| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Zpráva ze snídaně

 Celkem 128 názorů.
 KoproFka 


Téma: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:07:37)
Možná si vybavujete, že mám synka (7,5) nežravce, který nerad ochutnává...
Manžel je s ním momentálně na jarňákách na horách. Já jsem doma (33tt) a dorekonstruovávám část bytu, aby to bylo vše o.k. až se mrňavka narodí...

Nicméně už od včerejška je mi manželem hlášeno, že ho junior s tím jídlem přivede do hrobu. Už před tím, než jeli, říkal: "My tam máme plnou penzi, to tedy reálně znamená, že já se vrátím jako koule, protože budu mít dvoje jídlo a Kubajz bude hubenej jak tyčka..."
První jídlo - oběd měli svíčkovou s knedlíkem (knedlík synek snědl snad jen 1x v životě - v MŠ mu ho učka vnutila a pak se pozvracel) a prý se mu povedlo dostat do něj 1 kolečko - fakt tleskám~g~.

O dnešní snídani jsem dostala dokonce i mailovou zprávu, o kterou se tímto dělím - páč mě pobavila až k slzám...~t~~t~
Synek se totiž strašně těšil na to, že tam budou na snídani švédské stoly a on si tam, ostatně jako vždy, vybere ty nejlevnější kukuřičné lupínky - hlasil mi už dopředu, že sní 2 misky~6~... No, ale "švédská snídaně" se tam bohužel nekoná:

Snídaně - (na stole rohlíky, šunka, sýr džem, máslo, čaj v konvici)



Kubíček : Hm, tak to nechci.
Já : No švédskej stůl to není, no
K : Ten rohlík sním, ale nic víc. Chci lupínky.
J : Ještě šunku, dám ti i svoji.
K : Já nechci šunku.
J : Sníš veškerou šunku (dávám mu na talířek tři kousky šunky).
K : (přeslušně) Můžu o něco poprosit ?
J : No ?
K : Mohl bys mi odebrat aspoň jeden kousek šunky ?
J : Ne, jez.
K : Dojdi mi na pokoj pro flašku s vodou.
J : Nic takovýho, tady máš čaj, ovocnej.
K : Já nemám rád ovocnej čaj.
J : Jak to že ne ? Doma piješ jablíčkovej, hruškovej.....
K : (opět přeslušně) Ano, to je pravda, ale tenhle pít nebudu.
J : Když půjdeš ven do zimy, musíš mít něco teplýho v žaludku.
K : Tak si dám teplou vodu.
J : Vypij si ten čaj.
K : Tenhle ne.
J : Stejně musíš zapít prášek. Naber si ho lžičkou a ochutnej.
K : Chci vodu.
J : Dobře, přinesu za chvíli.
K : (mezitím dojedl rohlík a veškerou šunku, v puse má z toho děsnou směs, přesto potichu mumlá) : Až umřeš, tak si budu dělat, co budu chtít.

Si říkám, že je musím spolu posílat častějc~R^
 Hanka-1978 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:14:10)
~t~ Dost dobré :-) Mám takovou škodolibou radost, že náš úplně stejně starý syn (7,5) není jediný frfňa na světě ~b~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:17:02)
jo, on to byl ňákej blbej ročník, nebo co.... kámočka má o pár měsíců mladší holčičku a taky to je od malinka s jídlem tragedie~d~~3~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:17:33)
kámočka=kámoška.... furt se tady tomu chlámu~t~~t~~t~
 Hanka-1978 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:20:14)
Hned je mi líp ~z~ Mám pocit, že od té doby, co se syn přestal živit mateřským mlékem, neděláme v celé rodině nic jiného, než že rešíme jeho jezení x nejezení... Už mě to unavuje...
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:25:58)
Úplně tě chápu!!
Nejhorší je, tohleto je zrovna případ nepřenositelné zkušenosti - pochopit to dokáže jen ten, kdo to zažil na vlastní kůži...

U nás už je to celkem dobrý oproti tomu, když byl mrňavej - to za celej den dal třeba jen pár kukuřičných křupek a k tomu 2 prdelky z rohlíku, ale přes se občas nevyhneme podobným situacím...

Paradox je, že manžel má ještě jednoho synka z 1. manželství, a ten je zas velikej jedlík a gurmán (a je to na něm od malička vidět) - moment. studuje velice úspěšně hotelovku a má našlápnuto na slibnou kariéru v kuchyni někde v zahraničním hotelu...

Jsem už manželovi říkala, že je to děsný, že vyrábí samý extrémy. Uvidíme co mrňavka - pevně doufám, že to bude co se jídla (a taky spaní) týče takový normální průměrný dítko~5~
 Colombi 


Re: Zpráva ze snídaně 

(19.2.2013 10:50:25)
ročník ~t~
 Beruška+J02A07T10 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:29:12)
holky, blbej ročník.. hihi
mám ročník 2002 a je to nemlich to stejné.. včetně toho knedlíku ve školce.. kdy nám následně rok blil, jen viděl normální jídlo...

ještě jedl hrozně málo jídla.. jako na množství.
teď mu je 10,5 a nejí, ale žere, bohužel stále omezené množství surovin..
šunku nedá do huby.. snažila jsem se ho přesvědčit, aby ochutnal.. dělá nám můj táta domácí - pouze kuřecí maso - prsa (případně prsa a stehna), žádné kůže, sůl.. a trošku cukru.. je výborná..
ochutnal tak milimetrový kousíček po půl hodině scény, že to nedá.. přitom kuřecí maso a sůl jí naprosto normálně.. a pak nahlásil, že je to moooc slané..

soli je tam minimum.. asi o polovinu míň než v původním receptu, protože ta první se nám zdála příliš slaná..

tož asi tak..

jinak pokud je někde s manželem, živí se samýma sračkama.. tipu hranolek a palačinek.. chjo..
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 15:33:50)
to je na zabití, to chápu....~6~

ten náš zas palačinky, lívance atp. nedá do huby...
před vánoci jsme byli na lívancoví párty pro děti a já mu tam nesla rohlík se šunkou, aby nebyl o hladu. Neochutnal ani kousek suchého lívance - a byly výborný!

Hranolky jí tak cca rok? ale moc jim nedá, nejradši z brambor má kaši...

On má rád to, co zná, ale spousta i stejných jídel od každé kuchařky vypadá jinak, než je zvyklý a hned je problém na světě~d~

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:45:41)
nesla jsem ho proto, že to byla akce na celý večer (dostali jsme se domů až k osmé) a prostě není možné ho nechat celé odpoledne o hladu, protože pak je velká pravděpodobnost, že se mu rozjede migréna (zvrací a přestává chodit)...~d~ ... bylo to na opačné straně Prahy, zrovna napadl sníh, byla jsem tam s ním MHD sama a těhotná ve 20tt...~d~

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:47:05)
protože on by tam prostě nejedl nic - chápeš?

nemysli si, že jsem to už xkrát nezkoušla....bohužel....~d~

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:02:54)
no jo, ale on by zůstal doma. Prostě by tam radši nešel.... jako vážně!... kdybych podmiňovala veškeré akce, sporty a zábavy jídlem, tak sedíme furt doma na zadku!
Je děsně tvrdohlavej - to má po nás s manželem...

 daba+holčička 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:49:02)
ale tím se vytrestá Koprofka - nejen, že má nežravý dítě, z čehož má nervy na pochodu, ale je ště s ním bude sedět doma, místo aby se viděla s přáteli ~a~ a nutričně lívance jako rohlík
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:53:06)
no, měkká matka, která nechápe, že žádné dítě hlady neumře~y~~t~

miluju tyhle diskuse, jak tu má hned každej jasno, jak to zakladatelka dělá blbě. Kdybych před pár lety nevystřízlivěla tím, že jsme několik podobných dětí poznala, tak bych si taky myslela, že moje žravé děti jsou výsledkem mojí výchovy a ne genů a zdravého apetitu~j~

koprofko~6~ neber si to osobně
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:04:17)
Já bych tomu, jestli dítě jí,nebo nejí, nepřikládala nijak závratný význam. Prostě některé jedí, některé nejedí, někteří rodiče to akceptují, jiní to do nich cpou jak šišky do husy, no já nevím, je to pořád jenom jídlo.

Můj syn třeba úplně nejhůř jí ve školní jídelně, docela jsem byla nasraná, dokud jsem neměla tu čest ochutnat pár jídel a hlavně do té nevětrané smradlavé jídelny zajít. Fuj, taky bych tam nejedla.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:07:46)
no jo, pribináka měl v puse jen jednou, navalilo se mu a skoro se poblil. To mu byly tak 2 roky....

U nás na hřišti se zase takhle děti krmily navzájem ze svých přinesených mističek - akorát že moje dítě s vervou a nadšením rozdávalo své přímo do nastavených hubiček, ale sám si nevzal - ani svoje, ani cizí... A co s tím, jako? No byl o hladu.... nedocvaklo mu to nikdy.

Do školky šel v čerstvých 3 letech a byl tam mezi prvními a odcházel jako posledí - spoustu dní byl takhle na 2 půlkrajíčkách suchého chleba (k svačině) a čisté vodě - nerozjedl se tam - domů jsme chodili kolikrát až k půl šestý, takže měl ráno k snídani jen mlíko, vstávali jsme brzy, a on nic krom toho mlíka nechěl... takže i paní učitelky to dělaly stejně blbě, jako já, nebo fakt nevím...

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:25:22)
upřesňovala jsem to - migrény má přesně od 5-ti let. Ve školce byl od čerstvých 3 let a to tam ty roky spoustu dní jedl tak, jak jsem psala - tedy ráno mlíko, svačinka půl krajíčku chleba, oběd nic, svačinka půl krajíčku chleba. Já jsem přišla v cca 16:45 a jelo se domů (naneštěstí jsme měli školu přes dvě městké části, takže než jsme se doplácali na bus a pak domů, trvalo to skoro půl hoďky) - až doma dostal najíst...

Migrény mu začaly 1.9., po odchozených celých dvou rokách školky (spouštěčem nakonec zřejmě-to nikdo přesně neví, byl vysoký tlak a hydronefróza), nicméně diagnostikovány byly až za téměř 3/4 roku.... já si ale myslela a myslím si to dodnes, že to hladovění na tom taky mělo svůj podíl. Navíc první migréna byla toho 1.9. kdy přišel do školky a zjistil, že má úplně nové učitelky, které nezná. Nikdo z rodičů nevěděl, že se budou měnit.

Takže asi po 2 měsících, kdy ho ve školce občas bolela hlava a následně poté zvracel, jsem se s učkama ve školce domluvila že prostě protože pracuju na plný úvazek a není nikdo, kdo by si ho vyzvedával už po obědě, nechám mu tam vždycky krabičku s něčím na svačinu, pro případ, že nebude jíst to, co jim dají - aby se aspoň jakž takž najedl o těch svačinách... Nic jiného mě prostě nenapadlo.
 Mikeš+ 3 holky 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:38:06)
Nepochopí, jsou takové děti. Klidně budou týden o vodě a - po několika vynechaných jídlech o suchým rohlíku, ale toho, co se nosí na stůl zbytku rodiny, se ani nedotknou. Ovšem pro rodinu to znamená, že doma je značně nervní dítě, hrozí, že nedostatkem kvalitní stravy onemocní.
A máma si může vybrat - budˇ bude dítě, sebe i zbytek rodiny trýznit tím, že si bude trvat na svém, že se jí to a to anebo nic, nebo ustoupí a nechá dítě jíst alespoň to, co je schopné a ochotné polknout. Máme doma takové dítě a tyhle problémy máme už asi 8 let, mnoho pokusů o převrat, motivace, příkazy, zákazy, odměny... všechno, co si vymyslíš, ale nefunguje nic.
Nebo by ses chtěla dívat na zvracející dítě, protože jsi je donutila sníst něco, co nechce? A vydrží nejíst opravdu několik dní a dřív vždycky rupnou nervy matce, která o to dítě má strach.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(18.2.2013 21:10:08)
jo, to je přesně ono....

navíc vyhladovění je naprosto kontraproduktivní, protože se tomu prckovi smrskne žaludek a i když pak něco sní, tak jsou to opravdu pidiporce ...a takový dítě se pak rozjídá děsně dlouho - trvá to i 14 dní, než se dostane na obvyklé množství.
Mě vždycky úplně stačilo, když byl týden až 10 dní nemocný třeba jen s obyčejnou rýmou - přestal skoro jíst, nechutnalo mu díky té nemoci už vůbec nic a já ho pak horko těžko rozjídala.... ufff, radši nevzpomínat!
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:30:07)
jo, chytrej, to von je, jak vopice - už jsem to tady párkrát psala - písmena a čísla uměl na 1,5 roce, četl ve 4 letech....

měl chodit do školy pro nadané děti, ale nechodí - řešili jsme ty zdravotní problémy a rozhodli se pro nejbližší školu právě proto, aby byl co nejdřív doma, kdyby něco...
Navíc, dojíždění jsem si užila za ty 4 roky školky víc než dost!!! a fakt nee...

Já ho navíc už neunesu (když má migrénu, tak přestává chodit a zvrací) a nejbližší třídu pro nadané děti máme s dvojím přestupem v MHD....
 Markéta,kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:31:55)
Starší nejí pořádně ani doma, ani na táboře, ani na soustředění, ani u babičky. Že bych chtěl manipulovat s celým širokým okolím, to se mi nezdá. Navíc se okolo toho doma žádné divadlo neodehrává, mám odpor k nucení do jídla, zřejmě soužitím s bráchou, který fakt nejedl, vím, že to není nic platné. Zajímavé je, že brácha se může pominout, když jeho dcera něco nechce sníst, místo toho, aby si vybavil, jak to měl v dětství on.

Ale určitě některé děti to jako nástroj manipulace používají, to zase jo.
 Leontýnka+3 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:56:29)
Mandelinko já zase pro změnu viděla dokument o holčičce, která nejedla vůbec, ale jako VŮBEC nic nedala do pusy, byla vyživovaná přes břišní sondu. Když po několikaměsíčním léčení olízla pizzu, jedla rukama a sem tam něco polkla, matka plakala štěstím...

KoproFko, byli jste s tím u psychologa? Myslím, že tohle fakt není o manipulaci s matkou.
 Leontýnka+3 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:59:59)
Ano stejně nejspíš jako v té diskusi ;) Nedá se to všechno generalizovat. Já osobně bych asi nejdřív zkusila odborníka. A mezi náma, není lepší mu dát najíst to co zná než stresovat jeho i sebe??? Jsou určitý věci, který zkrátka to dítě třeba i chápe odkýve ti je, ale stejně to nezlomíš.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:14:34)
No, to mi taky říká moje babička - když ho vidí u jídla a slyší, co s ním bylo za trápení.

Viděla ho jednou s migrénou - dostal jí zrovninka, když jsme k ní přijeli, zvracel a pak usnul a ona mi pak se slzama v očích říkala: "holčičko, netrap ho, netrap se, nenuť mu to jídlo, dej mu to, co chce a má rád, ať se nají a je spokojenej, to je hrozný tohleto... chudinka malej.... a to bylo úplně bez kontextu, protože v ten moment co tu ataku dostal byl najedenej, napitej, těšil se k ní, že bude krmit slepice a sbírat vajíčka..." ~d~
Já jí řekla, že už ho nenutím, že nevím, proč ji teď dostal. Shodou okolností jsme tam byly obě dvě s mamkou, bylo to loni o prázdninách, a moje mamka je na něj ještě úzkostlivější než já, to já jí spíš říkám, že už je velkej a že za ním nemá běhat, že mu to má jen připomenout ....
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:08:51)
u psychologa jsem byla 1x kvůli tomu nejedení a nidky více!
malému bylo necelých 2,5 roku - psycholog ho viděl- byl z něj nadšený, jak je úžasný, samosnatný, chytrý, sociálně komponovaný, jak krásně mluví a má velkou slovní zásobu...

mě si vyslechl a řekl, že jediné co mi doporučuje je NENUTIT DO JÍDLA - takže jsem ho přestala nutit - do té doby to bylo tak, že prostě ze židličky nešel, dokud alespoň 3 lžičky neochutnal - během 2 měsíců mi přestal jíst veškeré ovoce, veškeré pečivo, těstoviny, strašlivě si snížil porce všeho jídla ... po těch dvou měsících jsem to zarazila, protože přestával jíst i další jídla a začala opět trvat na tom, aby aspoň něco snědl ... potřebovala jsem aby mi ve školce jedl, měl do ní nastoupit za půl roku! ... nicméně na stejný okruh jídla jaký měl před touto "radou" jsme se nedostali ještě teď...

S děckařkou to řeším od malinka, ale vzhledem k tomu, že není vychrtlík (ona sama říká, že je má atletickou postavu) tak to neřeší - říkala, že některé děti se rozjí ve školce, některé ve škole (to se částečně podařilo u nás) a některé až v pubertě....

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:21:53)
no to nevím, tedy... ale pevně doufám, že ona bude normální a bude jíst a bude spát... to si přeju asi nejvíc - hned potom, aby byla zdravá - taky jsem byla na všech možnejch vyšetřeních, protože já už žádný podobný překvapení jako s Kubčovou ledvinkou zažít nechci!

Já to dělala úplně stejně, jako všechny ostatní maminky - no, možná i o něco víc jsem se snažila, furt jsem mixovala nějaké mňaminky a dusila jablíčka a furt něco strouhala, vždycky jsem se s tím 20 minut patlala a pak se to do něj snažila hodinu dostat.... s tím rozdílem ale, že jejich děti normálně jedly, ale to moje tu pusu prostě neotevřelo...

já navíc i u něj i u sebe dodržovala eliminační dietu kvůli alergiím - celá rodina kam se jen podíváš z obou stran je alergická, případně atopická, nebo astmatická...
to se mi tedy podařilo - on je úplně zdravý - byl zařazen i do studie, kde ho testují každý rok... už mám domluveno, že se mi postarají i o maličkou...

neříkej mi, že bych měla mít takovou smůlu a měla stejný i druhý dítě - to si vážně vůbec nepřipouštím...!

 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:27:37)
držím ti palce, aby malá byla v jídle i spaní "hodnější", nebo "lepší" nebo "průměrnější" - nevím, jak to napsat. A také aby se syn zlepšil. Mimochodem, neznám nikoho, kdo by dobrovolně jedl co mu nechutná, i u nás se v podstatě jídla, která nám nechutnají, nevaří a kluky jsme nikd ynenutila, když řekli - nechutná. nedostali tedy nic jiného, až další jídlo. Přesto jeden syn nejí žádné "červené potraviny" (jako batole rajskou miloval) a oba nejedí např. luštěniny. já taky plno věc nejím a než bych je pozřela, jsem raději o hladu - např. již zmíněnou koprovou omáčku nebo špenát a i další~d~~d~~d~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:46:21)
mandelinko, koprofko. samozřejmě, že kdybych žila v jiné době, tak bych jedla asi nejspíš úplně všechno. kamarád doktor mi vysvětloval, že jen lidé, kteří hůře rozlišují chutě jedí a chutná jim naprosto všechno a ještě to o sobě hrdě rozhlašují~;). ale kdo má dobře vyvinuté vnímání chuti, tak prostě některé věci nejí nebo jí ale nechutnají mu. Nejsem asi tento případ, ale některá jídla nejím proto, že se mi dělá nevolno když je vidím nebo cítím (to u mě nastalo po mononukleóze a připisuju to tomu, že si tělo "říká", protože dříve jsme je jedla normálně) - např. slanina v jakékoliv podobě, tučné maso, tlustý od šunky, prejt, většina uzenin (viz diskuse o školní jídelně). některé chutě mi vadí odjakživa (kyselost) - takže vařená jídla, kde je přidaná kysaná smetana prostě nemůžu pozřít, zvedá se mi žaludek~d~
některá jídla mi zošklivili ve školní jídelně - koprovka (jako dítě předškolní jsem ji prý milovala), špenát, držková polívka.
některá jídla jsem jako dítě nemohla jíst - bod 1, ale protože je periodicky zkouším ochutnat, přišla jsem jim na chuť - játra, červená řepa, kysané zelí.
tak to jsou jídla, která fakt než bych snědla, budu radši hlady. v jídelně to řeším tak, že si dám suché brambory, apod.
a pak jsou jídla, která mi nechutnají, nevyhledávám je, ale sním je, když mi je dají, dobrovolně je ale nevařím (např. luštěniny nebo knedlíky)
houby nedokážu sníst, protože jsme se s nimi kdysi otrávila, ryby - tam mám psych. blok - nechci popisovat detily, snesu jen obalovaný filé, který po rybách moc nechutná.
tak jak koukám na ten seznam, je toho dcela dost, co nejím, taky mám v pizzerii vždycky problém si vybrat, ve všem jsou buď houby nebo ryby.~t~
pak jsou věci, které bych jedla ráda, ale nemůžu - nesnášenlivost - konkrétně cokoliv s medem, který neprojde varem nebo pečením. naposled ověřeno před měsícem, kdy v jídelně osladili čaj medem, čehož jsme si všimla pozdě~d~
naopak miluju těstoviny, brambory, rýži, (které si sama uvařím) a netučnou úpravu jakéhokoliv masa, zeleniny, většinu druhů ovoce a zeleniny
 daba+holčička 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:52:01)
štěpánko, já mám teda chuť hodně vyvinutou, podle mě, kdybych trénovala, mohla bych dělat degustátora, ale zas nechutná mi jen málo věcí, a děsně ráda jím, bohužel to má následky. Tihle nejedlíci jsou podle mě nějaká genová mutace, stejně jako lidé, co můžou sníst půl prasete a jsou hubení, v pravěku by nepřežili. Dneska je to už jen k vzteku ostattním :)
 . . 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:09:24)
Mandelinko, jsem z těch, co o nich říkal ten doktor Štěpánce, tj. nemám velký cit pro chutě (počítám to bude něco jako hudební sluch - ten taky nemám valný), a sním prakticky cokoli. Přesto chápu lidi, kteří kdeco nejedí, a nemyslím že by to vždy bylo chybnou výchovou (někdy jo). Problém je, že dítě je schopné tak dlouho nejíst (protože nemá na nic z "povoleného" chuť), až zeslábne natolik, že už ho zachrání jenom kapačka. Patrně tam ten pud sebezáchovy funguje nějak opožděně, nebo je zablokovaný tím blokem "ne, z tohohle budu zvracet". A někdo fakt z některých potravin zvrací. Buď má regulérní alergii, nebo psychický blok - zvracel z toho dříve nebo průjem, protože to bylo zkažené nebo že byl nemocný (viz Štěpánka). To že v Andách všichni chtěli přežít, s tímto nijak nesouvisí.


Koprofko, jestli syn jí rohlíky a zeleninu, tak to už má sacharidy, tuky a minerály i vitamíny. Jí něco, v čem jsou bílkoviny a např. vápník? Jestli jo, nechala bych ho jíst jen co mu chutná. Zažila jsem ve školce chlapce, který asi dva roky ve školce jedl jen rohlíky nebo suché přílohy, a přežil.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:37:39)
~6~~6~ děkuju, jsi moc hodná!

já si myslím, že horší než s Kubčou už to ani být nemůže~d~...
a bude to holčička a ty jsou životaschopnější a venkoncem pružnější a přizpůsobivější, než kluci - tohleto hvíždě přežilo jak AMC, tak moji chřipku před 14-ti dny, tak synkovu pátou dětskou nemoc před měsícem a půl, takže určitě umřít hlady chtít nebude~;) ~;((
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:47:54)
no nechci tě strašit, i holčičky mohou být nejedlíci. znám jednu, co od 2 let nepozřela žádné maso, které není "řízek"~;) ale 2x v jedné rodině se to snad nestane~6~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:45:41)
no jestli nebude spát jak Kubajz, tak si za tím spánkovým specialistou taky dojdu....
Kubča začal spát celou noc sám od sebe až na 2 letech - do té doby to byla tragédie!
Já to odnesla naprosto spánovým rytmem - srovnal se až akupunkturou a imunitou v háji....

ne, ale fakt, dvakrát v jedné rodině- to se snad stát nemůže!~a~

tuhletu holčičku mi nezávisle na sobě s odstupem let předpověděly i celkem tři "alternativní čarodějky" - ta jedna mi dokonce řekla, že bych ji měla mít, že ji děsně potřebuje můj synek a mm, že si jako myslím, že pokud bude, tak to bude moje holčička, ale že to není vůbec pravda, že bude tatínkova a že ji potřebujeme všichni. Že se konečně díky ní všechno uklidní a bude to svkělý a príma, protože bude stejně chytrá a užasná jako synek, ale nebude to takovej poděs šílenej - tak už se teď těším ~b~
dokonce se i trefila, říkala, že by bylo skvělý a nejlepší, kdyby se narodila v roce hada a to teĎ právě je - rok hada... předpověděla mi to před 2,5 lety - tedy v době, kdy jsem o žádném dalším dítku vůbec neuvažovala - naopak jsme řešili s manželem velkou krizi a nebylo vůbec jasný, jestli spolu budeme...
navíc jsme žádný mimino cíleně neplánovali a nedělali - já navíc synka měla jen díky lékařům, takže jsem si myslela, že normálně spontánně otěhotnět fakt nemůžu...no jak je vidět~j~

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:45:30)
~;((~6~~x~ fakt díky moc, holky~x~

jo, bude to lepší, minimálně v tom, že teď máme 3+1 s výtahem a ne 1+1 ve 3.patře bez výtahu - takže už nebudu muset tahat kočár i s prckem po schodech, takže nebudu tak servaná... a vystresovaná... a taky to bude miminko na jaro, ne na zimu (synek je v září) takže to bude radost - už se fakt těším~;(( bude to príma.
Kubča si sestřičku moc přál - i velkej brácha Honzík (vyženěnej- 19let) má radost, že to bude holka - co víc si taková princezna může přát, než takovýhle rytíře a príma bráchy...
a já konec konců taky~;)~j~
 Kapradina 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:49:11)
KoproFko,
čtu tvé téma a věřím, že to musí být se synem šíleně náročné ... už jste tak trochu "zaciklení" - jídlo bere jako nutné zlo, ne radost. Ale moc ti přeju, ať se vše pomalu se synem ohledně jídla lepší! Jen tedy holčička až uvidí synovou "ofňování" bude v tom taky, nechci ti brát iluze, jen tedy to bude nejspíš, tak, že malá bude napodobovat bráchu ne naopak. ~d~

Nedávno jsme byli na rodinné oslavě a ač mé holky sní téměř vše i to, co neznají a když nechtějí, tak se nechají přesvědčit, ať alespoň ochutnají a udělají si názor, zda to jídlo sní nebo ne ... no a byla tam neteř, která se nahla nad talíř, prohlásila "fuj" a "ble, tohle nejim" a nejdly to ani mý děti. A její maminka jí řekla, že to tedy jíst nemusí a tím pádem bylo vymalováno i pro mý děti. Takže davová psychóza ohledně jídla funguje u dětí na 100%. ~Rv
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:51:15)
"fuj" a "ble, tohle nejim"

no, tohle když řeknou moje děti, tak fakt nejedí, protože je vyrazím od stolu rychlostí blesku~a~~a~~a~
 . . 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:14:19)
Mandelinko ok, bude-li dítě slušně vychováno, nebude říkat ani fuj ani blé, ale prostě to nesní. A neposkytne-li se mu ten rohlík, který jí, nebude jíst fakt nic, a to až ke kolapsu. Není to výchovou (někdy jo), jak tu již bylo uvedeno - může za tím být alergie, o které tělo ví a odmítá, nebo psychické bloky, nechuť zkoušet nové, cokoli.
 Len 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:54:56)
Hm, u nas tohle nefunguje. Starsi dite ma deset druhu potravin, ktere ji. Mladsi ji uplne vsechno, i kdyz i ped ni se bracha ofrnuje nad vsim nabizenym. Takze Koprofka ma nadeji~;)

Jinak ja taky nejedla, jidlo me otravovalo, nezajimalo, nechutnalo, ani cukrovi. Zacala jsem jist az v devatenacti~:-D
 Taja 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:09:59)
Ale, Koprofko, to je paráda, že je nealergický! To je dost dobře možné, že prostě tím, že nejí "nic", nejí ty potraviny, které to spouští, jen se na to ještě nepřišlo.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 22:02:28)
paráda to je - moc se taky plácám po ramenou - si to připisuju jako zásluhu...

ale on alergik na jídlo nebude, doufám, to jsme podchytili - jí v podstatě všechny druhy jídla, jen ale preferuje jejich určitou úpravu - takže z mléčných výrobků nejí třeba sýry, jogurty, ale pil od 2 let UM a jedl termix
- ze zeleniny nejí pouze rajčata, ale zase má rád rajskou i boloňský špagety
- kukuřici - jádro - by nedal do pusy, ale miluje kukuřičnou omáčku, kde je ta kukuřice rozmixovaná a já kukuřičné křupky i popcorn
- nemá rád bramborové lupínky, ani opečené brambory ale miluje bramborovou kaši..
atp.

nejí třeba tropické ovoce, ani banány - donedávna s výjimkou mandarinek, ale to už teď taky neplatí, protože letos o vánocích kousl do pecky a tím s nimi skončil... ale to mi fakt vůbec nevadí, to není něco, co je extra prospěšné pro malé středoevropské děti, to jsem zkoušela až od 3 let a když to nechtěl, tak jsem to neřešila... - když už, tak si dá ředěný pomerančový džus - půl na půl

 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:13:36)
ano - u nás "nenutit do pití" znamenalo, že kluci nevypili NIC, akorát mlíko a polívku~d~ připadá mi, že tohle je nějaká unoverzální, ale ne vždy fungující rada~d~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:31:07)
dětská dr. mi řekla, ať jejich nepití řeším řídkými polívkami (super rada pro aktivní dvojčata) a hodně ovoce a zeleniny. taky jsem vydržela "nenutit" přesně jeden den, pak se začalo opět nutit~t~
kamarádka svoji jinak zdravou holčičku, která jedla jen rajskou s kolínkama nechala bez jídla 5 dní, než holčička sama požádala o namazanej chleba. ale tohle byl případ asi 5ti letého dítěte, které po narození sourozence postupně přestalo jíst všechna jídla a chtěla jenom rajskou (což bylo jídlo, které jak později zjistilo byl poslední oběd, než sla maminka do orodnice) a dle psychologa tím matku vydírala. vyhladovění pomohlo.
 Taja 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:06:32)
Mandelinko, já zas slyšela o několika dětech, které nejedly věci, na které se později zjistilo, že mají alergii.
Já osobně mám stravovací návyky podivné, ale je to jediný způsob, jak si udržet zdravé trávení. Snažila jsem se "chovat normálně", výsledkem byly hodiny strávené na záchodě - tak prostě respektuji odlišnosti svého těla.
Nehrotila bych to.
 Beruška+J02A07T10 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:32:04)
no mandelinko.. na radu jedné děsně chytré psycholožky, jsme se snažili cca 3,5 letého syna vyhladovět..
no klidně by vyhladověl.. byl v té době jak reklama na hlad a než by snědl něco, co prostě nezná, radši by fakt umřel..
já to vydržela tři dny, kdy nedostával nic jiného než čistou vodu.. a pak už sotva pletl nožičkama.. na radu dětské a potom nové psycholožky jsem mu začala dávat to co jí.. a neslevovat z toho, co už jí.. aby se neomezil..
mimochodem já i manžel jsme jako děti nejedly spousty věcí a teď krom pár výjimek jíme všechno..

synovi extra nevyvařuji.. my máme maso, zelinu a přílohu - on má suchou přílohu a syrovou zeleninu.. my máme těstoviny s omáčkou, on má těstoviny - třeba posypané mákem, když je doma, když ne tak grankem a když ani to ne, tak prostě suché.

nedělá z toho žádnou vědu, že my máme na talíři 10 věcí a on třeba suché brambory.. ani my z toho vědu neděláme..

a mimochodem.. ono to jako vypadá, že dospělí jí všechno, ale co třeba manžel nejí, tak já prostě nevařím.. prostě vařím tak, aby mi to jedli a pochutnali si.. takže osobně ani nevidím důvod nutit jíst dítě něco, z čeho se mu zjevně dělá nevolno.. jako ochutnat ano.. ale u nás nejde nutit ani to ochutnávání, bohužel pak dlouhodobě zvrací skoro ze všeho.. takže lehký nátlak ano.. ale silný nátlak je k ničemu.. a u nás nefunguje ani to podsouvání, podstrčení.. bohužel není do čeho..
on kdo to nezažil, tak to fakt nemůžu tohleto chápat
 Beruška+J02A07T10 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:27:48)
hele náš má nejradši z kuřecího masa pečené kuře a kuřecí řízek.. ale sní to jen ode mně, od manžela a mé mamky..
v restauraci ani od dvou zbylých babiček to nedá do pusy..

to sladké jídlo má nějakou výjimku.. že tu palačinku nebo tak sní.. ale já jim to doma dělám na sucho.. a v té restaraci.. no si ani nechci představovat v čem to plave.. fuj

já mu zase tradičně na každoroční opékání buřtů nosím suchý rohlík a suchej chleba... uzeniny nejí vůbec z masa jen to kuřecí a to ještě jen určité úpravy
 Baobab 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:31:30)
A co uziva za prasky? Je mi ho chudacka lito, sama mam nejotresnejsi vzpominky z detstvi ty, kdyz me nekdo nutil do jidla. Moje deti jsou taky nezravci, ale ja razila vzdy zasadu, ze zdrave dite dobrovolne hlady neumre a niky jsem jd do jidla nenutila. Ze syna, ktery v ranem detstvi maso nevzal do pusy, je ted v deseti letech vecne hladovy masozravec a dcera se rozjedla taky. Nikdy jsem jim ale taky nedavala sladkosti a dnes je muzou taky jen po hlavnim jidle. Nechybi klukovi trba nejake vitaminy?
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:42:20)
on má bohužel léky na tlak~7~ - už je bere 2 roky.

Pozdě zjištěná a tím pádem i odoperovaná hydronefróza (městnání moči v ledvině-svazek cév vedoucích z aorty do ledviny mu utiskoval močkový kanálek a znemožňoval volný odtok moci) mu poškodila ledvinu, tím se mu zvedl krevní tlak a ten mu následně rozjel migrény (díky těm migrénám se taky na tu ledvinku přišlo - při vyšetření na neurologii, nebýt jí, tak o ni s nějvětší pravděpodoností přišel, podle urologa tak cca do roka - neměl vůbec žádné jiné příznaky...)
njn... holt smůla. Naštěstí se ale operace teď v srpnu povedla, takže ledvinka je tam kde má být a trošku se i vzpamatovala- po půl roce od operace zvýšila funkčnost o 5%. Nicméně je už poškozená- zjizvená tím dlouholetým městnáním, což má za následek právě ten vysoký tlak... to, že by se postupně ten tlak upravil je spíše nereálné, chjo...

Léky musí synek brát po jídle (ráno a večer), takže fakt nejde nechat ho o hladu... I když jemu by to problém fakt nedělalo...

 Baobab 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:47:54)
Chudacek maly..
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 15:00:59)
~7~ to je, to máš pravdu ~7~ strašně mě to mrzí, že jsem to nějak instinktivně nepoznala dřív (jako když měl imunitní problém).
Ale bohužel nijak preventivně se to zjistit dřív snad ani nedalo... on neměl navíc (jako docela dost chlapečků) ani žádné čůrací problémy, byl na to dost šikovný, navíc má (jak v nemocnici zjistili) fakt hodně velkou kapacitu moč. měchýře, takže ani nebyl, coby prcek, na žádných vyšetřeních, které by tenhle problém náhodou odhalily....

Naštěstí mu aspoň po té operaci opravdu výrazně ustoupily ty migrény - před ní i na práškách na tlak, měl záchvaty až 4x do měsíce (jednou dokonce 4x za 14 dní), teď tak max. 1-2x/měs - to je fakt už téměř pohoda...~d~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:53:51)
jinak - jemu vitamíny myslím nechyběj - on má rád moc syrovou zeleninu, ryby a jednoduchá jídla - ovoce tedy moc nemusí, ale každý den sní (díky mě) taky něco, já doma vařím a vařím tak, aby se najedl, jen je prostě pro něj jídlo věc jaksi podružná, no...

nemá rád komplikovaná jídla, směsky a vařenou zeleninu - takže jeho jídelníček je ve finále děsně zdravý, jenže tak se běžně nevaří, no.... co naděláš...~d~... on kupříkladu nemá rád ani sladké kupované pečivo, ani slaké pití (pije téměř výhradně jen vodu, jen občas-v restauraci si pomerančový džus), když mu dáš na výběr třeba ze sladkých dětských cereálií a obyč. kukuřičných lupínků, vybere si ty lupínky...

už se těším na pubertu - jako fakt!~;)
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:33:16)
~:-D kluci šikovní. ~R^ ~;((
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 15:09:24)
viď~;)~;((
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:38:05)
~t~úžasné, to se mi moc líbí a připomíná mi to historku kamarádky, která končila slovy (začátek si nepamatuju, ale myslím, že není pro pointu důležitý):
"a až ty a tatínek umřete, tak já tady budu byslet s Jituškou" (láska ze školky, věk zúčastněných 4 roky)~3~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 14:47:11)
no jo, máme holt šikovný a chytrý děti, žádný bloudy bez smyslu života~t~
 Insula 


jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 14:55:27)
To znám velmi dobře. Od dcery. To, co jí dneska chutná, nad tím se druhý den šklebí. Nejraději má palačinky, lívance, hranolky, občas kuřecí řízek. Se svačinama do školy je to horor. Pravidelně se mi vrací zpět nedotknuté. Nejraději by ke svačině sušenky (to skoro nekupuju), bonbóny apod. Ještě že jí alespoň ovoce a zeleninu. Jo a je jí 9,5 a váží 22 kg. Doktorka nedávno říkala, že jí pošle do ozdravovny. Ani to jí nijak "nevyděsilo a nemotivovalo". ~n~ Závidím maminám, jejiž děti se cpou od rána do večera.
Ještě že syn je jedlík, i když taky jak lunt. Ten to zase vyběhá, navíc jeho spalování mu můžu jen závidět.
 KoproFka 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 15:08:19)
jo, svačiny, to mi ani nepřipomínej! - já rezignovala a dávám mu do školy na sváču to, co vím, že s chutí sní, tedy:
- polystyrénové chlebíčky (rýžové, pšeničné, rýžovo jáhlové atp.)
- bebe sušenky - ty zelené
- kukuřičné lupínky
- vafle
- cereálie Fitnes od Nestlé - to je vlastně další a poslední druh, který sní..
- to, co doma upeču - třeba pohankovou bublaninu s rybízem, bábovku, atp.

on fakt měl dobrou vůli, říkala jsem mu, že od té doby, co bude chodit do školy, bude muset mít normální svačinky - takže jednou říkal, mami, tak mi to udělej, já to chci jako ostatní děti - rozkrojit rohlík, dát dovnitř šunku a salát ... no tak jsem mu to o víkendu udělala - kousnul do toho, chvíli to převaloval v puse a ... pak to běžel vyplivnout, že mu to takhle nechutná - rozebral si to všechno zvlášť, nejdřív snědl šunku, pak rohlík a pak ten salát~8~ ...mu asi vadí to smíšení chutí, nebo já fakt nevím...
 štěpánkaa 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 15:14:04)
nemíchání chutí znám. neexistuje, abych udělala zeleninový salát, takže na mísu dám kousky zeleniny nakrájená na velikost 1 sousta a každý si z toho vyzobe co má rád. salát dělám jen sobě. klukům je 16 pryč, manžel je dospělý a nemíchají to. bohužel z toho už asi nevyrostou....
naštěstí synové jsou dobří jedlíci (až moc~;) - ale to se vlastně v takovéhle diskusi skoro rouhám)
 KoproFka 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 15:21:00)
jo~3~ to mu dělám taky - buď mu dám tedy na talířek velký kusance, třeba:
- pekingský zelí
- paprika
- okurka
- kedlubna
- mrkev
nebo, to má občas rád, mu to samé nakrájím na menší kousky do misky a přidám k tomu takovou malinkatou dvouhrotou vidličku - ale to se ho musím předem zeptat, jestli to tak chce, případně si to rád nakrájí i sám...

jo a takové společné vaření - to on miluje - brambory mi krájí na kousky už tak od 4 let, ale aby to potom s chutí a s potěšením snědl, to ani náhodou...~d~
 KoproFka 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 15:16:52)
já se při vší té občas až bezmoci uklidňuju tím, že aspoň nebude tlustej...co jinýho nám taky zbejvá, že jo...~d~ nemáme to jednoduchý, viď. Ty máš alespoň doma normálně baštícího synka, takže jak je vidět, ve výchově to až tak nebude, ale já mám zatím jen jeho - takže se dřív téměř všechny výtky stran rodiny snášely na mou hlavu....ale bylo pochopeno až když dorostl k samostatným prázdninovým pobytům (to dokonce i můj taťka - největší kritik - zkonstatoval - že žádný dítě hlady neumře, jenom to naše klidně jo... to byla moje velká satisfakce...)

on jinak vypadá dobře, má takovou opravdu pěknou, souměrnou ateltickou postavu, teď momentálně váží 25kg na 129 cm - ale to je jen a pouze moje zásluha! páč jak jsem už psala, vařím tak, aby se najedl a pořád se pomalinku snažím přidávat nové věci....
nicméně je to pořád a stále o tom, ho k jídlu nenápadně pobízet - on sám si o jídlo řekne jen velmi výjimečně...
 daba+holčička 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 16:17:18)
Insulo, a proč jí nedáš na svačinu ty sušnky, když je hubená? nějaký ne tak nezdravý, podle mě je už fuk jestli dostane třeba máslový sušenky nebo rohlik s marmeládou, hlavně že něco sní
 Insula 


Re: jsem ráda, že to doma nemám jen já 

(17.2.2013 17:20:08)
No, já takové věci prakticky nekupuju. Navíc pro zuby to taky není nic moc.
 Jordana 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:11:39)
No přiznám se-síla-nějak jsem asi nepochopila vtip -kde?? Upřímně-mít tohle doma,tak mě mrskne...Mám syna taky 7,5 a je to žravec-upozorňuju,že sice sní vše-zeleninu ovoce nevyjímaje-ale přesto je štíhlounký...Ani tedy kolem nás nikdo takhle extra prudivý a vybíravý není...Takhle zlobil od prvních příkrmů? Mám idruhého syna-ročního-a jí stejně dobře...Tak nevím...Něco jsou asi geny-ale něco se mi zdá zmršená výchova....Jedno dítě vlastně takové vybíravé znám-a maminka se diví,proč jí nejí vůbec zeleninu-a že nechce obědvat atd.-ale to dítě s prominutím žere jen sladké,a halvně mezi jídly si jde vzít tady kus sušenky,tady perník,bonbony-pak chlebíček s majonez. salátem,brambůrky-rodiče to neřeší-a pak se diví-že jim nejí zeleninu(matka toho dítěte jí nejí taky-a nedává ani jako přílohu ani do polévky atd.) a ovoce je pro ní jen přeslazený kompot-čerstvé-haha...
No každému co jeho jest.
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:23:02)
takhle "chytrá" jsme byla taky, než jsem pár takových dětí viděla naživo. Copak,hlady naonec neumřely, ale musely se do jídla nutit úplně stejně jako zakladatelčin syn. Že se nejedná o výchovné chyby mi vyplynulo z toho, že další děti v rodině jedly úplně normálně (ve dvou případech šlo dokonce o jedno z dvojčat)~d~
někdy to výchovou je, ale bohužel, někdy může rodič dělat všechno "správně" a je to k ničemu~d~
 Jordana 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:36:30)
tak tak-plný souhlas ;-)
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:42:55)
tak já viděla. a teď která z nás dvou lže?~y~~y~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:54:03)
no, jasně, mandelinko - nic ve zlém. jen že jsme zase narazila na to známé - já to nikd yneviděla, tka to neexistuje~d~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:52:38)
mandelinko, třeba já jsem prý vždycky jedla všechno, ale málo, a brácha zas skoro nic - nejedl a nejí ovoce, zeleninu, jogurty, tvarohy, sýry, je toho moc (zůstalo mu to doteď - už je dospělák, od malinka má atopický ekzem, a tu zeleninu odmítal prý už v příkrmech na lžičku). Oba moji rodiče jedí, řekla bych normálně, jen mamka moc nemusí ovoce, ani zeleninu - prostě jí nechutná....

prý se tohle nejedení dědí po generacích ve vzorci: holka-kluk-holka-kluk...

my oba s manželem jíme všechno, i se u nás, řekla bych, dobře a zdravě vaří ~y~...


 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:40:03)
ano, takhle zlobil od prvních příkrmů - tedy zlobil, jedl jen 3x denně - ráno MM, svačina žádná, nebo jen pár křupek, v poledne miska šlichtičky, svačina opět žádná, pak až večeře - miska kaše + MM na dokojení. K pití čistá voda... Na 5 jídel denně jsme v batolecím věku nedostali ani náhodou!!!!

Všechno, co jsem měla pro něj na svačinky - nejrůznější ovocné svačinky s jogurtem, zahuštěné kukuřicí nebo rýží, piškotky, rohlíky atp. snědli ostatní děti na hřišti - synek děsně rád krmil cizí děti...

Právě, že tohle je nepřenosná zkušenost - to pochopíš, až když to máš doma...

A upozorňuju, že já jsem právě ta ženská, která doma vaří, peče, všechno dělá ze základních surovin, aby to bylo domácí, dobré a zdravé - nekoupila bych knedlík, polotovar - to mám právě asi za trest.... jak já se těšila, že budu míchat ty tvarůžky a vyrábět pomazánky - ha ha - junior mi tohle nikdy ani neochutnal!

Jenom blbý těstoviny jsem ho učila jíst 2 celé měsíce!!!! než byl schopen je bez problémů zkonzumovat.... S ním byl problém i s pečivem - rohlík držel v ruce v kočárku třeba půl hodiny, pak ho to přestalo bavit a tak mi ho netknutný podal - ani si nekousnul....

Vyhladovět (tedy nenutit do jídla) jsem ho nechala, když byl malý (tak dvouletý?) - vydržela jsem to necelé 3 dny - pak přestal dávat i obvyklé množství mlíka (které měl 2x denně) a byl celkově strašlivě nervní, ukňouraný a protivný, začínal na něm být znát ten úbytek váhy... takže jsem to stopla...

Můj synek má, narozdíl od rozmlsaných dětí, moc rád syrovou zeleninu (nejí jen rajčata - asi že jsou příliš chuťově výrazná), schroupe i zelný list, miluje ryby, ale nemá rád a tedy nejí třeba žádné kupované sladké pečení - buchty, šátečky, šneky atp., ani žádné zákusky (výjimkou byla teď v posledním týdnu obyčejná makovka), pije takřka výhradně jen čistou vodu...

Bonbony a kupované sladkosti pořádně objevil až ve školce a stejně z toho skoro nic nejí... když mu dáš vybrat mezi brumíkem a mrkví, vybere si na 100% mrkev!
Taky nechápu!

Dost dlouho trvalo, než začal jíst i obyčejnou zmrzlinu - to začal téměř v 5-ti letech... do té doby si dával jen ten obyčejný kornoutek - nechutnal mu ani ten dražší-vaflový...

Holt se blbě narodil, no, měl se narodit v Africe, tak by mu bylo dobře....tam žádný jídlo není, tak to by pro něj bylo skvělý!~d~

 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:53:16)
Před sto lety moje prababička porodila dítě, nechala ho doma na kravském mlíce a šla do Vídně za kojnou. Některé děti to přežily, některé ne. Takže kdepak, dřív se takové ofuky nedělaly
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:55:06)
jojo, přesně tak. dneska holt matky chtějí, aby jejich děti dětství přežily, tak dělají ofuky~t~
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:06:28)
Já jsem hlavně ráda, že mám zdravé děti, u kterých nemusím řešit, že když se nenajedí, dostanou migrénu. Na rozdíl od zakladatelky.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:14:49)
takhle musím myslet nejen na jídlo, ale i na pití - všude s sebou taháme flašku s vodou. On si navíc neřekne, asi nemá pocit žizně, hladu, nebo co....

Manžel si ze mne furt utahoval, když jdeme třeba na procházku do lesa (chodíme klidně na 3-4 hodiny a mlaďas toho nalítá dvojnásobek, než my), že s sebou tahám pořád pro mlaďase pití, ale stačilo, aby s ním párkrát vyrazil sám bez vody (páč on se přece nebude nosit s flaškou) a Kubčovi se rozjela migréna - on to navíc asi ještě nepozná, když to na něj jde, auru zřejmě nevidí, prodromy taky nemá, až teď v poslední době si začíná říkat, že ho bolí hlava, jinak jsme to vždycky (i ve školce) zjistili až když si začal lehat na zem, pak začal zvracet...~o~ njn...

Migrény má od 5-ti let - tedy už 2,5 roku... ~7~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:20:13)
moje děti sice s jídlem problémy nedělaly, ale za to s pitím - to bylo otřesné. přesně jak to ty popisuješ s jídlem. nakonec zabralo - to a to bude AŽ vypiješ hrnek, atd...., ale až tak okolo 5ti let, myslím, že poprvé řekli, že mají žízeň poprvé sami od sebe řekli až tak okolo 8mi let~d~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:07:03)
tak to chceme všechny, jen některé z nás mají tu kliku, že jejich děti se nechtějí dobrovolně ubezdušit (výraz mého kamaráda pro artisticko-sebevražedné kousky jejich syna)~;)
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:59:39)
no, tak to já mu zas jídlem nepodmiňuju aktivity - protože jsem zas zastáncem toho, že u pohybu vyhládne... Navíc, on je schopný radši zůstat sedět doma, než aby snědl něco, co nechce... a až do zvracení to hnát fakt nechci...

U nás se zase vždycky jedlo tak, že se u toho sedělo (nepustila jsem ho z židličky dřív, než nesnědl alespoň něco) a normálně jsem mu jídlo i 3x ohřívala... takové to...kousej, kousej, spolkni to... to asi neznáš, viď?

Ale řekla bych, že je to asi v genech, nebo co... mám dvě sestřenky, obě dvě mají 2 holčiny a každé jí dobře jen ta starší, ty mladší ne a taky už od malinka...

Já nevím, no... nemyslím, že bych dělala něco špatně, ale když ti ten prcek prostě na ty příkrmy pusinku neotevře, tak co se s tím pak dělá??? Poraď???

Teď čekám druhé - holčičku - a strašně si přeju, hlavně aby dobře jedla a dobře spala - tedy to, co jsem se synkem nezažila...
 anemon 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:12:08)
Nesníš, nejdeš lyžovat (musíš mít sílu). Nesníš, nepůjdeš do bazénu, na kolo, nepůjdeme ke kamarádce. Když teda problém s jídlem JE.

Mandelinko - takto napsané to vnímám jako nátlak a problém sníst jídlo bych měla i jako dospělá ~d~

S tímto pruzením a umravňováním u jídla docílila moje tchyně toho, že moje žravé děti u ní nepozřou sousto a já se jim nedivím.

Každý je jiný a že nemáš dítě s poruchou GIT není Tvůj výchovný úspěch.
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:21:52)
úplně vidím, jak to tvoje dcera např. ve 2 letech pochopila~t~~t~~t~ např. co znamená, že umře~a~
fascinuje mě, co všechno mjsou lidi schopní vydávat za plody svojí "správné" výchovy
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:33:08)
nepsala jsi o věku, ve kterém jsi to dceři vysvětlovala, pak se to dá uchopit různě. jelikož já patent na výchovu nemám, tak MOJE děti v tomto věku opravdu nechápaly, proč musejí pít, kdžy nemají žízeň (jak jsem psala, žízeň s e dostavila cca v 8 letech). díky této osobní zkušeosti s pitím dětí chápu, že s jídlem to u Koprofky bude podobné.~d~
a hlavně jí přeju, aby její syn konečně prozřel~5~, protože to co píše je děs~d~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:47:31)
mandelinko, je to děsný - když poprvý ve školce zvracel a bolela ho hlava, tak mi tam pak zvracel ještě, i když jsem si pro něj přišla - když jsme se dostali domů, dala jsem mu najíst a to jídlo pak vyhodil taky - já jsem zrovna ten den byla doma bez mm a strašně jsem se bála, brečela jsem taky, hladila ho a chovala a říkala mu, že musí jíst, že mi jinak umře, nebo že mi ho vezmou, protože si budou myslet, že se o něj neumím postarat... on pak seděl na koberci, objímal si pokrčené nožičky a říkal: maminko, já se bojím, že já už žádný jídlo nebudu moct jíst... - to mu bylo 5 let - dodneška to mám před očima...~n~~n~~n~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:51:32)
to je hrozný~6~ zcela chápu tvůj přístup. na druhou stranu i mandelinka má kus pravdy, takže když to s ním až bude v dobré psychické kondici probereš ze všech stran, uděláš jen dobře. vždyť mu nemusíš říkat "když nebudeš jíst, spustí se ti migréna", ale můžeš probrat všechny možnosti, co by mohlo tu migrénu spustit~d~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:59:50)
ale jo, my o tom jídle mluvíme dost často - on má zřejmě konečně i vůli ochutnat - teď o školní jídelně říká, že mu tam chutná líp, jak ve školce...

ale ještě se mi nestalo, aby mi řekl, že něco nového ochutnal a že to bylo dobrý, tak to snědl... spíš se mi stává, že mi říká asi tohle:

"mami, mi měli dneska játra s rejží - no, vonělo to moc dobře, asi jako čevabčiči, tak jsem to ochutnal. Ale to jsem neměl dělat! To bylo tak hnusný, že jsem myslel, že budu zvracet! - tak jsem snědl jenom tu rejži, ale jenom tu suchou, tu, která byla umazaná od tý omáčky jsem nesněd, ta byla taky hnusná..."

Ono je prostě chuťově děsně konzervativní - to se dá změnit asi fakt jenom pomaličku...

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:36:45)
Víš, jenže mi na ten spouštěč 100% pořád ještě nepřišly (ono se na něj ani přijít kolikrát nemusí, jak mi bylo vysvětleno) - někdy mi přijde, že je to proto, že nejí, nebo málo pije, někdy se třeba tak strašně těšil, že mu přijdou kamarádi, že když přišli, tak dostal migrénu a dvě hodiny pak prospal, zatímco oni si u nás doma hráli....Někdy ji dostal, když se dozvěděl, že je změna programu a on s ní nepočítal...

Je to strašně těžký, snažím se eliminovat ty případné spouštěče (i jsem byla pochválená od neurologa, že to tak je správně) - takže dbám na to, aby nebyl dlouho bez jídla a pití, všechno se mu snažím říkat dopředu, aby na to byl připraven, snažím se ho fyzicky nepřepínat (ale to jde taky dost těžko, není to lenoch a když něco dělá, dělá to na 120%)... jenže někdy jí má i když je doma, v klídku, najedenej, napitej....

já navíc migrenik nejsem, ani manžel, dispozice podědil po mé mamce - přeskočily generaci...~d~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:53:01)
Jo, to on chápe, ale on nebude jíst něco, co nechce/nejí/nemá rád/nezná... on bude jíst to, co zná a jí...
My nemáme teď problém v tom, že se vůbec nenají - my řešíme, že ten okruh jídla, který je schopen sníst není velký...

Pokud bude mít k dispozici jen jídlo, které není ochoten ochutnat/pozřít, tak raději nebude jíst...

A je na tobě, aby sis vybrala, co budeš dělat
- donutit ho (tedy gradovat jeho psychiku) to ochutnat, aby ti stejně řekl, že to jíst nebude, a riskovat, že mu to spustí migrénu, a tím pádem ho vlastně nechat o hladu a opět riskovat, že mu to hladovění spustí migrénu
nebo
- mu dát náhradní jídlo, o čem víš, že to v klidu a bez problémů sní - třeba tedy suchý rohlík a k tomu zeleninu a mít dobrý pocit, že pokud se mu migréna náhodou rozjede, nebude to ani z hladu, ani z toho, že jsi ho psychicky přetížila tím nucením...
chjo, je to fakt těžký, se rozhodnout....

 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:42:14)
Jenže já mu neříkám, že když nebude jíst a pít, tak dostane migrénu...

Já mu říkám maximálně, že už dlouho nejedl, takže ať si jde sednout a jde si něco sníst... to samý s pitím - říkám mu, aby se šel napít...
Nechci mu to podvědomě vztahovat k jídlu a pití....

a taky mu nedávám k jídlu to, o čem vím, že jíst nebude - protože mi to za to fakt nestojí~d~, nutila jsem ho do ochutnávání do okamžiku, než se k tomu přidaly ty migrény, pak už ne - přišlo mi, že je to v jeho případě cesta do pekel - traumatizovat ho zbytečně ještě jídlem

Mě je ho vždycky tak líto, když má tu ataku... ~n~~n~, je jak hadrová panenka ~n~~n~
 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:26:53)
No, moje starší dítě dokáže ujít třicet kiláků s jedním rohlíkem k snídani a vodou k pití na celý den. Jasně, že večer se trochu nají, ale žádné ohromující porce to teda nejsou. "Mám hlad" jsem od něj slyšela asi dvakrát v životě. Pořád čekám kdy TO přijde, že začně žrát, přece jen puberta na krku, a pořád nic.

Svačiny do školy jsem mu přestala dělat, zlobilo mě, když jsem je doma vyhazovala.

 Markéta, kluci 11 a 4 
  • 

Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 16:47:08)
Já teda myslím, že to děti mají nějak nastavené. Starší cca do roka a půl jedl hodně, vzorně, rychle. Pak se něco stalo, a kolikrát mám chuť u stolu na něj zařvat: "Tak hergot ŽER!!" Sní toho strašně málo, jí strašně pomalu. Je úplně jedno, co jí, tempo a kvantita zůstává stejná. Zeleninu i ovoce jí, sladkostem moc nedá. Je vysoký a hubený.

Mladší syn od malička jedl mizerně, do roku a čtvrt se takřka jenom kojil (a i to mizerně - oba kluci cca stejná porodní váha, starší v roce 11 kg, mladší 7, 5kg). V roce a čtvrt přešel rovnou na gulášky, mám ten pocit. A jí výrazně líp, než starší, i když sladkostí asi zlikviduje víc. Přesto je malý a hubený.

Můj brácha do 12 let nejedl skoro vůbec a byl strašně prťavý a hubený. Pak začal žrát, začal růst, ale hubený zůstal, takže takřka ve čtyřiceti má 195 cm a asi 68 kg.
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:10:13)
Zakladatelko, ráda bych tě uklidnila, že bude líp, ale nechci lhát - byla jsem nemlich to samé a vydrželo mi to dodnes. Zase aspoň ušetřím za jídlo, akorát je mně lepší život než šatit :)
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 17:11:05)
A asi z tý podvýživy zapomínám pravopis - mě a živit tam samozřejmě mělo být.
 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:40:15)
Mandelinko, já jsem dítě, které nejedlo a rozhodně to nebyla žádná manipulace. Prostě mi skoro nic nechutnalo a jíst jsem nechtěla, ochutnávat nové věci vůbec. To, že bys na mě přesunula odpovědnost, je opravdu úsměvné, protože mně to bylo fakt ukradené. Jako že to funguje na tvoje děti fakt není pravidlo pro každého. Já jsem začala jíst až na začátku puberty. A takové děti se v rodině mojí mamky vyskytují opakovaně a představ si, že běžně mají sourozence, kteří sní cokoli a kdykoli. To fakt není jen otázka výchovy a tvé výchovné geniality.



 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:47:11)
Jéje, další přeživší nežravec! - tak už to začínám kapku chápat - nechutnalo... hm... tak to bude stejný u nás... a asi obava z ochutnání, z nějaké neznámé nedobré chuti, že?
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:56:39)
mandelinko - nemusí to pochopit. je to DÍTĚ. ~d~
 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:05:33)
Mandelinko, já to čtu. A ty čti mě, říkám ti, že jsem začala jíst až na začátku puberty. A žádný přenášení odpovědnosti fakt nepomohlo, pře bych to vzala jako úlevu, že nebudu muset jíst:-D. V podstatě bych jídlo omezila na naprosté minimum a chleba s máslem. A nejraději jsem jezdila na tábor, bo tam jsem tři týdny nesnědla prakticky nic a 18letým vedoucím to bylo fuk:-D Nepomohla ani ozdravovna a na hranici normální váhy jsem se dostala někdy v dospělosti.
 daba+holčička 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:09:11)
no já mám tetu a ta jako dítě prakticky nejedla - byla tak ještě ochotná sníst bombon, nebo bramblůrky a napít se limonády. Když to ovšem nedostala, nejdela nic. Když jí poslali do ozdravovny, tak tam zhubla. Už jí i padaly vlasy. No přežila, teď bych řekla, že se spíš musí krotit. Její brácha byl taky nejedlík, ale ne tak hroznej. už maj děti a babička s dědečkem je strašně rádi hlídaj, protože oni jedi! ~t~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:55:19)
řekla bych, že ani dospělí nejsou schopni některé věci tzv "pochopitů. nebo myslíš, že někdo z dospělých kuřáků neví o tom, že si ničí zdraví a zhoršuje svoji budoucí prognózu pokud jde o zdraví? co chceš po 7dmi letém klukovi?~a~~a~~a~ buď šťastná, že máš děti, které takové věci CHÁPOU. mým je 16 a zdá se, že spojitost mezi - neoblíknu se pořádně - budu nemocný nechápou dosud. Respektive - při rozhovoru chápou, v akci se pochopení ztrácí~d~
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:03:49)
Štěpánko: ~R^ Já mám někdy dojem, že dospělí chtějí po dětech věci, kterých kolikrát nejsou schopní oni sami...
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 18:32:30)
Ježiš! tebe jsem zrovinka hledala - nějakýho rozumnýho nežravýho dospělce - a prosimtě, to ti jako nechutná, nemáš na jídlo chuť, nemáš hlad? nebo proč jako nejíš???
Já trpím nechutenstvím dyckynky jen v těhotenství - to se do jídla vyloženě nutím proto, že když nejím, je mi blbě (už mě v poradně doktor trochu sprdnul, že nejen že jsem od prosince nepřibrala ani deko, ale ještě jsem 1 kg zhubla)... normálně jím ale normálně~;) a vyloženě na dost věcí mám chuť a jídlo si užívám + k tomu ráda vařím...
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:51:01)
Děkuju, ale to "rozumnýho" bych z mé charakteristiky vynechala ~;)
Byla jsem takový to typický dítě, co ho honěj s jídlem po baráku a o kterým pediatr hlásal: "Nechte ji, duševně zdravý dítě hlady neumře" - duševně zdravý dítě možná, Faidra nikoli :) a dospělosti jsem se dožila díky vysvětlování, slibům a hroucení (rodiny).
V praxi to vypadá tak, že mi nic nechutná (s občasnou výjimkou ovoce a džusu), necítím apetit a v podstatě ani hlad - snažím se s tím samozřejmě moc neexperimentovat, ale když jsem dlouhodobě nejedla, tak jediný, co jsem cítila, byla taková lehkost v hlavě, hlad nikoli :) Není mi ani příjemné, když se najím, cítím se pomalejší, línější, ospalejší... Řěším to tak, že si holt dávám upomínky a jím v malých dávkách častěji, ale je to pro mě stejná otrava a opruz jako pro někoho si kupř. píchat injekce. A nejím maso, sladké, věci z bílé mouky a nic těžkého, to je mi nedobře už při pouhém pohledu.
Kupodivu vařím a peču docela ráda, beru to jakožto tvůrčí proces ~;)
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:57:24)
znám jednu paní která celý život jedla podle hodin (8 - snídaně, 10 - svačina, 12 - oběd, 15 - svačina, 18 - večeře), ale jedla všechno, neměla žádné jídlo co jí nechutnalo, jen nejedla tučné - bylo jí po něm špatně. NIKDY neměla hlad a nikdy neměla na nic chuť. pro mě zcela nepochopitelné~d~
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:00:54)
Jo, v mnohém se poznávám. Inu, má Bůh na světě všelijakou čeládku :)
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:04:58)
a jéje - tak ty to máš taky zajímavý - takhle špatně na tom synek tedy není, ale dost podobně jako ty to zřejmě taky má, s tím nepocitem hladu...

říkala mi kamarádka, která má podobně nežravou (možná ještě hůř) holčičku, že prý těchhle dětí (lidí) je cca 4% v populaci (nebo 3% - teď už nevím) a taky právě o tom, že se to dědí....
takže já dost dobře tím pádem chápu, že spousta lidí může tvrdit, že je to výchovou a nucením a blábláblá - je to tak zanedbatelný zlomek lidí, že se ti klidně může stát, že se s nimi za celý život nesetkají...

 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:14:01)
mě to nápadně připomíná potíže s řečí, co měli kluci - taky to dle některých bylo špatnou výchovou, málo jsme na ně mluvili, atd. až logopedka mě uklidnila, že za to nemůžu a také setkání s jednou paní, jejíž starší syn na tom byl jako kluci a její mladší syn mluvil líp než všichni 3 dohromady.~d~
proto jsem trochu alergická ( i v reálu) na to, když někdo svoje štěstí, že má zdravé děti, které se vyvíjejí běžným způsobem považuje za svůj výchovný úspěch~;)
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:26:28)
jo, tak to já zas byla terčem poznámek od kamarádek a pak i nové pí učky v MŠ, že synka doma učím číst a počítat a bůh ví co ještě - páč uměl čísla a písmena od 18-ti měsíců a pak i barvy včetně odstínů, dopravní značky, značky aut, dinosaury latinskými názvy atd..- takhle vybaven šel ve 3 letech do školky...

a bylo těžký, ba někdy téměř nemožný vysvětlit okolí, že tedy zrovna jeho fakt nic násilím naučit nelze - nepostál, neposeděl, furt v pohybu - má ale výbornou paměť a stačilo před ním říct jen "tohle je zelený auto" a už věděl, co je to zelená barva...
nebo na nějaké akci dostal karton s pexeem značky aut a musela jsem mu říkat, jak se která značka jmenuje - tak dlouho, dokud se to všechno nezapamatoval, pak to rozšířil i na značky na silnici - sám - nikdo ho nenutil - proč taky...
To samý s typy aut - nezapomenu na vztekací scénu, to ještě pořádně nemluvil, kdy se mi vztekal na chodníku před zaparkovanýma autama (nebyly mu ani 2 roky) a furt dokolečka opakoval "co to je to je todle?" postupně měl až slzy v očích, protože blbá maminka opakovala modrý auto, zelený auto a on pořád "co to je to je todle?" a mě vůbec nedošlo že vidí, že každý auto je jiný a že chce slyšet - fabie, ford, opl... docvaklo mi to až po 2 dnech... no ta úleva, která ho potom opanovala, byla až hmatatelná...

Já ho, přísahám, nikdy nic vlastně neučila - ani bych nevěděla, jak ho donutit... co ho zajímalo, na to se zeptal a hned si to uložil...
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:29:34)
tak s autama u nás stejný - barvy, značky, písmena a čísla na značkách. Mluvit kluci pořádně neuměli, ale tohle jim fakt šlo~;)
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:37:58)
To mi připomnělo, jak jsem se bavila se známým, který je asexuál, jich by pro změnu mělo být 1_2% populace, a shodli jsme se na tom, že jídlo v mém a sex v jeho případě je pro nás pocitově srovnatelné s obouváním ~;) Akorát o asexuálech se mluví a lidi jsou už i s to fakt jejich existence přijmout, zatímco my jsme diskriminovaní :)
Lidi, co nemají tu zkušenost, si často myslí, že všechno je způsobené a ovlivnitelné výchovou, zapříčiněné nedostatečnou důsledností nebo tím, že je člověk "měkkej," a to včetně tak rozšířených věcí, jako jsou poruchy řeči a učení, ADHD, vztekání a vzdorovitosti nebo citlivosti a nízkého sebevědomí. Je to na palici, ale je to tak.
Každopádně přeju hodně sil a neboj, u nás to chvílema vypadalo, že nepřežiju já nebo rodiče, a žijeme všichni, vy to taky zvládnete ~;((
 Hanka-1978 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:43:47)
Faidro, pro mě je Tvé sdělení - stejně jako pro Koprofku - taky nesmírně potěšující ~R^ Můj syn tedy není rozmazlený nejedlík, citový vyděrač a já nevím co ještě... Je to fajn, díky, díky, díky ~g~ Budu se snažit to jeho nejezení pokud možno tak nehrotit...
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 21:15:02)
Nehroť a neboj, neděláš nic špatně a synek holt je, jakej je. Přečetla jsem si tvůj příspěvek níž a jsou tam podobnosti, taky jsem introvert a konzerva jak vyšitá, můj manžel totéž - sice není extrém jako já, ale jídlo je pro něj především pohonná hmota a nutnost. Podobně můj kolega, i když to je zase extrovert jako vyšitý, ale zase se zapomíná najíst pro samou rozlítanost :) Je to prostě povaha a z melancholika taky výchova neudělá rozjuchaného optimistu, ale je možné pomoci mu to zvládnout.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:54:39)
Faidro, přesně tak jak psala Hanka - díky za vysvětlení!~x~ ~;((~x~

já juniora umřít nenechám zcela určitě - na to jsem do něj moc zamilovaná~m~!
A taky by to byla škoda pro lidstvo - páč doufám, že tu svoji chytrou hlavu využije v jeho propěch - čekám od něj samé velké věci - jako vymyslí, že auta budou jezdit na vodu atp.~t~ no a taky mě musí na stará kolena živit, že, protože o nějakým důchodu si můžu nechat jenom zdát...~y~
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:59:09)
ty auta ať radši jezděj na vzduch (třeba na CO2), voda bude za pár let cenná surovina~;)
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 21:07:50)
Hanko, Koprofko, nemáte zač a držte se vy i vaše ratolesti - hlavní je si nebrat moudré řeči okolí, které to nezažilo a mít děti rád takové, jaké jsou, což vy určitě splňujete. Naši to splňovali taky, byť si občas rvali vlasy, ale brali to holt tak, že jsem jiná než sourozenci a celé širé příbuzenstvo a oni s tím těžko něco zmůžou, a tak jsme to holt doválčili až do dospělého stadia. Vy to zvládnete taky, máte chytré a šikovné ratolesti, tak hlavně ať jsou v pořádku a určitě si s nimi užijete i spoustu radosti ~x~
 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 21:02:09)
Mandelinko, to neznamená, že dítě potřebuje psychiatra. To znamená, že nemá k jídlu žádný vztah. A že ty jako rodič na něj musíš dohlídnout. To je celé. Stačí, když si přiznáš, že tvoje řešení funguje na tvoje děti, ne na všechny děti z planety Země. Protože, možná zcela překvapivě, všechny děti nejsou přes jeden kopírák...
 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 21:02:09)
Mandelinko, to neznamená, že dítě potřebuje psychiatra. To znamená, že nemá k jídlu žádný vztah. A že ty jako rodič na něj musíš dohlídnout. To je celé. Stačí, když si přiznáš, že tvoje řešení funguje na tvoje děti, ne na všechny děti z planety Země. Protože, možná zcela překvapivě, všechny děti nejsou přes jeden kopírák...
 štěpánkaa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 22:33:58)
dítě to může pochopit, ale nemusí tak konat. můj syn (jeden z dvojčat) neotevřel několik let pusu u dr. dobrovolně. bylo to strašný. následek nešetrného zacházení šíleného ORL doktora~d~ nakonec se to obešlo bez psychologa. jako on chápal, že ta zubařka s emusí na bolavý zub podívat, ale prostě to nedokázal~d~
a není ani zaručeno, že psycholog pomůže - to by tu nebylo tolik lidí s různými fóbiemi~d~
 Faidra Lannister 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:59:06)
Jinak jsem taky těhotná a taky nad mým váhovým nepřírůstkem doktor kroutí hlavou :) a mám jednu chronickou diagnózu, na kterou ale stravování vliv nemá, nebo to aspoň není známo a nepozoruju to na sobě.
 Martina, 2 kluci 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:35:17)
Naprosto tě chápu a postupuje stejně...v oblasti jídla nemám chuť nikoho vychovávat, nesnesla bych to u sebe.
Doma jíme každý něco od společného základu, nemám problém dodat komukoliv jinou přílohu, polívku, jiné maso, výrobní doba je o dost kratší než dohadovací doba, zda to budou jíst.
U jídla je klid, co kdo nejí, to si nedá, předem se zeptám, co kdo chce, pak už je nemorální odmítnout donesené - to chápeme všichni.
Dnes - pečený losos, bram. salát, brambory, cibulačka+nudličkovka (vývar byl v mrazáku)+brokolicová polívka. Výrobní doba 45 min. A spousta jídla k večeři dnes, zítra, pozítří ~;)


 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:40:26)
Mandelinko, ano o mně jsi nemluvila, ale furt opakuješ, že 7,5 roku staré dítě to má zvládnout samo. Tak ti opakovaně píšu, že u mě by se ten model neujal, fakt svět není tak černobílý jak ho vidíš ty. Někdo má prostě dítě, se kterým to lze takhle řešit a někdo jiný ne... A u tohoto konkrétního chlapce - určitě bude potřebovat podporu rodiny a ne jejich očekávání, že se začne chovat jako dospělý nebo racionálně....
 Martina, 2 kluci 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:00:57)
Souvislost jídla s migrénou mám problém postihnout i já velká 42letá paní. Asi nejsem dostatečně zodpovědná, občas mi to nevyjde a migréna dorazí.
Syn má migrény z nepravidelného jídla, je mu 9 let a opravdu se neumí soustředit na to, že když sní ze svačiny jen mrkev (kterou má nejraději), bude mít problém. Hopsá po třídě, svačí, směje se, vše nezodpovědně...pak má problém.
Učitelka to o něm ví, hlídá ho, tedy problém má je občas. Jsem jí za to vděčná, zná tuhle věkovou kategorii a nežádá od nich víc, než dokážou.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:14:45)
ha, taky migrenici - no, já to chápu, že se dost často stane, že zábava a nebo povinnosti to jídlo dokážou od jídla odvést (konec konců já jsem si taky v práci vždycky říkala - najím se až dodělám tohle, a pak tohle... a pak jsem jíst třeba vůbec nestihla)...
My se svačinama problém nemáme, já mu je dávám právě takový, o nichž vím, že je sní, protože to má rád.. nikdy totiž nevím, jestli bude jíst oběd a o hladu ho celý den nechat nechci ani náhodou.

naštěstí snídá - většinou rozpečenou bagetku + k tomu někdy plátek šunky a i ty sváči vždycky sní....

On má ve škole od prvního dne donesenou pohotovostní karimatku+polštářek+deku+panadol, kdyby náhodou migrénu dostal - aby si měl na co lehnout a mohl ji zaspat. Naštěstí, ťuk, ťuk, ťuk, od operace se četnost migrén velmi snížila a prozatím ji ve škole ještě neměl...~R^... odbyl si ji prozatím vždycky doma...


 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:56:02)
Martino, tak to máme opravdu podobně - my jsme doma zatím 3 a fakt vůbec není výjimka, je to spíš pravidlo, že každý máme k jídlu něco jiného, nebo má každý jinou přílohu...
Tedy - my dva s manželem to stejné (pokud si mm nedá studené jídlo, které dost často radši, než teplé) a Kubča něco jiného. MM si dá většinou i od Kubčovýho - když za něj dojídá to, co nesnědl...
Hodně často se taky stává, že mm dojídá zbytky z předchozího dne a pak si dá ještě aktuální večeři, no a poto dojí po mláděti - říká, že má švédský stůl~t~

Já netuším, proč to tak prcek má, ale neřekla bych, že to bude mnou - normálně jsem si půjčovala od kamarádek jejich děti a dávala jim třeba jogurt a jedli ho ode mne - to synek mi třeba zrovna ten jogurt nejedl nikdy....

A kamarádčin synek u nás vždycky zbaští všechno a pak chodí a prohlašuje, že jsem nejlepší kuchařka na světě - pro něj je radost vařit!! Kámoška na vaření/pečení moc není, omáčky třeba vůbec nedělá a polévky taky ne - a tohle všechno její dvě děti jedí, ač to z domova prakticky vůbec neznají....

 Martina, 2 kluci 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:05:17)
Právě proto, že víš, jaký je, tak s ním zbytečně nebojuj. Naše děti jsou ty nejdražší elementy v různých polopenzích a all inclusive...suchý rohlíky a vodu :-)
S věkem se to zlepšuje, ten větší 13letý už je ochoten pojíst i mimo domov a já doufám, že klidným přístupem k věci dosáhneme dál a dál (jakože třeba někdy vezme do úst třešeň :-) )
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:17:45)
~t~ jo, to máme stejně - já se proto vůbec nerozpakuju vzít od snídaně s sebou na pokoj rohlík na svačinu, když jediný co moje dítě za zaplacenou snídani sní, je miska obyč. kukuřičných lupínků.... kdyby se pořádně nadlábnul, jako ostatní, tak by mě to ani nenapadlo... ale když mu platím tak si zas říkám, že to prostě sní za pár hodin... a stejně je to daleko míň, než jim projí jiní hosté...njn...
 Zuuuza 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:48:11)
Tak to nemá chybu, je to kozelný ~g~ A klukům to spolu klape ~;) Vidíš, tak nakonec prcek i něco sní, paráda.
 Zuuuza 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:48:37)
ne kozelný od slova kozel, ale KOUZELNÝ ~f~~t~
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 19:59:51)
jo, holt autorita chlapa je autorita chlapa ~R^- já jsem taky dost tvrdá, ale bojím se už to hnát do extrému - přeci jen jsem toho se synkem a jídlem zažila podstatně víc, než on (včetně zvracení atp.) on s tím v podstatě nemá osobní zkušenost.
Taky mlaďas je už starší, tak je s ním rozumnější domluva, než když byl batole...~z~

 Hanka-1978 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:28:30)
Tak tady pročítám komentáře a nestačím se divit, jak to vidí některé z vás jednoznačně: prostě chyba matky! Kdyby se matka s dítětem necrcala, děcko by jedlo a hotovo. No, jak psala Koprofka - je to zkušensot nesdělitelná, takže kdo nezažil, nemůže pochopit, a tedy ani soudit. Mám doma syna stejně starého jako zakladatelka s úplně stejnými peripetiemi s jídlem. A jsem naprosto přesvědčená, že jsem žádnou chybu ohledně stravovacích návyků u syna neudělala. Prostě to tak je, je takový, a já jen doufám, že se to s věkem bude aspoň trochu zlepšovat. Jak tady někdo psal - podmiňovat aktivity snězeným jídlem - to je naprostá marnost. Syn prostě to jídlo nepozře, protože ho pozřít nemůže, nejde mu to. Nedávno mi se slzami v očích říkal: "Mami, a začnou mi ty obědy ve škole někdy už končně chutnat? Co mám dělat, aby mi to chutnalo?" No co mu na to mám odpovědět... Jeho samotného to trápí... Je odmala hrozně konzervativní a těžký introvert. Když jsem mu poprvé dala mandarinku, natáhlo ho to ze slupky a pozvracel se. Od té doby ji nevzal do pusy. A tak to bylo i s dalšími jídly... Pak už cokoliv vzal do pusy, pečlivě to v puse "analyzoval" ze strachu, jestli se z toho zase nepoblije. Prostě někdo do sebe je schopný naházet cokoliv a skoro to bez kousání spolknout a někdo ne. Koprofko, přeju nám oběma a dalším maminám s podobným problémem, ať se nad to dokážeme povznést a hlavně ať se nenecháme rozhodit a otrávit rádoby-moudrými komentáři, co jsme to za matky, že ty naše děcka neumí jíst.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(17.2.2013 20:50:54)
hani, díky~x~~;((
držím nám pěsti, abysme ty naše dítka ustály - hlavně psychicky...

někdy si říkám, jestli to není tím, že ty jídelníčky jsou fakt hodně pestrý a ty malý děcka na to nejsou stavěný - ono dřív se takhle pestře nejedlo - byl chleba, nějaká kaše, polívka, brambory, maso jen občas maso - jestli to není právě tím, že dřív těch chutí a jídel bylo pár a byly více méně nevýrazné.... zato dnes je jich nepřeberné množství ~d~ a jsou holt jedinci, kterým by stačil jen a pouze ten omezený okruh...

 Lída+2 


Re: Zpráva ze snídaně 

(18.2.2013 7:31:13)
KoproFka, tak to jsem se zasmála, fakt super ~R^~t~~t~

jinak nejpozději oklo 10-11roku začnou jíst kluci za 2 a okolo 15roku tak za 3 lidi...ráda budeš vzpomínat na dobu, kdy se rochu šťourali v jídle....

Ale v tu dobu už dávno budeš vařit v prádelních hrncích~t~
 Nisa 


Re: Zpráva ze snídaně 

(18.2.2013 9:04:57)
Mandelinko, vzdávám se. S tebou to nemá cenu.
 KoproFka 


Re: Zpráva ze snídaně 

(18.2.2013 21:13:24)
jo, na to se fakt těšim~t~~R^
jsem holka z vesnice, tam se vždycky v prádelních hrncích vařilo ...
a já stejně neumím vařit na porce - vždycky toho mám víc, než sníme (smějeme se s babičkou vždycky, když se na to dostane řeč - že jsme úplně stejné, v tomhle) - ale to beru spíš jako velkou výhodu, páč je třeba s sebou do práce, nebo to jde do mrazáku jako záloha na nečekané situace...~3~
U nás se prostě nikdy nestane, že by nebylo co jíst nebo co si ohřát - to prostě neznám... máme "furt založeno", jak říká babička~2~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.