| Lassiesevrací |
 |
(26.2.2013 10:38:19)
Roztržitá jsem taky. Moc nezapomínám, protože si všechno píšu. Problém je spíš v té roztržitosti. Jsem často mimo, nevnímám, myslím na jiné věci. A i dotyčnému, co mi něco říká, kývu. Ale stejně pak nic nevim. Prostě si tak poletuju a věci plynou kolem mě. Jeden z důvodů, proč jsem jako sestra skončila, i když ne ten hlavní. Ještě bych někoho zabila, při přípravě léků a tak. Pro mě je nejlepší práce manuální, složitější záležitosti si musim po sobě x-krát kontrolovat a to mě vyčerpává. Vracim se, jestli jsem vypnula žehličku a sporák.
|
| L+2 ks | 
|
(26.2.2013 10:46:06)
Tos vystihla mého syna. Slova a věci kolem něj poletují a on je ve svém světě a nevnímá.
|
| Lassiesevrací |
|
(26.2.2013 10:51:43)
Je potřeba tohle u těch dětí pochopit. Nevím, jak u syna Monty, ale u malých dětí je to běžná věc. Já na to nebyla schopná přijít, proč máme rána plná stresu, až mi psycholožka řekla, že dcera ráno není pomalá a líná, ale že je prostě mimo. Takže má představa, že jí nachystám oblečení, půjdu dělat snídani a ona se sama obleče, vzala za své. Ale to byla fakt malinká. Místo toho mi ta psycholožka řekla, ať jí ty věci prostě podávám. 20 minut ráno ušetřeno. No a pak došlo i na to, po kom to má 
Ale mně nikdo nic nepřipravuje, asi si nechám napsat papír 
|
|
|
| Tragika | 
|
(26.2.2013 10:51:37)
Je to vše o kontrole. Bohužel o kontrole ze strany rodičů. Každý večer kontrolovat aktovku dle rozvrhu apod.
Syn byl schopen odcházet do školy v bačkorách a bez aktovky.
Na ZŠ jsem jeho zapomnětlivost eliminovala na minimum. Odnaučit se to ale bohužel nedá. Syn zapomíná úplně vše a je mu 23 let.
Naposledy minulý týden zazdil termín zkoušky.
Nic si nepamatuje a není schopen si psát ani do diáře, jelikož ho okamžitě ztratí.
Beru to jako jistý druh postižení.
|
| Monty | 
|
(26.2.2013 10:59:40)
Tragiko,
jenže on nezapomíná ÚPLNĚ VŠE.
On zapomíná selektivně.
Když běží na Prima Zoom pořad, který chce vidět, tak si pamatuje týden předem, že v pátek v osm bude běžet to a to a během toho týdne to mi x krát připomene, abych na to nezapomněla, protože on ve svých deseti letech nezná hodiny a neví, kolik je, když se na ně podívá. 
|
| CPO |
|
(26.2.2013 11:02:17)
"a během toho týdne to mi x krát připomene, abych na to nezapomněla, protože on ve svých deseti letech nezná hodiny a neví, kolik je, když se na ně podívá."
Dobrá motivace naučit se hodiny 
Jestliže někdo něco (ne)dělá selektivně, pak je jasné, že k tomu "vypuštěnému" nemá motivaci. Jestliže motivaci mít bude, budou i výsledky. Já na tom nevidím nic obtížně pochopitelného.
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 11:14:51)
bulgur, a konkrétně, jak bys vyřešila to selektivní zapomínání?
Kolikrát za první pololetí můj syn zapomněl aktovku,bundu,přezůvky........
Ale NIKDY nezapomněl to, co považuje za důležité hokejku,kopačky,dres,chrániče.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 11:39:38)
"jak bys vyřešila to selektivní zapomínání?
Kolikrát za první pololetí můj syn zapomněl aktovku,bundu,přezůvky........
Ale NIKDY nezapomněl to, co považuje za důležité hokejku,kopačky,dres,chrániče."
No, moje dítě tak dlouho zapomínalo (a já jsem tak dlouho nic nového nekupovala), až to pochopilo, neb začalo být před spolužáky "nemožné". Reciproční "ztráta" hokejky a kopaček by určitě mohla motivačně zafungovat. 
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 11:49:27)
bez aktovky to nejde.
Bez přezůvek šel, ale paní učitelka ho nenechá. Znemožnění před spolužáky v jeho případě fungovat nebude.
Bohužel se syn věnuje kolektivním sportům a je na ně šikovnej. Když mu řeknu, nemáš hokejku-nebudeš hrát, potrestám tím celý oddíl. Manžel už to jednou udělal a volal mu trenér, jestli bychom ho nemohli potrestat jinak,že nemá nikoho jiného, kdo dává goly. To samé na plavání, když trénují štafetu, tak nemůžu říct trenérce Sorry, on nemá plavky, tak si plavte ve třech.
Co se školy týče, tam máme i jiné problémy. S učitelkou má domluveny úkoly za trest,to provozuje, ale v příštím zapomenutí mu to nezabrání.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 11:59:05)
"potrestám tím celý oddíl"
Myslím, že by to mohlo VELMI motivačně zapůsobit. (Zpočátku jen mu nastínit tu možnost.)
Že bych tam šla s ním (nic strašnějšího než doprovázející hysterická matka snad neexistuje) a pak bych pravila "Pepík dnes (ztratil...), čímž způsobil ...celému oddílu".
Syn by mě nejspíš pocítil potřebu zabít, ale ta satisfakce!!!
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 12:29:40)
To už proběhlo. Hysterickej otec byl manžel, já jsem si to nechala ujít. Potom byl ještě mnohem hysteričtější trenér, že jako na co potom takhle dřou, když pak rodičovi rupne v kouli.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:47:17)
"Potom byl ještě mnohem hysteričtější trenér, že jako na co potom takhle dřou, když pak rodičovi rupne v kouli."
No, to bych právě synovi PŘEDEM barvitě vylíčila do všech těchhle detailů. Vč. toho, jak JÁ na místě zachovám klid, a všichni budou nas.aní na něj (na syna), "že má tak nemožnou matku". Ztrapní se tím tak, že příště už na trénink nepůjde ani kanálama, jak se bude stydět.
Předpokládám, že si nelajzne to vyzkoušet v reálu...
(Samozřejmě tento brutální postup bych volila v případě hrubého porušení domluvy, lajdácké ztráty drahé věci apod.)
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(26.2.2013 11:21:51)
Monty_, tak mu zrovna ty pořady zakaž, když nebude něco v pořádku, kyž bude dovolit.....
ten bodový systém co má ve škole syn je strašný,ale zapomínači se sprovnali....co to zavést doma.....jen vymyslet.....tresty....
oni to ve škole mají tak...jedna zapomenutá věc puntík. 5 puntíků poznámka, 5poznámek třídní dutka.....
nahra´d poznámky a dutky něčím...nevím čím....
|
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 11:24:52)
Monty, možná buď ráda, že je nezná.
Já jsem bombardována otázkama: Víš, co bude za 7 hodin a 26 minut. Nevíš? Přece bude hrát Kometa s Mountfieldem.
Za 10 minut se mě zeptá: Víš, co bude za 6 hodin a 30 minut? Nevíš? Já: bude hrát K s M, ne? On: Ne, vždyť jsem ti říkal, že ty hrajou za 7 hodin a 16 minut. Takže nevíš, co bude za 6h30m? Já:Ne,nevím. On: No přece bude hrát Nymburk s Vítkovicema.
Na otázku Ještěs mi neodpověděl, jestli máte úkol. On:promiň, já se zamyslel, kolik je v USA hodin a jestli Jágr ještě spí nebo už trénuje.
|
| *Dorka* | 
|
(26.2.2013 11:26:30)
Ty vole 
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:35:32)
moehwovh,
samozřejmě.
Neví, kolik je komu let, ještě ve druhý třídě nevěděl, co dělám, on se o takovýhle věci vůbec nezajímá. Pochybuju, že zná měsíce v roce. Den a noc teda odlišit umí, noc je, když je tma. Hodiny ho nezajímají, nenaučí se je, to jsme zkoušeli mockrát, všemi možnými způsoby. Neumí ani odemknout dveře, divím se, že zvládá zámek na skříňce ve škole a zatím žádnej klíč nezlomil. Možná mu to otvírá a zavírá nějaký spolužák.
|
| Lída+2 |
|
(26.2.2013 11:37:34)
Monty proto má teda blbé známky...znalosti hodiny byli v matice....okolo 2 třídy a to i ručičky tak digitálky......
TAk když ví, že má ty pořady musí vědět kolik je hodin , když se chce na ně koukat ne?
|
|
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 11:56:03)
Tohle už skoro ale na nějakou poruchu vypadá, ne? V sedmi letech 
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:58:27)
Dík. 
My jsme seznamy dotáhli k dokonalosti - o víkendu syn psal seznam "Otázek, na které už mi matička nikdy neodpoví"
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 12:02:21)
Tak na doma může být tabulka dobrý pomocník, ale musím si ošéfovat, aby ji používal. Když mu dám tabulku s sebou do školy, tak zůstane tam, kam ji strčil a ani po ní nevzdychne.
Do konce září jsem psala synovi na ruku A jako aktovka, později akt a v říjnu už jsem psala celé AKTOVKA. Efekt nula.
|
|
|
|
|
| say | •
|
(26.2.2013 11:33:47)
Nezná hodiny? Nezlob se, ale to je tvoje vina. Píšeš, že je chytrý, tak nechápu, jak je možné, že jste hodiny nenatrénovali. Navíc je mi divné, že to nepobral sám.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:37:44)
say,
ale trénovali.
On je chytrý taky jen selektivně. Když ho něco nezajímá, udělá ze sebe takového blbce, že každého přejde chuť mu něco po sto padesátý vysvětlovat.
Hodiny jsme ho učili dva roky, vzdala to i babička, a ta jinak nevzdává nic.
|
| say | •
|
(26.2.2013 12:28:11)
Tak bych mu prostě neřekla, že je čas sledovat jeho oblíbený pořad, a nechala ho, ať si to ohlídá sám.
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:38:08)
Monty, s těma hodinama - nestálo by za to navázat jejich naučení na to, na co s chce dívat? Jako že Jo, nechám tě dívat na tvůj oblíbenej pořad. Hodiny ti připomínat nebudu. Můžu ti pomoct poznat, kolik je hodin, čas budu mít dneska po sedmý... a udělej si s tím, co chceš..? A takovejch věcí bude víc..
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:41:36)
Kubulo,
to můžu zkusit. Ale jak ho znám, tak si spíš nastaví budík na mobilu, než aby se učil ručičkový hodiny.
Digitální celkem zvládá.
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 11:43:14)
Náhodou zrovna to nastavení budíku na mobilu je dobrá strategie. Kdyby ho to napadlo a začal to průběžně používat (nejen k připomínání TV pořadů), taky by mu to mohlo pomoct.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 11:43:54)
"Kdyby ho to napadlo a začal to průběžně používat" (nebo mu to někdo poradil )
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:44:22)
Žženo,
no, nad tím zauvažuju, to by třeba mohla být cesta.
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 11:46:14)
Jo a mmch taky jsem nedávno četla, že tahle neznalost klasických hodin s neschopností zorganizovat si čas a prostor často hodně souvisí. A prvním krokem je učení dítěte základním časovým souvislostem, které nám dospělým přijdou úplně samozřejmé, ale to dítě, co zná jen čas vyjádřený digičísly, je fakt nepobírá. Prý se počet takových dětí dneska i zvyšuje.
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:47:04)
Nemyslím nafurt, jen na ty cvičný časy.
Mmch bez upomínek v mobilu bych naprosto nefungovala - mívám jich pět až deset denně. Občas nutím syna, ať si je dává taky.
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:48:41)
On svůj mobil nemá, půjčuje si můj, já mám dva.
Sice by ho chtěl, jenže on ho chce na hry a to teda teď ani omylem, to by to učení flákal ještě víc.
|
|
|
| Lída+2 |
|
(26.2.2013 11:47:28)
Monty_, tak začni formou připomínek v mobilu. před odchodem do školy tam může mít to co nesmí zapomenout.
Teda u nás TV zůstává ve škole.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:52:04)
Syn měl jednu dobu vyloženě tabulku, kde musel zaškrtávat věci, který už udělal. Bylo tam asi deset položek - převlíknout se, udělat úkoly, dát podepsat žákajdu, ukázat úkolníček, přečíst jednu stránku z anglický knížky, připravit věci na zítřek, cvičit, vyndat myčku atd. Štěstí bylo, že ho hrozně bavilo psát tam ty fajfky a samozřejmě bylo potřeba, abych se ho párkrát za den zeptala, jestli má všechny fajfky, ale minimálně jsem už nemusela furt vyjmenovávat, co všechno má udělat, protože to viselo na lednici.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:54:18)
Jo a taky jakž takž funguje "hrát můžeš, až bude hotový to a to". Co se naopak neosvědčilo je "já si teď zahraju a pak to opravdu udělám" - jo, něco udělá, ale kdy a jak radši nepíšu, páč mám tlak vysokej bohatě dost. 
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 11:55:57)
kubulo,
super systém. Přesně toto taky může fungovat.
Možností je hafo. Jde o to, najít nějakou, která by dítěti plus mínus vyhovovala (dolaďovat se dá i za chodu) a soustavně ji pak používat, připomínat dítěti, ale udělat to prostě tak, že ta zodpovědnost je na dítěti (a seznam mu s tím pomůže).
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 11:58:07)
Kubulo,
mého syna by nesmírně bavilo tu tabulku vymyslet a nakreslit.
Tím to ale končí. Jestli by do ní něco doplňoval, tak leda legrační panáčky a výmluvy.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 11:59:23)
Co si tam nandá navíc by mě už nezajímalo, ale rozhodně bych na splnění všech úkolů navázala poskytnutí nějakejch příjemností, pokud by to jinak nefungovalo.
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 12:00:29)
Monty,
pak je ale řada na rodiči, postarat se o tu soustavnost a o to, že dítě bude dělat i věci, který mu na první pohled nepřijdou úplně zábavný, ne?
Jako těžko najdeš řešení, který by synátora děsně bavilo tak, aby to jako všechno dělal rád sám od sebe. To vůbec nečekej, že nějaký podobný zázračný návod někde najdeš.
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:00:49)
On totiž navíc má sklony neustále něco "logicky" vysvětlovat a argumentovat - což je taky vyloženě "moje" dědictví, bohužel. S tím rozdílem, že já tyhle problémy ve škole neměla. Už jsem dokonce i vytáhla svoje starý žákovský a řekla mu, že až bude mít takový známky jako já, tak ať si svým intelektem onanuje jak chce, ale do tý doby je to spíš smutný než veselý nebo hodný obdivu.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:03:55)
Monty, a ty se s ním pouštíš do těch argumentačních maratonů, ne?
To nejde, tím se strašně vyšťavuješ. Mně v tomhle hodně kdysi otevřela oči Líza, protože jsem to samozřejmě dělala taky (a ona předtím myslím taky). Podala mi to tenkrát asi jako "to je taková bezvadná hra, nechce se mi dělat úkoly, tak se matky po 265. zeptám, proč bych je vlastně měl dělat.. ona mi to určitě po 267. vysvětlí, což je výrazně zábavnější, než to jít napsat".
|
| *Dorka* |
|
(26.2.2013 12:05:00)
Přesně tak - už jsem to taky chtěla napsat. Asi to není moc populární, ale s dětmi o určitých věcech prostě nediskutuju.
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:07:48)
Jak jsem před chvilkou psala, že syn psal seznam otázek, na který už mu nikdy neodpovím - to je přesně ono. On nesmí hrát střílečky a hry, kde někomu ubližuje (leda v sebeobraně, ale musí si to ode mě nechat schválit a fakt neschválím jen tak něco). Takhle je to nastavený léta a přesto občas zkusí "ale PROČ je nemůžu hrát? tos mi nikdy neřekla.." No tak jsem řekla, že pokud mu to padesátkrát nestačilo, tak nemá smysl plejtvat mejma silama a vysvětlovat to znova, když si to stejně nezapamatuje, a že jsem ochotná mu to vysvětlit JEDNOU JEDINKRÁT NAPOSLEDY pod podmínkou, že si udělá sešitek pro tyhle účely, tam si to napíše a už se mě na to nikdy nezeptá. Chvíli se dohadoval, ale zvědavost byla silnější - tak fakt napsal asi čtyři otázky a odpovědi.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:08:31)
Kubulo,  
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:09:43)
Hned dneska večer založíme sešitek
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:11:18)
Pak dej vědět, jo? I by mě zajímaly ty otázky a odpovědi. 
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:15:16)
Tak základní jsou jasný: Proč musím furt chodit do tý blbý školy/čistit si furt ty blbý zuby/proč se musím mejt/na co mi bude...(různé školní učivo)/proč se musím na noc převlíkat do pyžama a zouvat si boty/proč nemůžu celý den hrát počítačový hry...
Pak teda jsou ještě takový osobní typu "proč je X/Y/Z takovej, jakej je", s těma je to obtížnější (ale v principu je to stejnej vopruz).
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:08:30)
Kubulo,
právě že moc ne, on to taky daleko víc dělá ve škole s učitelkou nebo s babičkou, ty si na to obě stěžujou. Se mnou ho to tak nebaví, protože ho obvykle dost rychle něčím "utřu". Učitelka na to nemá čas a babička zas povahu a ten typ ironie a reakce, kterej on nesnáší. Takže tu si vychutnává, se mnou to končí většinou tak, že se naštve a práskne dveřma. V tomhle mám výhodu, protože ho znám líp a vím, jak reagovat na to, co je v něm "mýho" - vím, co by platilo na mne. Bezradná jsem jen v těch oblastech jeho konání, který "moje" nejsou.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:13:31)
Teď jsem si vybavila nedávnou scénu, krásnej modelovej příklad.
Byli jsme u babičky (mojí matky), která má děsně přeplácaný byt a navíc malý, takže tam každou chvíli hrozí, že něco rozbije, zničí... večer si hrál s polštářem, a já nějak nechtěla, aby jím někam hodil nebo s ním něco srazil, tak jsem mu ho vzala a schovala. On byl úplně nepříčetný, že ho nemůže najít a když jsem mu řekla, kde je (ležela jsem na něm), tak zkoušel kdeco, abych mu ho dala. Agresi, výčitky, smutný oči, slzy. Ale NIC nepomohlo. Prostě ten polštář nedostal. Ráno si ho samozřejmě hned sbalil, ale to už mi bylo jedno, řekla jsem mu, že TEN DEN ho nedostane, i kdyby se stavěl na hlavu. On ví velice dobře, že moje NE je NE. A to ho nejvíc dráždí. Nesnáší to. Nesnese pocit, že je někdo nad ním, že nevyhraje, neuprosí, neukecá... že na to prostě NEMÁ.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:18:00)
"Nesnese pocit, že je někdo nad ním"
Nestavěla bych vztahy mezi rodičem a dítětem ve stylu "Musíš mě poslouchat, protože já jsem větší/silnější/tvůj zákonný zástupce", ale spíš "obchodně" - z dlouhodobého hlediska se kooperace vyplácí víc než odboj a podvratné metody.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:25:45)
bulgur,
takhle to není, to si nerozumíme.
Nepřistupuju k němu z pozice, že on něco musí proto, že jsem já jeho matka a proto mne bude poslouchat. On mne nebere moc jako matku/autoritu. Jemu vadí, že je někdo lepší a "nad ním" v tom, co je pro něj důležitý. Takový zrcadlo jeho nedokonalosti, který ho dráždí. Je sice navenek salámista, ale to, že je někdo lepší nebo silnější ho dráždí a rozčiluje. Když hrajeme polštářový bitvy, tak je vzteklý, že mám postřeh a vykryju rány, protože on ne. Pokud chce být v něčem nejlepší, tak ho štve, když není. Když to má na háku, tak to vůbec neřeší.
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 12:28:53)
Monty,
já bych řekla, že toto je, zejména v jeho věku, dost běžná věc. Neumí prohrávat, má o sobě nereálnou představu. Prostě není dospělej, je to dítě.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:30:41)
Žženo,
takže když mu tu jeho nereálnou představu nabourávám, dělám to špatně?
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 12:32:58)
Naopak. Děláš to dobře.
Pouze chybně očekáváš, že jeho uvědomování si "reality svého já" bude hladké a bezbolestné. To nebude. Zjistit o sobě, že nejsem dokonalej, prostě není příjemný. On se s tím musí naučit vyrovnat.
|
|
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:43:33)
"Neumí prohrávat, má o sobě nereálnou představu."
V podstatě se bojí, že není dost dobrej, a tak "přehrává". Načež každá "prohra" mu ukazuje realitu.
Extrémy jsou škodlivé. Když má někdo o sobě příliš nízké mínění, nikam to nedotáhne. Korigovat, ale rozumně. Ukazovat, že "prohry" jsou spíš "zkušenosti". Že má ve hře vyhrát "hra", ne hráč.
Mmch, to není vlastnost dětí, z níž by se automaticky "vyrostlo", ale i mnohých, mnohých dospělých
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:47:34)
bulgur,
o to se právě snažím, ale moc mi to nejde, protože on to má vyloženě namířený proti mně. Táta je nemocnej, toho budu šetřit, babička je stará, ale matka mi leze na nervy, protože mi nastavuje zrcadlo.
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 12:48:28)
bulgur,
ale já to nemyslela tak, že to je vlastnost dětí, ze které by se automaticky vyrostlo, spíš že je to vlastnost dětí, ze které se v ideálním případě vyroste. Protože když ne, má to v životě těžký jak ten jedinec, tak jeho okolí.
Prostě dospělej, aby se choval a fungoval dospěle, a zejména aby byl schopen fungovat ve vztazích, musí tu představu o sobě mít reálnější. Jasně, hodně lidí je na ránu pěstí. Ale rodič tak nějak řeší svoje dítě a jeho potenciální budoucnost, ne starýho Blažka ze třetího patra, kterej je fakt sebestřednej vůl.
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:31:42)
Monty, tohle chápu, protože já to mívala dost podobně. A srovnala jsem se s tím až dlouho po dvacítce, že nemusím být ve všem (nebo v tom, co mi přjde důležitý/zajímavý) nejlepší a že jsem i přesto hodnotnej jedinec. Myslím si, že to bylo nějak pochytaný od mýho otce, to je takovej typ "člověk nesmí udělat chybu a pokud by ji udělal, nesmí o ní mluvit".. bylo fakt těžký se toho zbavit, ale ta úleva potom byla nepopsatelná. Akorát nedokážu poradit, jak přesně toho docílit u dítěte.. u mě nepomáhalo nic, pokud o tom někdo mluvil nebo mi radil, automaticky byl pro mě v tý "nižší" kategorii, do který jsem nechtěla patřit.. 
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:35:46)
Možná jeden nápad. Já byla takový to chytrý, všestranně nadaný dítě, ale moji rodiče nikdy moc neoceňovali, že mi spousta věcí šla (údajně abych nebyla nafoukaná). Možná že kdybych dostala nějaký ocenění za to, co mi jde, nemusela jsem to takhle hrotit.. Tím myslím uznání od rodičů - já ho od spousty jinejch lidí měla tuny, ale tam jsem ho jakoby neslyšela nebo co.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:40:59)
Kubulo,
jaký věci konkrétně myslíš?
Ohledně toho oceňování?
Neřekla bych, že syn není oceňovanej za to, v čem je dobrej. Je fakt, že jsem spíš ten typ, co se ho snaží motivovat, aby dál pracoval i na tom, v čem je dobrej, takže sice pochválím a ocením, ale pokud je co zlepšovat, tak to vždycky řeknu. Nevím, jestli s tím má problém, tvrdí že ne a naopak ty připomínky chce a očekává, protože obdiv bez připomínek dostává od těch "poddaných" a je na to zvyklý, jenže na druhý straně těmi lidmi lehce opovrhuje, že to neviděj. Myslím ty chyby. On když mu na něčem záleží, tak je schopnej na svý poměry až neuvěřitelný práce na sobě. Ale musí mu na tom záležet, jinak na všechno hází bobek.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:48:39)
Jo, tohle mi zní hodně podobně jako to, co jsem cítila já. Ty říkáš "poddaný", já to vnímala jako "ty, co stojej níž a se kterejma nechci bejt v jednom klubu".
Určitě má nějakou oblast, ve který vyniká - něcos psala o přírodopise třeba. Tak myslím, že by mohl bejt oficiálně pasovanej na rodinnýho odborníka na všechno, co se týká přírodopisu. Mohla bys mu říct něco jako "to a to fakt nevím, ale Staník to bude vědět, on o tomhle ví prakticky všechno" - ne nutně těmahle slovy, musí ti to lízt z pusy. A když přijde vhodná situace, tak zase prohodit něco podobnýho.. aby věděl, že sice je fajn se pořád zlepšovat atd., ale zároveň jde mít i nějakej bezpečnej přístav, kde i kdybych už do smrti nehrábla, tak to, co jsem už dokázala, stačí. (Jasně že pokud ho to baví, bude se v tom rozvíjet dál.. ale já mluvím o tom pocitu, že nemusím, že už jsem dobrá dost. Hrozně to uklidňuje.)
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:53:20)
Kubulo,
to dokonce i říkám a občas i píšu na Rodinu, když jde o nějaký biologický téma.
Potíž je v tom, že to do života prostě nestačí, excelovat v biologii a v "kreativitě". Nedávno jsem dělala pro reklamku návrhy sponzoráků na nějakej přípravek proti rýmě, on mi dal dva a ty se nakonec líbily nejvíc, on je v určitých oblastech fakt dobrej a myslím, že to nikdo ani nezpochybňuje, ale nemůže z toho žít pořád, musí se naučit fungovat i v jinejch věcech. S přístupem "v tomhle jsem dobrej a na to ostatní seru" nikam nedojde.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:55:07)
Monty, a říkáš mu "tohles udělal dobře, ale mohlo to bejt ještě lepší", nebo "tohles udělal skvěle, tyhle věci ti hrozně jdou", tečka a žádnej další komentář? Pro mě je v tom zásadní rozdíl.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:57:47)
Kubulo,
jak kdy, podle toho, jak ta konkrétní věc vypadá.
Nicméně když neřeknu sama od sebe žádnou připomínku, tak si ji vyžádá sám. Chce vědět, proč ji nemám, proč je to tak dobrý, že už k tomu není žádný "ale".
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:03:16)
Monty,
to dožadování se připomínek může být i důsledek návyku na to, že je prostě většinou dostává, prostě očekávání nějakého "ale" vyjádřené slovně. Čili je klidně možné, že podvědomě chce slyšet "je to dobré bez dalších připomínek".
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:05:24)
Jinak souhlasím i s příspěvky Žženy
(ale je otázka, zda to není spíše kontraproduktivní, když jsem ehm poddaný)
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:05:26)
žženo, bereš mi to z pusy.
Mně přijde, že pro něj (pokud to fakt prožívá jako tenkrát já) je hrozně těžký přijmout myšlenku "jsem v pohodě, jsem fajn člověk, jsem někdo, s kým jsou druhý rádi". Že víc než to ocenění je to vlastně takový uklidnění, že je dobrej sám o sobě, že nemusí bojovat o to, aby ho měli jeho blízký rádi a uznávali ho.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:08:37)
"je hrozně těžký přijmout myšlenku "jsem v pohodě, jsem fajn člověk, jsem někdo, s kým jsou druhý rádi".
Ano, zde bych viděla jistou "zrcadlovou paralelu". Lidé si obvykle nastavují ve vztazích zrcadlo vzájemně. Třeba syn ve svém okolí dosud neviděl, že "může být v klidu sám sebou a nemusí o přízeň ostatních "bojovat" tím, že jim ukáže, preventivně, jací jsou mnohem méně (leccos) než on".
|
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:05:43)
Prostě něco jako když se ženská ptá manžela "nemám velkou prdel?". Zní to jako pobídka k upřímné odpovědi, ve skutečnosti je za tím jenom touha po ujištění, že sedinka je ve skutečnosti malá a bez chybky
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:07:38)
Žženo,
nevím, spíš je to u něj tak, že o ty připomínky stojí od lidí, který uznává a kterých si váží v rámci toho oboru - nezajímá ho, co si myslí "laik". Pochvala od kamaráda je fajn, ale od autority má daleko větší váhu. U "laika" stačí, když ví, že to funguje a dál to nerozebírá. Takže když něco nakreslí, je hezký, že se to líbí kamarádovi, ale když to ocení výtvarník, tak to pro něj znamená "víc".
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:08:39)
Monty,
ale přes to všechno je to prostě dítě, který touží po sebepotvrzení. Sám si to vůbec nemusí uvědomovat.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:11:14)
Žženo,
nemyslím, že by ho měl MÁLO.
Toho sebepotvrzení.
Navíc on podle mne nestojí o to, abych já uznala, že je dobrej, ale aby on sám cítil, že je lepší. V tomhle je pozoruhodně ctižádostivej.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:13:37)
Přesně tak, já bych ti bejvala tenkrát řekla, že žádný sebepotvrzení nechci, ne jenom že po něm netoužím, ale že ho tak jako aktivně nechci, vyloženě se mu bráním. Přitom ve skutečnosti mi chybělo tak strašně, že i jen přiznat, jak moc mi chybí, by se rovnalo skoku do jámy lvové. Za nic bych nepřiznala ani sama sobě, že bych něco takovýho chtěla - chtěla jsem bejt nezranitelná a přišlo mi, že tímhle toho nejlíp dosáhnu.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:15:12)
Kubulo,
a co jsi teda přesně chtěla slyšet?
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:16:01)
Jsi úžasná a jsem rád, že tě mám.
A zas u toho řvu jak želva. 
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:17:21)
Ale klidně by stačilo ocenit cokoliv, co jsem dělala, pokud bych tu předchozí větu z toho nějak cítila.
|
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:19:18)
Taky jsem potřebovala být "nejlepší", abych získala lásku svých vlastních rodičů. No, stejně jsem byla furt málo nejlepší - a moje nej přání bylo "moci bejt úplně obyčejná".
Trvalo mi 42let, než jsem si to přání začala plnit 
Dcera má výhodu, té už aspoň já život nemasakruju.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:21:09)
bulgur,
mně doma říkali, že to, aby tě měl někdo rád si musíš zasloužit.
Poměrně brzo jsem přišla na to, že o to zas až tak moc nestojím.
S otcem to bylo horší, ten mi tu šanci nedal.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:23:08)
Ano, za zásluhy o výstavbu.
U nás byla doma varianta "TEBE stejně nikdo mít rád nebude, ani se nesnaž".
Čili jsem se snažila to vyvrátit
No, měli teda pravdu v tom, že "za zásluhy" se mi to nepodařilo
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:24:40)
A proto moje dítě ví, a často mu to opakuju, že ho mám ráda prostě proto, že je moje dítě, že samozřejmě JE úžasný, ale všechny ty úžasný věci na něm beru jen jako bonus.
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:25:05)
bulgur,
znám, měli jsme asi podobné rodiče.
Tatáž věta - tebe stejně nikdy nikdo nebude chtít, ani se o to nesnaž.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:26:35)
No, taky jsme vyrůstaly v podobně pokroucené době - bůhví (nesuďme), jací bychom MY byli rodiče za tuhého socíku.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:28:18)
Jo to jo. Já už to našim ani nedokážu mít za zlý, ona to fakt nebyla prča.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:29:31)
To nemusíš říkat těmahle slovama - musí to bejt něco, co ti poleze z pusy. Ani ten význam těch slov nemusí bejt přesně tohle.. jenom prostě něco, z čeho se to dá pochopit.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:33:14)
Kubulo,
my tohle nějak nedáváme ani jeden, vrchol citových výlevů je, když mi syn řekne, že mne má "docela rád".
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:36:05)
Monty,
ale tam vůbec nejde o ta konkrétní slova. Nikdo Tě nenutí být jak v americký soap opeře "Miluju tě, synu" a "taky tě miluju, mami" a patetické objímání na dvě minuty.
Můžeš si to udělat po svým. Ostatně slova nejsou jediným jazykem lásky.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:38:55)
Žženo,
jenže pokud ti dva nemluví stejným jazykem, můžou oba cítit deficit.
Pokud někdo je na slova a druhý ne... nedomluví se a nikdy si to vlastně neřeknou.
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:40:17)
Ano, to je pravda. A pak je ale na místě snažit se identifikovat jazyk lásky toho druhého a zkusit ho na něj použít, ne? Nebudu člověka, kterýmu chci udělat radost, cpát sušenkama, když má žízeň, ne?
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:43:23)
Žženo,
to se ale zjišťuje velice blbě. Zvlášť u dítěte. Ale i u dospělýho.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:44:46)
No, pár nepovedenejch pokusů je lepší než neudělat nic, ne?
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:50:46)
Kubulo,
když zůstaneme u těch "jazyků lásky" - jsem typ, který dává city najevo činem nebo řekněme službou.
To syn nebude ani náhodou, ten neposlouží ani sám sobě, a to se má hodně rád.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:53:34)
Já nejsem expert na jazyky lásky, ale to asi není nutně tak, že bys musela opustit svůj a celá se přešaltovat? Jako jo, zkusila bych sledovat, co mu dělá dobře, a co je pro mě zvládnutelný, to mu poskytnout. A možná zkusit, jestli bych nezvládla ještě trošku víc v tom jeho "směru". Ale není to, že bys měla přestat bejt Monty a bejt najednou někdo jinej, to určitě není účel.
|
|
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 13:53:12)
Monty,
1) zas tak blbě se to nezjišťuje: poměrně spolehlivým vodítkem je jezyk, jakým daný člověk sám od sebe lásku vyjadřuje. S největší pravděpodobností je to právě ten jazyk, kterému sám nejlíp rozumí.
2) těch jazyků není zas tolik, aby se nedaly, v případě, že u toho druhýho fakt nevíš, nějak slušně prostřídat
|
| CPO |
|
(26.2.2013 14:18:44)
Upozorňuju, že v knize 5jazyků lásky je na odhalení "pravého jazyka" "test".
A existuje i mutace "pro děti".
Divný, Monty, že bys neměla zmapovanej trh, když se zrovna na tuhle knížku často odvoláváš...
|
| Monty |
|
(26.2.2013 14:30:56)
Vím že existuje a někdo tu z ní citoval, proto se "odvolávám" - léč nečetla jsem.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 14:32:53)
Nu, naprav. Je to užitečné čtení zvláště pro lidi, kteří třeba nemají ten vrozený cit pro situace.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:39:50)
Monty, to byl fakt jen příklad, vy spolu určitě mluvíte jiným "kódem" než třeba my. Možná jde o to tam tu informaci nějak zašifrovat.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:31:04)
Já to matce za zlý nemám, taky měla dětství na houby.
Ostatně moje problémy s ní nesouvisí, ty jsou z otcovy strany.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:33:02)
Monty, všechno souvisí se vším
O matce psáváš, že tě řezala, aby z tebe "vymlátila neposlušnost", takže trochu tvoje dnešní postoje s tím souviset budou.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:34:43)
bulgur,
okrajově - ale veškeré pokusy o psychoanalýzu narazily na otce.
Matku mám zmapovanou dost.
|
|
|
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:31:05)
Moje matka mi jednou vyprávěla, že mě jako mimino brzy přestala kojit (protože tehdy vládl z dnešního pohledu naprosto nepochopitelný názor, že MM dítěti od jistého věku "nestačí" svým složením, zatímco UM má složení "správné" - Příroda je debil) a hlavně mě vždy důsledně krmila až po 3-4 hodinách, protože tak jí to řekl pediatr. Řvala jsem hlady (nehladili mě, nechovali, zbytečně nepřebalovali, aby mě "nerozmazlili"), malinké děti byly samy v týdenních jeslích, mnoho týdnů v nemocnicích...
Mysleli to "dobře"
Já jsem rebel, já jsem myslela vždycky vlastní hlavou.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:32:52)
Máma byla rebel a kojila nás všechny skoro rok. Ale pšššt, nesmělo se to říkat nahlas, aby nás nesebrala sociálka.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:33:51)
"aby nás nesebrala sociálka."
Ne, já se nesměju, VÍM, že to tak bylo.  
|
|
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:26:09)
Jo přesně, úžasná an sich. Bez dalšího.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:26:58)
Jj, taky to příšerkám občas říkám, přesně těmahle slovama. Jste úžasný a jsem ráda, že vás mám.
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:28:08)
Obávám se, že tuhle větu mi nikdy nikdo neuvěřil a ani nikdy neuvěří.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 13:19:33)
Dík.
|
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:20:52)
Jinak, já jsem to chtěla slyšet ve variantě "Jsem moc rád, že tě mám." bez ohledu na to, jestli jsem úžasná, tak jsem prostě "úžasná" an sich.
|
|
|
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:11:18)
Jasně, názor odborníka je víc. Ale u toho rodiče myslím, že to vytváří spíš takovej pocit "tepla a bezpečí", nevím jak to pořádně napsat. Sice se to odehrává slovy "tyjo, to jsou tak šíleně roztomilý autíčka, co kreslíš, to jsem fakt nikdy nikde neviděla", ale výslednej efekt myslím není pocit "umím fakt dobrý autíčka" (nebo to třeba taky) ale spíš "mám oblast, kde mě nikdo nekritizuje", tj. nemusím neustále bojovat na všech frontách.
|
|
|
|
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:00:02)
Kubulo, super psychoanalýzy
(ale nepiš "hrozně", to zní negativně, piš "hodně/moc/fantasticky")
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:53:24)
Jasně, on to ví a vědí to i ostatní - ale mít to VYSLOVENÝ a třeba opakovaně potvrzený od rodiče je něco jinýho.
Ad "opovrhování těma, kdo na mě neviděj chyby" - jo, to je absolutně přesný. Jestli mě chválíte, znamená to, že nevidíte, co dělám špatně, ergo jsme blbci, ergo pochvala od vás nemá žádnou hodnotu a vlastně mě svým nablblým chválením urážíte. Bože, pamatuju jak jsem začala učit a občas mi nějaký studenti přišli poděkovat a že jsem úžasná a tak.. a já se mohla vzteknout, proč mi svoje bezcenný kecy vnucujou. No a myslím, že jsem tím vlastně pořád říkala "ani na vteřinu si nemyslete, že by snad váš názor byl pro mě důležitej", protože jsem NECHTĚLA, aby byl něčí názor pro mě důležitej. Protože ten nejdůležitější názor to kdysi podělal a já už nechtěla riskovat.
Tyjo, jsem netušila, že se tu budu dneska psychoanalyzovat.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:55:07)
Kubulo,
taky jsem netušila, že tu narazím na dospělou verzi svýho dítěte.
Myslím, že on to vnímá úplně stejně.
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:01:21)
Sorry mám tam překlep..
Jestli mě chválíte, znamená to, že nevidíte, co dělám špatně, ergo JSTE blbci, ergo pochvala od vás nemá žádnou hodnotu a vlastně mě svým nablblým chválením urážíte.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:02:20)
Neboj, my blbci jsme si to přeložili správně
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 13:03:28)
Co kdyby ne, nikdy není jistota, JAK moc jste blbý. 
|
| CPO |
|
(26.2.2013 13:04:08)
To je fakt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:36:31)
Kubulo,
oproti němu jsem měla výhodu v tom, že jsem se během dětství do žádného takového konfliktu nedostala - nebylo s kým. Na mne ty páky fakt nikdo neměl, když nepočítám, že mne do určitého věku mohli zmlátit, ale i s tím jsem se naučila žít a vymezit se proti tomu tak, že to ve finále sralo je a ne mne. Syn musí bojovat s tím, že ho seru já a občas to dost "nedává".
|
| Kubula K. |
|
(26.2.2013 12:38:14)
Nevím, jestli to píšu srozumitelně. Přijde mi, že když mám nějaký jasně uznaný a oficiálně vyhlášený oblasti, ve kterejch exceluju, nemám pak možná takovou hrůzu z toho, že v něčem neexceluju, protože mám "svý jistý".
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:43:28)
To on právě má. Až tak, že o tom ani nemluví, protože to bere jako samozřejmost a bavit se o tom vůbec nechce. Ve škole je jednoznačně nejlepší ve slohu a v přírodopisu, ví to a ví to i ti ostatní, což mu stačí. To samý je s dramaťákem a recitací, pro něj už je tak nějak samozřejmý, že vyhrává soutěže a je vybíranej, aby reprezentoval školu nebo kroužek.
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:21:18)
Někdy si říkám, jestli to u něj není forma vzdoru, on má se mnou fakt velkej problém... protože na druhý straně je sociálně zdatnej a lidi ho mají rádi. Jen nesmí mít pocit, že jsou v něčem nad ním, že je "nedostane". Tohle ho fakt vždycky vytočí k nepříčetnosti. On zvládne být okouzlující a přistoupit v podstatě na jakýkoli podmínky, pokud to chápe jako svoji benevolenci vůči ostatním. Takový ten monarcha, co je laskavej a vstřícnej ke svým poddaným, ale nesnese pocit, že by existoval jinej monarcha, kterej ho může reálně ohrozit.
|
| CPO |
|
(26.2.2013 12:50:27)
No, s postojem "monarcha, co je laskavej a vstřícnej ke svým poddaným", to nebude mít v životě snadné, když se nebude učit
Monarcha musí bejt chytrej ve smyslu nesmí na něm být neznalost soutoků vidět
|
|
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 12:24:45)
Tak mu NE řekni na ten dokument. Pokud si neplní úkoly, tak bych to s těžkým srdcem udělala.
Můj syn úkoly píše,udělá,co po něm chci já nebo učitelka,dostává i úkoly navíc a dělá je rád. Akorát všude strašně všechno zapomímá a dost často je mimo.
Miluje sport a všechno kolem něj - ve čtyřech letech pochopil, že když chce vidět zápas,musí se naučit,v kolik hodin bude. Počítat se naučil,aby si mohl spočítat skore a jiné věci důležité ke sportu. Číst se naučil, aby mohl číst sportovní výsledky a vůbec vše kolem sportu. Než se naučil číst, orientoval se podle vlajek. Tím pádem už celkem pěkně zná zeměpis - na první třídu. Leckdy už mu nestačím
Tak si říkám, ještěže ten sport takhle miluje,jinak by byl mimoň totální.
|
| Monty |
|
(26.2.2013 12:29:23)
L+2,
syn miluje úkoly navíc v předmětech, ve kterejch je nejlepší a který ho baví. S tím nemá problém. Referáty do přírodopisu by dělal denně. Dokonce mi řekl, že by rád stál na stupínku místo učitelky, že z toho má pokaždý radost, když může přednášet referát a jeden čas i přemýšlel o tom, že bude učitel biologie. Na slohovky se vyloženě těší.
U něj je problém donutit ho dělat to, co ho nebaví, nezajímá a co pokládá za nepodstatný.
|
| L+2 ks |
|
(26.2.2013 13:29:58)
U něj je problém donutit ho dělat to, co ho nebaví, nezajímá a co pokládá za nepodstatný.
Já se mu snažím vysvětlit, že matika i čeština se mu bude prolínat ve všech předmětech. To je víceméně schopen akceptovat.Stejnětak musí číst na hlas i když má potom sucho v krku, protože p.uč. jinak nemůže vědět, že číst umí atd....
Taky na to jdu přes ten sport,občas hodně i kecám a mlžím (Třeba,že Špotáková v první třídě nechtěla psát psace a málem jí učitelé ve škole a trenéři nenechali házet). Dlouho mi to ale už procházet nebude, jelikož už si leccos vygooglí a pak mě setře argumentama. Na to mu říkám, že tímhle se Špotáková nechlubí a v jejím životopise to nenajde.
Koukám, že jsou si ti dva hodně podobní. Ten náš má rád hlavně zeměpis,trochu i historii a o tom by taky rád psal referáty. V první třídě zatím neměl příležitost.
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(26.2.2013 12:06:41)
Logicky argumentovat si může do aleluja, ale stejně je v takové životní fázi, kdy musí dostát nějakým požadavkům vzdělávacího zařízení atd.
Může to jít hladce a rychle, může to jít pomalu a bolestivě. Ta volba je v zásadě na něm. A pokud se kasá, že je logik, měl by být schopen vyhodnotit, která cesta je efektivnější.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)