| Hanka 75 | 
 |
(23.1.2019 13:50:38)
Nelíbí se mi především nezájem o vnučku, protože je to dítě. Jestli jste neměli vřelé vztahy, ale spíše formální tak bych pomoc, empatii a další od tchýně a švagrové nečekala, a asi ani nepřijdou. Na tobě jim asi nezáleží. Že se nedokáží chovat empatičtěji k vnučce a neteři je z mého nazírání horší a špatné, ale dcerka to pobrala asi nejlépe jak mohla. Už bych to asi dále neřešila a soustředila se na sebe a nové lidi, kamarádky a další.
A také to může být tak, že jim bohužel obě dvě syna a bratra připomínáte a tohle je jejich druh obrany. Švagrová nemá děti ? Plánuje je ? U té to může být i zájem nechat si rodiče už jen pro sebe a svou (třeba budoucí) rodinu a nepěstovat vztahy s vámi (čistě sobecky). Tchyni můžeš prostě syna připomínat a je třeba jiný typ než ty, spíše zapomene, že oslaví narozeniny a snaží se žít dál (jak by si třeba její syn přál) než že bude truchlit, litovat se, vnučku... Znám tchýni, která po smrti své dcery, maminky dětí (cca 5 a 8 let) děti na návštěvě u sebe rozlítostňuje, vy chudáčkové, ukazuje fotku maminky, rozbrečí je... chudák maminka, možná to máš v tomhle i lepší. Každý se vyrovnává se smutkem jinak.
Mě by třeba asi nerozlístonili květiny na oslavě mých narozenin jako tebe, ale chápu to, nicméně ani bych neměla tu empatii, že ti něco takového může vadit. Každý to holt má trošku jinak, i když to základní lidské slušné by mělo být vždy, o tom žádná.
A nebo je tchyně opravdu hodně sebestředný a sobecký člověk, nebo jsi jí byla vždy nesympatická, měla pocit, že jsi jí syna ukradla, i když píšeš, že se o ně staral nadstandartně.. nevím, ono pro někoho i hodně je stále málo a truchlý nad synem a současně tobě nemá zájem nic ulehčit a tohle je pro ni řešení.
Nechc je plavat, dcerka to vzala dobře a zaměřte se na sebe a jiné lidi. Ať vše přebolí a je vám lépe a lépe.
|
| Irmi | 
|
(23.1.2019 14:01:30)
Hanko, díky moc.
Švagrová děti nemá a je ve věku, že už ani nemůže. Máš pravdu, že než Tebou popisované chování babičky (rozlítostnění dětí) je toto lepší 100x.
Ad kytka - věřím, že znovu dospěju do fáze, kdy nebudu mít problém s přijetím kytky, od kohokoliv. Ale aktuálně vím, že ji prostě nechci od nikoho dostat, tak jsem se se všemi potencionálními gratulanty pro letošek dohodla, že se budeme tvářit, jako by nic. Za rok to, doufám, bude jinak.
Ano, tchýně je a vždy byla velmi sebestředný a sobecký člověk a neměly jsme se rády, resp. já ji v rámci možností tolerovala, ona mě méně.
Snad se pozitivní vize vyplní a bude líp!
|
| Hanka 75 |
|
(23.1.2019 14:11:51)
Irmi, věřím, že bude, máš dobrý přístup, dělej dál věci, jak to cítíte ty a dcerka a nechte dveře otevřené novým věcem a empatický lidem a neplýtvej energií (pokud nebudeš chtít ještě nějaký ten pokus, protože je také možné, že babička třeba neví jak s dcerkou teď, o čem atd.) a jinak neplýtvej energií na lidi, se kterými je to vysilující a marné, protože jsou holt jiní.
|
| Irmi |
|
(23.1.2019 14:23:14)
Hanko, díky.
Nepředpokládám vlastní iniciativu. A snažím se mít kolem sebe lidi, s nimiž je mi fajn... Nezbývá než doufat...
|
|
|
| Buřt |
|
(23.1.2019 14:27:16)
Irmi, a jaky vztah mel k matce manzel?
|
| Irmi |
|
(23.1.2019 14:34:57)
Promiň, už ses na to ptala... Ona byla vždycky generál a šéfovala všem kolem. Tedy v rámci rodiny, na cizí si netroufla. Všichni ji víceméně vycházeli vstříc, aby měli pokoj... Já byla první, kdo se po svatbě vzepřel a vysvětlil jí, že naše domácnost není její dislokované pracoviště. A bylo zle. Muž pro ni raději dělal, co mohl a co šlo, aby byl klid, protože ona umí být opravdu velmi neodbytná. A vždycky to odbyl tím, že ona jiná nebude a v jejím věku ji nepředělá... Nevím, jestli si alespoň dodatečně je schopna uvědomit a připustit, co všechno zařizoval a řešil, beze slova poděkování, bylo to pokládáno za samozřejmé..
|
| Kudla2 | 
|
(23.1.2019 14:54:51)
Irmi,
to, co popisuješ, je člověk, ke kterýmu jsi nikdy nechovala vřelý city a nejspíš to bylo vzájemný.
Ona taková byla celý život a těžko ji předělávat (jak konstatoval Tvůj muž). Šance, že se změní, je minimální. Co přesně si od toho slibuješ? Častěji se stýkat s člověkem, který je úplně jiná "krevní skupina" a není s ním moc řeč? A co bys z toho měla?
Tak, jak to popisuješ, vidím šanci na úspěch ve smyslu "navážeme hezké vztahy" prakticky nulovou. Jste každá někde úplně jinde, dospělý člověk (ani ona, ani Ty) se už asi moc měnit nebude, myslím, že by vás kontakty spíš vyčerpávaly než nabíjely, v situaci, kterou popisuješ, bude asi pohodlnější se moc nevyhledávat.
Plně chápu, že Tě mrzí, že nefunguje jako milující babička,  , ale holt asi není každému dáno, není každý na to vhodný "materiál."
Nebičuj se tím, že si neuvědomuje, co všechno pro ně Tvůj muž dělal. Nejspíš je to pravda, ale pro Tebe z toho nejspíš nic krom vzteku a naštvanosti "nekouká", zvaž sama, jestli je dobré tyhle pocity v sobě pěstovat.
|
| Irmi |
|
(23.1.2019 15:12:26)
Kudlo
Máš pravdu, přesně! Ty jo, máš pravdu - Cui bono? Nejspíš by to bylo kontraproduktivní, vyčerpávající a vlastně zbytečný...
Ano, bičuju se nedostatečným vděkem z jejich strany... a nejvíc tím asi ubližuju sama sobě. Opakovaně očekávám neočekávatelné... Nemyslím, že to v sobě pěstuju cíleně, ale asi nevím, jak se od podobných pocitů oprostit...
Fakt děkuju
|
|
| K_at |
|
(23.1.2019 15:25:57)
Kudlo, presne tak. Jeste bych dodala - Irmi manzel mel moznost matku a sestru odstrihnout. Ale jak pravil mnohokrat muj tata ve velmi podobne celozivotni situaci: muzu mamu poslat do..., ale je to mama, a znamenalo by to definitivni konec vztahu. Takze Irmi muz byl asi moudrej chlap. A matka necht si skubne umelym kloubem. Nebo cimkoliv. 
|
| Kudla2 |
|
(23.1.2019 15:58:15)
Já si myslím, že si to každej má právo nastavit tak, jak to vyhovuje jemu, a čistě jen na základě vlastních kritérií vyhodnotit, jak daleko až je ochotnej "pro klid v rodině" zajít.
A ta moudrost spočívá v tom udělat si to tak, jak to jemu vyhovuje (rozhodnutí "odstřihnout" bych nepokládala za nic méně moudrý, kdyby to vyhodnotil tak, že už je to pro něho příliš zatěžující a otravný).
ALe nechci odbočovat. Plně chápu Irmi, že ji to mrzí a obzvláště v situaci, ve které se ocitla, protože vztahy prarodič-vnouče a teta-vnouče můžou být hezké, když se povedou, a jsou jaksi jedinečné v tom, že kamarády, zklamou-li Tě, si můžeš najít jiné, ale příbuzné máš jen jedny.
A chápu i potřebu to rozebrat a třeba i říct "na plnou hubu", že tchyně a švagrová jsou nevděčný sobecký potvory, vyvztekat se z toho zklamání, že nejsou takový, jaký bych je chtěla mít. Ale z mýho pohledu je to dobrý pomyslně "vyřídit" a uzavřít a už se tím pak nedrásat a zbytečně si neubližovat, akceptovat, že jsou to v podstatě cizí lidi a podle toho se k nim taky pak chovat.
A myslím, že Irmi je k tomu na dobrý cestě.
|
| Irmi |
|
(23.1.2019 16:18:16)
Kudlo, díky... tesat do kamene....
Ano, popisované rodinné vztahy mohou být obohacující - pokud fungují. Pokud ne, nelze to lámat přes koleno, vynucovat nebo se tím trápit. Musíme to vzít jako fakt.
Spousta lidí se mi v uplynulém roce překlopila z kategorie "cizí" do kolonky "známý" nebo dokonce "kamarád". Kde je psáno, že ten pohyb není možný i směrem opačným...
|
| Irmi |
|
(23.1.2019 16:31:25)
A ano, jsou to sobecký nevděčný potvory. Uff.
|
|
| breburda71 | 
|
(23.1.2019 17:11:45)
Irmi, to mě mrzí..U nás zase 3 měsíce po smrti tchýně si tchán našel novou paní a odstřihl se od svých vlastních dětí a vnoučat - a to se vůbec nic nestalo, žádný konflikt..Manžel to dost těžko nesl ( jeho ségra se s tím doteď nesrovnala), ale pro tchána je to zřejmě cesta, jak zapomenout se vším všudy, a jeho vlastní děti jsou připomínka něčeho,na co by rád zapomněl..Tchýni měl moc rád,až tak jim to ale neklapalo, s druhou manželkou je spokojený a mentálně adoptoval její děti a vnoučata, má tak kompletní šťastnou rodinu, její děti mu říkají tatínku a vnoučata dědečku, dává jim peníze, jezdí na dovolenou s jejich vnoučaty a naše děti ho nezajímají ( i když jsme se všichni dost snažili) a skoro neznají..Holt to je život,on je spokojený a my se s tím musíme smířit, protože to jiné nebude, už to trvá 25 let..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
.S tím nezbývá než se smířit a nasměrovat své zájmy a energii jiným směrem,protože kolikrát je to fakt jen zbytečné plýtvání.
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)