| Kudla2 | 
 |
(8.8.2015 23:51:53)
A úvodní otázka mi vůbec nepřipadá tak jednoduchá.
Jednak - co je to vlastně obezita? Už i tady přišla řeč na to, že jeden člověk se s velikostí dejme tomu 38-40 bude cítit tlustej, bude se různě shazovat, že je vyžraný prasátko, a nebude se mít rád (což může mít x důvodů, jeden z nich může být třeba ten, že ztloustnul z velikosti 36 a připadá mu, že už je to moc), jinej bude při týhle velikosti naprosto spokojenej, a jinej bude skákat radostí, protože se mu na ni podařilo zhubnout z velikosti 48.
A další bude spokojenej i s tou 48.
Nevím, proč se tak automaticky předpokládá, že tlustej = určitě nešťastnej, zakomplexovanej, nespokojenej s tím, jak vypadá, zkrátka MÁ PROBLÉM - někdo to tak má, někdo ne, někdo je nespokojenej i jako štíhlej... věci zkrátka nejsou černobílý 
|
| libik | 
|
(9.8.2015 0:30:52)
To se nepředpokládá(tlustej rovná se nešťastnej), spíš že tlusté tělo vadně metabolizuje a je to v úrovni choroby. A u té se může hledat psychosomatická příčina.
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 1:03:24)
Tak občas to někdo předpokládá.
A proč by tlusté tělo vadně metabolizovalo? Já si myslím, že metabolizuje (většinou) úplně normálně, akorát mu jeho pán dodává dlouhodobě víc energie, než po něm požaduje vydat, a to někdy skutečně může (ale nutně nemusí) mít psychickou příčinu.
Někdo opravdu "zajídá" stres nebo dlouhodobou nepohodu, vnímá jídlo jako univerzální útěchu, tam je to opravdu psychické, ale ztloustnou třeba i lidi, kterým se náhle radikálně změní styl života (typicky těhotná žena, ale třeba i vrcholový sportovec, který skončí se sportem) a oni tomu včas nepřizpůsobí i styl stravování (sportovec byl třeba zvyklý dávat si tři večeře, což při intenzivním dvoufázovém tréninku bylo v naprosté pohodě, ale při klidnějším stylu života tím nabere). Nebo z únavy - mně se stává pravidelně, že když se nevyspím, tak mám pak větší hlad, jako by si tělo tu energii, kterou nedostalo spánkem, chtělo urvat někde jinde.
|
| Mr. Miçkey | 
|
(9.8.2015 1:37:56)
Nepripada ti, ze si tloustku a obezitu akorat tak hezky okecavas...? Nejen v tomhle tematu, ale skoro v kazdym.
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 1:58:18)
v jakým smyslu myslíš, že okecávám?
nemyslím, že bych popírala klíčovou úlohu jednotlivce v tom, jestli je tlustej, protože až na řídký výjimky (který osobně žádný neznám) záleží jen na něm, co si do tý pusy strčí a jak často, a jak moc se úměrně k tomu hejbá.
|
|
|
| libik |
|
(9.8.2015 9:29:21)
Kudla, já rozumím snaze přijmout tělo jaký je, nakonec nám nic jiného nezbejvá a jsou určitě agresivnější choroby než obezita. Ale nepopřeš, že od určité hranice to zdravotní problém je, ten tuk není jenom na prdeli, ale i v orgánech, celková zátěž na tělo vyžaduje daleko větší výkon a opotřebení. A že není důsledkem toho, že se dejme tomu půl roku vyžíráš z nějakého specifického důvodu, ale dlouhodobě děláš dietní chyby, nemáš vyváženou stravu. Mohu připustit, že někdo hodně prostej, šťastnej, s naplněným životem posnídá slaninu, k obědu si dá zapraženou polévku plus svíčkovou a večer livance s meruňkama a šlehačkou, aniž by tušil, že to není ideál a takhle si to dává 30 let, protože je zvyklej. Pak je asi kravina hledat psychický příčiny a je to jenom "blbost". Je ale naprostá většina lidí, co se s tím nějak perou a dlouhodobě prohrávají, vyzkoušeli x věcí, chvilku úspěch, potom propad a meziroční nárůst 1kg-2kg udělá za 10 let 15 kg. A právě těm možná něco v životě chybí, když nedokážou tak "jednoduchou" věc, jako "nežrat", ačkoliv by si to tak přáli.
V tom článku se primárně píše o vážných nemocech, mě už tohle téma trochu nudí, tak jsem vzala právě obezitu, protože ač je to "rýmička", má to každý druhý. Mně se celkem líbí, jak osobně přistupuješ ke svému problému (pokud ho máš, já nevím jestli jsi cvalda), máš pocit, že až budeš chtít, tak můžeš, v pohodě..
|
| Alraune | 
|
(9.8.2015 9:38:40)
Ono "nežrat" je dost těžké, protože jídlo je jedna z příjemností života. Nežrat, nepít, nesouložit, nekouřit, nefetovat.... tak naplněný život, aby měl člověk dost endorfinů i bez přídavných potěšení, má málokdo a hlavně ne dlouhodobě.
Proto se na hubnutí používají euforizující látky...
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.8.2015 10:15:21)
Překonat chuť je jedna věc (neskutečně těžká), další věc je překonat hlad. Člověk s roztaženým žaludkem bude mít regulérní hlad, když začne jíst střídmě, což značně podkope jeho vůli odolat chutím. K tomu musí překonat i své zažité stereotypy. Chce to všechno obrovskou dávku vůle a vytrvalosti.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 10:29:03)
Pelíšku, jojo, mně se také dělá z hladu zle, ale když to párkrát překonám, tělo si zvykne.
Ovšem dokázat to párkrát překonat, to je ten oříšek. Někdy mi to trvá pár dnů, někdy pár týdnů a někdy i pár měsíců, než se srovnám do latě a najedu na střídmý režim.
Jak už tu padlo, je to věc vůle a disciplíny, nic jiného.
|
|
|
|
| Mediana | 
|
(9.8.2015 10:48:55)
člověče, tohle je velmi pravděpodobný biochemický vysvětlení - v procesu jezení se vyplavují endorfiny nebo adrenalin a kompenzují se tím jinak nedostatečné zdroje téhož. že mě to ještě nenapadlo... ne že by to něco řešilo, protože kromě sexu a sportu tak rychlý zdroj stejně asi není, ale zní to logicky
|
| Alraune |
|
(9.8.2015 11:06:16)
Proto lidi s novým vztahem hubnou :) Mají něco, co je naplňuje, co jim dodává to pozitivní v životě... Na tomhle principu funguje třeba Adipex, je to stimulant, kokain, pervitin... zabírají prostor, který jinak lidé vyplňují jídlem jinými vzruchy.
|
| Mediana |
|
(9.8.2015 13:26:34)
Aha, takže Adipex je takovejhle humíček... Ale je divný, že tak nefungujou serotoninový antidepresiva. Já už nastimulovala v životě vylučování takovýho množství serotoninu, že bych měla být jak bekhemka... :)
Hele, fakt souhlasím, že je to logický, ale někdy to podle té logiky nefunguje. Vím o případech, kdy to tak fungovala, i kdy ne. No, ty případy jsem vlastně já, ale slyšela jsem to asi z více stran. Jednou jsem opravdu zhubla, když jsem začala sexuálně dost maniákální vztah. První dva dny jsme příslovečně nevylezli z postele, takže jsem si řekla, že když už jsem nejedla dva dny, nebudu jíst dál. Což pak, možná díky tomu tělocviku s tím magorem, šlo. Ale jindy zase má člověk potřebu k tý slasti novýho vztahu přidávat ještě další slasti, takže se pořád společně vaří a chodí do restaurací a nakonec začnou oba tloustnout.
|
| Mr. Miçkey |
|
(9.8.2015 13:29:11)
Adipex ve me teda nikdy zavratny pocit stesti nevyvolal, akorat pocit sesnerovanyho zaludku a absolutni nechut k jidlu.
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(9.8.2015 10:00:21)
Je to hlavně o množství snězeného jídla, každý "běžnou porci" vidí jinak velkou.
Když můj tlustý expřítel přijel k mým velmi štíhlým rodičům na víkend, nandavali mu dvojnásobné porce oproti (svým) běžným, což on při odjezdu komentoval: Tvoje máma má pravdu, takhle málo bych měl jíst pořád. 
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 10:10:32)
Martino, s tou porcí to bohužel není tak jednoduché.
Pro každého je optimální jiné množství.
Všeobecně bych ale řekla, že se za běžnou porci považuje porce zbytečně velká, soudíc podle porcí servírovaných v restauracích. To jsou v mých očích většinou porce dvojnásobné.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(9.8.2015 11:23:30)
S těma porcema to je různý, kdysi jsem byla hodně hubená a žravá, na prázdninách u oplácané kamarádky. Ona věděla, že jím víc, tak si namazala půl krajíce chleba a mně celej, ale já bych bývala snědla tři. Měla jsem u nich hroznej hlad, než jsem to přiznala. Oni nechápali, jak můžu bejt tak hubená. Pak se mi snad přes noc změnil metabolismus a chleba už skoro ani nejím, abych netloustla.To mě zase pobavila hubená kamarádka, že kdyby vařila teplý večeře, tak ztloustne, že si dá dva chleby a dost. Ale moje teplý večeře znamenají salát s masem nebo masový vývar se zeleninou, samozřejmě bez pečiva.
|
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 10:09:51)
Libiku,
jako určitě to aspoň od určitý hranice, zdravotní problém být může, to máš úplnou pravdu.
Ale: myslím, že daleko víc převažuje, že to ti lidi jako problém VNÍMAJÍ, a to už daleko dřív, než se z toho ten zdravotní problém stane (spousta ženskejch vnímá jako problém už dejme tomu 5 kg navíc, což ještě žádnej extra zdravotní problém nepředstavuje), a tím vnímáním si na ten problém v podstatě zadělaj.
Co všechno jsou ty různý jo-jo efekty, než zoufalá snaha dosáhnout nějakýho ideálu (a troufnu si říct, že převážný většině jde především o ideál ESTETICKEJ, ta zdravotní stránka je až ve druhý řadě)?
Já si klidně myslím, že ztloustnout může i člověk, kterej to neřeší (neváží se a furt se nesleduje, a nemusí k tomu být zrovna jednoduchej, ale třeba nemá tu potřebu) a pak najednou kouká, že má o 10 - 20 kilo navíc, prostě proto, že tu jídelně-pohybovou chybu samozřejmě dělal, ale bylo mu to do tý doby fuk.
A u toho chronickýho dietáře, kterýho máš zřejmě na mysli, je jen na škodu, když tu svou tloušťku vnímá se vší tou "psychologickou" přítěží - jako že je to ošklivý, že se za to stydí, že je kvůli tomu nějak méněcennej a že s tím prostě MUSÍ něco udělat, ani ne tak proto, aby se sám cítil líp, ale kvůli okolí.
Což je podle mě cesta do naprostých pekel, protože si myslím, že často tohle mívá efekt opačnej - že nabere kromě 5 kilo, co měl původně navíc, ještě dalších 30, jednak že se tím úplně zbytečně trápí.
|
| Ruth | 
|
(9.8.2015 10:28:52)
Kudlo, myslíš to dobře, jen k tomu, že se ten člověk neváží a časem zjistí 10 a víc kilo - vždyť to pozná z toho, že nedopne gatě! Sukni, cokoli.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.8.2015 10:33:04)
Ruth, ano, tohle jsem také nikdy nepochopila, že si může člověk "nevšimnout", že mu přibylo deset kilogramů.
Každé kilo se přeci pozná na oblečení, na prádle. I kdyby člověk nosil celý život jen tepláky na gumu, spodní prádlo ho začne škrtit dřív, než po deseti kilogramech.
|
| Alraune |
|
(9.8.2015 11:02:26)
Deset je hodně, ale kila dvou za rok si všimnout nemusíš. On imho málokdo bez nějakého zvratu jen tak přibere deset kilo.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.8.2015 10:59:18)
Ruth,
to bys třeba v období těhotenství nebo dospívání nedopla stejně...
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 11:27:35)
Kravina to není, já jsem si taky nevšimla, že se mi změnil metabolismus a tloustnu. V tý době 1990, jsemzměnila práci na sedavou, učila jsem se při zaměstnání na zkoušky a manžel rozjížděl podnikání. Neměla jsem na nic čas, navíc senosilo všechno elastický a na gumuv tý době. Z 58 jsem měla 65 ani jsem nemrkla. Pak jsem začala panikařit, nejíst, pak to zajídat, zase nejíst a mám jo-jo efekt jak vyšitej.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 11:40:08)
Mandelinko, klidně nevěř, ale tak to bylo . Do tý doby jsem neměla ani pořádnou váhu, protože jsem ji prostě nepotřebovala.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 11:49:24)
Jak psala Alruane, já mám skoro 170 cm, tak s 65 kg jsem byla ještě pořád štíhlá.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 12:06:19)
Všimla, až po delší době, až po zkouškách.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(9.8.2015 12:13:25)
Valkýro, jestli pamatuješ ty porevoluční věci, elastický a na gumu, a v práci sesterská uniforma.
|
| Mediana |
|
(9.8.2015 13:07:12)
Valkýro, já bych ti tak přála, abys jednou sebrala energii a udělala na ně na všechny dlouhej nos. Ať už tlustá nebo hubená, jakákoli, ale prostě aby sis našla nějakej lepší život, ve kterým tě to všechno přestane trápit a strašit tě v paměti.
|
|
| Drop | 
|
(9.8.2015 13:10:29)
Valkýro asi bych si dala pauzu od maminky. To spolu ještě mluvíte? Pokud by byla strará a nemocná, tak bych se o ni postarala, pokud není, tak bych se s ní nestýkala. Tečka.
|
|
|
|
|
|
| Drop |
|
(9.8.2015 12:09:23)
já přibírám jen na zádech, vůbec ne na stehnech nebo v pase, takže 7 kg bych poznat nemusela, možná na podprsence, že bych ji přes objem nedopla
|
|
|
A když se k tomu přidá stres, tak je dílo dokonáno.
.
). Postavit se k tomu, uzdravit a milovat své vnitřní dítě můžeme jen my sami. Pokud tě to zajímá, stačí zagooglit. 
a máme to spolu dobrý. To víš, že mě to mrzí.., ale matka je jenom člověk.
,a bohužel je to má os.zkušenost,i když prozatím snad lze mluvit "jen" o nadváze v mém případě
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)