anemon |
|
(27.1.2015 8:22:02) Když ono je to opravdu moc těžké, dle mého se logopedka zachovala správně.
Mockrát mě už napadlo, kam až týrání dětí dojde, kdo všechno to mohl a měl zastavit.
A - pro "normální" matku nepochopitelné, ale zažila jsem i případy, kdy o týrání dítěte otcem matka věděla a ještě při jeho příjmu na RES lhala ve prospěch otce.
Je to fakt těžký.
|
Kafe |
|
(27.1.2015 9:11:16) "A - pro "normální" matku nepochopitelné, ale zažila jsem i případy, kdy o týrání dítěte otcem matka věděla a ještě při jeho příjmu na RES lhala ve prospěch otce."
Anemon - to je bohužel velmi časté.
|
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 9:17:38) anemon - někdo, kdo si na stránky a do PR letáků napíše že se zabývá prevencí specifických poruch učení a zavírá se s dětmi do pokojíčku, má především problém sám se sebou a neměl by řešit problémy ostatních a strkat nos do toho, do čeho mu nic není. Pokud možno vůbec a nikdy.
|
anemon |
|
(27.1.2015 9:22:54) Tady se neshodneme.
|
|
Muumi |
|
(27.1.2015 9:23:08) Hele, co by ne - i prevence homosexuality prý existuje: http://www.ikarmel.cz/kniha/Reseni-existuje_SAM0112.html
|
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 9:29:10) Jen upřesnění - s tou prevencí specifických poruch učení to bylo myšleno tak, že si to profík nemůže napsat na dveře, protože nic takového jako prevence SPU neexistuje.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(27.1.2015 9:30:56) to je vidět, jaký je to profík, ale na druhou stranu pokud dokáže ta logopedka takto udat otce, třeba dokáže ovlivnit i průběh těhotenství a porodu
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 9:46:37) Yuki - jo, průběh těhotenství a porodu určitě ovlivnit umí. Možná by si mohla udělat nějaký kurs a provozovat soukromě nějaké super moderní porody
|
|
|
X__X |
|
(28.1.2015 8:57:14) Jen upřesnění - s tou prevencí specifických poruch učení to bylo myšleno tak, že si to profík nemůže napsat na dveře, protože nic takového jako prevence SPU neexistuje.
já tedy nejsem pedagog a prd tomu rozumím, ale když jsem si tu prevenci hodila do googlu, tak mi na ni normálně vylejzaly odkazy. používají ji mateřské školy, základní školy, pedagogicko-psychologické poradny, objevuje se v odborné literatuře. co jsem tak letmo nahlídla, bývá označována za velmi aktuální otázku, protože stoupá počet budoucích prvňáků nepřipravených ke vstupu do školy.
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:31:22) Chci se znovu zastat toho "zavírání do pokojíčku" - u nás to logopedka dělala běžně, některé mají takový styl práce, a běžný bylo i že dítě nechala povídat nad nějakými obrázky, a jistě tam z toho někdy vyplynulo i to, co to dítě přes den dělalo.
Neměla jsem a dodnes nemám pocit, že by na tom bylo cokoli špatnýho nebo divnýho.
|
Len |
|
(27.1.2015 9:33:00) Hm, ja si napriklad neumim predstavit, ze bych dite takhle nekomu sverila. Chtela bych u toho byt, stejne jako u lekarskych vysetreni a zakroku.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:37:16) Len,
proč, připadá Ti to jako moc velký riziko, nebo že by tomu dítěti ublížili?
(Podotýkám, že jsem tam byla s mladším dítětem za tenkýma dveřma, možná tam bylo něco z té ordinace i slyšet, to už si nepamatuju. Takže kdyby se dělo něco nepatřičnýho, tak bych minimálně slyšela křik).
Myslím, že za dveře posílají rodiče i psychologové, prostě chtějí slyšet verzi toho dítěte, aniž by jim do toho rodič zasahoval.
|
Anni&Annika |
|
(27.1.2015 9:38:35) Kudlo, psychologa chapu...ale logopeda? Proc, kdyz uci dite spravne mluvit, musi pracovat sam
|
Anni&Annika |
|
(27.1.2015 9:39:48) Kudlo, ale zrovna v tomhle pripade bych chtela vedet, jak pracuje s ditetem. Z toho duvodu, jak mam ja pracovat doma a z duvodu toho...chci vedet, jak to diteti jdem u ni.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:42:47) Anni,
ale na to těch 10 minut bohatě stačilo, nemusela jsem být u toho celou dobu.
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:41:32) Anni, tak asi kdybych vysloveně CHTĚLA, tak by mě určitě nevyhodila, ale neviděla jsem tomu moc smyslu, ten její systém mi přišel docela logickej (většinu času cvičím s dítětem, který mi nerozptyluje matka ani sourozenec, a na konci pak vysvětlím matce co a jak).
|
Anni&Annika |
|
(27.1.2015 9:44:24) No Kudlo...koho by taky napadlo, ze se pani bude ptat i na jine veci nez je logopedie, ze?..clovek jde k logopedovi a predpoklada, ze se tam dite uci spravne vyslovovat. Jinak ja jsem typ, co by tam vlezl s ditetem...teprve za nejaky cas bych usoudila, je-li ma asistence v ordinaci potreba.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:47:22) Anni,
tak já, ač jsem vcelku byla svým dětem za zadkem docela nadstandardně, tak bych to zrovna tady považovala za zbytečný.
A ani mi nevadilo, že občas přišla řeč na to, co dítě dělalo o víkendu nebo tak něco (tj. věci přímo nesouvisející s logopedií, ale myslím, že logopedku vůbec nezajímalo, co dělá naše rodina v neděli, ale potřebovala, aby dítě chvíli souvisle mluvilo, aby slyšela, kde co jak vyslovuje).
Návodné otázky typu "a koupeš se doma s tatínkem" by mi divné přišly, ale ty nikdo nekladl.
|
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 9:59:19) Anni - přesně - nejprve se seznámit, ne že šoupnu dítě ke každému jen proto, že má na dveřích před jménem za jménem...
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 10:04:45) Bin, tak to je snad vcelku logický, že mu ho tam nešoupneš úplně HNED a bez vidění.
Jinak mé dítě kdysi bylo na zákroku, který je velmi nepříjemný a nesmíš se u něj ani pohnout, tam mi přímo řekli, ať zůstanu před ordinací. Co bys dělala Ty na mém místě, nacpala se jim za každou cenu dovnitř?
|
7kraska | •
|
(27.1.2015 10:06:10) moje dite taky bylo na zakroku, kam mne nechteli dovnitr, bylo to neco se zubama, dite bylo velmi statecne
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 10:09:00) mně bylo jasný, že bych ho neudržela v tom znehybnění... zbytek včetně pobytu ve špitálu jsem absolvovala s ním, akorát jsem tam teda nespala - přišla jsem ráno a odcházela večer cca v šest. Myslím, že to byl rozumnej kompromis, jsem ráda, že to šlo takto, noční můry z toho myslím nemá.
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 10:16:47) Kudlo - jo takže jsi chodila spát domů? A dobře, dobře se Ti spalo? No, to tak právě na tohle bych neměla. Jestli z toho dítě má či nemá traumata, nemůžež TEĎ vědět.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 10:59:31) "Kudlo - jo takže jsi chodila spát domů? A dobře, dobře se Ti spalo? "
Jo, Bin, dobře, děkuju za optání.
(Doma jsem měla ještě mladší dítě a rozdělanou práci, jejíž termín jsem klientovi přislíbila a kterou jsem dělala po nocích, protože jsem ji pochopitelně měla naplánovanou dělat přes ty dny, kdy jsem dělala dítku společnost ve špitále, takže těch pár hodin, co mi k spánku zbývaly, se mi spalo mimořádně dobře. Navíc jsem se s dítětem na tom výslovně domluvila a souhlasilo, kdyby mi bylo přišlo vystresovaný nebo traumatizovaný, tak bych volila jiný postup.)
Ty to patrně myslíš nějak tak, jako že bych z toho měla mít doživotní výčitky svědomí a že TY bys to u svýho dítěte v žádným případě nedopustila, ale to víš, já jsem taková hyena, že jsem to nejen dopustila, ale i jsem vyhodnotila, že je zbytečný dávat prachy za nadstandardní pokoj, kde bych byla mohla asi i spát na židli, i když jsme ty prachy měli a byli bychom si to mohli dovolit.
(doufám, že tato informace s tebou nešlehne natolik, aby sis musela volat sanitku )
|
jentak | •
|
(27.1.2015 11:13:17) Kudlo - já tak chodila domů v noci - když na tom byl špatně, tak ne, asi dvě noci jsem tam zůstala na židli, postel prý neměli - to jsem nemohla odejít. A to bylo u obou dětí a až když byly na tom tak, že řekly - mami, jdi se domů vyspat, já už to zvládnu, tak jsem chodila nejdřív už ráno, pak po práci. Takže mi přijde normální s dítětem být v nemocnici v době, kdy s ním nějak manipulují a potřebuje rozptýlit, ale v okamžiku, kdy dítě může spát a chce jít v noci spát a řekne rodiči, ať se jde klidně domů vyspat, že to je dobrý, tak nevidím důvod domů nejít. Ani jedno z dětí nemá trauma z pobytu v nemocnici - to mám spíš já, když jsem viděla, že bez mého dozoru nebyly sestry ochotny dát jednomu z nich léky na bolest, ač to v papírech od lékaře psané bylo. Že prý neviděly důvod. Musela jsem hlídat všechno, a to mě děsí, proto bych tam dítě samotné nenechala, pokud jsem neměla jistotu, že je o vše postaráno a že se nemůže nic stát.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 11:18:03) jentak,
já jsem ten pocit, že "si to můžu dovolit" měla od samýho začátku, s dítětem tam krom toho úvodu nijak nemanipulovali, bolesti nemělo, rozptylovala jsem přes den a považovala jsem za naprosto zbytečný spát tam zkroucená na židli, když dítě stejně v noci spalo.
|
jentak | •
|
(27.1.2015 11:55:58) Já to chápu, proto jsem to psala. Jde o každý jednotlivý případ, je třeba posoudit i každé dítě. Nemyslím si, že bys byla matka, která by tam své dítě nechala, když by mělo strach.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 12:01:17) jentak,
díky, vím, že to myslíš dobře, ale mně přijde absurdní už jen, aby tohle kdokoli zvenčí posuzoval stylem "nebyla jsi ve špitále každou minutu, tak jsi špatná matka, leda že bys k tomu měla OPRAVDU pádný důvod".
Jako, i kdybych tam nechala dítě, které by mělo strach, tak bych ho přece nehodila do jámy lvové. Navíc já měla ten luxus volného povolání, že jsem si mohla dovolit ten týden tam být, ale kdyby to bylo déle/manžel byl třeba na služebce, tak jsem měla doma další dítě a už by to nešlo.
|
jentak | •
|
(27.1.2015 12:42:08) díky, vím, že to myslíš dobře, ale mně přijde absurdní už jen, aby tohle kdokoli zvenčí posuzoval stylem "nebyla jsi ve špitále každou minutu, tak jsi špatná matka, leda že bys k tomu měla OPRAVDU pádný důvod". - já vím, že někteří rodiče tam to dítě musí nechat, nemají jinou možnost, pak jsem ale zažila takové, kteří by nemuseli, ale museli by život venku přehodnotit a to se jim nechtělo. Ale já osobně bych se cítila jako špatná matka, když bych tam nechala své dítě, které má strach. Ostatní matky neposuzuji, je to jejich věc, ale popravdě - když si vzpomenu na některé případy, tak se skutečně divím.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 13:07:08) "já vím, že někteří rodiče tam to dítě musí nechat, nemají jinou možnost, pak jsem ale zažila takové, kteří by nemuseli, ale museli by život venku přehodnotit a to se jim nechtělo."
tak kdyby svůj život venku přehodnotil, tak by mohl v podstatě KAŽDEJ.
Je ale otázka, jak moc by musel přehodnocovat - normální člověk by se asi bez problémů vzdal pravidelné seance v solárku, ale kdyby se měl nechat kvůli tomu vyhodit z práce, to už by asi dost zvažoval. Nebo složitý hlídání mladšího dítěte, nebo jen prostou vlastní potřebu se vyspat.
Já zkrátka myslím, že nežijeme ve vzduchoprázdnu a musíme zvažovat víc různých faktorů. Já třeba můžu vědět u sebe, jestli jsem ještě někde měla rezervy, ale u jinýho člověka bych si to netroufla říct ani náhodou.
|
Alraune |
|
(27.1.2015 13:10:02) No, on se taky život venku nezastaví, když je dítě v nemocnici. Když měla Niki podezření na nádor, dva týdne jsem nejedla a skoro nespala, měla jsem pocit, že když se to podezření vyvrátí, nemůžu už mít v životě jiné přání. Podezření se vyvrátilo a já se vrátila k běžnému životu a k nezaplacenému sociálnímu a zdravotnímu.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 13:14:34) Alraune
|
|
|
jentak | •
|
(27.1.2015 13:27:55) Jinak - KAŽDEJ by nemohl, neboť když máš doma kojence a nemáš opravdu nikoho na hlídání, tak tam být nemůžeš, i kdybys nakrásně chtěla. Ale naskakovala jsem u jedné paní, když jsem se jí ptala, jestli neuvažovala zůstat u svého malého syna v nemocnici. A ona mi řekla, že má roční dítě, sice prý doktorka nabízela, že napíše pro manžela ošetřovačku /nevím, asi na toho malé dítě, když maminka by byla v nemocnici s dítětem/, ale manžel by pak musel do nemocnice chodit a navíc - on není zvyklý se o malého starat a o toho staršího taky ne - že prý mu navíc nemocnice nedělá dobře. A přitom kluk byl tak vyděšený a vystrašený, že i ten jeden den by pomohl. Ale to ne - tatínek by to sám nezvládl. To se mi otvírala kudla v kapse.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 13:35:18) jentak, tak ke kojenci si může vzít volno manžel, nebo si můžeš sehnat hlídání, kojence můžeš odstavit nebo mlíko odstříkávat, to není o tom, že by to NEŠLO, ale o tom, že to dítě ve špitále není jedinej faktor, kterej zvažuješ, a tohle by bylo tak náročný a cena za to tak vysoká (to odstavení), že se ti ji prostě NECHCE podstoupit, a je to tak v naprostým pořádku.
Jinak moc nechápu tu paní, proč Ti to tak obsáhle vysvětlovala, já bych si pomyslela, že je to moje věc a tvoje zbytečná starost, a v podobném duchu bych Ti asi i odpověděla. .
|
jentak | •
|
(27.1.2015 15:08:15) Paní to vysvětlovala asi proto, že její syn na tom jednak nebyl dobře, v té době o mnoho hůř než ten můj a ona se hlavně zajímala první o to, proč tam se synem jsem. Ale už věděla, že s tím svým tam nezůstane, ale když tam viděla mě, tak jí to asi přišlo blbý. Vy se na něj kouknete, že jo. No což o to, koukla jsem, není dobrý mít v přítomnosti svého dítěte jiné dítě vystresované, ale měla jsem konflikt se zdravotníky, protože jak s tím chlapcem mluvili, to bylo hrozný. Nicméně si myslím, že situaci by prospělo, kdyby ona matka s oním chlapcem tam zůstala alespoň do stanovení základního postupu, případně aspoň do dalšího zákroku. Teto, pojď tam se mnou, já se bojím. To jsem ale nemohla, to je jasný, jen mi slíbil zřízenec, který ho odvážel, že ho uklidní a nenechá nikde samotného. V mé přítomnosti se k tomu chlapci choval příjemně. Zarazilo mě ale, že pro toho hocha přijel zřízenec a neodvážela ho dětská sestra, řekli mi, že z oddělení na oddělení musí děti odvážet sestra. Jenže to jsou věci, který musí pořešit rodič a ne cizí člověk.
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 13:36:19) navíc u kojence by to nešlo, ale u ROČNÍHO (kdoví, jestli ne taky kojence) už je to špatně, že to nešlo?
|
jentak | •
|
(27.1.2015 15:13:04) Ročního kojence jsem měla doma, ale roční kojenec byl kojen jen v noci - na něj si manžel vzít ošetřovačku nemohl, říkal - každopádně já měla štěstí, o malého se starala má dcera - tehdy na tom starší byl opravdu zle a nevěděli jsme, co bude - sice říkali, že mám odejít, že s tím nemohu nic dělat, což jsem uznala, ovšem odejít bych nemohla. Ale kdybych neměla starší dítě, které by se mohlo postarat o to nejmladší, přitlačila bych nekompromisně ke zdi manžela - nezajímá mě, co můžeš, teď je důležitý tohle. Ale dcera se nabídla, tak jsem byla ráda.
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(27.1.2015 13:07:14) A dítě které nemá strach bys tam nechala?
|
jentak | •
|
(27.1.2015 13:22:54) Psala jsem - měla jsem ohlídané veškeré procedury a zákroky a syn chtěl, ať vždy počkám na poslední noční aplikaci léků proti bolesti - mami, už jdi, už se nebojím. Tak jsem šla. Starší syn když byl na posledním zákroku - tedy v jiné nemocnici - prý, už můžete jít, my se o něj postaráme. Ptala jsem se syna, jestli mám zůstat, že můžu, že zůstanu, pokud se bude cítit klidnější. Neřekl zůstaň, ale podíval se tak, že jsem viděla, že má strach a že to neřekne, protože už je přece velký. Tak jsem zůstala až do okamžiku, kdy přišel anesteziolog, vysvětlil mu, co se bude dít a pak jsem ho doprovodila do předsálí spolu se sestrou, dál jsem nesměla. Kdybych ale viděla, že se nebojí, v tomto případě bych klidně odešla.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 12:12:12) 46, já mám z toho odsouzení srandu, úplně vidím, jak Bin sedí u klávesnice a děsně přísně se tváří.
Ale jsou i lidi labilnější než já, co neustále řešej, jestli jsou dost dobrý matky a dostatečně do roztrhání těla se obětujou, a tam věřím, že taková manipulativní insinuace "a spalo se ti dobře" mohla docela rozhodit, přestože by udělaly třeba víc než já a v jejich případě by to objektivně jinak řešit nešlo (zatímco já tam měla ještě jistý rezervy) .
|
libik |
|
(27.1.2015 12:15:56) Jasně Kudla, zdravej člověk není tak sebestřednej, aby si v krizový situaci něco dokazoval, od Bin to její "za každou cenu" beru jako takovou úlitbičku bohům.
Mé dítě bylo separované v roce 1985 jako batole skoro měsíc a jakpak z toho pěkně vyrostlo, ve snu by mi nenapadlo o něco extra bojovat, modlila jsem se za dobrý konec a musela jsem fungovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 10:10:40) Kudlo - o tom už jsme se jednou bavily a neshodly se. Když máš nervy a žaludek s dítětem nebýt, je to samosebou Tvůj a jeho problém. Já to tak nedělám, ani nedopouštím. Pokud mě někdo vystrčí před ordinaci, přítomnost u dítěte si vyžádám více či méně důrazně a zatím jsem dítě nechala o samotě jen 2x, když bylo v narkóze a stejně jsem si ho okamžitě po vyvezení ze sálu, ještě spící převzala.
U profíků typu psycholog logoped bych minimálně jedno sezení absolvovala s dítětem.
Ono totiž mezi námi - nevím jak logopedi, ale pedopsycholog má správně postupovat tak, že si nejprve pozve rodiče toho dítěte, bez dítěte a pohovoří s nimi, pak teprve s dítětem...
|
Len |
|
(27.1.2015 10:15:03) Jj, mam to stejne. Nastesti tady je to povazovano za normal, nechat nekde dite samotne naopak ne. Ja treba nocni mury z nemocnicniho pobytu osamote v mych peti letech mam, takze u svych deti se to snazim nedopustit.
|
Binturongg |
|
(27.1.2015 10:17:47) Len - právěže znám mnoho lidí, včetně vlastní matky, kteří mají traumata z pobytu ve špitále, zvl. v noci. A to tehdy rodiče za dětmi nesměli, ani kdyby chtěli....
|
|
|
jentak | •
|
(27.1.2015 10:23:45) Já nenechám žádné své dítě u žádného cizího bez dozoru - u lékaře, u logopeda jsem byla taktéž v ordinaci, přece musím vidět, jak s dítětem pracuje, abych pak to samé mohla dělat doma. Něco jiného je psycholog, ale tam to fungovalo tak, že jsem tam šla sama, pak jsme zavolali syna, psycholožka mu vysvětlila, o co jde, co bude probíhat, že já budu za dveřmi a kdyby cokoli, může říct, že chce, abych tam přišla /já viděla u toho, jak jedná s dítětem, jak se mnou bez dítěte, jak společně - takhle jsme skončili jednu návštěvu u jiné psycholožky, ona před synem o něm mluvila v třetí osobě, jako by tam nebyl - šílený/, a stejně když se zeptala syna, jestli už mám odejít za dveře, tak řekl, že chce, abych tam byla. Dělala s ním nějaké testy a já seděla na židli v rohu a četla si. Na pohovor se muselo čekat, až syn získá jistotu a klid a bude ochoten s ní být sám.
|
|
|
|
|
|
|
|
Len |
|
(27.1.2015 9:45:08) Kudlo, ani ne, ale ja jsem matka, ktera proste pritomnost vsude vyzaduje. Takze samozrejme bych si nevybrala takovou logopedku, ktera trva na oddeleni ditete. Psycholog nevim, s tim nemam a nehodlam mit zkusenosti.
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:49:05) Tak nehodlám mít... ono tam většinou člověk nejde z plezíru, ale proto, že má nějaký problém, na který sám nestačí a potřebuje s ním pomoct.
|
Len |
|
(27.1.2015 9:53:35) Kudlo, ano, kdyz tomu veri. Sama se sebou bych k psychologovi nesla, s detma samozrejme, kdyby mi to bylo doporuceno nekym, komu verim.
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(27.1.2015 9:37:56) já zůstávám za dveřma v čekárně a protože nemá odhlučněný dveře, tak slyším, co si povídají, nikdy mě neposlala pryč s tím, že mám přijít za půl hodiny, navíc děcko někdy nemá náladu a unaví se po 5 minutách, někdy vydrží i těch 20, ale to je tak zaběhnout do přízemí do lékárny, ale nic víc
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(27.1.2015 9:36:25) u nás to tak funguje taky, ale zkušený člověk, který má pár let praxe s dětma, aspoň vlastníma, tak ví, co všechno děcka dokážou napovídat a překroutit a že se jim nedá věřit, navíc kolem 5-6 let je lhaní a vymýšlení naprosto běžný, děcko nerozlišuje realitu od snu a když něco přidá, tak mu to připadá jako sranda, nebo tomu třeba i věří takže metoda je dobrá, ale závěry z ní nesmí dělat
|
Renka + 3 |
|
(27.1.2015 9:47:10) Včera jsem dávala příklad, co jsme probíraly s kamarádkami, když má chlapec po urologickém zásahu na předkožce, mají mu to rodiče ošetřovat, přetahovat, mazat, chlapce to bolí, nelíbí se mu to. Stačí pak, aby se někde v podobném duchu zmínil a lehce se může stát, že se rozjede podobná mašinerie, vždy by měla být snad šance rozumně zjistit, o co se jedná. Někdy to může být třeba právě takové nedorozumění. Představte si, že třeba kvůli takové věci by vám dítě vzali na kdovíjak dlouho a jednali s vámi jako s viníky.
|
|
|
Anni&Annika |
|
(27.1.2015 9:36:54) no jo Kudlo, ale jak potom vis, jak mas s ditetem doma trenovat, kdz tam dite sedi samo. Ja teda na logopedii s malou nechodila, cviky na R mi poradili ve skolce. /ucili tam i ucitelky s timhle zamerenim, jen to nemohli pouzivat na deti, ale rady jsem na pozadani dostala/...
|
Kudla2 |
|
(27.1.2015 9:38:34) Anni,
ale ona si mě pozvala dovnitř vždycky na těch posledních cca 10-15 minut, řekla mi závěry, dala papír s básničkama a řekla mi, co a jak máme cvičit.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(27.1.2015 9:39:40) u nás je to tak, že logopedka s ním procvičí a natrénuje zase něco dalšího a pak mě zavolá, aby zhodnotila výkon a postup a vysvětlila, co dělat dál, no a někdy pokecáme, protože se za těch skoro 10 let už známe
ale při trénování tam fakt nemusím být celou dobu, což je fajn, můžu si v čekárně číst nebo hlídat mladšího
|
|
|
|