Re: Spíš smutné než vtipné...

Ahoj Milado,
prosím, nevykejme si, jsem sice už starší ročník, ale snad ještě nejsem důstojná matrona, které by se mělo vykat:-))
Nechce se mi rovnou napsat tak mi nevěř, však poznáš, že jsem měla pravdu, až sama budeš mít puberťáky doma, protože si ještě pamatuju, jak mě úsloví však ty jednou poznáš, že jsme měli pravdu hrozně štvalo u mých rodičů.
Je pravda, že každý prožívá pubertu jinak, ale určité způsoby chování jsou pro pubertu přece jen příznačné (stavy melancholie, střídání nálad, nejistota, sklon k negativismu, kritičnost vůči autoritám, vzdor, atd.). Ale nechci planě teoretizovat. Na tohle téma máme tady na rodině pěknou diskusi Jak přežít dospívání, tam si my, "otravní rodiče", vyléváme srdce a vyměňujeme zkušenosti. A naše zážitky s dospívajícími jsou velmi podobné. Moc mi to pomáhá, vědět, že v tom nejsem sama.
J.