| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
 |
(9.10.2024 8:46:15)
A lze se z toho nějak vymanit?
Vedle v tématu o dovolených mě zaujalo, kolik z vás vnímá jako jeden ze základních benefitů dovolené mimo domov, že jim odpadne manažerská role domácnosti.
Sama to tak vnímám velmi intenzivně a čím víc o tom přemýšlím, tím záhadnější mi to připadá. Jak se doma všichni neustále spoléhají na mou spolupráci, na mé vedení. Ty neustálé dotazy "kde mám?", "co si mám vzít?", "jak je venku?", "co máme k jídlu?", "máme obálky?" a podobné absurdní dotazy. Překvapivě to dělá i můj muž, nejen děti. A jakmile vyjedeme mimo domov, nejpozději během cesty se tyhle dotazy postupně vytratí a překvapivě na té dovolené je každý schopen si své ponožky najít sám, každý je schopen se podívat do batohu, jestli je tam sušenka, každý se umí podívat, jestli bude pršet, aby si vzal pláštěnku s sebou.
Čím to sakra je? A jak se z toho vymanit? Jak je naučit, že otázka "máme doma sýr?" se dá vyřešit jednoduše tak, že se do té lednice tazatel podívá?
Jako naprosto nefunkční hlásím přístup odpovídat na všechno "nevím", "podívej se", "netuším", "máš mobil, najdi si to". Beru tipy, rady, ale i případné souznící postesknutí (vědomí, že nejsem sama, vždycky potěší  ).
Jo a pokud mi někdo chce říct, že "jaký si to uděláš, takový to máš", tak prosím ještě o poučení, čím jsem si to způsobila, minimálně ať vím, jak poučit své dcery, aby je to nepotkalo taky 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(9.10.2024 8:57:42)
To by mě taky zajímalo. Syn s náma zhruba tak 10 let nebydlí s manžel je schopnej se zeptat, kde má trenýrky i když jsou už 30 let na stejném místě. Dovolená nepomůže, tam se dotazy změní na vzala jsi ... doplň cokoliv.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 9:24:02)
tak u nás si balí každý sám, takže "vzala jsi" se moc nekoná... ale ta příčina doma to nebude, protože na ponožky, triko a podobně se mě doma muž klidně ptá i přesto, že prádlo pere dcera a já tedy s jeho prádlem nemám vůbec nic do činění  stejně jako mě vytáčí situace, kdy my máme 3+1, z chodby se jde do všech jednotlivých pokojů kromě kuchyně, já sedím v obýváku, muž stojí v chodbě a zeptá se mě, jestli je dcera v pokojíčku úplně mi utíká smysl takové otázky - on může do toho pokoje rovnou nahlédnout, jak já mám vědět, jestli je v pokoji nebo na wc, v koupelně... a pak se ještě urazí, když řeknu, že to fakt nevím, ať se podívá a přijde můj nejoblíbenější argument "jak nevíš, to jsi matka? když nevíš kde máš dítě?"
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 9:36:16)
MM je diplomat, neřekne Vzala jsi, ale Máme s sebou?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 9:38:15)
Máme s sebou? To taky někdy říká.
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 9:46:50)
My jsme jednou letěli na dovolenou a moje máma s námi. MM pracoval do poslední chvíle a furt nebyl sbalenej, na balení měl asi pět minut, tak si něco rychle nahrnul do kufru.. a pak z něj v Řecku vytáhl mj. několik párů tlustých zimních ponožek, normální ani jedny.. moje máma mohla puknout smíchy Ale já prostě odmítám balit dospělýho chlapa 
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 10:07:12)
Já mu balím, myslím, že sám nikdy nebalil. Když byl malej, asi mu balila maminka. A pak jsem mu chodila pomáhat s balením, když jel někam do ciziny se sportem. A co bydlí u mne, jenom já.
Ale má jiný dobrý vlastnosti ~
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 9:48:33)
"máme s sebou moje teplý fusekle?"
to ne, to se naštěstí nekoná... a kupodivu i věci, které balím já (to společné - šňůra s kolíčky, nože, prkýnko, lékárnička, baterka, lžičky...) dokáže každý najít sám - doma se ptají, ale na dovolené to najdou bez ohledu na to, jestli jsem to vybalila do nějaké skříňky nebo nechala v kufru čímž samozřejmě prozradí, že nejsou úplně blbí a slepí, ale doma stejně zase zblbnou, oslepnou a potřebují navigaci ke všemu
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 9:59:53)
Rose Jo, máme, i k moři a balil sis je dokonce sám
Máme s sebou se většinou vztahuje na to společné, jak píšeš.. A třeba někde u Vídně se podiví, že na cestu do Chorvatska nemáme svačinu.. no, nemáme, nestihla jsem to. Naštěstí není prudič a zastavit se někde na jídlo vítá, stejně jako když se mi svačina povede nachystat, tak je taky spokojenej, jak jsem to báječně nachystala
|
|
|
|
| Kaliope X |
|
(9.10.2024 9:38:08)
Rose, u nás je to jednoduché, tedy pokud se dítě vůbec vyskytuje doma, tak zavřené dveře do pokojíčku znamenají, že tam je 
Chlap ani dítě se na oblečení neptají, neb si je sami uklízí a já netuším, jaký mají systém. Teď, co se dítě zdržuje převážně mimo domov, tak po jeho odjezdu vyprané dávám na jednu hromádku do skříně a nepokouším se zjistit, kam to patří.
Dotazy ohledně jídla mám doma já, protože zásobovač je chlap a je to pro mě pohodlnější se zeptat, než hledat 
Pomoci hledat jsem se chlapovi pokoušela na začátku, ale to jsem velmi rychle vyhodnotila jako zbytečnou snahu. Chlap je odkladač na nejnesmyslnější místa kdekoli v domácnosti. Například bundy a klíče mají určené háčky hned za vstupními dveřmi, některé bundy tam občas chlap pověsí, klíče tam nikdy neměl. Takže nehledám, protože se naprosto nedá odhadnout, kde hledaná věc skončila tentokrát. Jen nápomocně souhlasně odpovídám na výkřiky já jsem ...
|
| Renka + 3 | 
|
(9.10.2024 9:42:26)
Já mu někdy pomáhám rozpomenout, co jsi měl včera na sobě, co jsi přesně dělal, když jsi přijel domů, takhle se občas klíče najdou v nějakém oblečení, nebo venku na parapetu, případně v kotelně.
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 9:46:11)
Kaliope, muž taky dává věci na divná místa, pokud to jsou jeho vlastní věci, tak mi dost vadí, že je roznáší všude možně po bytě (má oblečení v předsíni, obyváku na dvou místech, v ložnici ...), pokud věci "společné", pak mě drásá, když třeba v lednici dá šunku mezi sýry nebo sýr do přihrádek na máslo, přestože ty "sektory" jsou jasně viditelné a dlouhodobě stálé ... Věci na kolo je schopen dát na jídelní stůl a podobně. Klíče a doklady mívá různě po kapsách a hledá je pořád. Pokud hledá jiné věci, většinou mu říkám, že "jestli jsem to uklízela já, tak je to v ...." A dětem taky obvykle umím poradit, kde by se mohly nacházet jejich věci, co nemůžou najít - obvykle za postelí, za botníkem, v jednom z jejich mnoha batůžků
|
|
|
|
| Fern |
|
(9.10.2024 12:19:40)
Na dotaz a nejake obleceni chlapovi reknu,ze sly zrovna kolem a nechaly ho pozdravovat
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 12:29:04)
jo, to je taky moje oblíbená odpověď - "nevíš, kde jsou moje kalhoty?" "jo, šly kolem a říkaly něco o cestě do ameriky" případně "neviděla jsi moji propisku?" "jestli tě má ráda, tak se k tobě vrátí"
|
|
|
|
| K_at |
|
(9.10.2024 9:10:29)
To je to, o čem milion chlapů říká, že to neexistuje. A vysmívá se tomu i hodně žen. Říká se tomu mentální zátěž. Hromada drobných informací v systému, které někdo - obvykle máma - drží v hlavě. Pořád. Roky a roky. Je to na palici.
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(9.10.2024 13:28:53)
Ty jo, dámy, tak já už tady moc nepřispívám, i když u vedlejší diskuse o radikální změně v životě mě prsty svrběly. Ale do tohoto tématu se zapojit musím...
Kat, jo, jo, JO!!! Tohleto NEEXISTUJÍCÍ je pro mě neskutečně vyčerpávající. A hlavně NEVYSVĚTLITELNÉ spoustě lidí okolo. Chlapů. I manželovi. Někdy jsem se snažila mu zvědomit, kolikrát doma zazní "mami" vs. "tati". Jenže pak se dvakrát ozve "tati" a už si myslí, že to je nastejno... Roky a roky. Tisíce otázek. Tisíce, ne, milióny detailů v hlavě. Nejen kde něco je. Kdo kde je. Jestli to zrovna máme. A kde. Co je nebo není vypráno. Co si může nebo nemůže někdo někam vzít. Že dnes má zrovna tenhle člen rodiny zrušený trénink/ZUŠ/kroužek/dosaď-si-sám, zítra má tamten člen náhradní termín něčeho jiného, pozítří má někdo přinést čočku do školy, protože budou na výtvarce lepit obrázek, v pondělí má mít jiný výjimečně pytel s věcmi na tv, i když zrovna nemá tv, protože nějaká školní akce, v úterý píše tenhle tuhle důležitou písemku, včera mělo být dítě ve škole o půl hodiny dřív, protože se jelo tam a tam, každý den někomu připomenout, že musí cvičit na záda, nebo na klavír, domů je potřeba dnes cestou z práce nakoupit toaleťák, protože došel, rozbilo se vlastně to a to, takže zavolat opraváři, nezapomenout domluvit do pátku tu návštěvu u toho a toho člena rodiny kvůli té a té oslavě, nezapomenout vyřídit něco dalšího někde v rodině, typicky aby se nějaká část rodiny neurazila, přidejte si k tomu lékaře neplánované i plánované, nezapomenout vyzvednout dítě x na místě a v hodinu, kdy se nikdy nevyzvedává, protože je to tento týden jinak než jindy, a tak dále a tak dále a hlava jak pátrací balón a práce na plný úvazek!!
|
| angrešt |
|
(9.10.2024 13:54:25)
Kat, Sněhulko, JOOO!
|
|
| Jerry G. |
|
(9.10.2024 18:30:44)
Kat, Snehulaku presne, kdyz jsem v CR tak k tomu pribyde jeste moje 83 maminka, ktera me taky ukoluje, nejde mi lednice, vyrid mi zmenu pojistky, musis za tetou Manou a k tomu to jeste musi prekladat mezi ni a MM.. Obcas delam jenom vrrrr..
|
|
| Bouřka | 
|
(9.10.2024 19:28:19)
Sněhulko, to můžu podepsat. Kdyby alespoň uznával, že to mám na hrbu, ale on to nevnímá do té míry, že to popírá. Spolehlivá rozbuška k italské domácnosti.
|
|
|
| Bouřka |
|
(9.10.2024 19:24:43)
Jo, manžel existenci tohoto jevu popírá a uráží se, že on se přeci taky podílí na domácnosti...jo, když se mu to zrovna hodí a zrovna si vzpomene, systematika blízká nule. Přičemž dokáže dokonale pustit z hlavy i to, co 3x připomenu, že je důležité.
|
|
| Girili | 
|
(9.10.2024 22:34:02)
Kromě všeho výše zmíněného mě neskutečně zatěžuje, když manžel si za rohem nadává nebo povídá pro sebe, já se třeba chystám v koupelně, takže mu nerozumím a nemůžu/nechci za ním běhat s řasenkou u oka a on mi na několikátý dotaz, co že říká, že mu nerozumím, řekne, že nic, že si jen tak nadává, že si toho nemám všímat.  Jak mám vědět, že zrovna nemluví na mě?!
|
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 9:18:16)
No jo, chlapi (manžel a syn) pořád něco hledají, i věci, které jsou stále na svém místě 20 let, co bydlíme v tomto bytě. A co je k jídlu se také ptají, i když tedy jsou schopni uvařit/připravit jídlo sobě i ostatním, ale je třeba předem jim to uložit. Prostě jsem manažerka domácnosti  Ale manžel manažeruje zase jiné věci (platby, dodavatele energií, zahraniční dovolené atd.) tak mi to zase tolik nevadí. Jenom se prostě občas divím ...
|
| Monika |
|
(9.10.2024 9:26:51)
Jo, a pokud jde o dovolené, dost se mi líbí, že děti už jsou schopné si sbalit samy a vůbec jsou takové čím dál samostatnější. Manžel si tedy balil vždycky sám (to třeba moje mamka balí celý život na dovolenou i taťkovy věci), akorát to dělá tak 10-20 minut před odjezdem a balí si toho strašně málo, i když jedeme autem a místa je dost. Je na to pyšný, že si nebere zbytečnosti a stačí mu jeden malý batoh. Potom chodí většinu dovolené ve špinavých kraťasech nebo fňuká, že namočil své jediné boty atd...
Já tedy na dovolenou balím věci typu hygiena (no, dcera už několik let mívá svou vlastní kosmetickou tašku větší než ta "moje" společná), baterka, sirky, případně jídlo a základní kuchyňské potřeby pokud jedeme někam, kde si budeme vařit - takže opět manažerka domácnosti
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 9:28:13)
moniko, mně ani nevadí organizovat chod domácnosti, já asi především nesnáším ty pitomé otázky... tu snahu udělat úplně ze všeho (i) moji záležitost... jako proč se mě dítě ptá, co má za domácí úkol, když má v mobilu ty bakaláře stejně jako já? a obzvlášť když pokaždé odpovím "nevím, podívej se do bakalářů" - proč to tedy denně zkouší? fakt to nechápu...
|
| Renka + 3 |
|
(9.10.2024 9:34:04)
Jo tak na úkoly se mě děti neptají, to je fakt. Ale třeba manžela nenapadne omluvit ve škole nemocné dítě a tisíc podobných věcí.
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 11:41:55)
Rose, tohle se u nás s věkem dětí a tím, že já docela často nejsem po ruce, moc pěkně zlepšuje a čím jsou starší, tím jejich školu i další aktivity čím dál víc vypouštím. Vždycky zapnu akorát při různých změnách a postupech, chvíli se snažím ověřovat, jak to zvládají a časem postupně zase odpadnu Letos se tedy dcera připravuje na přijímačky na SŠ, tak to jsem připravena taky přiložit ruku (hlavu, peníze ... ) k dílu, situace v Praze je stresující ...
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.10.2024 15:09:01)
"... tu snahu udělat úplně ze všeho (i) moji záležitost... jako proč se mě dítě ptá, co má za domácí úkol, když má v mobilu ty bakaláře stejně jako já? a obzvlášť když pokaždé odpovím "nevím, podívej se do bakalářů" - proč to tedy denně zkouší? ..."
Rose, přesně!!!
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(9.10.2024 15:43:42)
Ano, mám to taky, jsem centrální mozek.
Vědomě se snažím ho dětem nedělat, aspoň v tom, co si můžou šéfovat samy.
Ale stejně je na mně nosit všecko v hlavě. Nevyhovuje mi to, ale nevím, co s tím. Když něco nadeleguju, tak se to MOŽNÁ odehraje, možná ne, je potřeba kontrolovat, urgovat, vyvozovat důsledky, no je to únavný.
|
| Senedra | 
|
(9.10.2024 16:06:52)
U nás taky lehce pomohl stav " nejsem tady". Nejdřív jsem asi dva roky studovala při zaměstnání a po nějaké době jsem musela řešit zhoršený zdravotní stav u otce, takže jsem často jezdila na část víkendů pryč. Je pravda, že MM řeší různé trvalé platby, pojistky, věci okolo baráku a auta. Taky s přestěhováním na vesnici převzal část starostí se zásobováním - takže jednou týdně cestou z práce udělá velký nákup.
Ale když jsem byla na mateřské a pak děti chodily do školy/ zŠ, tak jsem hodně jela v modu MÁMA. Bylo to způsobené i tím, že jsem s nimi byla doma, MM odjížděl na cca 11 hodin denně, takže jsem doktory/kroužky/platby... hlídala já.
A ano, nebaví mě dotazy "kde mám..", pohozený špinavý talířek na odkapávači a podobně. Něco se mi povedlo odbourat - dotazy už nejsou "kde mám", ale "neviděla jsi?", něco ne. Zase mladší dítko je samostatné až moc a bohém, takže kombinace, která vede k tomu, že jsem mu musela minulý týden připomenout, aby si na tři dny na Šumavu přibalilo i rukavice a čepici.Cítilo se velmi dotčeně, nicméně je pak na místě použilo.
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 16:28:43)
Já jsem v období, kdy dětem bylo cca 11-15 let, měla depresi, takže jsem příliš nefungovala. Velmi brzy se naučily, že co se týče školy, koníčků apod. musí si všechno vyřešit samy, protože máma holt leží v posteli a nevnímá.
|
| Beat | 
|
(9.10.2024 17:32:14)
…”A pak teda to má asi i částečnou příčinu v tom, že moje čupr na houno dětství mě tlačí k tomu, dětství svým dětem buď zpříjemňovat, nebo teda přinejmenšim neznepříjemňovat”
Ano ano, to mám stejně. Ale asi ve věku 15 cca mých děti mi to došlo, začala jsem víc delegovat a dopadlo to dobře. Jsou samostatný, schopny.
Ale k te manazerce. Byla jsem a jsem food and beverage manazer a housekeeping manazer. A MM je finanční, technická údržba,
A triumvirát mám angrest podobny, rymovaci.. zradlo, hadr a prádlo..
A Ropu, jo.. jsem taky muslimská žena. Ale mám fakt dobryho muslimaka
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.10.2024 20:26:53)
"Ale mám fakt dobryho muslimaka"
Beat
Jojo, já mám také výborného. (V tomto ohledu tedy, v ledasčem je jinak na zabití, jako každý smrtelník.)
Do takového modelu lze jít opravdu jen s nejvyšší důvěrou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Renka + 3 |
|
(9.10.2024 9:33:18)
S jídlem naštěstí ne, to je opravdu každý schopný tu ledničku otevřít a zjistit, co v ní je a jídlo si také každý umí připravit.
Ale s ostatními věcmi je to stejné, věci na sport, mobily, nabíječky apod., různé zdravotní prohlídky, schůzky, kdy kdo jede na výlet, exkurzi, v kolik kde mají být, všechno držím v hlavě, připomínám, i když asi před rokem jsem vytvořila rodinný google kalendář a všechno tam píše a upozornění chodí dopředu všem.
Organizačně mám určtě největší zátěž já, manžel by v hlavě nepodržel ani jednu zdravotní kontrolu. On tam s dětmi klidně zajde, ale nemá prostě schopnost něco takového hlídat.
Hlídám i STK, připomínám přezutí pneumatik (to zase manžel zařídí), ale mám pocit, že je toho opravdu moc, té mentální zátěže.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 9:37:05)
Okolo aut a motorek se naštěstí stará kompletně manžel, nemám potuchy o ničem.
|
|
|
| susu. |
|
(9.10.2024 9:33:18)
Jo, o dost víc než se mi líbí.
Včera manžel, na stole ležel papír - máš poštu. Já říkám - jo to je lístek od inkasa. On - Aha, to jsem nevěděl. ...
Jsme spolu skoro čtvrt století a on neví, jak vypadá lístek od inkasa.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 9:35:33)
|
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 9:41:33)
Člověk si až říká, jak je možný, že kdysi ti chlapi fungovali docela samostatně..
|
|
| Fern |
|
(9.10.2024 12:38:17)
To myslis SIPO? Za jehoz doruceni si posta uctuje mastny poplatek?
Mam vsechny pravidelne platby navedeny jako TP na spolecnem beznem uctu,ato zdaleka nejen naseho bydleni;vse mam na starosti ja,vc. managerovani nasi domacnosti .
MM se stara se vsim vsudy o zvelebovani zahrady,tech.stav vsech nemovitosti,auta.
Strasne me uz po tech mnoha letech lezou na nervy manzelovy dotazy typu co bude k obedu a vubec na jidlo a proto se nekdy sbalim a zmenim alespin na tyden pusobiste a chci byt sama a nic neresit a jw to taaak prima potom,moc si tu samotu uzivam,nejsem zvedava na nikoho.
|
|
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 9:35:40)
Ano i ne. Zrovna před chvílí jsem na vrchu vysokýho botníku zahlédla cosi.. náhradní filtr do vysavače. Na můj dotaz Proč tady?? mi MM odpověděl, že ho koupil, ale nevěděl, kam patří filtry do vysavače, tak ho dal tam. A prý, ty to tady řídíš, kde teda máme filtry? A já na to, že já už to dávno neřídím, ptž to se prostě nedá, že už si to dávno řídí sám, akorát o tom neví.. jenom se mě furt na všechno ptají. Taky mi z toho hrabe, ptž dva z naší domácnosti jsou bordeláři a hromadiči a já odmítám zodpovědnost za všechno, hrozně mě to zatěžuje. Takže já jsem sice manažerka, ale dělat to nechci, ptž podřízený personál je natolik nespolupracující, že mi jakýkoliv řízení činí naprosto nemožným
|
| Tatramelka+3 | 
|
(9.10.2024 10:27:54)
Peppo, u nás je to velmi podobné - ty moje pocity k řízení domácnosti i počet bordelářů, kterým je to putna.
Teď pravidelně v týdnu odjíždím na jednu noc mimo domov a vůbec, ale vůbec se nestarám o to, co budou ti 3 muži doma jíst, jestli se potkají a kdo kam jde nebo kdy přijde.
Hodně jim to prospívá a skvělé bylo, když jsem před 2 týdny odjela ve středu nad ránem a vrátila se ve čtvrtek v podvečer a ráno už jsem do práce odjížděla zase s kufrem na víkend a oba kluci se chystali na víkendové závody a všechno si s manželem museli zorganizovat sami včetně prádla, které si po víkendu nevybalili a já mohla prát jen v pondělí a v úterý po práci a odejla jsem a ani jsem to nevyžehlila.
...prádlo do pátečního poledne moklo na balkóně, na zabalení mokré, nevyžehlené atd., svačinu si museli koupit z kapesného neb předem na ní nepomysleli a spoustu zajímavostí . Ale já jsem si řekla, že je nebudu obtěžovat svými starostmi uprostřed mého pracovního dne, stejně o to nikdo nestojí a kroutěj očima, když jim volám a říkám, kde co mají .
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 10:39:09)
Tatramelko, asi bych taky měla někam odjet.. Oni se o sebe zvládají postarat, když musí, ale když jsem tam já, jsou jak stižení mrtvicí, neschopní skoro ničeho, kromě toho že ve 12 buď sami přijdou se zeptat, co bude na oběd nebo je k jídlu naháním a dozvím se, že jsem měla říct, že vařím, že by mi pomohli.. ha ha. Když naposledy jelo dítě na několikadenní školní zájezd, odjezd byl v pět odpo, ale já jsem si raději vzala dovolenou. Ještěže tak, kolem poledne jsme ještě jeli kupovat nové boty, a i když bylo všechno nachystaný, jen to dát do tašek, tak pak ještě to a ono a tamto..v životě jsem nebyla tak ráda, jako když ten autobus konečně odjel, ptž jsem lítala celej den jak debil. Být pryč, nevím o ničem z toho
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 10:43:16)
přesně, když je nechám samotné doma, tak i celkem bez potíží fungují, ale jak mě zmerčí, hned potřebují asistenci
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 10:46:33)
Všude stejný Nebo teda skoro všude, ať nedostanu čočku..
|
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 10:45:33)
Peppo, přesně z tohoto důvodu jsem chodila celý covid do kanceláře, i když šéf nabízel home office. Děti (tehdy asi 13 a 10) se krásně o sebe postaraly, pořešily techniku on-line vyučování, jídlo si udělaly (vymýšlela jsem jim to tedy i částečně předchystávala), ve volnu vyrazily ven ... Kdybych tam byla, očekávaly by servis ve všem výše uvedeném a do práce bych neudělala nic (nehledě na to, že by nám chyběla jedna místnost nebo by děti musely být obě v jedné).
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 10:52:13)
Moniko, tak to jsi asi udělala dobře. Covid byl děs běs..už jsem to skoro raději zapomněla.. do kanceláře jsem jezdila jen 1x týdně, zbytek týdne HO a bylo to čirý peklo, děti si sice výuku řídily samy, ale furt chtěly něco jíst, v poledne se mě zeptal MM, taky na HO, co máme k obědu.. že jsem pracovala stejně jako on, dokonce ve stejné místnosti, takže jsem musela poslouchat jeho nekonečné meetingy, si asi nevšiml.. pokaždé když jsem jela z práce jsem se stavila v Makru kde jsem běžně nechávala 3-4 tis. a ještě k nám minimálně jednou týdně jezdil Rohlík.
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:06:36)
Peppo, tak to mam stejne
Nejhorsi je nespilupracujici a hromadic bordelar
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 9:52:14)
Už téměř 20 let žiju sama, takže si to až tak moc nepamatuju. Ale myslím, že u nás to tak nebylo. My jsme to s BM tak nějak řídili oba. Je pravda, že třeba prádlo jsem měla víc na starosti já, takže dotazy typu, kde mám tu modrou košili směřovaly na mě, a taky jsem víc hlídala doktory a podobné záležitosti. Dotazy typu máme sýr i nás spíš neexistovaly, zato můžu si vzít sýr ano, protože všichni věděli, že máme nakoupeno to, s čím počítáme jako dalším jídlem pro všechny a kdyby si každý vzal z ledničky, co by ho napadlo, tak bychom třeba neměli nic na večeři nebo na oběd. Co kde máme uloženo v domácnosti jsme věděli s mým BM oba, na to nebylo potřeba se ptát. Děti se ptaly, ale obou. Můj BM k tomu řídil veškeré finanční záležitosti naší rodiny, tam jsem já neměla vůbec ponětí, co a kolik a komu platíme, kolik šetříme,apod. A staral se o auto. Vím, že s těmi financemi jsem udělala blbost, že jsem se nezajímala, po rozvodu jsem byla jak v Jiříkově vidění. Naštěstí je to už pryč, teď jsem už 20 let samostatná jednotka.
|
| Fern |
|
(9.10.2024 12:51:01)
Kolik kde a co platime,kolik setrime,finance celkove, online objednavky vseho, spravu nekolika uctu u ruznych bank - to vse jsem mela na starosti ja. Ale v pohode,nedelalo mi to problem.
Jak MM ale zustal doma, nestarani se a pohodicka v tomto smeru mu skoncila, takze jsrm mu sdelila jeho pristupova hesla k nasemu beznemu uctu a nejen k nemu,co chtel to si musel objednat sam,takze od piky se ucil vc.placeni kartou ci rychleho prevodu, a taky se musel zacit starat o placeni sveho pausalu-zadani prikazu online pro nej bylo objevovani neznamych dimenzi,ale bylo na case, protoze bych mu preci nemohla udelat,kdyby se mi neco stalo,aby on zustal jak negramotny jeliman.
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 9:52:14)
Už téměř 20 let žiju sama, takže si to až tak moc nepamatuju. Ale myslím, že u nás to tak nebylo. My jsme to s BM tak nějak řídili oba. Je pravda, že třeba prádlo jsem měla víc na starosti já, takže dotazy typu, kde mám tu modrou košili směřovaly na mě, a taky jsem víc hlídala doktory a podobné záležitosti. Dotazy typu máme sýr i nás spíš neexistovaly, zato můžu si vzít sýr ano, protože všichni věděli, že máme nakoupeno to, s čím počítáme jako dalším jídlem pro všechny a kdyby si každý vzal z ledničky, co by ho napadlo, tak bychom třeba neměli nic na večeři nebo na oběd. Co kde máme uloženo v domácnosti jsme věděli s mým BM oba, na to nebylo potřeba se ptát. Děti se ptaly, ale obou. Můj BM k tomu řídil veškeré finanční záležitosti naší rodiny, tam jsem já neměla vůbec ponětí, co a kolik a komu platíme, kolik šetříme,apod. A staral se o auto. Vím, že s těmi financemi jsem udělala blbost, že jsem se nezajímala, po rozvodu jsem byla jak v Jiříkově vidění. Naštěstí je to už pryč, teď jsem už 20 let samostatná jednotka.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 11:13:22)
Huso, máme to tak nějak podobně.
Veškeré finanční záležitosti vede muž, já "složenky" ani nezahlédnu z dálky. Dělávám si legraci, že jsem jako muslimská žena. Je to samozřejmě věc velké důvěry, a to oboustranné. Máme společné konto, bereme si z něj oba dle potřeby, výraznější výdaje samozřejmě konzultujeme. Hospodaříme spolu už třicet let, takže jsme sladění a víme, co si můžeme dovolit.
Děti jsme vedli od mala k samostatnosti, své věci si brzy spravovaly samy, to spíš já jsem nevěděla, co kde mají.
Pokud něco hledaly a ptaly se, tak
obou rodičů, podle toho, kdo byl po ruce, podobně, jak píšeš.
Možná dotaz na čisté povlečení
nebo ručník směroval výhradně ke mně, jinak na máloco.
|
| Buřt |
|
(9.10.2024 11:16:13)
Jé, Ropuch, model muslimská žena bych nechtěla.
U nás jsem já ten, kdo řídí investice, spoření, výhodné tarify na energie atd.
Potřebuju to mít pod kontrolou
|
| Muumi |
|
(9.10.2024 11:19:12)
Model muslimská žena úspěšně používám vůči různým "nabízečům" čehokoliv, co mi volají (mám telefonní číslo veřejně na webu, otravuje furt někdo). "O tom já doma nerozhoduji, to se musíte zeptat manžela." A manžel zase úspěšně hraje podpantofláka "To bych se musel zeptat manželky." Ale to je taková naše hra, efektivní řešení je samozřejmě Ne, děkuji, a položit telefon.
|
| Federika | 
|
(9.10.2024 11:20:50)
Muumi,
myslím,že to tak "hraje " většina lidí
U nás se o to stará manžel, navíc je většinou a služebních cestách a veškeré účty má u sebe v práci a já vlastně ani netuším, co platíme. Ehm...
|
| Muumi |
|
(9.10.2024 12:10:58)
Federiko, asi ano, tudíž by mě zajímala procentuální úspěšnost těch nabídek. Tuhle práci bych skutečně dělat nechtěla.
|
| Monika |
|
(9.10.2024 12:34:57)
Muumi, já jsem tento typ "podomního" prodeje jednou nahásila jako asociaci na "nejhorší práce na světě" (jednalo se jakousi "táborovou hru", snad ve smyslu nějaké TV soutěže) a okolí se bouřlivě divilo, jak jsem originální. Další hlásili takové věci jako toaletářka nebo popelář, ale to já bych určitě dělala raději než někomu něco vnucovat
|
| Monika |
|
(9.10.2024 12:37:14)
Jo, a pokud jde o úspěšnost nabídek - ono asi spousta lidí hned odmítne, ale také jsou lidi, kteří mají pocit, že když jim někdo takto osobně něco nabízí, tak že přitom myslí na jejich dobro a poskytuje jim skoro něco jako "tajnou" nabídku jen pro ně, ke které se hned tak každý nedostane Bohužel můj otec je třeba takový typ 
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 12:50:23)
Úspěšnost si firmy určitě vyhodnocují a nedržely by si call centrum, kdyby se nevyplácelo.
I když mně osobně to přijde také s podivem.
Telefon mám soukromý a hovory z cizích čísel většinou nezvedám. Prověřuji si je a případně rovnou blokuji.
Kdyby se mi náhodou někdo s komerční nabídkou přesto dovolal, dneska už bych se rovnou ohradila, co si to dovolují, nevyžádaně vyvolávat soukromé číslo, které jsem jim neposkytla.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 12:59:40)
Dneska jsem poslala do háje kolegyni s pracovním dotazem. Mám služební mobil, takže zvedám a poslední dobou mi pořád někdo něco nabízel. Dneska jsem se ani nepředstavila, říkám jenom prosím, neznámé jméno, mluvila slovensky a můžu se na něco zeptat. Řekla jsem nic nechci, nic nepotřebuju a ona to byla paní z práce a něco potřebovala. Naštěstí to vzala sportovně.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 13:09:40)
telefon zvedám pokaždé - nikdy nevím, jestli nevolá někdo kvůli dětem, tátovi, tchýni, babičce... volat může kdokoliv z jakéhokoliv čísla
když je to nějaká "výhodná nabídka" a souvisí s tím, že jsem někde číslo uvedla, pak poděkuju za zavolání a slušně odmítnu... ale pokud je to nějaký vykutálený naháněč, co mi začne tvrdit, že volá ohledně mé smlouvy u energetiky či bankovnímu účtu, případně jinou obecnou lež, jsem zlá a nepříjemná a umím jim to pořádně znepříjemnit... já chápu, že je to jejich práce, ale lhát se prostě nemá
|
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 13:15:03)
Ropzcho, taky nezvedám neznámá čísla. Když někdo něco chce, ať mi napíše SMS. Řekla jsem to i dětem, kdyby se jim něco stalo s telefonem.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 13:27:07)
Můžou se stát různý věci, manžel kdyby se octl v nesnázích nejspíš nebude mít u sebe brýle na blízko a na psaní sms neuvidí, kdyby někoho požádal o zavolání, těžko za něj bude psát sms. Nebo moje stará maminka si zapomněla kabelku v tramvaji, šla do nejbližšího obchodu, nechali ji zavolat z pevný.
|
| susu. |
|
(9.10.2024 13:36:40)
Taky zvedám i neznámá čísla. Když vezu z kolika obskurních telefonů mi už volali manžel i dcera - kamarádky, kolegové, vedoucí kroužků sousedi, náhodní kolemjdoucí.... když se něco vyvrbí, nejde vždy psát sms.
|
| Muumi |
|
(9.10.2024 13:41:05)
Tak hlavně zvednutí neznámého čísla je rizikové jedině v tom, že mě někdo bude otravovat s něčím, co nechci. Není to přece totéž, jako kdyby se mi někdo cpal do bytu. Já na tom nic nebezpečného nevidím, nezvedám teda divné předvolby typu Mozambik. Ale hovor z německého nebo ukrajinského čísla klidně zvednu. V nejhorším se nedomluvíme, že jo:).
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 13:43:27)
Nezvedání neznámých čísel taky nechápu, odmítnout cokoliv lze během 10 vteřin, ale může se jednat o něco dost důležitého (typicky volají ze školy, z finančního úřadu, z policie ...)
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 19:43:32)
"volají ze školy, z finančního úřadu, z policie ..."
Školu mám uloženou (měla jsem, dokud tam děti chodily).
Finanční úřad jde mimo mě, ale pokud by nešel, byla by to dohledatelná pevná linka, kam zavolám zpátky (nebo počkám, až zavolají podruhé).
Policie volá ze skrytého čísla, takže to bych asi se staženým pozadím zvedla.
|
| susu. |
|
(9.10.2024 20:53:58)
jinak mi volají třeba pošťáci kvůli balíku, obchodníci z netu, kde jsem si něco objednala a ono to třeba není, moje banka, řemeslníci (jejich čísla si ne vždy ukládám)
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 21:14:56)
Susu, ale jo, jsou situace, kdy očekávám, že mi může někdo cizí volat - třeba ten kurýr s balíkem, nebo někdo ohledně dětí, když byly jako menší mimo domov, když je někdo blízký v nemocnici apod..
Ale když mohu s vysokou pravděpodobností takové situace vyloučit, nechám cizí číslo klidně bez odezvy, ozývá-li se nevhod.
Jde-li náhodou o něco podstatného, vždycky se to následně vyřeší.
|
| K_at |
|
(9.10.2024 21:36:30)
Mívám teda málo hovorů z neznámých čísel. Ale většinou to neberu a číslo di přijedu normálně na netu. Většinou to ty chronicky šmejdy vyjede. A když je výsledek nulový, volám zpět, nebo zavolají ještě jednou.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 21:39:37)
Kat, přesně tak, praktikuji stejný postup.
Stane se občas, že najdu nepřijatý hovor z neznámého čísla a chci vědět, jestli to rovnou zablokovat, nebo volat zpět či čekat, že se ozvou znovu.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 21:04:14)
Tak ze škol volají z různých čísel, často z mobilů (podle toho kdo zrovna volá), policie kolikrát volá taky z mobilů, nemocnice má někdy pevnou, někdy lékař volá z mobilu... Asi holt mám na sebe navázáno příliš mnoho dalších lidí než abych nebrala cizí čísla...
A teda obě starší děti si pamatují moje číslo, stejně jako muž, já jeho taky (neustále ho někde vyplňuju), nejmladší dítě má mé číslo v notýsku, dřív ho mela i na aktovce zevnitř...
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 13:52:34)
Mně nemá kromě dětí a kamarádek kdo volat. Když volali z pojišťovny, napsali mi SMS o co jde, tak jsem se jim ozvala.
|
| susu. |
|
(9.10.2024 19:14:06)
huso, ale dcera i manžel měli často vybitý nebo zapomenutý nebo založený mobil, že volali od kde koho okolo.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 19:39:00)
"z kolika obskurních telefonů mi už volali manžel i dcera - kamarádky, kolegové, vedoucí kroužků sousedi, náhodní kolemjdoucí.... "
To obdivuji, že měli v hlavě tvé číslo.
Pochybuji, že mně by někdo blízký zavolal po paměti. Možná tedy muž, ten si možná číslo pamatuje.
Já si jeho číslo pamatuji jako jediné, protože si drží stejné asi dvacet let. Nikomu jinému bych nebyla schopná zavolat.
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 19:44:50)
Ropucho, co mám mobil, tak si telefonní čísla vůbec nepamatuju. Jen svoje, ale to by mi bylo houby platné. Mám v diáři napsané aspoň číslo na dceru a syna, kdyby bylo nejhůř.
Jinak děti mi ještě nikdy nevolaly z jiného než že svého mobilu. Výjimečně se to asi stát může, proto jsem jim řekla, ať mi radši napíšou SMS. Ale pochybuji, že by si pamatovaly moje číslo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 19:54:41)
Huso, jojo, já se právě také obávám, že děti si mé číslo nepamatují.
Pokud by šlo o život, volaly by IZS.
A všechno ostatní by se holt muselo vyřešit nějak improvizovaně.
|
|
|
| susu. |
|
(9.10.2024 20:49:28)
Ropucho jo, manžel i dcera si pamatují spíš moje číslo, než že mají mít (nabitý) mobil. Teda to platilo hlavně pro dceru.
|
| susu. |
|
(9.10.2024 20:51:35)
jo a já si teda taky pamatuju číslo mobilu manžela i dcery, stejně jako svoje, a i naše rodná čísla.
|
|
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:17:57)
Cisla svych blizkych mam na papirku v penezce
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 21:22:19)
My jsme kdysi dávali lístečky s telefonními čísly rodiny dětem.
Ale jestli je mají zapsaná v současnosti, to netuším.
Já nemám zapsaná žádná. Asi je to lajdáctví, ale spoléhám, že kdybych to potřebovala (dosud se mi to nestalo), získám kontakt přes muže, jehož číslo mám v paměti.
|
|
|
|
|
| Fern |
|
(9.10.2024 21:30:36)
Taky nechapu tu obscesi nezvedani neznamych cisel, povazuji to za hloupe a nedomyslene.
Stalo se mi,ze me jedna firma vickrat volala kvuli jejich nabidce,i kdyz jsrm je uz predtim odmitla; takze kdyz mi volali s timtez ponekolikate,nebrala jsrm si servitky a poslala je rovnou do prd...Od te doby je klid.
A tedy kdyz jdu spat si vypinam zvoneni, nechci byt rusena minim.do 9hod rano ve spani.
|
|
|
|
|
|
| Muumi |
|
(9.10.2024 12:41:29)
Tak já mám určitě taky větší předpoklady k mytí hajzlíků, než aktivnímu telefonnímu prodeji čehokoliv:). Ale asi bych přece jen vymyslela nějaká horší povolání, třeba pracovat na záchytce bych skutečně nechtěla, nebo vůbec někde, kde bych mohla dostat přes tlamu a k tomu jako bonus nějakou infekční nemoc, blé.
Bohužel občas trávím čas u výslechů zfetovaných, páchnoucích, někdy i agresivních lidí a je to teda příšerný. Naštěstí se nezadaří moc často.
|
| Monika |
|
(9.10.2024 13:40:43)
Muumi, já také nejsem fanoušek práce se "sociálními případy" ani rozený pečovatel o kohokoliv (kromě vlastních dětí) a uznávám, že z tohoto hlediska je práce v call centru určitě příjemnější, ale z té "péče" bych měla mnohem větší pocit užitečnosti a bylo by to pro mě psychicky mnohem přijatelnější než někomu vnucovat nákupy čehokoliv nedejbože snad ještě nějakým "šmejdským" způsobem.
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:13:22)
Nechapu. Kdyz zavola jakakoli nabidka, reknu strucne, dekuji, nemam zajem, sbohem. Odolnejsi jeste rychle zacinaji mluvit o vyhodach nebo ze bla bla, v tom pripade telefon pokladam bez odpovedi.
|
| Girili |
|
(9.10.2024 23:00:08)
Mně onehdá volal nabízeč a ptal se, jestli využíváme elektrickou energii (!!fakt, nekecám). Jsem se rozesmála a řekla mu, že ne, že si svítíme petrolejkou a topíme otevřeným ohněm. 
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(9.10.2024 12:31:20)
Muumi, já těmhle nabízečům vždycky řeknu, že nic nepotřebuju a že pokud někdy budu potřebovat, tak se ozvu sama.🙂
|
| Muumi |
|
(9.10.2024 12:34:47)
TaJ, já se teda přiznám, že poslední dobou neslušně pokládám rovnou, jakmile slyším v pozadí šum callcentra. Nainstalovala jsem si teda opět aplikaci, která mi většinu těch hovorů vyfiltruje, ale občas nějaké méně profláknuté číslo přece jen proleze.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 11:44:53)
Buřte, vidíš, to já jsem naopak hrozně spokojená, že se tím nemusím zabývat. Mě tyto věci nebaví. A vím, že muž je v tom nsopak dobrý, pro mě je to od něj úžasná služba.
Ale kdyby se mě kdokoliv na cokoliv k tomu zeptal, totálně se znemožním, protože ani nevím, co všechno čerpáme a u jakých společností.
|
| Stará husa |
|
(9.10.2024 12:31:47)
Ropucho, taky jsme měli společný účet, na který šly naše platy a každý svou platební kartu. Větší útraty jsme spolu konzultovali, jinak jsme každý normálně vybírali peníze na běžné fungování. Jinak všechno ostatní zajišťoval BM, taky jsem nevěděla nic, kolik, kam platíme, jak je to s hypotékou. Za trvání manželství to bylo super, horší to bylo pak. Musela jsem se to všechno naučit metodou pokus omyl, takže jsem třeba nechtěně uzavřela smlouvu na energie s dceřinou společnosti Bohemia energy, což se mi pak nevyplatilo, když zkrachovala. Ale byla jsem totálně hloupá a bez zkušeností. Takže dnes, kdybych to mohla vrátit, už bych se o to raději zajímala. Člověk nikdy neví, kdy to bude potřebovat.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 12:39:38)
Huso, jojo, uvědomuji si, že kdyby na mě z nějakého důvodu padla povinnost postarat se sama, byla bych v háji. Musel by mi někdo pomoci zorientovat se.
Už jsme párkrát s mužem mluvili o tom, že mi vše ukáže pro případ, že bych to potřebovala. Ale protože je to takové citlivé předjímání zlých věcí, zatím jsme se nějak neodhodlali.
Ale vím, že je to nepragmatický pštrosí přístup a může se vymstít.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 13:05:29)
Model muslimská žena bych brala, bohužel je to naopak. Nechce ani vybírat z bankomatu, takže další oblíbený dotaz je, jsou v peněžence nějaký peníze?. Ale mně už to nevadí, když byl 14 dní v kómatu, zjistila jsem, že je toho taky dost o čem nemám šajna. Máme to docela spravedlivý.
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:21:37)
A dobry, muz ok? Probral se bez nasledku?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(9.10.2024 22:21:29)
Děkuju za optání, je úplně v pořádku, už je to 5 let.
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(9.10.2024 10:18:03)
Bohužel jsem. A přitom se pořád sanžím,aby to ak nebylo.
Věčný otázky typu:
-Kde máme nějaký hadry?
-Máme někde hajzlpapír?
-došlo tekutý mejdlo máme nějaký?
-Je nějaká šunka?
-Máme něco na odflekování?
-Nemáme lepenku, lepidlo?
-Kde máme nějakej čistič na boty?
Všechno je roky na stejném místě. A pokaždý jim opakuju, kde.
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 10:25:21)
U nás ty potvory ví, že já mám svoje věci furt na stejných místech, chodí si je půjčovat a pak je nevrací.. já zuřím, ptž očekávám, že jsou tam kde mají být.. pak mi někdo volá a já si nemám čím zapsat poznámku .. takže momentálně mám na svým peru v pracovně štítek Pracky pryč!!
|
| susu. |
|
(9.10.2024 10:31:39)
Jo, na to jsem taky narážela, ale začala jsem si svoje věci schovávat. Dcera postupně použila všechny moje pinzety a když jsem je poschovávala, tak si hlídá (a hledá) konečně tu svoji.
|
| Peppa |
|
(9.10.2024 10:43:45)
Susu, tak na pinzety už mi nesahají, ptž od té doby co mi na bradě raší asi tak pět vousů denně jsem schopná za ztracenou nebo zničenou pinzetu skoro vraždit..
|
| susu. |
|
(9.10.2024 13:11:45)
Jo, proč mi nikdo neřekl, že v 50+ mi budou růst děsné černé chlupy na bradě a pod nosem?
|
|
| Bouřka |
|
(9.10.2024 19:35:42)
To mě nenapadlo, že pinzetový problém je tak rozšířen. Teoreticky jich tu je nejméně 5, jenže...takže držím jednu utajenou a zahrabanou, akorát skrýš musím občas měnit a pak zapomínám, kde je nová
|
|
| holkamodroočka |
|
(9.10.2024 19:59:25)
Na to je dobrý laser, ověřeno osobně. Ale neplést s IPL, ale laser, který smí obsluhovat zdravotnický personál. Všude, kam to aplikovali, mám už roky pokoj. Ale musí se jít vícekrát, protože to roste v různých fázích. Kdyby někdo chtěl, můžu dát kontakt na Prahu.
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.10.2024 11:01:36)
Ani ne.
Spíše se o manažerování přetahujeme.
Já bych i celkem ráda manažerovala domácnost po svém, ale muž mi do toho zasahuje. Je zvyklý řídit a nechce se toho vzdát ani doma, kde bych ráda řídila já.
|
|
| Anadar | 
|
(9.10.2024 11:04:40)
Jasně že jsem manažerka domácnosti.
Pravděpodobně kdyby se chtěl manžel se mnou rozvést,přišel by a zeptal se,jestli bych mu s tím nepomohla.
Dotaz na to,jestli je doma něco k jídlu je otravný ,protože doma je k jídlu vždycky něco. Ale tohle je spíše zakuklený dotaz na to,jestli je v lednici šunčička,nelépe od kostičky a k tomu čerstvé houstičky.
Dovolenkové dotazy typu máme s sebou....cokoli...znám také dobře. A je to správně směřovaný dotaz,balím všechno.I manžela.Vím proč. Když jede služebně, balí se sám.Holky,jestli si myslíte,že si berete hodně věcí,tak to se mýlíte.On si bere všechno dvakrát,někdy i třikrát.Půl šatníku na týdenní pobyt. To bychom se nevešli do auta
Ale nejhorší je to sledování provozu domácnosti- zaplacené pojistky- hroby-daně-dárky-kočičí žrádlo...
Myslím si ,že ideální situace je sdílet ty starosti.
Protože jakékoli rozdělení(a to i velmi spravedlivé) vede k tomu,že když se partneři rozejdou,nebo jeden zemře,ten druhý zná jen svoji část managementu domácnosti.Takže sice ví,kde jsou ponožky a kdy se psem na očkování,ale vůbec neví,kde jsou pojistky na barák atd.
|
| Vážný2 |
|
(9.10.2024 11:15:57)
Teď se nastavila úžasná dělba u dědy a babičky. Babička je u nich CML - centrální mozek lidstva, ale je slaboučká. Loni měla mrtvici, už ji odepisovali, ale byl tam akorát nějaký specialista-operatér, co zvládl endoskopicky skrz arterie odsát sraženinu zevnitř z mozku.
Druhý den se probrala a na JIPu jim vyjmenovala všech 13 léků i s dávkováním, to na ní čuměli, že to tam neměli. A umí i dědovy. Slezla hrobníkovi z lopaty. Po krátké rehabilitaci se jí akorát občas trochu motá hlava. To že se musela starat o dědu ji hodně motivovalo + čekání na svatbu vnučky.
Děda má začátek Alzheimera, hodně mu to zasahuje jazyk, ale je docela schopný. A babička ho (až na pár let, kdy jí utekl k jiné), dokázala vždycky doma zkrotit. Myslím, že se mají fakt hodně rádi. Protože je inženýr, tak logika je zatím nezatížená, takže mu pomáhají barevné tečky na věcech, mnemotechnika atd.
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(9.10.2024 19:26:24)
Anadar, přesně. Zažila jsem to s mojí mamkou, když ovdověla - nevěděla, jak natankovat auto a uzavřít nebo otevřít uzávěr vody, plynu...bylo toho hodně a ke všemu smutku a stresu to tehdy opravdu nepomáhalo. Teď je skoro to samé u tchánů... A v době povodní jsem navštívila mamku ve špitále a s ni na pokoji paní taky k dotazu, zda mají pojistku na dům pravila, že o ona vůbec netuší, že to vše řeší manžel...Fakt to není dobrý a chce to mít alespoň základní přehled i o tom, co zajišťuje partner.
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:25:17)
Ted film Rok vdovy, urcite to bude zajimave
|
|
|
|
| Vážný2 |
|
(9.10.2024 11:08:05)
Nám to moc nejde ani jednomu, bohužel ani jeden nemáme "domovotvorné" nadání. Což mne ničí o to víc, že mamka byla výtvarnice, taťka výtvarník-architekt za komunistů. Cítím se v domácí roli dost vyhořelej. Ale je tam už klid.
Teď, co jsme doma už sami, tak to máme rozdělené tak nějak fuzzy, doplňkově. Žena rozhodně nakupuje potraviny a domácí potřeba přes eTesco, já zase prací/myčkové prostředky.
Žena je podstatně dřív doma, tak úklid jde spíš za ní, také má větší přehled, kde co je. Ke stáru ale začínáme zapomínat... Pereme oba. Žena žehlí. Já se snažím o údržbu. Taky se snažím odhánět od činností, které nejsou nutné/dají se automatizovat (žehlení, zametání = stařičká Roomba). Žena se stará o své rodiče +- 85 a je to spoustu taxikaření.
Já mám přehled/zmatek v papírech, účtech, investicích, penězích a v "dílenských věcech". Pak máme oba ohromné tašky/krabice s léky, to si hlídáme každý zvlášť.
Funguje to tak, že každý dělá, co dává a když není úplně hotový. Hodně jsem se naučil, že žena daleko lépe zvládá věci i psychicky, pokud se do toho zapojím nějakou pomocí. Já bych stejně nebyl schopen nic dělat, pokud by byla nepříjemná, takže je to pro nás rychlejší.
Čeká nás nějaká rekonstrukce na nový režim, tj. variabilní pracovna, obývák, ložnice, možnost ubytovat děti/vnoučata na 1-2 dny. A mně připadá, že na to vůbec nemám sílu. Už skoro na nic. Bohužel se musí začít podlahami (a elektrikou a IT), protože ty byly zvenku huj, uvnitř fuj, z nekvalitních materiálů, dlaždičky jsou po 16+ letech a plovoučka rozjetá. V mnoha skříňkách došlo k různým haváriím, čalounění na posteli je taky dost zašlé.
|
|
| Fern |
|
(9.10.2024 12:17:54)
Rose,nikdo z nas s tebou nezije ve tve domacnosti a tak te ani nemuze ucinne poucit,co delas spatne,to je snad logicky.Ale pravda na mlaceni slamy to staci.
K te lednici: kdyz jim reknes nevim,podivej se,tak jak,ze jim to nestaci?
Nicmene se priznam,ze nekdy mi podobne leze na nervy chlap, takze uplny klid budeme mit jako samostatne vdovy,pokud ty sve muze prezijem tedy.
|
|
| Půlka psa | 
|
(9.10.2024 13:34:41)
Nejsem manažerka naší domácnosti. Důsledek toho ovšem je, že naše domácnost je zcela neřízená. Obálky nejspíš nemáme nikde, a buď nemáme ani jedny špagety nebo jich máme deset kilo, protože je nakoupí každý z nás čtyř, kdo jde kolem obchodu.
|
| Půlka psa |
|
(9.10.2024 13:42:21)
Jo a kde má kdo jakou věc, na to se mě nikdo z nich neptá. To já se jich neustále ptám, jestli neviděli můj telefon, klíče, peněženku nebo kocoura, takže soudí, že nejsem dostatečně lucidní ani na to, abych si pohlídala aspoň svoje věci, natožpak řešit nějaké, co patří jim.
|
|
|
| angrešt |
|
(9.10.2024 13:50:11)
Rose, hezký téma :)
A - jo, do značné míry jsem. A rozhodně je to míra vyšší, než bych vnímala pro sebe jako komfortní.
Vzniklo to v době mateřský, kdy to byla role logicky vyplývající z násobně delší doby trávený doma a celkově mnohem většího kontaktu s domácností, logistikou nákupů, plánování vaření, zajišťování čistýho prádla... a tehdy jsem s tím byla srozuměná, protože jsem byla srozuměná s příčinama, které to způsobovaly.
Jenže mateřská dávno skončila a já nevím, jak z toho vykročit ven. Cítim se jak převozník z Děda Vševěda, kterej hledá, komu by vrazil pádlo, ale všichni jsou tuze přeopatrní, aby se k loďce ani nepřiblížili :)
U některejch věcí je postupně možný je osekávat až nedělat, ale i tak to na mě tak jako ulpělo, a i když třeba svejm dětem už léta nezaklízím jejich oblečení, tak stejně dotazy "Mami, kde mám ty modrý kalhoty" jsou naprosto nezničitelný. A je úplně jedno, jak zareaguju. Stejně za chvíli přijde dotaz na trekový boty.
Spoustu věcí ale nedělat nejde, platí to hlavně pro všemožné hlídání zdravotní péče, placení všeho možného od školních obědů po pojistku domu... a tam prostě pádlo zkouším vecpat okolí a sklidim tak maximálně poznámky o výrobě velbloudů :)
A i věci, které lze neudělat krátkodobě, se při nepřevzetí pádla jinou osobou prostě nakonec dotlačej na řadu, a to pak už třeba v takovým objemu, že je to pro mě mnohem víc zahlcující, než když to někdy otráveně, někdy pobaveně, někdy nasraně...odbavuju průběžně. Tohle platí hlavně pro triumvirát "prádlo-žrádlo-bordel"
Navíc teda já sama mám určitou touhu žít v průběžným pohodlí a nerada se dostávám do zbytnejch stresovejch situací, kdy se musíme nějak heroicky vzepnout a přeházet všechen program, aby někdo dopravil dítě na přehlídnutou úpravu rovnátek, nebo musí někdo narychlo jet několik kilometrů do nejbližšího obchodu, když vyjde najevo, že došly nějaké základní potraviny slučitelné s našima dietními omezeníma... jo, dá se to občas přežít, chyby se stanou, ale generovat si ty chyby dlouhodobě ve větší míře prostě nechci... tak holt táhnu pádlo a snažim se hledat na tom teda aspoň tohle pozitivum, že si ušetřim opakovaný úplně debilní situace. Ale teda je to solidní pozitivistická křeč, tuto
Na dovolený je tohle právě lepší - tam se nějak vypne ten automatismus s tlačítkem "Máma" :) Dlouhodobě vypnout doma ho ale nedovedu. Vždycky to zkusim, laskavym vyjednávánim, třeba výrobou magnetek s jednotlivými úkoly, které si rovnoměrně rozdistribuujem do svejch chvílvečků na magnetický tabuli, sepisováním do sdílenýho google kalendáře..... a nakonec bezmocnym řevem. Všechno funguje chviličku a pak to spadne zpět.
Někdy mám trochu pocit, že je v tomhle vlastně mou relativní nevýhodou nadprůměrná výkonnost a organizovanost a nadprůměrná (synestetická) paměť. Ono je totiž blbý, že já ve skutečnosti vim, kde jsou modrý kalhoty, trekový boty i manželova nabíječka. A špatně se mi brání tomu cukání na dotaz "Nevíš, kde mám..." neodpovědět rovnou omylem popravdě a vypravit ze sebe nějaké neutrální zašumlování
A pak teda to má asi i částečnou příčinu v tom, že moje čupr na houno dětství mě tlačí k tomu, dětství svým dětem buď zpříjemňovat, nebo teda přinejmenšim neznepříjemňovat. A absence schválností k tomu tak ňák patří - a když vim, že jsou příští tejden rovnátka, kam jde syn s mužem, (protože mi to zeleně svítí v hlavě v mym synestetickym šišatym čase a prostě to vim a vim to v optimálnim předstihu), tak nějak nevydržim čekat, až to manžel zjistí ten den ráno a syn bude strašně nešťastnej, že byl domluvenej na ranní pěší cestu s kamarádem do školy a měl dneska odevzat prezentaci a nenahlásil pozdější odevzdání a učitelka mu napíše pozdní příchod, protože ho píše, i když je to v bakalářích, protože to nebylo den předem... a řeknu si, že mi tohle asi nestojí za to a jako menší příkoří pro sebe vezmu do debilní "manažerování" a omluvim v bakalářích včas a řeknu všem zúčastněným včas... a jdu si pak šťastně dovolenkově odpočinout k zubaři
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.10.2024 14:09:02)
tak jsem se už trochu uklidnila, díky
u nás naštěstí fakt nemám pod palcem všechno, spoustu věcí má na starosti manžel a na hlídání termínů je mnohem spolehlivější než já... mě vlastně úplně nejvíc vytáčí ty věčné otázky... ta potřeba být neustále na příjmu a podávat odpovědi... já se vlastně málokdy na něco ptám muže, maximálně že třeba domlouvám nějaký termín, tak se ujistím, že on nic v plánu nemá... když něco hledám, neptám se jednoho člověka, ale buď se ptám do pléna nebo toho kdo je u toho, případně kladu otázku "kdybys byl takový průměrný papír od doktorky, kdy bys asi byl?", ale to je spíš otázka pro mne samotnou
někdy si říkám, že je to možná pracovní vyčerpání, kdy celý den odpovídám na otázky, radím, navádím, vysvětluju, že prostě doma už na nic odpovídat nechci... teda kromě otázky "mami, chceš uvařit kafe nebo čaj?", to bych s radostí odpovídala "ano a ano"
|
|
| Monika |
|
(9.10.2024 15:03:05)
Angrešte, ten automatismus s tlačítkem "Máma" - to je přesně ono a zdaleka se to netýká jen manažerování domácnosti. Zrovna mi volal syn, je na jazykovém pobytu ve Španělsku, bolí ho v krku a má nějak pocit, že já dokážu odsud z ČR zařídit, aby ho bolet přestalo
Samozřejmě jsem mu poskytla všechny možné rady, včetně toho, že jestli je schopen si zařídit návštěvu lékaře (domluvit se s rodinou, kde bydlí a tím lékařem, pokud mu nějakého doporučí oni nebo pojišťovna), ať zavolá na pojišťovnu a jde do toho, i když já bych to tedy na jeho místě vydržela s ibalginy a pastilkami až domů, když nemá ani teplotu ani nic jiného, "jen" tu bolest. Poskytla jsem mu i svou účast a pochopení, že "má to celé zkažené" (i když sám říkal, že když si vezme ibalgin, tak je to nějakou dobu O.K.), ale stejně cítím jeho zklamání, že pro něj těžko můžu dělat něco dalšího, když přeci jsem ta Máma, co všechno vždycky nějak vyřeší ... Jo, v lednu mu bude 18 ...
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci |
|
(9.10.2024 15:19:33)
Angrešť, u nás jsou také všichni tuze přeopatrní, aby se k loďce ani nepřiblížili! A přesně jak píšeš, ono něco přestat dělat/řešit se pak často nevyplatí právě mně, takže to nakonec člověk přestane zkoušet... Přesné je i to, že já ve skutečnosti VÍM, kde či kdy daná věci či akce atd. je...
Jediné, s čím moc nesouhlasím, je, že na dovolené je to lepší... resp. je, protože spousta věcí a organizace opadne (není škola, domácí úkoly, kroužky, v ideálním případě ani lékaři...). Ale dotazy ve stylu "máme s sebou...", "co mám dělat s tímhle/jak mám vyřešit..." a tak dále stejně pokračují.
|
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:31:22)
Angrest, ja Te zeru😁 Bohuzel tak nejak to chodi u nas, az na to, ze nemam tu synestetickou pamet a zacina me to zmahat
Ale pocit, ze do prace si jdu odpocinout, ten mam😁
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(9.10.2024 14:10:43)
Jo, jsem a vubec mi to nevadi. 3 ze 4 clenu nasi domacnosti maji ADHD / a ja to nejsem/, takze mi vubec nedela problem mit prehled. Vytvorila jsem doma system ukladani veci tak, ze vsechny maji sve misto a diky tomu je u nas vzdycky uklizeno tak, aby se nam v tom dobre dychalo, protoze nastolit poradek jim nejde tak snadno jako ho udrzovat.
|
| Jerry G. |
|
(9.10.2024 18:10:43)
Pole, to bude tim.. Z nasi 4 clene domacnosti maji 2 clenove ASS, 1 clen ADHD a 1 clen C-PTSD. Ja jsem ten clen s ADHD, samozrejme mam funkci manzera domacnosti. Vubec mi to nevyhovuje, ale "mezi slepymi jednooky kralem.""
|
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 21:35:06)
ADHD jde snadno udrzovat poradek? No to slysim poprve
Ja jsem taky schopna nasolit vecem sve misto a tak, ale ti zbyvajici tri mi to neustale kazi, nedavaji veci tam, kam patri
|
| Pole levandulové |
|
(10.10.2024 0:10:34)
Radko, rozhodne lip, nez ho nastolit. Alespon u nas to tak je. Mame radi kolem sebe hezky a tak uklizime prubezne, nedela jim to problem.
|
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(9.10.2024 14:21:13)
Za mě se z toho vymanit nejde, všichni v rodině intuitivně ví, co komu jde nejlíp.
Jsem manažerka péče o kočky, byla jsem přes organizaci času synů. Protože mi to prostě šlo a jde líp než manželovi. Syn cca patnáctiletý při jakési hádce o to, zda ho pustíme na nějaký trhlý výlet, prohlásil " netvrď mi, že se mám zeptat táty, moc dobře vím, kdo u nás doma rozhoduje"😀
Jsem doma kuchařka, ale neumím nakupovat základní věci tak, aby byly doma pořád.
Vůbec mi nejde balení kamkoliv, ve většině věcí mám chaos, takže balení a hledání věcí dělá každý sám a dle svých sil(ráda pomůžu, ale je to na houby), ptát se může max sám sebe.
Manžel spravuje naše peníze, nakupuje běžné potraviny a drogerii, jedná s úřady, balí společný věci na výlety, plánuje a sestavuje program, má šanony na rodný list, zdravotní dokumentaci, co já vím na co ještě, protože je v tom lepší.
|
|
| Vítr z hor | 
|
(9.10.2024 16:03:47)
Tak ja jsem asi domaci CEO 
Prijimam a prosazuji strategicka rozhodnuti, ktera jsou zhusta kritizovana, ale prijimana jako obvykle nevyhnutelna.
Dokonce se me deti obcas ptaji, jaky je nas oficialni rodinny nazor na Izrael, rozvedenou tetu, vicka k petflaskam, slozeni CocaColy nebo na Bozenu Nemcovou, kdyz jsou line zaujmout stanovisko samy.
|
|
| Bouřka |
|
(9.10.2024 19:10:00)
Jo jsem. A pokaždý, když se snažím něco delegovat, to dopadá strašně a jen si přidělám komplikace. Nesnáším to, ale beru to jako danost, co vidím kolem sebe, je to všude stejný. Dovolená žádná úleva rozhodně není, spíš naopak, přestanou fungovat rutiny a je to ještě horší, vždycky mám dojem, že po dovolené bych potřebovala dovolenou na zotavení se z dovolené
|
|
| Saamajna |
|
(9.10.2024 21:43:49)
Byla jsem.
Pac manzel hodne pracoval a ja mela na starosti dum a deti.
Takovy to stary rozdeleni.
Chlap na lovu mamuta a zena žvýká u ohne kozesinu domekka.
Prednedavnem jsem ale nastoupila na plnej uvazek do prace a doma predtim ohlasila - "uz to vsechno delat nebudu, budu unavena a budu muset odpocivat".
Jsou to ted skoro 2 mesice.
Nejak jim to hned nedoslo.
Tak "se to" proste nedela - a ja mam vydrz!
Obcas jsem o vikendu pofackovala kuchyn - kdyz se mi chtelo.
Uvarila - kdyz se mi chtelo.
No a predevcirem prijdu domu a kuchyn prazdna/ uklizena a nablyskana! Dcera (12) hrde hlasi:
"To jsem uklidila ja, byla to tezka prace na moc hodin a kdo se ted opovazi tady neco rozdrbat a hned neuklidit, plati pokutu!"
Vcera prijdu domu, hraje vanocni hudba, dite stoji v kuchyni a rovna posledni plech vanilkovych rohlicku do krabice!
Kuchyn uklizena.
Tak uvidime, jak se to bude dal vyvijet.
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 23:02:56)
Vanocni cukrovi v rijnu???
Ale jinak dcera super👍
|
|
|
| vlad. | 
|
(9.10.2024 22:08:53)
Jsem rodinny organizator, ktery ma vse v hlave nebo v kalendari, a jsem s tim smirena, delam to vlastne rada, protoze ten zbytek na to proste nema i kdyz dotaz "jak je venku" a nepritomnost pinzety mi fakt nedelaji dobre. MM je velmi schopna alfa, je na neho spolehnuti, vyridi velke veci, zaridi nemozne, ale tech tisic provoznich drobnosti jde mimo neho. Dcera byla naprosto marna, ale vekem se zacina organizovat, syn ma ADD, snad se to taky zlepsi, i kdyz prozatim je to boj Pomaha mi byt sama a cist, vycistim si hlavu a naberu silu, vyrostou mi nova emocni chapadla, takova chobotnice domaci.
|
| byvala radka |
|
(9.10.2024 23:04:17)
To je hezke s tim ctenim, mi tak pomaha voda, koupani kdekoliv, anebo jizda vlakem
|
|
|
|
V její náručí
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Svatohavelské posvíceníKutná Hora 
Filharmoniště – Check Accordion trioPraha 2 
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Svatohavelské posvícení
Filharmoniště – Check Accordion trio
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)