77kraska |
|
(17.2.2020 18:45:43) Val, podle mne spokojenost je vnitrni pocit.....to neni o vzhledu, bordelu, vztahu....ja jsem celkem spokojena, protoze si vubec nevsimam, co mi moje okoli predhazuje takze si taky nenech predhazovat - a budes spokojena
Tvoje smula je, ze zijes v hloupem malomeste, kde lidi maji zkostnatele predstavy o idealnim zivote...kdybys zila v Praze, v anonymite, kde lidi jsou vic ruznorodi a nekoukaji si do talire, tak bys byla vic v pohode
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 18:51:40) Přesně tak, mně je uplne jedno co o mně kdo říká, natož co si myslí. Spíš předpokládám, že si nemyslí nic, protože málokdo řeší ostatní.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 18:54:48) Inko, ale my v Praze to mame snazsi, pac se tady snadno ztratime
kdyz jdu do Podoli, tak mne nikdo nezna a takovych tlustych tetek je tam spousta, nijak nevycnivam....ale Val by u nich potkala kolegy a spoluzaky a zname svych rodicu...ja znam atmosferu malomesta, vyrostla jsem tam a moje matka taky furt neco mela, tak jsem sla v 18 do Prahy a uz tu zustala
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 18:57:11) To je možný, já nic jinýho neznám, nemám ani žádný příbuzný mimo Prahu. Jsme Pražáci historicky.
|
|
libik |
|
(17.2.2020 19:03:42) Sedmi, Valkýra by slyšela (nic ve zlém) trávu růst, i kdyby bydlela v Tokiu, Plzeň rozhodně není maloměsto, je naopak velmi vstřícná k drzounům, co bydlí na severní periferii, která se zove Praha.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 19:18:36) libik, sorry, ale v tomhle state je jedina obec, ktere nema malomestskou atmosferu....a Plzen to neni
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 19:41:53)
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 18:59:23) Já jsem studený čumák. A ani rodičům netřeba vykládat vsechno.
|
|
Marika Letní |
|
(17.2.2020 19:10:01) Val "To prostě nemůžu říct vůbec nic, abych se nedozvěděla, jak jsem strašná."
A už to konečně pochop a matku utni. Jak by začala první větu s urážkami, řekla bych: to poslouchat nebudu a zavěsila. Ty i kdybys měla Nobelovku a titul Miss Universe, tak tvoje matka řekne, žes udělala ostudu. Že to je špatně, protože máš doma neumytý okno ve sklepě, o 5 cm delší sukni a nemožnej účes. Nezmění se.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 19:17:21) Marko, vsechny palce nahoru - Nobelovku a Miss Universe LOL
Val matka si na Val asi leci naky mindraky
|
Marika Letní |
|
(17.2.2020 19:21:27) 77 nevím jestli mindráky, možná taky. Mně připadá, že Val matka si na ní vybíjí kdykoliv potřebuje svou blbou náladu. Val jí slouží za hromosvod.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 19:25:29) Marko, presne
mj Val a jeji matka mne inspirovaly v tom, ze dceri neustale rikam, ze ji mam rada a ze ji ty nove teplaky moc slusi
neni nic horsiho nez kdyz se matka hnusne chova k dceri.....dyt to by melo byt pouto v rodine nejsilnejsi, dve darkyne zivota, pokracovatelky rodu
|
Marika Letní |
|
(17.2.2020 19:29:52) 77 "a ze ji ty nove teplaky moc slusi "
Tak teď jsem se fakt rozesmála.
Máš pravdu, je důležité dávat dítěti pocit, že je milováno a když si nejsem jistá, že to mezi (i dobře míněnou) kritkou cítí, tak radši explicitně říct.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 19:56:35) Marko, ja jsem odhodlana dceri rikat maximum pozitivnich veci (samozrejme ji nekdy musim rict i negativni, kdyz dostane blbou znamku ve skole)....cely svet se shoduje, ze Americane jsou tak sebevedomi proto, ze je rodice bezvyhradne chvali a pozitivne motivuji ("dnes jsi to neumel, ale nevadi, budes to umet priste, mam Te moc rad, Brandone...prijd za mnou, kdyby sis chtel promluvit")
nechci, aby se moje dcera citila jako Val
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 20:01:36) Mně se taky líbí děti chválit.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 20:15:08) Inko, deti by mely byt chvalene na maximum.....pokud mozno i ve skolce, Kat
na Val je videt, co to s clovekem udela, kdyz je neustale srážený, a to jeste ze strany svych nejblizsich....pritom je to chytra zenska se schopnym manzelem, barakem a ditetem na VS - kdo z nas to ma?
|
77kraska |
|
(17.2.2020 20:37:33) Val, pisu Ti mail! precti si ho
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(17.2.2020 21:21:37) No, jenže Valkýra je dávno ve věku, kdy už je jaksi na ní, aby viděla své tepláčky v objektivním světle a spíš počítala s tím, že rodič může mít s ohledem na věk nějaké neuvážené hlášky.
Jinak tedy moje matka je ze mě v základu poprděná(tedy spíš nechápe, že mě neobjevil hollywood), nicméně zrovna včera mi řekla, že mám blbý vlasy, divně se oblékám a jak se jí ulevilo, že se mnou chlap uráčil bydlet.
|
K_at |
|
(17.2.2020 21:22:45) Libiku 🤣 maminka je zlatá.
|
|
Monty |
|
(17.2.2020 21:42:57) Val, neni nutný, aby z tebe byl někdo poprděnej. Podstatný je být ze sebe "poprděnej" sám, aspoň v tom smyslu, že si člověk neustále sám neubližuje sebezpytem, srovnávání se s okolím a řešením keců, které to okolí produkuje.
|
77kraska |
|
(17.2.2020 21:46:28) Monty, takhle to maji silne osobnosti jako Ty, ze jsou samy ze sebe poprdene a nici potvrzeni uz nepotrebuji.....my slabsi osobnosti potrebujeme nekoho, kdo by nam to stale potvrzoval
|
|
|
libik |
|
(17.2.2020 22:08:07) Valkýro, já nevím, jestli vnímáme poprděnost stejně, moje matka mě má normálně ráda a celoživotně má pocit, že jsem tomu jaksi měla natrhnou řiť víc (takže bych mohla říct, že celoživotně bojuji s pocitem, že jsem maminku zklamala. Nikdy nepochopila a neztotožnila se s tím, že se živím účetnictvím ("jako nějaká Máňa"), nikdy si se mnou bez keců nevleze do auta, pokud jí nejde o život (" na to řízení ty přece nejsi"), ještě dost nedávno se mi kdykoliv infiltrovala do domácnosti, aby mi vytřela ("ty to nevidíš a já se na to nemůžu dívat"), kdykoliv mám partnera, chová se k němu jako k bohatému šejkovi, co za mě dá x velbloudů a s vtipem mluví o tom, jaká jsem "nepořádná semetrika" a jak mohu být ráda. Dobově zavírala oči i před tím, že mi Láďa občas natáhl přes držku.
Dětství jsem strávila na vsi v dobách dinosaurů, tam se na nějaké prdění se s dětmi fakt nehrálo, půl volného času pomáhat, zbytek nevotravovat a včas jít spát, žádné kroužky, požadavky na ohozy nebo jenom účesy (chodila jsem v teplákách podle rendlíku do 14 let), žádné chlubení se dětmi, když se šlo na střední, rodinka vyhodnotila, že jsem výhledově blbá na matiku(měla jsem tvé oblíbené samé jedničky) a střední škola holce stačí.
Je to máma, miluji ji, ale jenom abys věděla, jak se se mnou prděli. Za rok to bude 40 let, co mám občanku, nejméně 2/3 té doby chápu, že, jaký si to udělám, takový to mám a všem to doporučuju taky.
|
Kudla2 |
|
(17.2.2020 22:10:11) Libiku
|
|
K_at |
|
(17.2.2020 22:31:34) Libiku
|
|
77kraska |
|
(17.2.2020 22:43:31) libik, zajimave je, ze driv rodice vetsinou nejak nevideli souvislost mezi tim, co do ditete vlozili a co z ditete vypadlo....v podstate nevkladali nic a pak cekali, ze dite bude skvele az za mych casu (70. leta) zacali i obycejni rodice tahat deti na krouzky a do ZUŠ.....do te doby to delaly jen ty tradicni elitni rodiny (piano, lyze, jazyky), to jsme tady probirali celkem nedavno
|
Monty |
|
(17.2.2020 22:49:44) Sedmi, no asi jak kde, já si urputný kroužkování z dětství (80. léta) fakt nepamatuju, řekla bych, že to začalo až později...
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:04:01) Monty, já mám pocit,že to začalo až po revoluci.
|
|
Kudla2 |
|
(17.2.2020 23:07:09) Monty,
já jsem teda chodila (teda spíš byla nucena chodit) do hudebky, když to přestalo, tak se mi fakt ulevilo. Těžce mě to nebavilo celou dobu.
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:11:14) Můj tatínek musel chodit do houslí a to bylo již ve 30.letech. A žádná nóbl rodina, obyčejný venkovský pekař.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.2.2020 23:09:28) V Praze už v 70. musela jsem chodit 2x týdně do Klokánka. Ještě predtim do Sokola, to bylo ještě ve školce. Taky jsem chodila na šití a vaření, to dobrovolně.
|
|
|
Marika Letní |
|
(18.2.2020 7:29:16) Já do kroužků chodila. Ale asi nebývalo zvykem mít více než dva souběžně. Já postupně chodila na výtvarku, na němčinu, na “gymnastiku”, do pěveckého sboru, na flétnu, na klavír. Do prvních dvou mě přihlásila maminka, to jsem byla ve druhé nebo třetí třídě. Pak už jsem to iniciovala sama. Taky do pionýra jsem chtěla, chodila tam celá třída, tak mi to naši povolili. Bracha měl taky kroužky. Vím, že nějaký fotbal, ping-pong, modelářství, pak začínající programování. Byla to 80. léta v Praze. Sestřenice s bratranci taky nějaké kroužky měli.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(18.2.2020 19:21:39) Do kroužků jsme v 70. letech chodily, já jsem měla kytaru, judo, němčinu, taneční kroužek, později na SŠ angličtinu, klavír, zpěv a taneční klub.
|
|
|
|
libik |
|
(17.2.2020 23:00:23) Sedmi, u nás na vsi jezdila Romanka na piáno a Standa na výtvarku, já jsem tedy jezdila na němčinu spolu s dalšími 3 chytrými holčičkami a také k místnímu šumaři na housličky.
Naši byli fajn, byli to lidi své doby, nemyslím si, že by na vzornou holčičku ze vsi, co měla první ze třídy obrázek "za to, že už umím hezky číst" měla čekat nějaká závratná kariera nebo život v záři reflektorů.
Jako, do 30 let jsme občas přemýšlela, coby kdyby, přece jenom můj netradiční (tehdy vlastně tradiční) vstup do dospělosti s outěžkem můj život asi ovlivnil, právě je to 35 minut, co jsem 35 let mamička, mastím tady lehce dojatá dpháčka a jsem v klidu. Věci jsou jak mají být
|
|
libik |
|
(17.2.2020 23:13:13) Tak lufťáci z Plzně a z Prahy (70. léta) se chlubili, že choděj na nějakou rytmiku a dramaťák, my blbečci jsme nevěděli, co to je, ale říkali jsme si, že to musí bejt dobrý
On třeba můj děta (1920) taky chodil "do kroužků" - na housle,do ochotnického divadla a do Sokola, na těch vsích to bylo pro mladý i starý a to bylo super, akorát se to asi nevnímalo jako vklad do budoucnosti, ale zábava.
Moje máti se zase vyblbla u vesnický organizace českého svazu žen. Ono to zní soudružsky, ale byla to levná varianta dnešních rukodělných kurzů, přednášek a "společenských" akcí.
Do knihoven se chodilo jako o život a četli traktoristé stejně jako ouřadové.
|
libik |
|
(17.2.2020 23:26:13) Ne, já jsem normální, showbyznys je zkratka- nadsázka, neměla jsem tyto ambice, možná jsem ve 13 mlela, že chci být herečkou a mamce to utkvělo, taky nějaký ty dobrý slohy v mládí a rodinná zátěž (obě babičky byly trochu "umělecké", jedna i někde zpívala v okresním divadle, druhá zase čas od času vydala sbírku básní)
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:58:20) Já na gympl šla. Tam se mi moc líbilo nejhezčí léta mého života! S vysokou to už tak nevyšlo i když jsem ji vystudovala bez problémů a našla si tam mého bm, nebavila mě a v práci jsem to taky nikam nedotáhla.
|
|
libik |
|
(18.2.2020 0:32:15) Kruci, tak spisovatelství nepodléhá věku, kdybys chtěla být baletkou, je to horší
|
|
|
|
|
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:31:40) Moji rodiče pravili,že když nejsem moc hezká ani milá,tak se holt musím dobře učit, abych se sama uživila, protože se určitě nevdam. Zatímco maminka, která měla VŠ,nepochyboval, že ji žáky vystupují, tatínek byl přesvědčen,že jsem nejen škaredá,ale i blbá a navrhoval pro mě dvouletou ekonomku. Naštěstí se prosadila maminka.
|
libik |
|
(17.2.2020 23:39:25) Tak mně tatík říkal, že jsem nešikovná (myšleno na cokoliv od sportu přes práci) "držíš to jako prase kost, máš volšový nohy i ruce", no a máti si v duchu toho myslela, že bych se měla teda upíchnout u něčeho "zajímavého", když umím tak hezky povídat a jsem hezká (jsem jiný typ než máma, žádná krasavice) srovnaný to neměli, nakonec jak by mohli mít, v socíku, dělník a učitelka. Nemám jim nic za zlý, stejská se mi po tátovi a uživám si lehce praštěnou maminku.
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:45:01) Jo, nešikovná jsem taky a že sportu mi jde akorát gaučink.
|
Stará husa |
|
(17.2.2020 23:51:43) A taky se mi po nich stýská i když měli svý mouchy a řekli mi kolikrát bolestivé věci, měla jsem je ráda a kdyby byla nějaká naděje, že se s nimi shledám v nebi, tak snad i začnu věřit v Boha.
|
libik |
|
(17.2.2020 23:52:33) Husa, čekají tam na tebe
|
Stará husa |
|
(18.2.2020 0:00:51) Ach libiku kéž by! Jak jsem jedináček, už dlouho sama, děti dospělé, vnoučata žádná,je mi občas hodně smutno.
|
libik |
|
(18.2.2020 0:03:43) Huso, s těmi vnoučaty, to je snad epidemie, jak máš staré děti?
|
Stará husa |
|
(18.2.2020 0:08:17) Letos bude dceři 35 a synovi 33. Syn aspoň dlouhodobě žije se slečnou, mladší o 7let, ale dcera má jen psa, rybičky a dva koní. Chlapi ji nezajímají, nikdy neměla přítele a děti se jí hnusí.
|
libik |
|
(18.2.2020 0:14:46) No tak to je ještě velká naděje, dcerka pozná konečně pana božského a chlapcova slečna časem zatouží
Můj synek(35) má kamarádku s výhodou (a je to fakt tak, ani si nedávají dárky k Vánocům) a dcera(31).., v té se nevyznám, pro ni je setrvání na jednom místě déle než půl roku k nepřežití, neví s kým chce žít a ani kde chce žít..
|
|
|
|
|
|
Pam-pela |
|
(18.2.2020 1:58:08) Mně se taky stýská po mamce, "odešla", když mi bylo 32, ale sestře 18 a brácchovi 20, těm chybí ještě mnohem víc. Odešla do nemohoucnosti...a přestože tu zůstalo její tělo, ůduše" byla pryč. A jo, byla pro mně hodně důležitá, i pro naše děti, měly ji moc rády. Nebylo dne, kdy bychom si aspoň nezavolaly, vídaly jsme se tak 2x týdně.
No a moje děti . Bydlí všechny kousek od nás, s jednou dcerou se kontaktujeme denně, druhá nemá potřebu kontaktu s náma (žije si hodně svůj vlastní rodinný život i bez nějakých přátel a tak), syn se ozve, když je něco praktického, ale vídáme se poměrně často.
My teda máme dětí hodně, mám z nich radost, ale někdy je toho moc , toho chaosu a hemžení. Ale jsem za to vděčná a čím dál víc, co si uvědomuju, že to není samozřejmost, mít kolem sebe lidi a děti (a ještě, aby u nás byly rády :))
A všimla jsem si, že existují rodiny kde je prostě historicky dost dětí (potomků) a rodiny, kde jich je pomálu (mívají často jedináčky).
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(17.2.2020 23:51:51) Já myslím, že tehdy se vůbec neřešilo takový to, že si člověk něco pronesenýho "v pravou chvíli" může pamatovat hodně dlouho, a že shazování může tomu člověku uškodit.
Já se teda dost úzkostlivě snažím svým dětem nikdy neříkat nic o tom, že by byly nešikovné nebo tak něco (což neznamená, že je falešně chválím), myslím, že shazovat by se nemělo, ale nemůžu se zbavit dojmu, že v těch 40-50 už by s tím člověk měl být srovnanej, i kdyby to od těch rodičů nebylo zrovna ideální, tady se mi to líbí na Libikovi a nechápu Valkýru.
|
libik |
|
(18.2.2020) Kudlo, já si na to taky dávám pozor, ale spíš proto, že mě baví s dětmi vycházet a na nějaký ublížený nebo nafouklý čumáky nemám náladu.
Nevěřím moc na "rány slovem do srdce" navždy.
Neznám jediného člověka, úspěšnýho nebo neúspěšnýho, šťastnýho, nešťastnýho, který by nevyhrabal vzpomínku na to, co mu někdo někdy blbýho řekl.
Trošku dál mám činy, můj otčím vyrůstal v DD (starý otec po smrti mladé matky to řešil takto s tím, že dohlížel na vzdělání, děda je učitel), no a ten, když vzpomníná na Vánoce, jak chtěl domů a hostující estrádní umělec si z něj "udělal legraci" a řekl mu, že ho tam odveze, načež se vypařil, to mně trochu bodne..
Jo a otčím to svému otci nezazlívá (ten děcák), mluví o tom tak, že tenkrát nebylo myslitelný, aby se chlap staral o děti a na tátu vzponíná s láskou
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(17.2.2020 23:21:49) Tak Kruci, ono se to blbě vysvětluje, já nechci, aby mamina vypadala jako netvor, ona je strašně veselá ženská, z ničeho se nepodělá, všechno přijme. Není jako vyloženě zklamaná(že by mi to vyčítala), má spíš sklony k soucitu, jak jsem to měla těžký, jakou jsem měla smůlu a jak to mám blbý (já si to nemyslím)
a k tomu to patriarchální vnímání života "ukliď, upeč a otevři géniovi pivíčko"
No prostě máma
|
|
|
|
|
|