyzicky zničená jako v tomto období. Navíc okolí předpokládalo, že přece musím být strašně šťastná . Taky mi tehdy připadalo, že tohle snad nikdy neskončí...
Zlepšovat se to začalo asi po půl roce, když se dcera naučila plazit. Teď jsou jí dva roky, je hodně živá, šikovná a fyzicky zdatná, ale taky svéhlavá a vzteklá. Jednoduché to s ní pořád není. Zvládám to (snad) už líp, ale na druhé dítě jsem odvahu ještě nesebrala a nevím, jestli někdy seberu. Mám pocit, že ten první obtížný půlrok se na našem vzájemném vztahu docela negativně podepsal  , nepřipadám si jako dobrá máma a myslím, že víc dětí bych asi psychicky nezvládla.
|
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(13.9.2010 20:59:52)
Tvoji poporodní krizi bych brala všema deseti a ještě bych ti připlatila milion,jen kdybych měla tvoje starosti a tvoji ZDRAVOU Verunku...no nic,ale moje stesky ti asi nepomůžou.
Neboj,ono si to sedne.To jsou částečně hormony,částečně jsi přišla o svoje pohodlí,na který jsi byla zvyklá.
|
|
| Encarna | 
|
(13.9.2010 21:01:00)
Ahoj,znám to dobře. Taky jsem se po narození našeho řvouna cítila šíleně.Nevyspalá, vyčerpaná, otrávená. Když jsem potkala známý při poklusu za kočárem (spal jen za jízdy) a říkali mi, jak musím být šťastná, že máme miminko,nevěděla jsem co říct...
Jak už tu někdo psal, po roce se to o hodně zlepšilo - jednak jedno jisté spaní po obědě a taky ustávalo řvaní - došel si pro co chtěl a domluvili jsme se už.
Teď mu budou 3, do druhého se po našem uřvánku hned tak nehrnu
|
|
| Hilly. |
|
(13.9.2010 21:02:46)
Já se od dcerky taky nemůžu hnout aby neřvala. Tak například teď ji mám na kolenách a přes pravou ruku koukám do notase a surfuju.Když kojím tak třeba podřimuju a odpočívám. Když přebaluju, tak se s miminkem mazlím..Chce to vychytat, kterak šetřit silami.
Přijde mi to spíš jako velké nedorozumění si myslet, že je normální, aby mimino bylo spokojené v postýlce bez lidských doteků a chování...Mimina co jenom leží a čumí mají většinou nějaký zdravotní(mentální) problém.
Představ si, že jsi opice někde v pralese a tvoje mimino je malý opičáka a chovej se k němu podobně...uvidíš že se to poddá
|
| enny |
|
(13.9.2010 23:39:09)
Hilly, naprostý souhlas.. velké nedorozumění.. Když malá křičí, tak doma neříkáme, že se vzteká, ale že je zoufalá.. Zajímá se o svět kolem, bohužel, ještě sama nedokáže ovládat svoje tělo, takže je logické:), že si vynucuje pozornost, jak jinak má dát najevo, že se jí něco nelíbí/líbí/že se nudí.. Také sbírám přes den čas pro sebe (případně domácnost) po 5 minutách, ale musím říci, že jsme se docela sehrály.. ťukám:)
|
|
|
|
V její náručí
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)