| Baba Jaga | 
 |
(2.5.2012 19:37:18)
Máme ho deset let, celé dětství jsem strašně chtěla psa, nikdy ho nedostala, tak jsem si z první výplaty koupila pejska. Dost často jsem jedla poslední týden před výplatou jen suché rohlíky, abych jemu mohla koupit Ceasary, spal se mnou v posteli, brala jsem ho všude s sebou. Byl tu dávno před mými dětmi a brala jsem ho jako jednoho z nich. Ted mu selhaly ledviny a umírá. I když už se nemůže udržet na nohách, pořád se snaží ke mně zvedat hlavičku a vrtět ocáskem. Už dva dny non stop brečím a neumím si představit, že nebude. Já vím, že to ne každý pochopí, ale není to "jen" pes, je to součást rodiny. Rekněte mi, že to bude dobrý, pro slzy nevidím a neumím si představit, že přijdu domů, a nebude tam.
|
| Bin bez čárky:( | 
|
(2.5.2012 19:42:00)
 achjo, jak moc tohle znám
žádná slova nepomohou.musí se to přežít
|
|
| Luc. |
|
(2.5.2012 19:42:53)
Zažili jsme před 3 lety. Jo, bude to dobrý, časem, čas to zahojí, bude žít v tvém srdíčku dál
Jen tě prosím za toho pejska, nenech ho trápit moc dlouho 
Hodně sil 
|
| Baba Jaga |
|
(2.5.2012 19:46:40)
Je to westík. Mám tátu i bráchu veterináře, ale sami nemají sílu ho utratit. Do rána prý umře sám, nic ho nebolí. Je mi fakt hrozně, ještě mi nikdo z rodiny nikdy neumřel, a tohle beru fakt jako ztrátu člena rodiny, ne zvířete. Vždycky měl tak strašnou radost, když mě viděl, děti mu mohly dělat cokoli a nikdy na ně ani nezavrčel, nejhodnější pejsek na světě. Myslíte, že by bylo lepší si hned pořídit nového, nebo radši počkat, až to přebolí?
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 19:49:41)
Hned nového.
|
|
| Bin bez čárky:( |
|
(2.5.2012 19:50:38)
pořídila bych hned dalšího. trochu to zmírní bolest.
|
|
| Eileenn | 
|
(2.5.2012 20:15:29)
Hned nového. Zrovna dnes jsme s mamkou vzpomínaly na našeho prvního "nejlepšího" pejska. Pořád bude ten jedinečný a skvělý, ale ten další je pro nás také jedinečný... i když má úplně jinou povahu a té mojí byla blližší povaha našeho prvního.
Přeji hodně sil, je to těžké a bolí to moc   ale je to život...přežít se to musí.
|
| Tante Ema | 
|
(2.5.2012 20:26:48)
To je pro mě strašně divné. Když mi umřela kočka, měla jsem za ni smutek jistě půl roku. Neumím si představit si přinést za dva dny jinou.
Podle mě mrtvý přítel si zaslouží, aby ho ti, co ho měli rádi, oplakali.
U muže v rodině,když umíral pes, tak bylo srdcedrásajících výjevů jak housek na krámě, že bez něj nebusou umět "jít dál" apod.. Za týden už běželi dál s jiným psem a někdy mám pocit, že jediný kdo někdy postrádá "starého", jsem já.
Vůbec tomuhle nerozumím.
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:33:04)
Tante - to záleží na mnoha věcech, nejen na lásce k pejskovi nebo jinému zvířeti.
Mnoha lidem to poznamená i běžné fungování. Byli třeba zvyklí vstát a vzít zvíře na procházku, nakrmit zvířátko, pomazlit se s ním, večer zase procházka.
Člověka taky nevymažeš, ani tím, že si pozveš za manžela druhý den po jeho odchodu milence - zvířátko vnímám jako nový impuls - nový zájem pro člověka, takže jako prostředek uspokojení potřeb člověčích a asi i zvířecích, prostě se o někoho znovu začít starat.
To není nahrazení jednoho kusu druhým, většina lidí velice dobře ví, jaké je to, starat se o zvířátko a co to obnáší včetně těch citových vazeb. Já hlasuji hned pořídit štěně.
|
| Tante Ema |
|
(2.5.2012 20:35:28)
Já hlasuju pro smutek a ne kvůli "úctě", ale kvůli lásce, podle mě je její součástí a neměl by se přeskakovat.
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:40:18)
Tohle jsem vyřešila tak, že jsem si k devítileté feně pořídila štěně. Štěně udržuje starší aktivní a až starší jednou odejde za duhový most, nebude tu takové prázdno.
Ale myslím, že pořídit si nového psa ihned po úmrtí staršího, není žádná neúcta.
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:42:56)
Lassie - NAPROSTÝ SOUHLAS.
|
|
|
| 15.5Mišel12 | 
|
(2.5.2012 20:41:37)
Si myslím,že můžeš s láskou vzpomínat na pejska,co odešel,paralelně s novým štěnětem.Dle mě se to nevylučuje.Někdo má taky dvě a více dětí a ta láska se přeci nedělí,ale násobí.
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(2.5.2012 20:34:24)
Znám takových lidí víc, co bezprostředně po smrti psa říkali, že jiného už by nechtěli, a za měsíc nebo ještě dřív si jeli pro štěňátko...
Sama nevím...Mám svěho prvního psa rok a vůbec si neumím představit, co bych si bez něj počala Nechci na to vůbec myslet.
Babi Jago, soucítím a rozumím tvé bolesti. Je to kamarád.
J.
|
| Tante Ema |
|
(2.5.2012 20:37:27)
Já už od té doby jiné zvíře nemám. Už to znovu nechci zažít. Ale chápu a i považuju za lepší, když časem přijde jiné zvíře. Jsou fajn.
|
| JaninaH |
|
(2.5.2012 20:43:44)
Jo, to je přesně ono. Jestli člověk dá přednost tomu, nezažít už tu bolest ze ztráty milovaněho kamaráda, před spoustou radosti, kterou s takovým kamarádem zažije, ale za cenu tě bolesti. Tohle je hodně těžké, to si každý musí rozhodnout sám.
J.
|
|
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:42:03)
JaninoH - já tohle udělala osobě velmi blízké. Prostě jsem to už nějak nemohla vydržet, bylo to truchlení jak za člověka
(a to je to žena obklopená starostmi a rodinou). Truchlení chápu, jsem podobná - ale ty rituály chyběly.
Prostě dostala štěně.
Zase ho miluje, zase to bude jednou bolet.
My máme taky psa (šíleně operovaného, bylo to strašný co se péče týče, dneska už bychom to nezvládli ani finančně), kočku nalezence, na kterou jsem alergická..., křečky - i tam jsem ořvala jednu nucenou eutanazii, ač je to myš, prostě jsem šla na veterinu uspat. Asi se nebudeme přetahovat o to, čí truchlení je větší, ale tohle vnímám jako pocit po bouračce.
Buď to znovu zkusím a znovu se budu starat a jasně, že i zamiluju a pak to musím přežít, nebo už to znovu nezkusím.
Mimochodem, kdybych věděla, že ta osoba blízká psa nechce, nedá to, nemůže se starat, změnily se okolnosti, tak to samozřejmě neudělám.
|
|
|
| Alraune | 
|
(2.5.2012 20:38:16)
Nevnímám to jako výměnu "kus za kus", ale prostě jako nástupce. Žádný z dalších nikdy není stejný, nekonkuruje, jen přebírá štafetu. Když myslím na kteroukoli z našich holek, je to jako "čest její památce", ale nijak mi to nebrání uvažovat o tom, jestli si po smrti Sněhurky (která se umírat nechystá a takových sedm let by tu být ještě mohla :) pořídím další čévéčko.
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:42:48)
Alraune, tak už vím. Kdo jiný tu má čévéčka 
|
| Tante Ema |
|
(2.5.2012 20:47:04)
československý vlčák
takový hezký a někdy dost nervózní pes 
|
| Alraune |
|
(2.5.2012 20:54:23)
JOjo, někteří vlčáci jsou citliví, naše Sněha je ovšem macaté, drzé, vitální a neochvějně sebevědomé zvířátko. Čubka sprostá.:)
|
| Alraune |
|
(2.5.2012 21:00:55)
A abych se držela tématu, je už třetí v řadě. První byla Berta z Molu, nervní, vážná, citlivá, dobrá máma, druhá Cabala z Molu, Bertina sestra, velká rváčka a výtržnice, schopná postavit se i sněžné fréze no a třetí je Sněhurka z Molu, jejich praneteř a ta miluje krádeže jídla, drsnou legraci a "tyje". Nejspíš umře na infarkt, až přijde její čas, jako její máma a máma její mámy. Já v tom prostě vidím tu rodovou kontinuitu.
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 21:09:28)
Ale psi jsou to krásní 
|
|
|
|
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:47:29)
Československý vlčák
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(2.5.2012 20:49:39)
jo tááák, mám dlouhý vedení.... Hmmm, tak ty se mi taky moc líbí!!!! Nevím tedy, jaký jsou povahově, ale co do vzhledu se mi líbí....
Simča 
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:51:00)
Napůl vlk je povahově dost vostrej
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_vl%C4%8D%C3%A1k
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(2.5.2012 20:49:18)
No jasně, musím tu prudit inkognito :)
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:50:01)
No tak agent by z tebe moc dobrej nebyl. 
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(2.5.2012 21:48:34)
Zvlášť když jsem tenhle nick znala z blogů ještě dřív než civilní jméno ;)
|
| Alraune |
|
(2.5.2012 22:04:54)
Já se neskrývám před vámi, ale před správci serveru. Zabanovali mě za nemravná témata :D
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(2.5.2012 22:11:30)
Achá
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 15.5Mišel12 |
|
(2.5.2012 20:21:41)
Šla bych okamžitě do štěňátka.Není to neúcta k tomu,co odešel.Je to trocha potěšení pro bolavý
|
|
| Pawlla |
|
(3.5.2012 4:29:47)
Hned nevím.Kolegyně s manželem měli pejska,roky,ona pracovala on byl doma,takže hlavně pán byl s pejskem opravdu zžitý,když zemžřel,hodně ho to vzalo.Nového psa hned nechtěl,přesto mu ho rodina koupila,sžíval se s ním půl roku,dneska je to v pohodě,ale sám říká,že to bylo brzo.Uvidíš jak to budeš sama cítit.
|
| Pawlla |
|
(3.5.2012 6:30:03)
To je samé sžřš a pak se mi to plete ,pejsek samozřejmě zemřel.
|
|
|
|
|
| Emília Fernandéz | 
|
(2.5.2012 19:43:09)
|
|
| Eka | •
|
(2.5.2012 19:45:09)
Je jasný, že se pes postupem času stane skoro platným členem rodiny. Znám to, měli jsme psa 14,5 roku. Takže je normální, že jsi z jeho odchodu smutná. Na druhou stranu si to nenech přerůst přes hlavu. Někdy mám pocit, že se lidi víc hroutí z toho, že jim pošel pes, než z úmrtí člověka. Je to prostě tak, že všechno jednou končí, ale je normální, že jsi z toho teď špatná. Určitě to přebolí, neboj.
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 19:48:56)
"Někdy mám pocit, že se lidi víc hroutí z toho, že jim pošel pes, než z úmrtí člověka."
Ano, někdy ano. A je to pochopitelné - někdy nám je pes z různých důvodů bližší, než řada lidí. On se taky často takový pes zachová lépe, než člověk.
|
| Baba Jaga |
|
(2.5.2012 19:54:33)
Právě, děti a zvířata jsou víc, než většina dospělých, protože jsou prostě tak nevinné a mají vás rádi jen proto, že jste. Na člověka se během života nabaluje spoustu hnusných vlastností a věcí, které udělali, i třeba nechtěně, ale na ta zvířata a děti zůstávají jen dobré vzpomínky a já to beru tak, že odchází jediný člen rodiny, který mi byl naprosto bezvýhradně oddaný, měl mě vždycky strašně rád a bylo strašně hezké, že doma ten živý element byl a dával tam radost a energii.
|
|
|
| Bin bez čárky:( |
|
(2.5.2012 19:52:20)
to víš-pes mi zůstal v bouři věrný,člověk ani ve větru...
|
|
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 19:46:13)
Mám desetiletou kolii a přemýšlím o ní stejně, jako ty o svém pejskovi. Je to víc, než jen pes. Taky mám s ní spojeno mnoho zážitků a neumím si představit, že tu jednou se mnou nebude. Nevím, co napsat, aby ti bylo lépe. Snad jen aby se pejsek moc netrápil a tobě zůstaly jen ty krásné vzpomínky.
My jsem si pořídili před půl rokem ještě štěně, ale pes, stejně jako člověk, není jen tak někým nahraditelný. Spíš tu jednou nezbyde taková prázdnota, když tu bude ještě druhá holka.
|
|
| Meta | 
|
(2.5.2012 19:55:23)
Babo Jago, nebude to dobrý. Bolí to strašně. Trochu to zahladí čas a pofouká nový psí čumáček. Ale kus srdce odejde s ním, s nejlepším psem. Drž se!!!
|
| Baba Jaga |
|
(2.5.2012 20:05:40)
Taky se bojím, že může být deset dalších psů, ale už nikdy to nebude takové. A určitě se budu bát si ho takhle zamilovat, když vím, že za pár let zase umře Tenhle pejsek, kromě toho, že byl naprosto úžasný, byl se mnou během těch nejkrásnějších let a byl tu ještě před dětmi, proto bude vždycky jediný. Bojím se, že zítra ani nebudu moct jít do práce, jak pořád brečím, tak mám v obou očích zánět spojivek a jsem celá opuchnutá. A když na mně někdo promluví, tak se rozbrečím.
|
| Meta |
|
(2.5.2012 20:15:03)
Dneska je to přesně tři roky, co mi dodýchal Bert. A ta jizva pořád bolí.
|
|
| Alraune |
|
(2.5.2012 20:47:51)
Jasně, že to nebude takové, bude to jiné, jiné zvíře, jiná povaha, jiný vztah, ale ta láska nakonec přijde sama. Děti taky nejsou stejné, a přesto je matky milují všechny :)
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:48:42)
ano.
|
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:50:12)
a srovnáváme s lidmi a dětmi, ale ono to tak pocitově dost často funguje.
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 20:57:09)
Srovnáváme s ětmi, ano.
Známý mi jednou řekl, že jsem o svých dětech nemluvila nikdy tak hezky, jako o starší feně.
A je to tak.
Protože děti jsou radost i starost, přinášejí nám potěšení, i se kvůli nim trápíme. Často nás psychicky úplně vysajou. Když o nich někde vyprávíme, často mluvíme i o tom, s čím nás zase dostaly, jak pruděj, mají období vzdoru, nevíme, co s nima. Tak si vzájemně stěžujeme, abychom se ujistily, že v tom nejsme jen my.
Moje starší koie, věrná přítelkyně, mě pouze pozitivně psychicky nabíjí. Je veselá, věrná, pokorná - mluví se mnou očima, nevyčítá, neprudí a VŽYCKY SE MNOU SOUHLASÍ . Zažila se mnou 4x stěhování, pobyt v Berlíně i na samotě u lesa, na ubytovně i v baráku se zahradou. Těžko se dá popsat, co takový pes člověku může přinést.A pozor - není to můj první pes. První pes byl NO.
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 20:59:50)
my máme prvního NO. a BOHUDÍKY, děti jsou oproti němu vlastně zdravé a DOCELA POSLUŠNÉ.
ale stejně toho prevíta miluju.
|
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 21:01:56)
Ano, někdy ano. Když je třeba nemocný. A nebo nevychovaný. Ale ten náš poslechne jak hodinky už od štěněte, nikdy jsem s ním starosti neměla.
|
|
| Len | 
|
(2.5.2012 21:05:51)
U nas je pes nepomerne mensi starost nez jsou deti, po vsech strankach. Ale pred nasi psici jsme meli dalmatina, ktery si ve dvou letech neznamym zpusobem zlomil pater a i kdyz to veterinari spravili, tak proste to bylo tolik starosti, ze me uplne presla chut mit psa. Ale taky hralo roli, ze jsem s nim nebyla od stenatka, nikdy jsem si neuvedomila, jak moc u me zalezi na tom, abych mela psa od uplnyho malinkata.
Jinak v UK se rika panickum ne panicek a panicka, ale Mummy a Daddy Anglicani zvirata hodne prozivaji.
|
|
|
| NovákováM |
|
(2.5.2012 21:07:32)
Danielo - a já si myslím, že z radostí nikdy tolik lásky nevznikne, spíš z těch starostí, to se pojí jedno s druhým.
Ale chápu, že někdo řekne NIKDY, že už to znovu zažít nechce, někdo vůbec nemá rád zvířata, to je každého věc.
Já už NIKDY NEŘEKNU nikdy. Psa jsem nikdy nechtěla a když jsem si říkala, že by to bylo prima, nafasovali jsme psí pytel starostí. O to radši ho mám.
Už asi nepůjdeme do přešlechtěného německého ovčáka, moc psí energie, se kterou si nevíme rady a nemáme dost času, což jsme netušili, taky nemáme dost pevný plot - mnoho chyb jsme udělali.
Ale to je reálné zhodnocení chyby výběru psa.
Jinak ano. COKOLIV, KDYKOLIV (NE NA GAUČ - i na gauč, ale spíše venkovního společenskýho).
|
|
|
|
| Lassie66 | •
|
(2.5.2012 21:00:32)
Ale abych to upřesnila - to neznamená, že o těch dětech nesmýšlím nonstop, samozřejmě daleko více na ně myslím, než na psa
Jen jsem tím chtěla napsat, že málokdo vykládá kámoškám, jak skvělé, dokonalé a krásné děti má (to prostě víme ), ale spíše společně sdílíme radosti i starosti, které se s východou dětí pojí.
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)