Re: 1990

Tak doufám, že jsem normální:-)))) Máš pravdu, tímhle si prošel (projde) každý z nás a důležité je vědět, že sice v pubertě říkáme, jak nás rodiče štvou, protože se o nás starají, ale ve skrytu duše jim za to jsme vděčni. A jakmile dospějeme a ohlédneme se zpět, ta jejich věčná starost nás hřeje u srdce, chápeme všechno to, čím museli projít oni a právě to, že na nás "nezanevřeli" v těch našich telecích letech, náš vztah k nim ještě zesílí:-)